Tam, kde snídá pán hor

Čauky všem!

Podzimní čas je ideální na výlety, není horko, ale ani zima, turistů je na trasách málo, akorát občas zaprší, pokud si však výlet naplánujete v souladu s předpovědí počasí, můžete si zabalit batohy a vyrazit třeba do Harrachova, z nějž na vás dneska čeká jeden moc pěkný výlet.

Začneme na autobusovém nádraží, které je vhodné i pro ty, co se rozhodli pro jednodenní výlet i pro ty, co jsou ubytováni někde v okolí na delší dobu. My sem přijeli například z Rokytnice nad Jizerou, ve které u autobusu dneska zase skončíme. Od zastávky se vydáme po modré TZ směrem k Šindelce. To je menší muzeum o lesnictví, lesech a těžení dřeva. Na své si tu přijdou jak dospělí, tak i děti. Ty menší z vás si tu splaví své dřevo, prohlédnou si expozici lesa, v němž najdou spoustu zvířat a ti starší si mezitím o těžbě dřeva přečtou panely, zkouknou film o zdejší přírodě a ještě určitě něco navíc, takže pokud budete mít chuť, určitě se tu zastavte, opravdu to stojí za to 🙂

Po prohlídce nebo pokud nejste muzejní typ budeme pokračovat po modré TZ až k odbočte na Liščí stezku a přes tu se dostaneme k Mumlavě, kdy proti proudu dojdeme až k vodopádům. Pokud je vám tato cesta nějaká povědomá, máte pravdu, už loni jsme tudy šli, ale to jsme se pak vydali od Mumlavských vodopádů doprava a dneska se vypravíme doleva.

To znamená, že se zase napojíme na modrou trasu, která ale nyní vede souběžně s NS Živá mrtvá Mumlava, díky níž vám určitě neuniknou vodou vzniklé Kotle na kamenném podloží řeky, zjistíte, proč je voda v řece hnědá a ne blankytně modrá, proč teče skoro po vrstevnicích a mnoho dalších zajímavých informací, které podle mě překvapí nejednoho z vás! Povrch sice bude asfaltový, což na mých výletech není úplně obvyklé, ale příroda okolo vám to snad dokáže vynahradit a vy se ani nenadějete a ocitnete se na rozcestí Krakonošova snídaně.

Tady bylo v létě otevřené malé občerstvení, ale pití prodávali stejně v plastových kelímcích, takže pro vás bude lepší si přinést občerstvení svoje a jen si ho tu v klidu u stolečku sníst. Pokud se vám totiž cesta doposud zdála do kopce, věřte, že to bude ještě horší, a tak posilnění 100% bodne.

Dál se totiž vydáme po žluté TZ a ta už vám bude asi připadat mnou popisovaným výletům podobnější. Většinou vede po lesní cestě s krásnými výhledy do okolí, čekají nás na ní ale i kamenné schody, lesy (v létě s borůvkami), ale hlavně spousta klidu, který se od Mumlavských vodopádů stále umocňuje, protože většina lidí končí právě u nich. Pro vás by to byla ale určitě velká škoda a nemusíte se bát, že byste vypustili duši. Poslední kousek totiž k dalšímu záchytnému bodu – Ručičkám – vede z kopce!

Na Ručičkách si můžete dát poslední občerstvení a pak se pomalu přesunout ještě o kousek níž k horní stanici lanovky. Tou my jsme jeli dolů, opět z ní jsou skvělé výhledy, vy se ale můžete vydat po NS Krakonoš a Lyžníci dolů a od poslední cedule odbočit doleva a po velké silnici zase doprava. Tudy dojdete na autobusovou stanci Horní Rokytnice, přesně, jak jsem slibovala. Ani lanovkou to ale není žádná ostuda! Od té se okolo pensionu Kamínek (doporučuju k ubytování) podél potoka dostanete na krásnou lesní cestu, po níž dojdete až na malou silničku (vlevo jsou motokáry a konec NS Krakonoš a lyžníci) a budou pro vás platit stejné kroky, jako pro ty větší chodce, akorát vhledem k tomu, že jste přišli z druhé strany, se vydáte dvakrát doprava a jste taktéž u autobusu.