Vánoční atmosféra doplněná příběhem z knížky aneb rozhovor s Maya and books

Mája je vášnivá knihomolka, která, jak sama říká, přečte všechno, co ji přijde pod ruku. Není to pro ni
ovšem jen hltání jednoho příběhu za druhým bez ladu a skladu, z každé totiž napíše na svůj knižní
blog krásnou a přehlednou recenzi, díky které si určitě nejeden její čtenář vybere právě nějakou
knížku k přečtení. A protože k vánočnímu lenošení knihy určitě pro mnoho z vás patří, dneska vám s
Májou doporučíme pár knih, probereme knižní dárky a ještě určitě mnoho dalšího z tohoto světa
písmen, tak se pohodlně usaďte a místo knihy si v následujících pár řádcích přečtěte další milý
rozhovor právě s touto mladou slečnou…


Májo, na úvod se tě nemůžu nezeptat, jak se těšíš na Vánoce?
Míšo, těším se moc. Ačkoli nemám ráda zimu a jsem výhradně letní člověk, protože nemám ráda ten
mráz a mokro, tak na Vánoce samotné se těším jako malá. Miluji tu atmosféru 🙂 .

Jé, tak to s tebou naprosto soucítím! A co konkrétně na nich máš nejradši je to ta atmosféra nebo třeba jídlo a dárky anebo konečně pohoda a čas na přečtení několika knížek?
Všechno dohromady! Jak již jsem zmínila výše, tak atmosféra pro mě hraje velkou roli, jídlo a dárky už
ji jen dotvářejí. No a čas na čtení? Ten si nacházím celoročně 😀 .

Já si to myslela, kdo chce čas na čtení si prostě vždycky najde 🙂 A máš nějakou knížku, která ti automaticky navodí vánoční atmosféru nebo kterou čteš prostě každé Vánoce?
Jednoznačně „Jak Grinch ukradl Vánoce“ a „Veselé Vánoce“ z edice Disney. Grinche jsem nikdy moc
nemusela, ale minulý rok mi přítel daroval nově vydanou roztomilou (dětskou 😀 ) knížečku, které se
teď ale nemůžu nabažit. No a ta druhá, to je rodinný klenot. Ta knížka byla vydána v roce 1991 a čtu
si jí na Vánoce prakticky už od dětství. Ty staré Disneyovky ve vánočním kabátku, to je nádhera.

A na jaké knížky se chystáš letos předpokládám, že právě na tyto klasiky a dál?
Ano, samozřejmě na ty dvě výše jmenované, na recenzáky, které se mi nebezpečně kupí, a hlavně na Šelmu! Tu jsem
dostala k minulým Vánocům a je to prostě ostuda, že jsem se k ní ještě nedostala!

A jaké si přeješ pod stromeček letos? Máš vůbec nějaké takové, nebo si radši všechny knížky vybíráš sama,
aby byly opravdu to, co ráda čteš?
Abych pravdu řekla, tak si knihy vybírám spíše sama. Nicméně, letos jsem příteli decentně naznačila,
že bych si ráda konečně přečetla Harryho Pottera (ano, ještě jsem ho nečetla) a že se mi líbí ta
ilustrovaná vydání, tak se nechám překvapit 🙂 . Jinak s jistotou vím, že od mamky dostanu něco
lepšího – obří knihovnu!

Wow! Tak to je krásný dárek pro takového milovníka knížek, konečně je budeš mít kam dávat,co?
No právě!

A jaká knížka byla v minulosti tvým nejkrásnějším dárkem?
To asi nejde jen tak říci, každá knížka, kterou jsem kdy dostala, pro mě má nevýslovnou hodnotu 🙂 .

To je krásný přístup a obecně dárek, na který nikdy nezapomeneš?
Když jsem od přítele jsem dostala lístky na Imagine Dragons, to jsem brečela štěstím. Jinak, jak jsem
řekla, ať už knihy, nebo cokoli jiného, vážím si všeho.

A když se na to podíváme z druhé strany, dáváš ostatním knížky pod stromeček ty?
Dávám, ale z mého okolí není bohužel nikdo nijak velký čtenář 🙂 .

To je teda docela paradox, ale jaké knížky bys doporučila dát někomu, jehož oblíbený žánr vůbec neznáme? Existují vůbec takové univerzální knížky?
Tohle je ta nejhorší otázka na světě 😀 ! (Omlouvám se 🙂 )Pracovala jsem v knihkupectví a když se na mě obrátil člověk
s tímto dotazem, byla jsem úplně vyděšená. Ale myslím si, že se všechno dá zvládnout. Univerzální
knihy existují, ale i neexistují. Může se jednat o nějakou ilustrovanou knihu, nebo o nějakou vtipnou,
nebo naučnou literaturu, ale vždy víme aspoň něco o člověku, kterého chceme obdarovat a knih je
přehršel, takže vybrat něco, čím se trefíme do vkusu, není problém.

View this post on Instagram

Tak jo, protože jsem se kvůli praktičnosti rozhodla recenzi hodit sem a ne na blog, tak tu dnes máme nové fotky! Hravá anatomie je knihou, která vás ve stručnosti a zábavně provede lidským tělem. K dispozici máte tři čočky – červenou, zelenou a modrou. Pomocí každé čočky můžete na jednom obrázku vidět kosti, svaly a orgány. Kniha obsahuje tři “kapitoly” ke každé části těla. Úvod, rentgenovou místnost a detailní popisy. Díky tomu se hravě dozvíte více o lidském těle! . . Kniha určitě není určena pro mediky apod., je spíše pro širokou veřejnost, která má zájem se takto zabavit a něco více se dozvědět. Mně se to moc líbilo, zpracování je krásné a originální a myslím, že je to ozdoba každé knihovny ❤️. 5*/5* Děkuji @knihydobrovsky za výtisk ❤️. . . . {#recenze #kniznirecenze #knihy #kniha #book #books #ilovebooks #bloger #bookstagram #spoluprace }

A post shared by Maya and Books (@maya_and_books) on

No vidíš, ale jaké super tipy jsi vymyslela, přece jenom je v tomhle ohledu ale určitě jednodušší nakupování knížek pro malé děti, jaká byla tvá nejoblíbenější, když jsi byla malá?
Jako malá jsem milovala takové ty dětské detektivky, nebo (jak jinak) takové ty příběhy o koních :).

Milovala jsi vůbec knížky už od mala nebo jsi k tomu dospěla až později?
Ke knížkám jsem byla vedena už od malička. Maminka mi četla před spaním, s babičkou jsem zase
každý pátek chodila do knihovny a celá moje léta ve školce a na základce byla prokládána katalogy
z Klubu mladého čtenáře 🙂 .

Jé, ty jsme dostávali taky! A máš nějaký tip i pro úplné opaky knihomolů, jako jsem já, jak si takové čtení zamilovat? Přece jen teď o Vánocích bude asi nejvíc času na to začít a ta atmosféra k tomu taky trochu přispívá, že jo?
Jde o to, že si musíš vybrat něco, na co máš chuť. Do čtení se nemůžeš nutit a nemůžeš číst něco, co
tě prostě nebude bavit. Vyber si třeba něco vánočního, nebo napínavého, romantiku, pokud máš
ráda zamilované příběhy… Je toho spousta. A nebo se můžeš účastnit různých výzev, to je taky
sranda, ale já u toho nedokážu vydržet 😀 .

Máš ty osobně nějaké čtecí rituály, že si k tomu třeba doma zapálíš takhle o Vánocích svíčku, uvaříš si
čaj nebo něco podobného?
Je to docela vtipné, ale já doma skoro vůbec nečtu. Bydlím na vesnici, a tak když jedu do školy, nebo
do práce, čtu v dopravních prostředcích. Doma maximálně před spaním, a to se jen zabalím do deky a
když už, tak si udělám i ten čaj, ale nijak to neřeším 🙂 .

A ještě úplně na závěr, jakou knížku bys jako svou nejoblíbenější doporučila všem našim čtenářům?
Na tuhle otázku nedokážu skoro nikdy odpovědět. Nemám žádnou nejoblíbenější knihu, to
rozhodování je pro mě neskutečně těžké. Každá kniha ve mně zanechala aspoň něco a každá pro mě
znamená něco jiného.

A co vánoční filmy, koukáš nebo jen radši čteš?
Samozřejmě koukám i na vánoční filmy!

Jaké jsou případně tvé největší srdcovky?
Takovou srdcovkou je pro mě Polární expres a klasikou jsou i vánoční pohádky, které běží v televizi – Tři oříšky pro Popelku, Dvanáct měsíčků… to bych pokračovala do nekonečna 🙂 .

Možná až do příštích Vánoc, co? 😀 Tak já děkuju moc za všechny tvoje odpovědi, přeju co nejpohodovější advent i nadcházející Vánoce, spoustu přečtených knih a hlavně hodně času na ně ♥
Také moc děkuji za možnost se zúčastnit Tvého rozhovoru. Přeji Tobě, ségře a všem čtenářům, ať si
Vánoce a Nový rok užijí, jak nejlépe to jde 🙂 .

Zdroj: https://www.maya-and-books.cz/wp-content/uploads/2019/09/FullSizeRender-200×200.jpeg

A pokud vás Mája přesvědčila ke čtení či jste podobní knihomolové jako ona nezapomeňte ji sledovat
na jejím blogu (maya-and-books.cz) a instagramu (@maya_and_books), kde se s vámi postupně podělí určitě i o všechny své knižní dárky a objevy na konci tohoto i v celém příštím roce 🙂

A co vy? Čtete? A jaký knižní dárek by vás letos nejvíc potěšil?

Krásné úterý ♥

Od Harracha přes panství až na Kotel

Čauky všem!

Už strašně, strašně, ale strašně dlouho tu nebyl žádný výletový článek, radši ani nebudu počítat, kdy to bylo naposledy, protože dnes toto smutné období (jak jsem zjistila na instagramu i vám totiž tyto články chyběly) končí a já vás zase zvu na další túru. Tak si sbalte pořádné svačiny, dostatek pití, pevné boty a s chutí někam jít sedněte do autobusu směrem do Harrachova. Dneska to totiž nebude žádný okruh, ale přechod části Krkonoš, tak se vám úplně nevyplatí jezdit autem 😁

Aby to tedy bylo zase fér pro vás, začnu s navigací hned z autobusového nádraží, z něhož se okolo Šindelky postupně dostaneme až k Mumlavě a tady buďto Liščí stezkou, nebo po asfaltce až k Mumlavským vodopádům. Tento začátek cesty je podrobněji kdyžtak sepsaný už v jednom z minulých výletů, tak se mrkněte tam.

I další část cesty po asfaltce až na Krakonošovu snídani jsme už spolu jednou absolvovali. Ale i tak vás podle mě nebude nudit a naopak si doporučuju všímat nejen úžasné přírody okolo, ale také ubývajícího počtu lidí směrem proti proudu řeky. Na Krakonošovu snídani a ještě dál dojde totiž jen pár odvážlivců, konkrétně opravdových turistů. Zde se můžete u stolů občerstvit buďto z vlastních zdrojů, nebo pokud budete mít štěstí, si můžete i něco drobného koupit. Přece jenom nás čeká docela stoupání.

Pro cestu nahoru si vybereme modrou TZ. Cesta je hezky zpevněna, ale vůbec nenarušuje přirozený přírodní ráz krajiny. Vede nádhernou přírodou a s přibývajícími výškovými metry ubývá vysokých stromů, a tak jeden z nejvyšších bodů poznáte, když potkáte borovici kleč.

Takovými borovicemi dojdeme cestičkou s výhledem na Labskou boudu až na rozcestí Čtyř pánů. Tady vás možná bude zajímat původ takového pojmenování, dříve zde totiž bylo místo, kde se stýkaly hranice 4 panských území, tak proto ti Čtyři pánové. Nicméně na tomto rozcestí je nádherný výhled na zbytek Krkonoš a když budete mít štěstí, možná dohlédnete i na Sněžku, ale i bez ní je to krásná podívaná ♥ Nedaleko odsud se taky nachází Vrbatova bouda (znáte příběh Hanče a Vrbaty?) či třeba pramen Labe, kde jsem já osobně teda ještě nikdy nebyla, ale slyšela jsem, že stejně není o co stát, takže vás zvu radši dál, ještě kousek nahoru na horu (ha ha) Kotel.

 

Na úplný vrcholek se sice vystoupat nedá, ale těsně pod něj ano a po cestě můžete nakouknout třeba do starého bunkru či na Růženčinu zahrádku. Nahoře pak na nás čeká zase výhled na opačnou stranu, konkrétně na Rokytnici nad Jizerou, kam nyní začneme klesat.

Pokud jste někdo šel někdy na Dvoračky právě z Rokytnice, možná vám to přišlo (stejně jako mně) jako vysoké stoupání, nyní ale budeme několik minut na Dvoračky klesat. No kdo by to byl řekl, že je to fakt možné 😀 Nicméně právě kvůli tomuhle celkem strmému klesání, nedoporučuju trasu chodit opačně, dost byste si ji tímto stoupáním zprotivili a to by byla škoda.

Na Dvoračkách pak neváhejte ochutnat třeba jejich legendární houstičky či borůvkové knedlíky, obojí mám  ozkoušené a můžu jen doporučit. No a nebo se posilněte (a odměňte, přece jenom už nás čeká v podstatě jenom klesání ) něčím trochu ostřejším 😉

Pro cestu dolů jsem pro nás tentokrát zvolila žlutou TZ, kdo by chtěl ulehčit svým kolenům a stihl lanovku (opravdu se podívejte v kolik přestává jezdit, není to úplně fajn pocit tam přijít a zjistit, že dneska už další prostě nepojede, vím o čem píšu), může se klidně dolů svézt. Kdo ne, stejně dojde ke spodní stanici a odtud poté ještě dál po žluté až na autobusovou zastávku na Horním náměstí, odkud se můžete zase vrátit domů. No a nebo si ten pobyt tady prodlužte, Rokytnice je vskutku krásná a výletů je tu nespočet (inspiraci na další výlety najdete na konci článku).

A mě by schválně vůči závěr výletu zajímalo, jestli jezdíte lanovkou spíš nahoru, nebo jako my dolů? A jak se vám vůbec dnešní trasa po dlouhé době líbila?

Těším se na vaši zpětnou vazbu a přeju spoustu nachozených kilometrů i teď na podzim ♥

Další výlety po okolí:

 

Co podniknout v horku? #najednotema

Čauky všem!

Jak už jsem v předminulém článku slíbila, dneska to bude první článek z naší blogerské spolupráce #najednotema, ve kterém jsem si na téma HORKO pro vás připravila článek s tipy na to, co podniknout v horku, ať už jste ve městě či v přírodě, tak pokud jste napnutí nedočkavostí či rozteklí horkem, jdeme na něj…

Jděte k vodě, nebo do ní jenom po práci skočte!

Tohle je asi takový očekávaný tip, ale pokud je horko je prostě nejlepší se přesunout někam k vodě či si po celém dni skočit třeba jen do řeky, co teče vaším městem. Je totiž úplně jedno, jestli se vydáte na koupaliště, biotop, k přehradě či si právě vyhlídnete nějakou řeku, potok, nebo klidně tůňku. Já třeba miluju koupání v přírodních vodách, což jsem zmiňovala i na svém instagramu, kde mi kamarád dokonce doporučil aplikaci, která má v sobě uloženou spoustu i neznámých míst právě na takovéhle koupání, tak už se těším, až ji vyzkouším.

Udělejte si nějaký skvělý drink!

Ať už bude s alkoholem či bez, rozhodně vás dokáže skvěle osvěžit, stačí přidat pár kostek ledu či nějakou bylinku, skvělá je v tomhle ohledu třeba máta, která dodá takovou svěží vůni a můžete popíjet. Jen u toho alkoholu pozor na množství, v létě to jde přeci jen rychleji 🙂 A pokud byste dostali chuť na takové smoothie, tady máte pár tipů na to, jak ho zkombinovat 😀

Dejte si misku ovoce nebo si ho hoďte do jogurtu!

Nic k jídlu vás nedokáže osvěžit tak jako čerstvé ovoce, ať už je samotné nebo třeba ještě s jogurtem z lednice, zasytí vás, osvěží a nebudete si po něm připadat jako pytel plný cementu, ba naopak vás tak trochu nakopne něco dělat. No a ještě ke všemu je zdravé a dobré. A když už jsme tak u toho, vlastně stejnou vlastnost má i zelenina, z které jde udělat zase spousta slaných jídel, protože přece jenom ovoce je spíš do sladka, i když teda takový meloun taky, no, ale ten zbytek zeleniny jde skvěle kombinovat v salátech, tak můžete vyzkoušet třeba ten náš oblíbený, recept máte tady 😀

Nechte odpočinout nejen své tělo, ale i mysl u omalovánek!

Jestli je něco, co jsem si letos v létě zamilovala, jsou to antistresové omalovánky. V horku přece jenom nechcete pořád nějaký aktivní program, spíš si radši někam sednete a budete vykovávat co nejmíň pohybu, při kterém se jen a jen potíte. Tak pojďme nechat odpočinout na chvíli i mysl. Omalovánky vám ji fakt skvěle pročistí a buďto si k nim můžete pustit nějaké písničky, sedět v tichu nebo poslouchat podcasty, to je teď můj šálek kávy a pokud by vás zajímaly tipy na ty moje nejoblíbenější, ráda vám ho sepíšu 🙂

Sbalte si svých pár švestek a na pár dnů vyražte do hor!

Léto ve městě je peklo, co si budeme nalhávat, když nemáte zrovna klimatizaci, nebo čas vyrazit někam k vodě, jak už jsem v úvodu uváděla, chápu, že léto proklínáte. Pokud to tedy jen trochu půjde, doporučuju horku alespoň třeba na (prodloužený) víkend vyrazit se ochladit do hor, i když ani tam nebude nějakých 15°C, rozhodně tam bude přijatelněji, než u rozpálených chodníků a když bude nejhůř, věřím, že najdete nějakou tu horskou bystřinu 😉

Ponořte se na chvíli do příběhu své knihy!

A další sedavá aktivita, jak už jsem zmiňovala, u těch se prostě potíme míň a kdo by je proto nevyhledával. Čtení knih je jinak samozřejmě celoroční aktivita, ale pár tipů na takové letní čtení vám Marťa dá už příští týden, tak se máte alespoň na co těšit 🙂

Přesuňte program dovnitř a venku si užívejte až večer či ráno!

Taková návštěva klimatizované galerie či planetária určitě není k zahození, když venku panují třicítky, zkuste tedy přes den vymyslet nějaký takový program a ven se přesuňte až navečer či brzo ráno, kdy můžete i v takových pařácích potkat venku čerstvý vzduch, a proto je to ideální čas na procházky, běh či cokoliv jiného podle vašich představ 😀

Zajděte si na piknik!

Umístit si deku někam do stínu, popíjet a pojídat nějaké osvěžující potraviny a povídat si s kamarády, smát se až se budete za břicho popadat a tak to je podle mě skvělá definice představ mnoha lidí o létě, tak neváhejte a zkuste tento sen změnit ve skutečnost, myslím, že nebudete litovat 🙂

Zakončete den zmrzlinou!

No a tohle podle mě ani není potřeba moc komentovat, zmrzlina totiž asi napadne jako osvěžení úplně každého 😀

A to by byly pro dnešek všechny moje tipy na letní dny, tak doufám, že vám alespoň některé pomohou ♥

A co doporučujete dělat v horku vy?

Tak krásný (snad ne) moc teplý víkend

Články ostatních blogerek:

Miší NOVINKY: Nový koncept, ve kterém nepojedu sama aneb #najednotema

Čauky všem!

S novým měsícem je tu i nový koncept, který si budete od příštího týdne moct nejen u nás na blogu každých 14 dní přečíst. V zásadě to budou obyčejné články, na které jste už několik let zvyklí, ale přece jenom budou mít jedno malé ozvláštnění.

Bude úplně jedno jestli to bude nějaká úvaha, tipy či zážitek, důležité bude vždy téma článku. Na tématu se totiž vždy dohodneme ještě s dalšími blogerkami, kolik jich nakonec reálně bude zatím určit nedokážu, ale minimálně pět bych řekla, že slíbit můžu. A každá z nás pak napíše právě jeden článek ve svém stylu k sobě na blog, ale všechny pouze na jedno jediné téma.

Zajímavé na celé téhle spolupráci by pro vás měla být právě různorodost článků na jedno téma. Jinak témata se vždy budeme snažit přizpůsobit období, kdy články budou vycházet, na každé téma totiž bude vyhrazen vždy jeden týden, v němž všechny články postupně vyjdou. Pokud by vás ale v průběhu projektu napadlo jakékoliv téma, nebojte se nám napsat, budeme za každou zpětnou vazbu a nápady na vylešení moc rády.

Na závěr by vás ještě možná zajímalo, kde najdete články ostatních blogerek, tak na ty najdete odkazy i s datem vydání na konci každého takového článku každé z nás, právě aby pro vás nebylo hledání vůbec složité. A pokud byste si pak starší články chtěli vyhledat u nás na blogu, najdete je pod #najednotema.

Tak co, jak se vám nový projekt líbí? Těšíte se na naše články?

Já vám už teď můžu slíbit, že ten první ode mě si budete moct přečíst už příští středu, ale téma, to si ještě nechám pro sebe. Tak zatím krásný zbytek týdne

Recept na jednoduchý oběd

Čauky všem, dnes jsem si pro vás připravila recept na jednoduché zapečené těstoviny. Je to opravdu snadné, takže to zvládne každý.

Budeme potřebovat: těstoviny jakéhokoliv druhu, mleté maso, rajský protlak, cibuli, majoránku, sůl, sýr na posypání

Těstoviny si dáme vařit. Je jedno jaké, protože na tom nezáleží.

Mezitím si na pánvi osmahneme cibulku a poté i mleté maso. Až maso zhnědne, zalijeme ho protlakem a pořádně promícháme. Dochutíme majoránkou a solí. IMG_6233 IMG_6234

Těstoviny slijeme a vyndáme si pekáč. Teď nastává fáze, kdy budeme postupovat podle druhu těstovin. Hlavní je to, aby se to střídalo těstoviny, maso, těstoviny. Já měla italské těstoviny, takže jsem je plnila a zbytek ještě vylila navrch. IMG_6235

Nakonec těstoviny posypeme nastrouhaným sýrem a dáme zapéct. Pečeme do  té doby než se chutě spojí a sýr se řádně zapeče. IMG_6236IMG_6237

Tak co? Vyzkoušíte? Fotky klidně posílejte na instagram. 🙂

marta

Miší NOVINKY – Ještě jednu epizodu, prosím!

Čauky všem!

Před několika týdny jsem vám tady doporučovala skvělý český fitness projekt FitFab Strong, do kterého se pustila skupinka mladých lidí a společně nyní inspirují a motivují spoustu dalších lidí prostřednictvím internetu až k nim domů, a protože se mi všechny takovéhle projekty, kdy se spojí skupinka lidí se stejným cílem, aby mohli pomoci i ostatním, moc líbí, jeden takový jsme ještě s dalšími 3 blogerkami taky vymyslely. No a dneska bych vám ho tady moc a moc ráda představila 🙂

Úplně na začátek vám prozradím, že už asi měsíc jsme s holkama měly založený instagramový účet @jestejednuprosim a až do této neděle jsme byly velmi tajemné a o projektu zveřejňovaly jen pár informací, ale vůbec ne to jádro. To se odhalilo až v neděli 7.4.2019! A protože vy si článek můžete přečíst nejdřív 12. dubna, tak vám už vše můžu napsat naplno…

S holkama nahráváme PODCAST!!!!!!!!!!

Ano, mám z toho ohromnou radost, protože je to pro mě něco úplně nového a zatím mě to fakt baví. Kdo vůbec nechápe, o co jde, tak podcast je mluvené slovo, něco jako povídací video, akorát bez toho obrazu a poslední dobou jich je u nás docela boom. Spousta nejen blogerek začala podcasty nahrávat a vy si možná říkáte a proč jste do toho šly i vy? To musíte být za každou cenu in? Stejně to musí být všechno na jedno brdo. No jenže právě v tom je ta pointa. Ano, opravdu jsme se do toho pustily, protože nás ostatní inspirovali, ale my se rozhodly jít trochu jinou cestou než ostatní. Nechceme žádné přemotivované hodinové povídání, u kterého byste mohli mít pocit, že my jsme dokonalé, protože se přece vším tím musíme řídit, co bychom totiž přece byly za lidi, kteří káží vodu a pijí víno, že jo? Ale my si chceme jen povídat o tématech, která jsou pro nás aktuální a zajímavá. Jsme totiž čtyři a každá má trochu jiné názory, takže se s námi budete moct ztotožnit, a nebo dokonce přidat názor pátý! A v tom je to naše individuální kouzlo.

Tímto dlouhým odstavcem jsem vám tedy přiblížila naši jedinečnost v počtu nahrávajících, ale taky v tématech, kterým se budeme věnovat, to ještě ale není pořád ještě úplně všechno…

Ne vždy totiž budeme nahrávat jen ve čtyřech, a proto taky ten název JEŠTĚ JEDNU, PROSÍM! ale chceme si do dalších epizod zvát i hosty! Naše finální schéma, jak budou po sobě díly navazovat sice zjistíte až v květnu, protože duben jsme pojaly tak trochu seznamovačně, abyste nás nejprve poznali, ale právě už příští měsíc najedeme na to, jak bychom to chtěly mít i do budoucna.

Možná vás teď ještě napadá otázka kdy a kde nás tedy můžete poslouchat. Na otázku kdy vám odpovím kdykoliv! Ale nový díl vyjde vždy v neděli jednou za dva týdny, takže už příští neděli se můžete těšit na nový! A na otázku kde vám odpovím, že na Spotify, a snad i na iTunes, kam se nám to ale dlouho nechtělo nahrát, tak uvidíme, kdy se budou nové díly objevovat tam 🙂

A to by bylo asi z mého přestavení tohoto projektu všechno, pokud budete mít nějaké dotazy, připomínky či dokonce konstruktivní kritiku, budeme moc rády, když nás kdekoliv zkontaktujete, ať už tady v komentářích, na instagramu, který jsme podcastu věnovaly (a ten určitě nezapomeňte sledovat, ať víte vše první!), na podcastovém emailu jestejednuprosim@gmail.com a nebo kdekoliv jinde na našich sociálních sítích, my už si to mezi sebou předáme 😀

Tak schválně, co na náš projekt říkáte? Posloucháte vůbec podcasty? A jak se vám líbí přímo ten náš?

Tak příjemný poslech a krásný víkend

P.S. Nezapomeňte sledovat taky instagramy přímo holek

Z Kopečku k rybníkům a zase zpátky

Čauky všem!

Články teď vůbec nezvládám pravidelně, není to vůbec proto, že bych neměla nápady, ale spíš to nějak nedávám časově, strašně ráda totiž plánuju, ale nějak tam toho mám teď moc. O mých plánovacích postupech třeba ale zase někdy jindy, dneska to bude pouze jeden plán a to dost konkrétní. Půjde totiž o plán výletu, který nás zase po nějaké době zavede na jih Čech jen nedaleko od největšího rybníku u nás v Čechách 😉

Začneme kde jinde než v mé milované Třeboni. Tentokrát konkrétně na nádraží Třeboň-lázně, z nějž se vydáme do části zvané Na Kopečku. Zde leží třeba vodárenská věž či kaple sv. Jana Nepomuckého. Pro ty, co to tu zas tak moc neznají, musíme následovat červenou TZ a to směrem od centra, tedy z nádraží přes koleje.

Červená značka pro nás bude v první polovině výletu dost stěžejní, nejenže nás provede vilkovou čtvrtí právě na Kopečku, kam já jsem při tomto výletu zamířila prvně a musím uznat, že i tady je to nádherné bydlení, ale taky nás okolo kaple sv. Petra a Pavla převede přes hlavní silnici, za kterou nás čeká nedaleko les.

V tom naše trasa dostane o dost víc přírodnějšího rázu a říkám vám, že ten les tady má nějakou zvláštní, ale ohromně příjemnou atmosféru. Povětšinou je jehličnatý, začíná konkrétně borovicemi a na spoustě míst ho pokrývá mechový koberec či kapradinový porost. My zde šli po dešti, takže kapky atmosféru určitě dotvářely taky, ale věřím, že i nyní na jaře si cestu vychutnáte na 100%.

Tentokrát to dokonce nebudou ani jen samé malé lesní cesty, na které jste ode mě asi zvyklí, ale už po necelém kilometru se napojíme na jednu docela velkou, která se pak změní dokonce i na asfaltku, která nás převede třeba i přes Lužnici, konkrétně na jejím 101,9 kilometru.

Za mostem si je ale potřeba dát pozor, kam červená TZ vede, z již zmiňované asfaltky totiž hned za ním uhýbá ostře doleva a mění se opět na malou lesní pěšinu. Po té tentokrát už listnatým lesem přejdeme ještě dva vodní toky, místní menší potůčky, u jedno z nich si můžete všimnout vtipné cedulky na mostku, nebudu prozrazovat, o co se jedná, ale pokud ji někdo objevíte, určitě mi dejte vědět 😉 A dorazíme k typickým jihočeským rybníkům. Konkrétně zatím jen k Ženichovi.

Po hrázi se ale vydáme doleva a když přestaneme následovat červenou TZ a půjdeme rovně za nosem, dojdeme hned k druhému, názvem už trochu smutnějšímu, Novému Vdovci. Nálada se nám ale snad nezhorší, i když je pravdou, že teď nás nebude čekat úplně nejveselejší část cesty.

Pokračujeme totiž po asfaltce doleva a ačkoliv jdeme dubovou alejí, okolo dalšího rybníka, tentokrát Starého Vdovce, a aut tu moc nejezdí taková příroda jako před chvílí to prostě není a ještě nějakou dobu nebude. Po této silnici, ale dojdeme do Staré Hlíny, kde mi si vždycky dáme něco k jídlu v místní hospůdce, takže se nám nálada zlepší 😉

Pokračovat po jídle a nebo i bez něj, to je na vás, budeme ještě malou chvilku po ještě trochu rušnější silnici. Tady je ale potřeba si dávat pozor, kdy odbočuje modrá TZ, na tu cestu neodbočit a odbočit hned za chvilku na krásný kamenný most. Pokud byste přeci jen odbočili špatně na tu modrou, nezoufejte a jděte po ní dál, trochu si to protáhnete, ale my se k vám za nějakou dobu připojíme 😉

Kdo tedy odbočí správně, přejde most a vydá se po silnici za mostem uhybající mírně doprava. Teď budeme chvíli procházet obcí Nová Hlína, takže pokud jdete mezi domy, máte vyhráno 😉 Do lesa pak začneme mířit tak, že se druhou ulicí doprava dostaneme k dětskému hřišti se zvoničkou a dále stále rovně dojdeme na již zmiňovanou modrou značku, Pokud cesta zní moc složitě, jukněte do mapy a vše bude hned jasnější 😀

Právě ona modrá značka nás zavede zpět do přírody, ať už jde nejprve o lesopole, poté o samotný les a nakonec zase rybníky. První náznak civilizace se nám ukáže pomocí kaple sv. Víta, ke které ale není třeba odbočovat, a naplno se nám civilizace přiblíží při přechodu nadchodu nad silnicí E551.

Tady už se totiž zase nacházíme ve výchozí části Třeboně – Na Kopečku a stačí jen po modré TZ seběhnout dolů a jsme zase na nádraží. Tak hurá domů po tak krásném výletě, u nějž se vám možná ani nezdálo, že měl něco kolem 14 km, ale nebojte, oni se vám nohy další den, nebo možná už večer přihlásí 😀

Tak co, troufnete si hned na začátek sezóny i na takovýhle delší výlet, když vás tam čeká v podstatě jen rovina? 😉

Já věřím, že ano a že vy, co vyrazíte mi pak dáte vědět, jak se vám na něm líbilo. Tak šťastnou cestu!