10 důvodů proč zůstat v České republice

Čauky všem!

Když jsem vymýšlela téma dnešního článku, projížděla jsem si facebook, kde jsem součástí mnoha blogerských skupin, a tak jsem doufala, že mě třeba nějaký článek inspiruje. No a opravdu se tomu tak stalo! Takže ačkoliv jsem pro vás měla na dnešek naplánovaný další článek ze své již trochu zapadlé foodwaste série, časově jsem ho nezvládla zpracovat, a tak jsem se inspirována článkem 10 důvodů, proč jet do Srbska a rozhodla se pro vás sepsat … 10 důvodů proč zůstat v České republice.

Trend cestování do cizích zemí je asi nepřehlédnutelný a já proti němu nic nemám, poznáte novou kulturu, přírodu, lidi, jazyky, … Ale trošku mě mrzí, že se kvůli němu zapomíná na krásy, co nabízí i naše rodná malebná zemička. A proč tu tedy zůstat místo létání tisíce kilometrů za hranice?

1. Počasí

Samozřejmě, že člověk, který má rád teploty 30°C nepřetržitě, si v Česku moc neužije, nebo alespoň ne v zimních měsících, ale věřím, že většina z nás má ráda nějaký kompromis, no a ten Česko určitě nabízí. Pár měsíců zima, pár měsíců teplo, každý rok trochu jinačí teploty, vlhkost i načasování jednotlivých ročních období (protože počasí si na měsíce někdy úplně nehraje), ale vcelku takový zlatý střed. Ostatně, co jiného bychom taky ve středu Evropy chtěli 😉

2. Každému rozumíte

To je třeba pro mě, jako extrovertního člověka, naprosto zásadní věc, kdekoliv se můžu s kýmkoliv na něčem domluvit, někoho se na něco zeptat,… a nemusím se strachovat, že mi odpoví a já mu nebudu rozumět, že se nedokážu vyjádřit s tím, co  potřebuju atd. Prostě tu každému, kdo umí úřední jazyk, rozumím. A čeština je ještě tak krásný a jedinečný jazyk.

3. Příroda

Ano, nemáme tu Alpy ani Himaláje, ale hory ohraničují celou naši zemi, v horách i nížinách máme nepřeberné množství turistických a naučných tras, na kterých narazíte na krásy, o nichž by se vám jinde třeba ani nezdálo. Co třeba taková sklaní města nebo výhledy z kopců našich již zmíněných hor?

4. Památky

Nejedna je zapsána i do památek UNESCO a mnoho dalších hradů, zámků, významných domů,… je pro vás otevřeno, ať už celoročně či jen sezonně, ale některé třeba zříceniny můžete navštívit i úplně sami, no tak proč toho nevyužít?

5. Možnosti, co podniknout

Spousta hudebních i jiných festivalů, přijíždějí sem i některé zahraniční hvězdy, o místech, kam zajít na výlety, už jsem se zmiňovala, kina, fitka a spousta dalších akcí a i pravidelných setkání/událostí, zkrátka jednoduše řečeno – je toho tu nepřeberné množství co podniknout, takže myslím, že si tu vybere opravdu každý 😉

6. Všechno je blízko

Ze západu na východ je to pouze necelých 500 km a napříč celou republikou jezdí velké množství autobusových i železničních linek, všude najdete spoustu silnic, po nichž se autem dostanete, kam jen budete potřebovat, no a turistické trasy už jsem zase zmiňovala. Co víc si tedy přát? Vždyť třeba v Americe musí po své zemi dokonce létat letadlem, aby se za nějakou přijatelnou dobu dostali z místa na místo, to u nás je to přece daleko jednodušší!

7. Nemůžete se ztratit

O tom jsem jednou poslouchala v rádiu. Česká republika má tu výhodu, že i pokud se náhodou najednou nemůžete najít, stačí jít stále jedním směrem a nejlépe třeba podél nějaké vody, tak nejdéle za pár hodin dojdete do civilizace, kde nejen, že chytíte signál, ale také vám kdyžtak někdo poradí či pomůže se zorientovat a najít cestu tam, kam potřebujete 😉

8. Ceny jsou přijatelné

Ano, někde je to dražší, jinde levnější, ale všechno je to plus mínus stavěné na průměrný český plat, takže pokud tu pracujete, neměl by vás tady běžný život v žádném případě zruinovat 😉

9. Příroda všude a pro všechny

A příroda podruhé! Tentokrát ale z trošku jiného soudku. Je tu totiž dostupná opravdu úplně všem, kousíček od jakéhokoliv města, mnohdy tvoří i jeho součást a takové houby či lesní plody si může nasbírat také každý a to rozhodně není běžné všude ve světe, někde máte sběr lesních plodů dokonce zakázaný, tak si toho pojďme vážit a v létě zase užívat 😉

10. Studentům je přáno

Pokud jste student, určitě se tu nemáte špatně, nejen, že jsou vysoké školy zdarma, ale také na jízdné (a se studentskou průkazkou ISIC, nejen na něj) máte veliké slevy! Takže jako dělané pro studentské cestování a poznávání i dalších krás Česka!

 

A to by bylo všechno, rozhodně by se toho dalo najít daleko víc, ale já doufám, že vás třeba tyhle body přiměly k tomu zůstat letos alespoň nějaký ten týden navíc v Česku a prozkoumat to tu místo cestování tisíce kilometrů daleko 😉

Tak schválně, co tu máte rádi vy? A poznáváte spíš ČR nebo jste propadli cestování do zahraničí?

Tak se mějte krásně a užívejte výhod a krás naší matičky země ♥

Skotský květen #1 – Krásné památky při cestě do Skotska

Čauky všem!

Květen jsem se rozhodla věnovat Skotsku, ve kterém jsem byla na konci dubna a rozhodně si zaslouží několik článků, protože je to místo, které mě doopravdy učarovalo, a tak ho nechci odbýt jen jedním článkem. Doufám, že to chápete a články vás budou bavit, tak jdeme na to… (i když dneska to bude ještě spíš anglické než skotské putování, hold cesta byla dlouhá)

20180423_143038.jpg

My už jsme vlastně tak trochu začali, nejprve nás totiž čekala cesta autobusem do Amsterdamu, kam jsem vás vzala minulý týden (článek tady) a odtud jsme pak trajektem přejeli do Anglie (o tom jak přežít cesty už jsem se s vámi taky podělila, to zase pro změnu tady). Cesta trajektem s kajutami byla nejen pro Marťu, která ještě nikdy po moři neplula, něčím novým, já jsem totiž zatím vždycky jen přejížděla hodinku, dvě někam, ale tohle bylo něco úplně jiného. Rozhodně lepší než autobus v tom, že se tu můžete volně pohybovat, my jsme si cestu zpříjemnili mnoha hrami, povídáním si a hlavně blbnutím na palubě. Sem doporučuju jít, když se vám nebude dělat dobře, bylo nás víc, kterým čerstvý vzduch vždycky zaručeně pomohl 😉 Jen pozor, až bude paluba mokrá, neběhejte po ní, můžete si pak udělat pořádnou modřinu … 😀 Výhodou taky je sprcha a záchod, jež jsou v každé kajutě, a postel, na níž se dá vyspat s nataženýma nohama, ne jako v autobuse 🙂 Je to teda rozhodně skvělý zážitek, i když vám nemusí být chvílemi úplně dobře.

received_1981925485457151.jpg

To jsem se ale trošku rozepsala jenom o trajektu, tak teď už k místům, která jsme navštívili, samotným. Nejprve jsme zajeli na Hadriánův val s Housesteads Roman Fort, poslední neskotskou památku po cestě tam. Jsou to zbytky opevnění a města z románské doby, úplně moc se toho nedochovalo, ale my jsme si to tam se skvělou partou lidí dokázali samozřejmě skvěle užít, takže zážitek odsud máme na jedničku. Celou scenérii tady taky krásně doplňují pasoucí se ovce, po kterých se na zemi ale najde nejedna památka 😉

IMG-20180512-WA0009.jpg

IMG-20180512-WA0007.jpg

IMG-20180512-WA0003.jpg

Skotskou památkou dnešního článku bude pěkné, i když ne moc rozlehlé, opatství v Jedburghu. Zbytky zdejší stavby jsou opravdu honosné, dá se dokonce vylézt na věž, ze které vidíte opatství jako na dlani, nebo můžete prolézt zbytky místností či obdivovat zdejší staré náhrobky. Co rozhodně taky neuniklo naší pozornosti, byly narcisy, těch bylo plné koryto potoka, oni ostatně rostly po Skotsku úplně planě, což Marťu jako jejich milovnici naprosto uchvacovalo.

IMG-20180512-WA0008.jpg

IMG-20180512-WA0006.jpg

IMG-20180512-WA0004.jpg

IMG-20180512-WA0002.jpg

Naproti opatství stál taky moc pěkný kostel, ale byl bohužel zavřen, a tak jsme si ho mohli prohlídnout jen zvenku.

Kam už jsme se ale vydali i dovnitř byl dům Marie, královny Skotů, uvnitř se nachází malé muzeum, jehož návštěva je zdarma a můžete v něm vidět místnosti, ve kterých Marie při své návštěvě Jedburghu přebývala, ale také nějaké informace o ní a například její posmrtnou masku.

Po tomto malém městečku už jsme zamířili přímo do Edinburghu, kde na nás čekali naše hostitelské rodiny. O tomto městě a o našich rodinách vám ale napíšeme až příště, protože to by byl dnešní článek už moc dlouhý, co se do něj však ještě vejde, bude Alnwick castle, opět anglická památka, již jsme ale navštívili až po cestě zpátky, když už jsme ale dneska na těch cestách, dovolte mi vám představit hrad, který se objevil i ve světoznámé sérii o kouzelnících, správně v Harry Potterovi. Je to hrad ze 14. století a až do dnešní doby je obýván, i proto jsou některé interiéry upravené i moderněji, což znamená, že kromě tradičního nábytku, zrcadel (umístěných ale třeba až dva metry nad zemí) a podobných artefaktů se například v knihovně nachází minibar. Za zmínku ale taky určitě stojí velká sbírka porcelánového nádobí či připomenutí vojáků z první světové války.

20180428_103237.jpg

Nepřehlédnutelné jsou ale také zahrady s množstvím fontánek, květin a jako třešinka na dortu s nádhernými houpačkami, které jsou teď na jaře obklopené spoustou rozkvetlých stromů. Prostě r o m a n t i k a ♥

20180428_122712.jpg

Pěkné zakončení dnešního článku, ne? 😀 Doufám, že se vám naše první anglicko-skotské putování líbilo a příště se můžete těšit do Edinburghu 😉

Co vy, už jste na některém z míst byli? Které byste chtěli nejvíc navštívit? No a nejvíc mě zajímá, jeli už jste někdy takovýmhle trajektem?

Těším se na vaše reakce a pěkný cestovatelský víkend

miska

Moje nejoblíbenější místo v České republice #2 – MAMKA

Čauky všem!

Ve druhém díle nejoblíbenějších míst v České republice psaném někým jiným vám dneska představí moje mamka to svoje, tak pěkné počteníčko!

Zdravím všechny výletníky! Kdo mě zná, ten ví, že můj tip na výlet zcela jistě povede mimo civilizaci, do míst, kam nechodí davy, kde se dá v klidu putovat a přitom rozjímat o čemkoliv, co se vám zrovna honí hlavou. Vezmu vás na místo, kde se prakticky zastavil čas. No, ne úplně, ale částečně.

Místem mého srdce je totiž okolí Jiřetína pod Jedlovou, v severních Čechách, v podhůří Lužických hor. Sem jsem rok co rok jezdila s rodiči na prázdniny a přestože už je to dýl než nějaký ten pátek, přesto si místo zachovalo svou velmi podmanivou atmosféru. Jen si na cestu nezapomeňte přibalit občerstvení, není jisté, zda tu seženete něco, co by vyhovovalo vašim představám.

Naše putování začneme na náměstí Jiřího, kde můžeme zanechat své auto a vydáme se po zelené turistické značce přímo nahoru do kopce. Křížovou ulicí, která nás dovede na jednu z nejúžasnějších křížových cest, které znám. Kopec je to pořádný, ale pokud se u každé kapličky zastavíte a pořádně si příběh převyprávíte, uteče to jako by nic a budete na vršku – u kostela sv. Kříže. Za kostelem je ještě pěkná soška panny Marie a pak taky Ježíšova hrobka. Jako malé nás neskutečně fascinovala a vždycky jsme tam museli nakouknout. Zkuste to taky.

křížová cesta

Pak pokračujeme pořád dál po zelené, loukou, úvozovou cestou a lesem až na rozcestí Jedlová – sjezdovka. Tady se vydáme po červené, strmě vzhůru. Ale nebojte, není to takovýhle příšerný kopec pořád, přijdeme i na zpevněnou cestu. Po červené dorazíme až na vrchol Jedlové. Príma cesta, ne? Když jsem byla malá, byl to pohled vskutku neradostný. Okolní lesy byly ničené emisemi a kůrovcem, hotel na vrcholu byl ruina (ale zajímavá), rozhledna nepřístupná a polorozpadlá. Nyní je vše perfektně opraveno a v hotelu se můžete najíst i ubytovat, z rozhledny obdivovat výhled do kraje. Navíc je tu nově i lanové centrum. Kdyby někdo chtěl trochu adrenalinu.

jedlovka

Zpátky pak půjdeme malý kousek po stejné cestě, ale na rozcestí Jedlová – odbočka zabočíme doleva (zprava jsme sem přišli) a budeme stále klesat a klesat. Na rozcestí U ranče (ten je v soukromých rukách, ale nádherný a zase lesem a loukou (kde roste v létě spousta mateřídoušky) až na rozcestí pod Tolštejnem. Kdo ještě neměl výšlapů dost, nebo kdo jako já miluje staré zříceniny, může vystoupat nahoru. Je tam krásně a opět výhled do kraje.

tolštejn

Cestou dolů bych doporučovala jít kousek po silnici (červená se odpojí a půjde lehce doprava) a pak první cestou doleva. Dojdeme k bývalému hotelu Slovan (loni byl zavřený, nevím, zda ještě bude fungovat) a ke spodní stanici vleku. Tady jsou také nějaké adrenalinové atrakce, ale ty já zrovna nemusím. Potom už budeme pokračovat po silnici (nebojte, myslím, že žádné auto po cestě nepotkáte), osadou Rozhled, kolem krásného památného stromu dojdete zpět do Jiřetína. Kam jinam, než na náměstí.

Cestou se nezapomínejte zastavovat, nasávat tu báječnou atmosféru místa, vůni luk, kochejte se výhledy a užívejte klidu okolní krajiny. Nejsme tu, abychom dobyli všechny kvóty v kraji, ale abychom si dobili baterky. Mně se tu rozhodně daří.

louka

Tak a já mamce moc děkuju a těším se, kam se podíváme za měsíc 🙂

A pokud byste chtěli maminku sledovat i nadále, můžete na jejím instagramu!

Trošku opepřený výlet

Čauky všem!

Venku sice mrzne až praští, s někým třeba o led 😀 , ale my se přece nevzdáme výletů ani v tomto období, máme alespoň možnost se pořádně zahřát, tak jdeme na to! Dneska společně poznáme krásu Středních Čech. Zde si vylezeme na jednu rozhlednu a ukážu vám i skryté pozůstalosti hradu…

Vypravíme se z náměstí Jílového u Prahy, kam se dostanete buďto autobusem nebo autem. Tady ode mě dostanete první úkol, musíte najít rozcestník, protože odtud začíná můj popis trasy…

1

Nejprve půjdeme po silnici vedoucí zprava ke kostelu, ale jakmile potkáme ulici, která odbočuje doprava (malá nápověda, hledáme značky zelené naučné stezky), zahneme tam. Ani zde se ale příliš dlouho neohřejeme, neboť po levé ruce nás za chvilku čekají schodu, po nichž seběhneme dolů, hned za nimi se vydáme doleva a nakonec silnici přejdeme a dáme se na cestu, jež vypadá, jako by se ztrácela v polích 🙂 Nebojte neztrácí se, naopak ačkoliv vede po polích naskýtají se nám zde krásné výhled jak na okolní krajinu, tak i na Jílové, to se však budete muset otočit, ale stojí to za to 🙂

32

Cesta ubíhá jako nic, ačkoliv vede do malého kopce, a najednou se ocitáme na dalším rozcestí. Tentokrát u svaté Anny, tady se můžete dočíst některé informace o zdejších dolech, Anna je totiž patronkou horníků a těch v této oblasti byla spousta.

4

Odsud budeme pokračovat tentokrát po červené NS a to doprava, kde už místy vykukuje i rozhledna Pepř! Na tu si uděláme odbočku jen o pár metrů dál a to tak, že se vydáme nahoru cestou vedoucí vpravo a jakoby trochu zpátky.

5

Ze shora je vidět krásná okolní krajina, my jsme sice neměly úplně dobré rozptylové podmínky, ale i tak se bylo na co koukat, takže určitě doporučujeme. Schválně, kdo dohlédne až do Prahy?

6789

Po pokochání se se opět vrátíme na červenou NS, kde ji ale vystřídáme opět za zelenou a budeme pokračovat mírně vpravo dolů po cestě, po které jsme před výstupem na rozhlednu přišly od svaté Anny. Tady dole na nás čekají domy se spoustou štěkajících psů a nakonec silnice. Po té naše cesta sice chvíli povede, ale moc aut tu nejezdí, nebojte. Za pár stovek metrů už z ní zase sejdeme a na rozcestníku, který tu na nás čeká si vybereme žlutou TZ.

10

Teď nás čeká nejstrašidelnější část trasy. Les zde působí opravdu tajemně, ale na nás naštěstí nic nevyskočilo 😀 Kdo z něj tedy vyjde živ a zdráv, bude se držet na hlavní cestě, která vede mírně doprava, kdybyste totiž odbočili vlevo, dostali byste se opět ke sv. Anně a tam už jsme dneska přece jednou byli! Aby se vám ale nestýskalo po malé  luční cestě, hned vzápětí na ni odbočíme a tady nás čekají dva krásné kříže a posed!

11

Ačkoliv po chvíli můžete mít pocit, že jste cestu ztratili, není tomu tak, vede po okraji louky, kterou my hnedka využijeme, neboť dům stojící na jejím kraji po ní obejdeme a zadem se tak dostaneme ke zbytkům Včelního hrádku, druhému významnějšímu bodu naší cesty.

1213

Od něj se nebudeme vracet vrchem, ale naopak spodem to hezky obejdeme zpátky na cestu, jen nezapomeňte včas svou trajektorii stáčet doleva, vede tudy totiž vyšlapaná cesta, jinak byste pak museli překonávat menší, ale o to hlubší údolíčko 😀

Kdo se dostal opět na žlutou značku, bude se jí držet i celým průchodem chatovou oblastí, přechodem přes koleje a až na nádraží, kde si můžete, stejně jako my počkat na vlak, nebo se ještě odsud dostat po zelené TZ okolo nádražní budovy dolů na silnici, kde je i zastávka autobusu 🙂

A jsme v cíli! Doufám, že jste se po cestě pěkně zahřáli, prostředí se vám líbilo a zase se spolu brzo někam vydáme!

Kde jste byli naposledy na výletě? A chodíte na výlety i v zimě?

Krásný víkend a nezmrzněte!

miska

Zřícené a přesto krásné

Čauky všem!

Dnešní článek bude zároveň výlet a také další z článku z našeho projektu #vyletynahrady, chystám se vás vzít na zříceninu hradu Valečov. Nádherné zbytky hradu s pěkným výhledem, tak se zvedněte ze svých pohodlných židlí a pojďte se sem podívat i reálně …

IMG_113857

Náš výlet, který vedl kolem Valečova, se uskutečnil v polovině března, kdy zřícenina ještě vůbec otevřená být nemá, nám ale přálo štěstí a pán, který u hradu v domečku byl, nás pustil dovnitř, dokonce nám i spustil výklad a dal nám papír s více informacemi 🙂

2

Nejprve se ocitnete v místnosti s malou výstavou historie hradu, kde vám z reproduktoru hraje již zmiňovaný výklad, no a pak už si můžete jít na vlastní pěst, nejprve do schodů, po kterých vyjdete na „terásku“ s výhledem, když teda je dobrá viditelnost, samozřejmě 😉

118

Pak pokračujete různými chodbičkami na jakési nádvoří, nebo spíš asi obytnou místnost již bez střechy 🙂

9

Dál uzounkým průchodem, který ale zvládla i moje mamka, která se jen rak někam do úzkých prostor nepouští, můžete dojít do velmi chladné, takže v létě stoprocentně vyhledávané místnosti 🙂

610

A nakonec zase po schodech, ale tentokrát kamenných, ne jako předtím dřevěných, dolů do poslední místnosti hradu opět s vitrínami.

3

Je to opravdu romantické místo ať už z venku nebo zevnitř, myslím, že bez mnoha fotek prostě neodejdete, a i kdyby, určitě vám zážitek a vzpomínka na toto místo zůstane, protože to je prostě kouzlo hradů, ale kdo nezkusí, nepozná 😀

IMG_11614

Tak krásný víkend plný nevšedních zážitků nejen z hradů a zámků, a že jich u nás je 🙂

miska