Zdravá příroda, pohodlí, zábava aneb jak to na cestách vyvážit – #najednotema

Čauky všem,

jak jsem ve čtvrtek slibovala, dneska to bude opět článek #najednotema, tentokrát i včas a na téma auto/auta. Tohle téma jsem vybrala záměrně, protože celý tento týden probíhá „Evropský týden mobility“, který se zabývá právě dopravou a ačkoliv pro letošní rok byla jako hlavní střed zájmu vybrána pěší chůze, my jsme se rozhodli naše články věnovat právě autům, která jsou podle mě celkem kontroverzním tématem.

Zatímco před rokem bych vám na otázku, jestli mám ráda auta, odpověděla, že rozhodně ne a nechápu, proč lidi nejezdí radši hromadnou dopravou, která je taky pohodlná, v ČR a hlavně ve městech dost dobře časově dostupná a ještě ke všemu ekologická, letos už je má odpověď o dost složitější.

A jaké, že to pro mě najednou má benefity? Neskutečně si tím vyčistím hlavu, tady asi jeden příklad za všechny… Byla jsem na finále extraligy, pokud mě sledujete na instagramu, asi víte, že fandím Bílým tygrům z Liberce, a tak pokud jsem se na zápas chtěla dostavit osobně (a že sehnat lístky taky není žádná fraška, ale to je jiný příběh), nejjednodušším a v podstatě z časového hlediska i jediným způsobem bylo sednout do auta a jet. Liberec ale tohle finálové utkání bohužel nezvládl, prohrál a ztratil tak první zápas z boje o zlato. No a jakého fanouška by tohle nenaštvalo, celá smutná jsem tedy nasedla do auta a jela domů. Vzhledem k tomu, že jsem řidičák neměla zas tak dlouho, obvykle jsem jezdila znatelně pod nejvyšší povolenou rychlostí, tentokrát jsem na to ale šlápla (táta říkal, že ho to dost překvapilo, jak jsem to s námi rozjela), pořád v rámci předpisů a s ubíhajícími kilometry, kdy jsem se proháněla s naším automobilem po dálnici, mi ubylo i na špatné náladě a po příjezdu domů jsem poprvé pochopila, jak na mě krásně funguje terapie řízením, jak bych to teď asi nejlíp nazvala.

Další, co je důležité zmínit je to, že mě od té doby, co mám řidičák, jízdy autem prostě baví, mám vládu nad tím, kudy a jakou rychlostí pojedeme a cítím se díky tomu bezpečně, což se mi ne vždy v autě s jinými řidiči stává. Ať to zní sebehůř, prostě to tak mám :/

No doteď to možná vyznělo, že od února už tedy nejezdím ničím jiným než autem. To ale rozhodně není pravda. Ba naopak vzhledem k tomu, že ve mě stále hlodá moje ekologická duše, vybírám si často autobus či úplně nejraději pro svoje cestování vlak. Myslím si totiž, že ačkoliv mi řízení může přinášet sebevětší radost, nikdy to nebude hodnotnější než příroda na naší planetě, kterou můžeme zachránit právě i třeba tím, že omezíme svoje jízdy autem a nahradíme je nějakou hromadnou dopravou a to obzvlášť, když jezdíte sami.

Největší známkou snobství (i když několik takových lidí znám a jinak je mám moc ráda) je pro mě jezdit na denní bázi sám autem do školy či práce, i když alternativy jako autobus jsou asi méně pohodlné a to i časově, pořád určitě vyjdou líp nejen ekologicky, ale i finančně a já myslím, že tyhle peníze jdou použít určitě daleko ale daleko užitečněji. Nemyslíte? A když už né peníze, tak myslete alespoň na to životní prostředí kolem nás.

Závěrem bych tedy ráda zmínila, že auta jako taková určitě už nezavrhuju, ale je potřeba jezdit s rozmyslem, ve více lidech, aby se to už alespoň trochu vyplatilo, bezpečně a uvědomte si, že třeba takový vlak je někdy taky dobrou alternativou, v něm se zase můžete pohybovat, jak se vám zlíbí a při výletech se nemusíte vracet vždy na to stejné nádraží, jako na parkoviště, když jedete autem 🙂

Jak často jezdíte autem vy? Baví vás to? Jaká pro/proti vidíte právě v autodopravě vy?

Těším se na vaše postřehy a užijte si posledních pár alespoň trošku teplých dní nejlépe ne za volanty vašich čtyřkolových miláčků, ale radši někde v přírodě, které tím moc pomůžete ♥

 

Články holek:

Tipy na letní čtení

Myslím, že spousta lidí má prázdniny spojené s volným časem třeba právě na čtení. A já vám dneska představím pár knih, které jsem za poslední dobu přečetla.

 

Náhradní kluk – Kasie West IMG_6590

Tahle knížka se řadí mezi dívčí romány, ale příběh není úplně klasický. Knížka je o holce jménem Gia, se kterou se její přítel rozejde na parkovišti před začátkem jejího maturitního plesu a ona potřebuje rychle něco vymyslet, protože právě na maturitním plese měla svým kamarádkám dokázat, že její přítel opravdu existuje. Rozhodne se tedy oslovit náhodného kluka, jestli by dvě hodiny nepředstíral, že je její přítel. Jenže po plese už se nesnaží vrátit se ke svému bývalému příteli, ale myslí jen na jejího náhradního kluka, o kterém ale nic neví… ani jméno.

Tahle knížka se mi moc líbila a vždycky jsem se těšila až si budu zase číst. Takže moc doporučuju. 🙂

 

Chlad – Arnaldur Indridason IMG_6587

Tohle je první severská detektivka, kterou jsem četla. Arnaldur Indridason je islandský spisovatel, takže i děj se odehrává na Islandu. Příběh pojednává o komisaři Erlendurovi, který se rozhodl z vlastního zájmu rozřešit několik desítek let starý případ mladé ženy, jejíž poslední kroky vedly do hor a pak už ji nikdo neviděl. Zastihla ji totiž byla běsnící bouře, zvláštní ale je, že její tělo se nikdy nenašlo. Žije jen pár posledních svědků, a tak je nejvyšší čas záhadu rozluštit. Jenže ti, kteří si událost ještě pamatují, se ve vzpomínkách nechtějí vracet…

Knížka se mi celkem líbila, ale tím, že to byla moje první severská detektivka, tak to bylo jiné než detektivky, které jsem četla předtím. Ale co cením je, že je tam zachovaná ta informace, že se to odehrává na Islandu a například si tam všichni tykají.

Na západní frontě klid – Erich Maria Remarque IMG_6588

A jako poslední tu mám knížku ze seznamu maturitní četby. Knížka Na západní frontě klid pojednává a popisuje život vojáků. Od výcviku, který je tvrdý a krutý, až po samotné boje na frontě, které jsou také drsné. Tuhle knížku si myslím, že stojí za to si přečíst a jako bonus pro nás, co jsme nedokončili střední je, že si ji můžeme napsat k maturitě.

 

Tak co, četli jste tyto knihy? Pokud ano, tak mi napište, jak se líbily vám a pokud ne, tak si je určitě přečtěte.

marta

Jak na nejlepší oslavu?

Čauky všem,

na minulý víkend budu ještě dlouho a ráda vzpomínat, pořádala jsem svoji první oslavu narozenin a to rovnou osmnáctých! A vzhledem k tomu, že se to opravdu vydařilo, ráda bych vám tady dala pár tipů na to, jak takovou poklidnější párty bez potřeby nějakého většího množství alkoholu, ale s opravdu velkou legrací připravit. Od jídla až po program. Tak jdeme na to…

 

1) Občerstvení

Začneme jídlem, tím své hosty uspokojíte, i kdyby se všechno ostatní náhodou nepovedlo.

Dort

Tak to je asi samozřejmost na každé oslavě narozenin 😉 Chtěli byste recept v samostatném článku? Protože se sem fakt nevejde tak, aby článek nebyl dva kilometry dlouhý 😀

Sýrové koule

Velmi efektivní a výborné jsou takové syrové kuličky. Na ty budete potřebovat:

  • 1 a kus hrnku nastrouhaného čedaru nahrubo
  • Cca 150g ricotty
  • 1 lučinu
  • Papriku sladkou (koření)
  • Sůl
  • Pepř
  • Najemno nakrájenou cibuli
  • Na obalení: petrželka, slunečnicová semínka, nasekané oříšky a další podle chuti

Všechny suroviny smícháme v misce v krémovou hmotu. Tu poté rukama vypracujeme do kuliček (vždy asi jednu kávovou lžičku) a ty ještě obalíme v oněch semínkách či jiných obalech. Kuličky umístíme na nějaký pěkný talíř, naservírujeme k nim nakrájenou bagetu a máme hotovo, každý, kdo na to dostane chuť, si bagetku sýrem sám namaže.

 

Bramborové pizzy

Jednohubky z pár surovin, po kterých vám zůstane jen nebe v hubě 😉 Na malé pizzy potřebujeme:

  • Několik větších brambor
  • Kečup
  • Šunku
  • Sýr
  • Majoránku
  • Olej

Brambory nakrájíme na kolečka a omaštěné a okořeněné je dáme na chvíli upéct do trouby na pečícím papíru. Po několika minutách je z trouby vyndáme, pomažeme kečupem, dáme na ně kousky šunky a navrch kousky plátkového eidamu. Takto připravené je ještě jednou na chvíli strčíme do trouby a poté můžeme servírovat na talíř 😉

 

Lodičky

U nás na stole trochu svojí obyčejností zanikly, ale když je dáte na správné místo, určitě s nimi taky zabodujete. Připravíme si na jejich výrobu:

  • Toustový chléb
  • Šunku
  • Plátkový eidam
  • Pomazánkové máslo

Krajíc toustového chleba rozkrojíme na čtvrtiny, pomažeme každý kousek pomazánkovým máslem, položíme na něj adekvátně velký kus šunky a na zapíchnutou špejli navlečeme dva tenké plátky sýru, jako plachty. A talíř plný jako moře máme na světě.

Zdroj: Pinterest (naše můžete najít na fotce stolu 😉 )

 

Zapečené brambory

Tohle je trochu podobné pizzám, ale ani tak se to na takovém párty stole rozhodně neztratí. Tak si připravte:

  • Menší brambory
  • Anglickou slaninu
  • Nastrouhaný eidam
  • Grilovací koření
  • Olej
  • Tvaroh
  • Česnek
  • Petrželku
  • Sůl
  • Pepř

Brambory rozkrojíme podélně napůl, okořeníme, potřeme olejem a dáme zase na chvíli upéct na pečícím papíru. Těsně před upečením brambor je vyndáme, posypeme nakrájenou slaninou a sýrem a necháme dozapéct. Mezi tím, co jsou brambory v troubě si můžeme připravit dip. Ten je také velmi jednoduchý…stačí do tvarohu utřít pár stroužků česneku (množství podle vašich preferencí více či méně, ale tak 2 jsou podle mě ideál), osolit ho, opepřit a přidat petrželku. Až budete mít všechno připravený, umístěte brambory na jeden talíř a vedle něj položte mističku s dipem, v té nechte jednu lžičku, díky níž si ho budou hosté moct nanášet na ty brambory 🙂

 

Salámové rolky

Jejich příprava potřebuje trochu praxe (viď Vali 😉 ). ale pak vám vytvoří zase originální jednohubky 🙂 Tak si připravte nervy a …

  • Kolečka salámu
  • Pomazánkové máslo
  • Olivy

Návod na ně je opravdu jednoduchý, stačí salám potřít pomazánkovým máslem, srolovat, propíchnout rolku párátkem a popřípadě na párátko umístit olivu, ale jak už jsem jednou psala, chce to trochu praxe 😀

Zdroj: Pinterest (naše můžete najít na fotce stolu 😉 )

 

Miniřízečky

A u masa zůstaneme. Řízky umí asi každý, jenom příprava takových miniřízečků trvá asi tak 4krát dýl 😉

A návod? No dobře, tady je…

  • 2 kuřecí prsní řízky
  • Strouhanka
  • Hladká mouka
  • Vajíčko
  • Olej
  • Sůl

Řízky omejeme, nakrájíme na kousky velké asi 4x4cm, osolíme a obalíme nejprve v mouce, poté ve vajíčku a nakonec ve strouhance. Obalené řízky pak smažíme na oleji na pánvi a vystydlé je můžeme podávat 🙂

 

Zeleninové stromečky

A už se dostáváme k těm zdravějším dobrůtkám, no i když vlastně ne tak docela. Ale u tohoto receptu ano! Budeme totiž potřebovat v podstatě jen zeleninu:

  • Mrkev nakrájenou na kolečka
  • Okurku připravenou škrabkou na brambory
  • Zvonečky či jiný malý tvar vykrájený z čedaru (Marťa si je připravila vykrajovátkem na díry v lineckém cukroví)

Párátko pak zabodnete do kolečka mrkve, postupně na něm vytvoříte vlnku z okurky a nahoře dozdobíte sýrem a je to. Vypadá to sice jednoduše, ale je to rozhodně časově náročnější, tak si připravte čas a nervy 😉

 

Ovoce v čokoládě

No, já psala, že to nebude zase tak zdravý 😉 Ale pořád je tam to ovoce 😉 Takže si připravíme asi už čekaně:

  • Jablka (asi 3,aby čoko vyšla)
  • Mandarinky (asi 2, ze stejného důvodu)
  • Mléčnou čokoládu
  • Posypky

Jablka nakrájíme na měsíčky a mandarinky rozdělíme na dílky, rozprostřeme si je na talíř. Čokoládu rozpustíme ve vodní lázni (hrnec či miska těsně nad hladinou vody v hrnci pod ním). Ovoce pak v čokoládě namáčíme a já doporučuju ho pak ještě napíchnout na něco a nechat ztuhnout ve vzduchu, mně se čokoláda zespodu přichytila na talíř a na ovoci zůstávala jen z jedné poloviny 😉 Ale i pokud ho položíte, bude vypadat a chutnat dobře. Pro ale ještě lepší vzhled ho doporučuju posypat nějakými zdobítky na dorty ♥

 

Rajčatové špízy

Klasika jsou rajčata s mozzarelou a my je proto také nevynecháme a vyšperkujeme je tím, že je dáme na špízy 🙂

  • Cherry rajčata
  • Mozzarela nakrájená na plátky

Cherry rajčátka rozkrojíme vždy napůl, napíchneme jednu polovinu na špejli, za ní dáme kousek sýra a zakončíme to druhou půlkou rajčátka. Ta-dá špíz je na světě 🙂

 

Zeleninové a ovocné talíře

Těch najdete na Pinterestu mnoho různých variací, holky se inspirovaly také (ostatně jako s celým občerstvením) a koukejete, co z toho vzniklo… Jo a věřte, že každý ocení trochu toho zdravého mlsu 🙂

 

2) Výzdoba

Tu jsem celou nechala na Martě, ale nějak vám ji tady shrnout dokážu i sama 🙂

Řetěz z papíru

Ty jsme dělali jako malí asi všichni, takže návod znáte, ale pro ty co by třeba zapomněli…

  • Barevné proužky z papíru
  • Lepidlo

Z prvního proužku uděláte kroužek, ten slepíte, druhý kroužek pak děláte z proužku protaženého prvním kroužkem a tenhle proces opakujete, dokud nemá řetěz vámi požadovanou délku. My ho měly např. natažený přřes skřímě, jež nám tvoří jednu zeď obýváku 🙂

 

Vlaječky

Působí jednoduše a esteticky, ale dají docela zabrat, i když výsledek pak ale opravdu stojí za to 😉

  • Barevný papír
  • Bílý papír
  • Lepidlo
  • Provázek
  • Fixa

Z barevného papíru si vystřihnete počet vlaječek, jaký má vámi zvolené slovo počet písmen. To stejné uděláte s bílým papírem, z něhož budou ale vlaječky asi o centimetr na každé straně menší. Nalepíte je pak na sebe, připevníte už dvojbarevné vlajky na provázek a napíšete slovo 🙂

 

Fotostěna

Tu se určitě doma hodí mít, protože vám díky ní vzniknou nezapomenutelné fotky ♥

  • Krepový papír
  • Nůžky
  • Provázek
  • Balonky

Z krepáku si odstříhneme pruh dlouhý 3:1. Pak ho přeložíme podélně vejpůl a nastříháme třásně tak, že jednotlivé proužky nedostřihneme. Poté krepák rozevřeme a smotáme do třásní. Zajistíme provázkem a pověsíme. Marťa to pak ještě prostřídala s balónky.

 

Balonky

Ty rozházejte po celém pokoji a zábavu máte vyřešenou, k té ale až za chvíli 😉 Jako výzdobu vám je doporučuju umístit na vchodové dveře, jen ať vás všichni hosté najdou 😀

 

3) Program

Pokud nechcete nic nechat náhodě, mám tu pro vás pár her, díky kterým si určitě užijete zábavu 🙂

Jedno slovo-jeden pokus

Na tuhle hru je potřeba alespoň 6, ale lépe spíš 8 hráčů a někoho, kdo vám pomůže s přípravou. Váš pomocník, který pak nebude hrát (mně to třeba pomohla připravit mamka) napíše několik slov (my měli 100).

Hráči se pak rozdělí na 2 týmy. Vždy potom hraje jen jeden z týmů a druhý měří čas a počítá uhodnutá slova.

Tým, jenž hraje, si vybere 1 hádajícího (v každém kole jiný), ten jako jediný nevidí na slova. Ty mu musí spoluhráči popisovat, každý vždy ale pouze jedním slovem. Hádající má taky omezení, vždy pouze 1 šanci odpovědět, při špatné odpovědi se jde na další slovo. Vyhrává tým, který za určený čas (1 nebo 2 minuty) uhodne víc slov.

Příklad: Bára je vybrána jako hádající, sedne si zády ke slovům a spoluhráčky jí promítané slovo DÝNĚ popisují: oranžová, Halloween, zelenina, … jakmile Bára tuší, řekne DÝNĚ, je to správně mají bod a jdou na další slovo – CUKETA: zelená, zelenina, dlouhý, … Bára řekne slovo OKURKA, to je ale špatně, a tak jdou bez bodu na další slovo – TRAKAŘ: vozit, kolo,…

 

Krycí jména

Tohle je stolní hra, ale skvělá taky na nějakou párty. Všichni se zase rozdělí na 2 týmy a vybere se z každého týmu, tentokrát vypravěč.

Na stůl se naskládají kartičky se slovy (5x5karet), vypravěči dostanou tabulku s tím, která slova patří jejich týmu.

Vypravěč se pak opět pouze jedním slovem snaží svým spoluhráčům popsat co nejvíce jejich slov a řekne číslo, kolik jich popisuje. Ostatní pak po domluvě ukáží na slova, jež si myslí, že byla popisována. Pokud jsou jejich, přikryje je vypravěč jejich barvou a oni mohou ukázat na další slovo, pokud je však protivníka či ničí, další slovo můžou zvolit až v příštím kole a hraje soupeř. Počet zvolených slov může být vždy pouze o 1 vyšší, než kolik řekl vypravěč.

Vyhrává tým s prvními zakrytými všemi svými slovy, nebo tým, který nezvolil jedno zakázané slovo, jež při zvolení znamená okamžitou prohru.

Příklad: Terky družstvo má slova DŮM, KEMP, JESKYNĚ,… a Terka řekne BYDLET – 3, její spoluhráčky se pak dohadují, že i v AUTĚ nebo ve SKLADU se dá bydlet, ale zvolí nakonec správně a Terka slova zakrývá. Zatímco potom hrající VALI popíše slova MRKEV, FÍK, BOROVICE,… slovem ROSTLINA – 3 a její tým po dohodě vybere BOROVICI, tu Vali zakryje, ale pak ukáží na SEDMIKRÁSKU, ta jejich není, takže si ji zakryje soupeř (nebo nikdo pokud nepatří ani jednomu z týmů) a jejich tah končí, i když ukázali pouze na 2 karty. Celá hry by skončila, kdyby SEDMIKRÁSKA bylo zakázané slovo, jinak pokračuje další kolo.

Zdroj: https://www.google.com/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwis6I25kYzgAhUKa1AKHac1Az4QjRx6BAgBEAU&url=http%3A%2F%2Fwww.mindok.cz%2Fcz%2Fhry%2Fdetail%2F8595558302239-kryci-jmena-254&psig=AOvVaw2V8c06utYTZFmU9jsqFNIb&ust=1548612860590308

 

Sochy v akci

Poslední aktivita, kterou vám chci představit, ale opět si tuto hru musíte koupit…

Jeden je vybrán sochařem, odejde za dveře a ostatní si vyberou jednu kartu. Na té je 7 slov nebo sousloví stejného oboru. Každý si vylosuje 1 číslo a slovo s tím číslem musí v nějaké poloze předvést.

Pak je přivolán sochař, dostane kartu se slovy a určuje, kdo co předvádí. Sochy se po chvíli začnou třást a je to ještě větší zábava. No jen si přestavte, jak předvádíte v 1 poloze třeba květináč 😀

 

Tak a to by bylo všechno. Doufám, že jsem vám předala nějakou inspiraci a určitě mi dejte vědět, jestli něco z uvedeného znáte a co vás nejvíc zaujalo.

Přeju všem, aby se vám vaše oslavy a párty vydařily a dejte mi taky vědět…

Co pro své hosty připravujete vy?

Krásný víkend a spoustu oslav 😉

 

 

 

Jsou omalovánky jen pro děti?

Ale ne, omalovánky rozhodně nejsou jen pro děti, i když každému se tak asi vybaví. V dnešní době se dají totiž sehnat takové, které zabaví i dospělé.

Hodně rozšířené jsou takzvané antistresové omalovánky. Já sama mám doma troje. Dostala jsem je od několika různých lidí jako dárek k narozeninám, Vánocům… Jsou totiž vhodným dárkem, kterým většinou nic nezkazíte. V obchodě seženete spoustu designů a vy tak můžete dárek přizpůsobit. IMG_6077.jpg

Tyto omalovánky jsou vhodné třeba na cesty, nebo když se nudíte, jak už název napovídá. Nemusíte při tom totiž moc přemýšlet. Já mám radši obrázky bez pozadí, protože jsou rychleji hotové a každý obrázek může vypadat úplně jinak. Mě také baví vybavovat různými technikami. Nejčastěji sice barvím progressy, ale třeba fixy jsou na menší plochy také super. img_6080

Druhým typem omalovánek, které mě baví jsou ty, které s vybavují podle čísel. Jsou k nim vždy přiložené barvy a štětec, což je úžasné, protože pak ještě nemusíte hledat, čím byste to vybarvili. Stejně jako u předchozích si i u těchto omalovánek můžete vybrat ze spousty designů.

Jak už jsem psala, vybavuje se podle čísel, která jsou uvedená u barev. Někdy se ale míchají, což je složitější a můžete pak použít i vaši kreativitu a barvy si vymýšlet. img_6081

Co vy? Vybarvujete, nebo vám to připadá dětinské? Doufám, že se vám článek líbil a třeba se inspirujete.

Krásný zbytek týdne

marta

Dva měsíce, co utekly jako voda

Čauky všem!

Doufám, že první dny ve škole zvládáte s úsměvem a dobrou náladou, protože pak utíká všechno rychleji 🙂 A zářným příkladem byly nepochybně pro spoustu z vás i prázdniny. Já ani nevím, jak je to vůbec možné, že už jsou zase za námi.. ale musím přiznat, že byly opět úžasné a proto na ně teď s vámi ráda znovu zavzpomínám, tak pojďme na ně…

Moje prázdniny měly dvě takové tváře, buďto jsem cestovala po České republice, chodila na tůry, odpočívala v tom horku a získávala občas jen psychickou, ale někdy také fyzickou novou energii. Tyhle krásné chvíle jsem trávila s rodinou. Společně jsme navštívili Rokytnici nad Jizerou… naše moc oblíbené místo v horách s neskutečnou atmosférou, sice spoustou kopců, ale i díky nim krásným výletů a hlavně výhledů ♥

Pak jsme také společně poznávali pro nás nové místo a to Adršpašsko-teplické skály a jejich okolí, i když do Adršpašských skal jsme se nakonec nevydali (v jednom z následujících článků se dozvíte proč 😉 ), tak to byla zase parádní dovolená. Trochu mi to sice kazily moje zdravotní problémy, které se ale naštěstí v pořádku vyřešili a já mohla nasát atmosféru asi docela chudého, ale přírodně velmi bohatého kraje. Navštívili jsme Broumov, ze kterého jsme si odnesli velmi smíšený pocit, Ratibořice, Teplické skály, osadu Skály, rozhledny a okolí stolové hory Ostaš.

Z obou těchto dovolených se určitě můžete těšit na podrobnější články s výlety, i když v Rokytnici už to není jednoduché, spoustu výletů tady už sem vám totiž popsala 😉

A jaká byla ta druhá tvář mých prázdnin? Plná kamarádů, dětí, smíchu a pohybu. Čtyři týdny jsem totiž strávila na táborech ať už byly pobytové či příměstské, každý den jsem si užila na 100% a večer padala do postele úplně K.O. Ale se skvělým pocitem, že jsem dělala něco, co má smysl, využila každou minutu dne, trávila čas se skvělými lidmi, nasmála se a hlavně jsem si zase uvědomila že mám spoustu lidí, kteří tu pro mě jsou, mají stejné zájmy a mnoha dětem jsme tak společně vytvořili ještě lepší prázdniny ♥

Jsem za svoje prázdniny neskutečně vděčná a doufám, že školní rok uteče alespoň trošku tak rychle a hlavně, že si ho užiju jako ty dny volna.

Doufám, že jste se měli taky fajn a další prázdniny POSPĚŠTE SI 😉

A co jste vlastně podnikli vy? Jaká nová místa jste navštívili? A co vás udělalo o prázdninách nejšťastnějšími?

Jak to všechno začalo a dál pokračuje

Čauky všem!

Tento článek nebude nic aktuálního, spíš bych se chtěla poohlédnout do minulosti na své začátky blogování a napsat vám pár důvodů, proč s blogem vůbec začínat nebo spíš, proč to dělám já už 4.! rokem 🙂

Můj příběh asi spousta z vás zná, blog jsem si založila docela náhodou na hodině IVT, kde jsme si tvořili vlastní stránky, tak nějak mě to psaní ale chytlo a drží se mě to až dodnes 🙂 Pojďme se ale podívat na období, kdy blog vznikal. Bylo to před třemi lety, tedy přesněji na konci dubna 2015. Tou dobou jsem četla PÁR blogů, moc jsem o blogování nevěděla, ale i tak jsem si po založení stránky řekla, že bych na ni chtěla psát příspěvky i nadále, že bych vlastně hrozně moc ráda předala nějaké své postřehy, zážitky, rady a tipy i dalším lidem. To, že jich bylo minimum, pár lidí do měsíce a to většina z nich moji známí, mi vlastně vůbec nevadilo. Někdo to četl, já jsem si našla novou zábavu a bylo to pro mě několik hodin strávených zajímavou činností, která mě určitě posouvá pořád dál a dál a může třeba někomu i pomoct 🙂

Za ty roky si troufám říct, že se změnila spousta věcí razantně k lepšímu. Tak nějak jsem vyspěla, získala víc zkušeností jak z vlastního psaní, tak jsem poznala daleko větší spektrum naší blogové scény (zatím hlavně online), ale hlavně blog převedla na daleko zajímavější stránku, než jakou byla dříve. Hlavním rozdílem jsou určitě fotky, které jsem mívala malinkaté a teď mám naopak strach, že se mi už za chvíli nevejdou do schránky na blogu 😉 A taky to, že jsem blog začala propagovat na sociálních sítích, takže přišel na vědomí daleko více lidem, i když mě potěší, i kdybych ho psala jen pro pár lidí, kdy budu vědět, že vás to baví číst 🙂

Rozhodně ale nemůžu říct, že bych se za své začátky styděla, ba naopak jsem na sebe vlastně dost pyšná za to, co jsem už ve svých 14 letech byla schopna stvořit a ještě víc jsem ráda za to, že jsem nic nevzdala a blogování se věnuju pořád a neustále mě to ještě baví, i když některé dny (jako třeba dneska) mi jde to psaní ztuha a bez pomoci Marti, která mi s blogem pomáhá od června 2016, bych to určitě nezvládala tak jak teď ♥

 

Co že mě na tom psaní vlastně baví?

  • Můžu dál šířit myšlenky a nápady, které mohou inspirovat některé z vás, a bez blogu bych si je musela nechat jen pro sebe a to mi např. u některých výletů přijde docela škoda 🙂
  • Svůj volný čas využívám produktivně, vidím svůj výsledek a někdy i zpětnou vazbu
  • Vzhledem k mojí potřebě se pořád nějak vyjadřovat a projevovat je psaní článků skvělý způsob
  • Sama si vybírám, čemu se budu zrovna věnovat
  • Když nemám na psaní náladu, nic se nestane, je to strašně moc flexibilní
  • Mám možnost se díky blogu propojit s lidmi, které baví stejné věci jako mě
  • Můžu se neustále někam posouvat
  • A baví mě vlastně celý ten proces od vymýšlení článku, přes jeho realizaci ve formě focení fotek, procházení trasy, hledání si informací, psaní textu samotného až ke konečným úpravám a vypuštění článku do světa, kdy už čekám jen na vaše reakce 🙂

Doufám, že vás dnešní článek bavil, dozvěděli jste se něco o minulosti tohoto blogu a získali třeba implus k tomu si vlastní blog založit taky, protože i přes spoustu času stráveného při jeho vytváření to určitě za ten výsledek stojí!

Co vy, blogujete? Uvažujete o tom? A proč ať už ano či ne?

 

Prázdninové tipy na deskové hry

Ahoj, v dnešním článku vám představím další tři deskové hry. Můžete si je třeba zahrát právě o prázdninách, kdy máte víc času než, když je škola.

 

První hrou je hra s názvem Věž

2+ hráčů

V této hře jde o to, abyste postavili co nejvyšší věž a neshodili ji. Samozřejmě tu jsou ale nějaká kritéria, která se musí dodržovat.

Na začátku si postavíme věž ze všech kostek, tak že každé patro tvoří tři kostky. Patra se vždy střídají – v jednom směřují kostky od vás, v druhém „souběžně“ s vámi. IMG_4696

A nyní už se dostáváme k samotné hře. Pravidla jsou úplně jednoduchá. Hráči se střídají a každý postupně vytahuje jednu kostku po druhé. Vždy když někdo vytáhne kostku, tak ji položí na nejvyšší patro věže a hraje další hráč. Hra končí, když někdo věž shodí nebo se zřítí, protože už má moc tenký podstavec. Prohrává tedy ten, kdo věž shodí, nebo se při jeho tahu zřítí. IMG_4699

My s Míšou ještě někdy hrajeme verzi, že se snažíme postavit co nejvyšší věž ale nesnažíme se, aby to spadlo té druhé, snažíme se, aby to nespadlo vůbec. IMG_4697

 

Druhá hra se jmenuje Pátý přes Devátý

2+ hráčů, 6+ let

Tato hra je opět velice jednoduchá. Každý hráč dostane 15 karet a na stůl se ještě připraví další dvě a připraví se přesýpací hodiny. Poté si hráči ze svých 15 karet vezmou do ruky jen 5. První hráč se na svých 5 karet podívá, otočí se mu hodiny a on začíná. Snaží se najít souvislost mezi jednou ze svých karet (jsou oboustranné) a jednou z těch dvou položených na stole. Pokud se mu to povede kartu položí na tu na stole a hledá souvislosti dál. Hráč končí po dosypání hodin a hraje další. Vyhrává ten, který se jako první zbaví všech karet. IMG_4700

Hledání souvislostí má však také nějaká kritéria. Musí se vždy říct názvy obou obrázků ( špatně – Oba jsou druhem přepravy, správně – Vlak i letadlo jsou druhem přepravy). Nesmí se říkat, že to má stejnou barvu pozadí, oba názvy začínají stejným písmenem nebo oba mají stejný počet písmen/slabik.

Správně tedy je: Kolouch i ještěrka jsou živočichové. Nebo třeba , kdybych měla dům, tak lze říct: Na domě je komín.

IMG_4701

Třetí hra je jen pro jednoho hráče a je to IQ puzzle

1 hráč, 6+ let

Tato hra má více forem. My máme doma dvě, jedna je základní a druhá je větší.

V této hře se snažíte naskládat tvary vytvořené z kuliček tak, aby jste zaplnili celý prostor. Vždy je k tomu přiložené zadání s jednotlivými úkoly, které se stupňuje podle obtížnosti. Také je možnost tvořit místo 2D plochy pyramidy. IMG_4702

Tato hra je dobrá třeba na cesty, ale i na doma, když se třeba nudíte a jste sami doma. IMG_4704

 

Doufám, že se vám tyto tipy na hry líbily a pokud byste chtěli další, tak nám to určitě napište do komentářů.

marta