Zdravá příroda, pohodlí, zábava aneb jak to na cestách vyvážit – #najednotema

Čauky všem,

jak jsem ve čtvrtek slibovala, dneska to bude opět článek #najednotema, tentokrát i včas a na téma auto/auta. Tohle téma jsem vybrala záměrně, protože celý tento týden probíhá „Evropský týden mobility“, který se zabývá právě dopravou a ačkoliv pro letošní rok byla jako hlavní střed zájmu vybrána pěší chůze, my jsme se rozhodli naše články věnovat právě autům, která jsou podle mě celkem kontroverzním tématem.

Zatímco před rokem bych vám na otázku, jestli mám ráda auta, odpověděla, že rozhodně ne a nechápu, proč lidi nejezdí radši hromadnou dopravou, která je taky pohodlná, v ČR a hlavně ve městech dost dobře časově dostupná a ještě ke všemu ekologická, letos už je má odpověď o dost složitější.

A jaké, že to pro mě najednou má benefity? Neskutečně si tím vyčistím hlavu, tady asi jeden příklad za všechny… Byla jsem na finále extraligy, pokud mě sledujete na instagramu, asi víte, že fandím Bílým tygrům z Liberce, a tak pokud jsem se na zápas chtěla dostavit osobně (a že sehnat lístky taky není žádná fraška, ale to je jiný příběh), nejjednodušším a v podstatě z časového hlediska i jediným způsobem bylo sednout do auta a jet. Liberec ale tohle finálové utkání bohužel nezvládl, prohrál a ztratil tak první zápas z boje o zlato. No a jakého fanouška by tohle nenaštvalo, celá smutná jsem tedy nasedla do auta a jela domů. Vzhledem k tomu, že jsem řidičák neměla zas tak dlouho, obvykle jsem jezdila znatelně pod nejvyšší povolenou rychlostí, tentokrát jsem na to ale šlápla (táta říkal, že ho to dost překvapilo, jak jsem to s námi rozjela), pořád v rámci předpisů a s ubíhajícími kilometry, kdy jsem se proháněla s naším automobilem po dálnici, mi ubylo i na špatné náladě a po příjezdu domů jsem poprvé pochopila, jak na mě krásně funguje terapie řízením, jak bych to teď asi nejlíp nazvala.

Další, co je důležité zmínit je to, že mě od té doby, co mám řidičák, jízdy autem prostě baví, mám vládu nad tím, kudy a jakou rychlostí pojedeme a cítím se díky tomu bezpečně, což se mi ne vždy v autě s jinými řidiči stává. Ať to zní sebehůř, prostě to tak mám :/

No doteď to možná vyznělo, že od února už tedy nejezdím ničím jiným než autem. To ale rozhodně není pravda. Ba naopak vzhledem k tomu, že ve mě stále hlodá moje ekologická duše, vybírám si často autobus či úplně nejraději pro svoje cestování vlak. Myslím si totiž, že ačkoliv mi řízení může přinášet sebevětší radost, nikdy to nebude hodnotnější než příroda na naší planetě, kterou můžeme zachránit právě i třeba tím, že omezíme svoje jízdy autem a nahradíme je nějakou hromadnou dopravou a to obzvlášť, když jezdíte sami.

Největší známkou snobství (i když několik takových lidí znám a jinak je mám moc ráda) je pro mě jezdit na denní bázi sám autem do školy či práce, i když alternativy jako autobus jsou asi méně pohodlné a to i časově, pořád určitě vyjdou líp nejen ekologicky, ale i finančně a já myslím, že tyhle peníze jdou použít určitě daleko ale daleko užitečněji. Nemyslíte? A když už né peníze, tak myslete alespoň na to životní prostředí kolem nás.

Závěrem bych tedy ráda zmínila, že auta jako taková určitě už nezavrhuju, ale je potřeba jezdit s rozmyslem, ve více lidech, aby se to už alespoň trochu vyplatilo, bezpečně a uvědomte si, že třeba takový vlak je někdy taky dobrou alternativou, v něm se zase můžete pohybovat, jak se vám zlíbí a při výletech se nemusíte vracet vždy na to stejné nádraží, jako na parkoviště, když jedete autem 🙂

Jak často jezdíte autem vy? Baví vás to? Jaká pro/proti vidíte právě v autodopravě vy?

Těším se na vaše postřehy a užijte si posledních pár alespoň trošku teplých dní nejlépe ne za volanty vašich čtyřkolových miláčků, ale radši někde v přírodě, které tím moc pomůžete ♥

 

Články holek:

Vesnice co skrývá nejenom orloj

Čauky všem!

Jaro je oficiálně tady (říkám oficiálně) a pokud se chystáte někam na výlet, přijměte moje pozvání do krásné vesnice pyšnící se jediným vesnickým orlojem u nás. Vítejte v Kryštofově údolí!

p1050739

My sem jezdíme už od mala, neboť babička s dědou bydlí v Liberci a to je kamenem co by dohodil, no a ještě tu mají chalupu 🙂 Z Liberce se sem můžete jednoduše dostat i vy, jezdí sem jak autobus, tak i vlak, ten přece jenom častěji, takže ho doporučuju 🙂 Nádraží je sice na pěkném kopci, takže návrat domů bude náročnější, ale teď celý výlet začínáme z kopce, takže dobrá zpráva na úvod, ne?

1

Po cestě z nádraží nás po cestě čeká hned první skvost této krásné vesnice. Představuje ho moc pěkný kostel s varhany a rokokovým oltářem. V jeho okolí se nachází taky spousta hrobů a márnice. Všechno je moc hezky upravené a udržované. Márnice bývá dokonce velmi často otevřená, jsou v ní tématické obrázky a i povídání o márnici samotné.

8

Když se sejde poté dolů ještě níž, nezáleží na tom, zda po silnici nebo po velkých kamínkových schodech nacházíme se na hlavní silnici. Já osobně doporučuju ty schody, dole totiž přejdeme přes mostek s Janem Nepomuckým, na kterém si své choutky sem tam vybíjí vanadlové, a tak zde není prvním a bohužel asi ani posledním, a rovnou se ocitneme na zdejší návsi. Pokud ovšem půjdete po silnici, dostanete se sem také za chviličku, jen odbočíte vlevo okolo autobusové zastávky, projdete kolem cukrárny, pověstného orloje (k tomu se vrátíme za chviličku) a jste na oné zmiňované návsi.

7

Tady potěším hlavně vaše děti, mají tu totiž možnost pohrát si na pěkném hřišti a vy si zatím můžete počíst v mapě zdejšího okolí a naplánovat třeba nějaký pěkný výlet. Společně si pak určitě nezapomeňte prohlédnout i sochu čůrajícího pejska. Ti z vás, kdo bude chtít přijet autem, můžete ho nechat parkovat právě tady. No a jdeme k onomu slavnému orloji!

5

Ten tu stojí od roku 2006, respektive to bylo vydáno stavební povolení, i když nápad dostal pan Václav Chaloupka už dřív, musel nejprve sehnat finanční prostředky, což se mu nakonec povedlo a tak i za přispění některých slavných osobností se stará trafostanice proměnila v dnes turistickou zajímavost se 22 figurkami, svatou Barborou a samozřejmě svatým Kryštofem. Pak si tam taky můžete prohlédnout asi nepřekvapivě hodiny, sluneční hodiny a znamení zvěrokruhu.

9

A kam ještě vyrazit? Samozřejmě tohle není z Kryštofova údolí všechno! Co můžu za sebe doporučit, je procházka celou vesnicí dál proti proudu místního potoka, on sice za chvíli uhne, ale nebojte, ještě několikrát ho potkáte a na konci vesnice vás čeká nejen výborná restaurace Údolanka, ale také velký starý viadukt z roku 1900, je necelých 30 metrů vysoký a v této výšce drží tento 230 metrů dlouhý viadukt se železnicí 14 pilířů. Mimo to se tu nachází také stará škola dnes s muzeem a po cestě minete i řadu nádherných chalup obklopených dechberoucími lesy.

P11605346P1160531

Pokud se pak vrátíte do centra, můžete si tady udělat ještě malou odbočku ke koupališti, kde však voda poslední dobou nemá úplně dobrou kvalitu, což se ovšem nedá říct o zdejším pramenu pitné vody.

23

Takže si napusťte na cestu domů vodu a nezapomeňte se sem zase někdy vrátit! Je tu místo na spoustu krásných výletů.

4

Jak se vám vesnice líbila? Byli už jste tu? A jakou máte vy u nás nejradši?

Krásný víkend

miska

 

Zdroje:

Křížem krážem Jižní Moravou … VLAKEM! (2. část)

Upřímně? Úplně jsem zapomněla, že tento článek čeká ještě na pokračování, a tak když jsem na to teď narazila, přináším ho sice trochu opožděně, ale snad se i tak bude líbit, dodá vám inspiraci na dovolenou v příštím roce a trochu zahřeje, přece jenom my jsme tam měli 36°C, takže závan tepla by na vás z obrazovek počítačů dýchnout měl 🙂

Pokračujeme tam, kde jsme přestali, takže…

4. DEN (úterý 15.8.)

(…) Tady jsme si vyzvedli batohy a vyjeli směrem KROMĚŘÍŽ. Vzhledem ke zpoždění vlaku jsme se rozhodli jet až do Hulína, kde jsme měli víc času na přestup. A opravdu jsme vlak v pohodě stihli a v pořádku dojeli až do Kroměříže. Tady nás čekala asi 1,7 km dlouhá cesta k ubytování, ale protože vedla převážně Podzámeckou zahradou, nebylo to nijak hrozné a cesta docela rychle utekla. V pensionu jsme měli tentokrát 2 dvoulůžkové pokoje, ty sami o sobě byli docela pěkné, co už ale bylo horší byla občas zapáchající koupelna a absence kuchyňky (měli jsme k dispozici pouze mikrovlnnou troubu a rychlovarnou konvici), ale jinak tu byla velká terasa a malý balkonek u jednoho z pokojů. Po ubytování jsme se už večer vypravili jen pro něco k večeři a snídani do nedalekého Lidlu 🙂

IMG_2331

5. DEN (středa 16.8.)

První ráno v Kroměříži, skvělá snídaně na balkonku a dopolední procházka Podzámeckou zahradou, kterou jsme procházeli už včera, tak nějak pátý den našeho výletu začal. Ale ještě k té procházce… My jsme si trasu zvolili hlavně podle kešky, kterou jsme chtěli odlovit a povedlo se. Nejprve jsme se zastavili u pávů, protože měli malá pávátka ♥ A potom jsme pokračovali k Andělské fontáně, ruinám, které jsme málem přešli 🙂 a pokračovali jsme dál víc do zadní části zahrady. Po cestě jsme narazili na spoustu majestátních stromů, ale jeden nás opravdu zaujal. Byla to katalpa trubačovitá, kdo v parku byl, určitě víte, o jaký strom se jedná, v 19. století se na ní usadil parazitický keř, zlomil ji, ona však bojovala dál, pomocí větví zakořenila a přežila tak až dodneška, docela hustý, ne? 😀 V celé zahradě nás překvapilo, jak málo lidí jsme potkali a strávili tak velmi příjemné dopoledne. Na oběd jsme pak vyrazili na náměstí, de jsme objevili výbornou restauraci s denní nabídkou a po obědě jsme nahlédli do zdejšího infocentra. Odpoledne jsme se rozhodli jít do zámku, nejprve jsme se občerstvili ve zdejší cukrárně a potom jsme zhlédli i interiéry zámku, ale upřímně řečeno, šlechtické zámky mám raději, než tento arcibiskupský 🙂 Nakonec dne jsme ještě (někdo doslova) vyběhli na zámeckou věž a viděli tak Kroměříž jako na dlani :), nakoupili si něco málo k večeři a vyrazili jsme zpátky na pension.

IMG_2326IMG_2320IMG_2328IMG_2335IMG_2337

6. DEN (čtvrtek 17.8.)

Předposlední den v Kroměříži začal velmi poklidně, Květnou zahradu jsme měli skoro za rohem a komentovanou prohlídku, kterou jsme měli stihnout jsme měli až v 11:00, ráno jsme tedy nikam nespěchali. I tuto zahradu jsme našli bez obtíží, dokoupil si k naší výhodné vstupence ze včerejška (zámek, věž, zahrada) ještě ten výklad, nejprve se sami porozhlédli a pak od 11:00 si poslechli to povídání. Bylo to celkem zajímavé, ale občas docela zdlouhavé 🙂 Po této prohlídce jsme si vylezli na kolonádu, vřele doporučuju, jsou odtud nádherně vidět všechny květinové obrazce a vůbec si uděláte takový přehled o zahradě 😀 A taky jsme s zablbli v bludištích 😀 Na obědě jsme skončili ve stejné restauraci na náměstí a odpoledne jsme se rozhodli zapojit do celokroměřížské hry, museli jsme nasbírat 7 razítek z místních muzeií, zámku, bludiště a mincovny, kde jsme si za odměnu mohli také vyrazit minci, mně osobně se moc povedla 🙂 Asi byste čekali, že tímto náš 6. den skončil, ale kdepak, na tento den totiž připadala premiéra filmu Po strništi bos, a tak jsme si během dne koupili lístky a večer vyrazili do kina, ačkoliv snímek neměl moc dobré hodnocení, nám se líbil a zpříjemnil nám poslední kroměřížský večer ♥

IMG_2397IMG_2390IMG_2370IMG_2356

7. DEN (pátek 18.8.)

Poslední den celé dovolené, to to ale uteklo, ale netruchleme a pojďme si ho pořádně užít! Pro nejlepší zakončení a rozloučení se s městem jsme zamířili samozřejmě na náměstí, tady dneska probíhal Dožínkový jarmark. Ten jsme si celý obešli a musím říct, že nejvíc nás uchvátily věnce ze sušeného lučního kvítí. Nakoupili jsme ale pouze jedny náušnice Martince k narozeninám a vydali se opět do ticha a hlavně stínu Podzámecké zahrady, začínal totiž den, kdy v poledne ukazoval teploměr až 36°C! Krásně jsme si tady odpočinuli, prošli se a na brzký oběd jsme zamířili… no kam jinam než na náměstí do naší oblíbené restaurace 🙂 Po obědě už jsme se stavili jen pro pití a vyrazili rozhicovaným městem na vlak, stihli jsme dokonce dřívější osobák, takže jsme měli spoustu času na přestup 🙂 Celá cesta rychlíkem pak proběhla hladce, dokonce jsme všichni 4 seděli i v 1 kupé! A domů jsme dorazili zhruba okolo 17:00 😀

IMG_2338IMG_2398

Celá dovolená pro nás byla zatím nepoznaným dobrodružstvím, které nás sice úplně vyšťavilo, ale stálo to za to!

Pokud by vás cokoliv k této dovolené zajímalo, neváhejte se mě v komentářích zeptat, pokud to bude v mých silách, ráda vám odpovím 🙂 A hlavně, nebojte se nových věcí a zkuste se taky někdy sbalit a vyražte poznávat krásy naší země ♥

miska

 

 

Křížem krážem Jižní Moravou … VLAKEM! (1. část)

1. DEN (sobota 12.8.):

Náš první den začal na nádraží, kde jsme si koupili týdenní jízdenky na vlak, díky kterým náš celý nápad a pak i realizace výletu vznikly. Abych vás teda uvedla do děje, o tom, že jsme vyrazili na týden na Moravu vlakem, už asi většina z vás na blogu četla v některém z předchozích článků, ale podstatou celého výletu tedy bylo vyzkoušet si nový typ dovolené, poznat část naší republiky, ve které jsme (skoro nikdy) nebyli a užít si krásný týden 🙂 Tak, teď už víte, o čem bude dnešní článek a já můžu pokračovat. Jízdenky tedy máme a nastupujeme do rychlíku. Čekají nás asi 4 a 1/4 hodiny cesty, máme kupé jen pro sebe a cesta plyne a plyne. A jsme tu, naše první zastávka se jmenuje LUHAČOVICE, o těch už jste četli minulý týden, ale jenom díky pramenům, takže se nebojte, že bych se nějak moc opakovala 🙂 Naše ubytování se nacházelo hned u nádraží a byl to opravdu moc pěkný veliký apartmán, ve kterém byl jediný problém, že se asi čtvrt hodiny musela odpouštět voda, aby tekla teplá, což nám přišlo jako plýtvání, tak jsme se raději myli studenou 😉 Po ubytování jsme se vydali na obhlídku města, ochutnali pár prvních pramenů a zakončili den večeří ve výborné restauraci 😀

IMG_2243IMG_2248

2.DEN (neděle 13.8.):

Druhý den jsme opět strávili v Luhačovicích, byl to vlastně náš jediný celý den tam, takže jsme se rozhodli si ho pořádně užít! Vyrazili jsme na ochutnávku zbylých pramenů a rozhodli se podívat se i k vodní nádrži Luhačovice. Po cestě jsme minuli Jurkovičovu vilu, jezírko, prošli jsme se podél potoka Šťávnice a zahráli si minigolf. Jednoznačně nejlíp to šlo tátovi, ale všichni jsme si to moc užili 🙂 Ve vodní nádrži se táta i vykoupal a my jsme si zatím zacvičily na posilovacích strojích v okolí. Zpátky jsme se pak vraceli přes Pozlovice, kde cesta po celkem pražícím sluníčku nebyla nic moc, ale zase jsme narazili na krásný a, v rámci projektu nějakých otevřených památek na Moravě, i otevřený kostel a nádherný hřbitov. No a asi největším zážitkem byl pro mě náš první URBEX, vlezli jsme do starého hotelu Niva, kde byla nádherně zachovaná chodba s „mramorovými“ obklady a krásnými lustry, recepce, ale pokoje byly naprosto vybrakované, ale hlavně nás překvapilo, jak byly malinké. Hotel byl celkově obrovský, ale my jsme vlezli jen do jedné malé chodbičky a i tak mi tlouklo srdce adrenalinem 😀 Tak třeba příště zase víc místností 😉 Zpátky do Luhačovic jsme se pak dostali skrz krásnou vilovou čtvrť až do centra, kde jsme se na rozloučenou zakousli do výborných oplatek různých příchutí 🙂

IMG_2249IMG_2254IMG_2259IMG_2268IMG_2270IMG_2278.JPGIMG_2292

3. DEN (pondělí 14.8.):

Třetí den byl zase ve znamení přesunu. Tentokrát z Luhačovic do UHERSKÉHO HRADIŠTĚ, čekal nás jeden přestup, ale před tím ještě Marťa s mamkou koupily na cestu koláčky a jako vzpomínku na Luhačovice mast Vincentka a musím říct, že na suchou kůži opravdu zázračně pomáhá, i když ne úplně voní 🙂 Všechny vlaky jsme v pořádku zvládli, a tak přesun z jednoho krajkového nádraží na druhé proběhl naprosto v poklidu. Ubytování tady už bylo dál od nádraží, ale zase jsme hezky přešli přes všechna velká náměstí a tak hned poznali alespoň trochu město. Čekal na nás jeden pokoj, krásně čistý, a společná koupelna, toalety a kuchyň s ostatními pokoji, zase ale krásně čisté a bylo všude krásné teplo a světlo na chodbě bylo na fotobuňku, takže na noc úplně ideální 🙂 Po ubytování jsme se zase vydali poznávat město, tentokrát ale nejprve do Starého města hned vedle Uherského hradiště, kde je památník Velké Moravy, který byl ale zavřen, kvůli polední pauze, nám to však nevadilo, stačila nám procházka městem a zase návrat do Uherského hradiště na báječný oběd 🙂 Odpoledne jsme si prošli město, nahlédli do kostela a podívaly jsme se do Slováckého muzea, které se nám moc a moc líbilo, určitě doporučujeme. Víc už nás zklamaly základy domnělého hrobu sv. Metoděje…

IMG_2298IMG_2305

4. DEN (úterý 15.8.)

Abychom si i tento den mohli užít v Uherském hradišti, tak jsme se ráno po výborné snídani, kterou podávali ve vedlejším hotelu, ale my ji měli v ceně ubytování, sbalili svá zavazadla a vydali se na nádraží, to jste asi nečekali, co? Ne, zatím jsme nikam nejeli, jen jsme si batohy nechali (kromě jednoho) v úschovně zavazadel a vypravili se do parku Rochus. Slunce pralo, ale my jsme odhodlaně šli, až jsme došli ke vstupu, velká cedule nám ukázala, co všechno nás uvnitř čeká a my jsme vyrazili. Byla to sice holá pláň, ale na vrcholku nás čekal malý skanzen, což byl náš cíl. Jenže prohlídka byla každé 2 hodiny a my jsme ji o 5 minut nestihli :/ Rozhodovali jsme se, jestli počkat, nebo ne na další, až jsme nakonec počkali. Zatím jsme se podívali na místní kapli, výhled na Uherské hradiště a dali si špendlíky, i když jsme si nebyli jistí, zda jsou k volnému natrhání, což nám až po prohlídce krásného nového skanzenu, kde právě probíhal i úžasný (podle toho, co nám o něm řekli) příměstský tábor,  paní průvodkyně sdělila. Celý skanzen se bude každým rokem zvětšovat, takže určitě neváhejte a běžte se tam taky podívat 🙂 Na oběd jsme zamířili do stejné restaurace jako den před tím, dali si vynikající zmrzlinu (levandule, skořice, pomeranč a klasická čokoláda) a nahlédli opět do otevřeného kostela, kde nás provedl velmi milý pán, jenže my měli asi jenom 5 minut, a pak jsme museli pádit na nádraží. Tady jsme si vyzvedli batohy a vyjeli směrem KROMĚŘÍŽ, ale o naší cestě a celém pobytu v Kroměříži zase příště 🙂

IMG_2310IMG_2313

Článek jsem tedy rozdělila na 2 části, aby nebyl nekonečně dlouhý, takže příště vám povím naše pokračování. Ale zatím to bylo docela zajímavé, nemyslíte? A byli vy jste někdy na těchto místech?

Budu se na vás těšit zase příští týden a omlouvám se za zpoždění článků tento týden 😉

miska

Cestujeme po kolejích

Čauky všem!

V pátek jsem se vrátila z vlakového putování po jižní Moravě, a tak jsem si řekla, že by nebylo od věci se s vámi o cestování vlakem podělit. Celý náš výlet vám popíšu až někdy v září jako inspiraci na příští rok, ale teď se vám pokusím dokázat, proč jsou cesty vlakem prostě nejlepší 🙂

P1160531

Vlak je pro mě dopravní prostředek, který úplně miluju a cestování v něm mě i baví. V autě či autobuse je to po nějaké době nuda, nemůžu se pohodlně usadit a ještě mě tlačí pás. To ve vagónu vlaku nezažijete!

PIC_0413

Pokud si koupíte místenku máte svoje místo jisté, pokud ne, čeká vás možnost stání v uličce, ale upřímně řečeno, ani to mi nevadí, v rychlíku se tam dá pohodlně z batohu udělat podsedák a v osobáku se zase lidi pořád mění, někdo nastupuje, jiný vystupuje, takže i o místa se vystřídáte 🙂 Když už se cítíte usezení, můžete se projít uličkou, vykouknout z okýnka a kochat se tím krásným větrem a výhledem ♥

IMG_2243

Kdykoliv si taky můžete dojít na toaletu 🙂 Nebo si třeba vyndat jídlo a najíst se bez strachu, že vás někdo načapá a bude třeba chtít vyloučit z přepravy a v rychlíku vám ho dokonce i prodají!

No a co mě taky na vlaku baví je pozorovat a nenápadně poslouchat jiné lidi, to jsou věci, co se dozvíte a nejlepší jsou rodiny s dětmi 😀

P1160586

Koleje samozřejmě nevedou všude a třeba cestovat na sever Čech vlakem není úplně nejlepší, ale když to jde a i to nezabere o 3 hodiny víc než cesta vlakem, určitě volím vlak a doufám, že vás jsem na něj taky alespoň trochu zlákala XD

P1160639

Jinak co se týče dopravců, České dráhy mám moc ráda, vlaky se stále zmoderňují a i záchody už nejsou nástroje k vcucnutí, ale teče tam i voda 🙂 Sedadla mají pohodlná a těch typů vlaků, co jezdí 🙂 Jinak Regiojet je sice trochu jiná úroveň luxusu, ale zase nejezdí všude a Leoexpres jsem zatím nezkoušela, třeba někdy příště 🙂

P1160534

Jaký je váš nejoblíbenější dopravní prostředek? Kdy a kam jste jeli naposledy vlakem? A co nějaké vtipné historky?

Na všechny vaše ohlasy se budu těšit v komentářích. A nezapomeňte nás sledovat i na instagramu a nové facebook stránce, všechno Trips and weekend activites 😀

Krásné úterý

miska