Tradiční Vánoce se měnily v průběhu staletí aneb rozhovor s Češkou z Česka

Jana je hrdá Češka, která si všimla, že lidi v jejím okolí obdivují mnohdy více zahraniční kulturu a tradice než ty české, i když ve světě je národní hrdost naprosto přirozenou součástí lidských životů i mimo sportovní akce, kdy se kolikrát i v Češích probouzí česká hrdost. Právě na tento popud tedy Janča založila blog Češka z Česka, na němž se nám snaží přiblížit mnohdy zapomenuté, ale krásné české tradice a jídla. No a kdy jindy je období víc sepjaté s tradicemi než o Vánocích. Takže dneska jsem si ji pozvala do svého rozhovoru právě proto, aby nám prozradila něco víc nejen o svátcích jako takových, ale i třeba něco ze svého vlastního života.


Jani, úplně na začátek ti položím otázku, s níž začínám snad všechny rozhovory v adventním kalendáři. Jak se letos těšíš na Vánoce?

Těším se stejně jako každý rok moc!

Máš už doma připravenou vánoční výzdobu?

Mám takovou tradici, že si vždycky začátkem adventu vánočně vyzdobím byt, dám si svařák, pustím si k tomu koledy, takže ano mám, protože se to snažím takhle dodržovat každý rok.

Co k ní tradičně v Čechách patřilo? 

Možná je dobrý říct hned na začátek, že k těm Vánocům se váže několik tradičních věcí, výzdob, které se proměňovaly v čase, ale zároveň měly nějakou symboliku, takže ať už je to adventní věnec, vánoční stromeček nebo cukroví, tak vždycky se to nějak odvíjelo už z pohanských dob. 

Jaké tradice tak obecně o adventu a Vánocích u vás doma dodržujete?

My slavíme Vánoce já, mamka, babička a brácha a nedodržujeme takové ty tradiční rituály, jako je rozkrajování jablka, lití olova, házení bačkorou, ale tradičně to funguje tak, že už den před Štědrým dnem s mamkou začínáme dělat chlebíčky, vánoční bramborový salát a Štědrý den je spíš takový v rámci příprav. Smažíme kapra, řízky, připravujeme dům, aby byl hezky vánočně uklizený, připravený, i když nějaký vánoční úklid probíhá už samozřejmě předem, ale aby to bylo přichystané na ten večer. Já pak jedu za babičkou do vedlejší vesnice, která jde na čtvrtou hodinu do kostela, protože u nich farář objíždí menší vesnice přes den a na půlnoční mši je až v té největší. Takže já pak babičku vyzvednu, pokud mám pak víc práce s mamku tak ji taky vyzvednu a přivezu je k nám, kde začne ta štědrovečerní hostina a díváme se společně na pohádky, rozbalujeme dárky a tak.

A když se přesuneme k těm tradičním tradicím, jsou nějaké, na které už se téměř zapomnělo, ale za tebe je to opravdu škoda?

Těžko říct, co každá rodina dodržuje a co se zapomnělo, já mám pocit, že jak už jsem říkala, tak ty úplně tradiční tradice se už tolik neprovádí, ale mám takový pocit, že v posledních třeba 30 letech je taková tradiční tradice shon a nakupování vánočních dárků, takže podle mě chybí trochu ten prvotní význam Vánoc. Sejít se, být chvíli zase spolu, vymyslet někomu dárky, proti tomu taky nic nemám, ale v nějakém omezeném množství a hlavně v klidu a hlavně teda ten prvotní význam Vánoc, zastavit se, být chvíli spolu…

Je naopak nějaká tradice, co dřív třeba neměla takový význam, ale dnes se dostává do popředí? Mě napadají třeba dárky nebo pak jak už jsi říkala asi ten shon, že jo?

Hm, asi jo.

Máš už všechny dárky nakoupené?

Nemám, skoro žádné, jako každý rok, ale jsem na sebe pyšná, protože je mám už skoro všechny vymyšlené a těším se až je všechny pořídím a jak se budou obdarovaným líbit. Což je u mě letos světlá výjimka, protože já jsem spíš takový ten rozjímající typ, takže to nakupování dárků nemám moc ráda, nevím většinou ani co těm lidem vymyslet, takže to odsouvám, ale letos je to teda jinak!

Na jaký dárek, co budeš někomu dávat, seš nejvíc pyšná?

Já bych to nerada prozrazovala, ale je to asi pro mamku a těším se až jí to dám, je to trošku spojené se mnou, ak doufám, že se jí to bude líbit.

Co se tak v minulosti nejvíc dávalo? 

To záleží asi na době, ale kdybych to tak shrnula, tak to co bylo. Ve středověku si lidi dávali třeba jablka, oříšky, po domácku vyrobené panenky a s tím, když přicházelo další zboží, tak se mohlo přidávat víc materiálních dárků.

A kdy podle tebe začaly Vánoce a dárky nabývat takové podoby, jakou mají dnes?

Nejsem historik, takže těžko říct, kdy to tak začalo, ale myslím si, že to bylo zase s tou dobou, s tím konzumním způsobem života. Kdy je všeho dostatek, a tak lidi chtějí víc to, co vidí.

Myslíš, že některé období v minulosti naší země přispělo k tomu, že lidé přestali dodržovat tradice v takové míře jako dřív (ačkoliv teda nejsi historik), protože dnes to určitě není obvyklé ve všech rodinách.

Myslím si, že je to taky práce té doby. Spousta tradic je spjata s pohanskými zvyky, křesťanskými zvyky a těmi rituály, které měly přivolat štěstí, hojnost, zdraví, úrodu,… A tak teď, když jsou lidi informovanější, tak už úplně nevěří tomu, že je nějak ochrání když upečou cukroví v určitém tvaru.

A kam je podle tebe nejlepší zajet či nahlédnout, aby člověk viděl Vánoce právě ve své původní české podobě? Je to nějaký tvůj oblíbený skanzen, knížka, film?

Teď mám knížku Tradinář, který opravdu doporučuju, protože tam jsou popsané starší tradice, ale i nějaké, co si můžeme sami vymyslet, takže to může určitě sloužit jako velká inspirace. Je to rozdělené dokonce do jednotlivých ročních období, takže víte, kdy se přesně na co připravit. A skanzen? Já jsem z východních Čech a na hlinsku je Veselý kopec, tak ten určitě a v létě jsem byla v Rožnově pod Radhoštěm ve skanzenu Valašská dědina, tak tam mají určitě taky nějaký krásný vánoční program.

Nesmíme taky zapomínat na jídlo, od kdy se u nás na Vánoce běžně servíruje kapr s bramborovým salátem?

Co jsem se dočetla, tak obdoba bramborového salátu se objevila v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, ale obsahovala brambory, hodně majonézy, kořenovou zeleninu a zbytky od různých druhů jídel. A v našem jídelníčku se tahle tradice ustálila po 2. světové válce.

Jíte doma kapra se salátem?

Máme kapra se salátem a brácha má kuřecí řízek.

Co dalšího patřilo tradičně k českým vánočním pokrmům a dělají se ještě vůbec?

Před smaženým kaprem se u nás dělal kapr načerno, čož je s omáčkou se švěstkama, ořechama a jablkama. Ale taky záleželo na tom, jestli byl kaprů dostatek, vím, že v jeden čas se tohle jedlo spíš jenom v rybářských oblastech a určitě se jedly různé luštěninové kaše. Luštěniny mají u nás vůbec velký základ, protože tady máme super podmínky na pěstování a uskladnění a taky obsahují spoustu látek i v průběhu chudoby. Na štědrovečerním stole pak měl velký význam taky houbový kuba, což je jídlo z hub a krup.

Hrozně zajímavým jídlem mi přijdou taky obědy, každý mívá něco jiného. U nás se třeba tradičně jí jen vánočka, jinde Kuba a někde zase čočka, která teda u nás vítězí až na Nový rok. Co je tím klasickým obědem z minulosti?

Zase záleží na období, ale myslím si, že dřív to nebylo zas tak bohatý, aby měli jak oběd, tak i večeři, ale to je spíš jen takový můj názor. Většinou se ale objevují zase ty luštěninové kaše, když už o tom někde čtu.

A vy míváte co?

Tradičně právě nic 😀 My možná s mamkou ujídáme cukroví a třeba chlebíček, který připravujeme, ale jinak pak večeříme zase brzo, okolo pátý šestý hodiny.

A ještě úplně na závěr, na jakou tradici (ačkoliv teda nedodržujete ty úplně klasické) se nejvíc těšíš a proč?

Já se těším na celý ten den. On je teda v takovým ruchu, že bych si ho představovala ještě trochu klidnější s koukáním na pohádky a tak, ale ani mi to moc nevadí, ono to pak alespoň rychle uteče do toho očekávaného večera. Já potom jak jedu za babičkou, resp. ji vezu do kostela a pak k nám, tak ona se vždycky zabalí, jak kdyby jela někam na týden, takže ten odjezd je vždycky tak na hodinu, než ona všechno dobalí a zkontroluje a v tý situaci si vždycky říkám, že už jsem mohla být v klidu doma, popíjet si ten svařáček, ale když se na to podívám takhle zpětně, tak mě to vlastně baví a je to moje oblíbená naše jedinečná tradice. Ona je u toho babička totiž strašně roztomilá, protože i ty dva kilometry jinde jsou pro ni velká událost.

Já ti moc děkuju za všechny odpovědi a přeju ti krásné tradiční Vánoce v klidu a s tvými nebližšími, protože to je na Vánocích asi to nejdůležitější ♥

 


 

A pokud se chcete o tradicích dozvědět ještě víc a to nejen o adventu a Vánocích, nezapomeňte Janu sledovat na jejím blogu (http://www.ceskazceska.cz/) a instagramu (@ceskazceska_blog) a pro víc té vánoční inspirace si můžete koupit knížku Krásné Vánoce, které je právě Janča taky součástí 😊

Jaké tradice se dodržují u vás doma?

Přáníčko s otvory

Ahoj, vítám vás u druhého článku, kde vám ukážu, jak si vyrobit přáníčko. Dneska budou hlavní potrebou obrázkové raznice, které vám ušetří spoustu času, oproti vystřihování nůžkami.

Budeme potřebovat: čtvrtku, barevné papíry nebo čtvrtky, obrázkové raznice, lepidlo, tenký černý fix a barevné fixy

Nejprve si čtvrtku přeložíme napůl. Poté si vymyslíme slovo, které chceme, aby bylo vidět dírami. Vybereme si libovolný tvar raznic a vyrazíme na spodní část čtvrtky (opačná než ta, kde je přehyb) tolik děr, kolik má vybrané slovo písmen.

Skrz vytvořené díry si na druhou půlku vepíšeme naše slovo, aby byla všechna písmena pořádně vidět.

Vnitřní stranu si můžete ozdobit dle libosti, ale dávejte si pozor, ať jsou dírami vidět jen vybraná písmena a ne žádný další nápis či obrázek. Já na to zprvu nemyslela, a tak jsem to musela dělat dvakrát 😉.

Horní stranu si také dozdobíme. Tu část papíru, kde jsou vyražené otvory, si pomalujeme nějakou barvou, aby bylo zřetelné, že nápis je na druhé straně a na tuto jen prosvítá. Zbytek si můžeme opět pomalovat, jak chceme. Já jsem opět využila raznice. Nejprve jsem lepila odlišně barevné stromečky, ale pak se mi moc zalíbilo nalepit bílé vločky, které jsou vidět jen v nějakém úhlu. Pro dozdobení jsem ještě nakreslila siluetu soba.

A to je vše. Výroba tohoto přání je velmi jednoduchá a každé přáníčko může vypadat úplně jinak, i když má hlavní prvek vyražených obrázků stejný.

Pokud se vám tento nápad líbí, tak ho určitě vyzkoušejte a pak dejte vědět, jak se vám to povedlo.

Nakládané hermelíny

Krásný den, dnes vám opět přináším nápad na jedlý dárek. Nakládané hermelíny jsou výborným dárkem, který určitě potěší, já ho dávala tátovi už několikrát a nikdy nezklamal.

Co budeme potřebovat: tři sýry s bílou plísní (já používám ty nejlevnější, což nejsou hermelíny, ale jinak by se to strašně prodražilo), jednu velkou nebo dvě malé cibule, nakládané beraní rohy nebo feferony, bobkový list, nové koření, celý pepř, sladkou papriku, slunečnicový olej a uzavíratelnou sklenici IMG_7100 (2)

A jaký je postup?

Sýry si podélně překrojíme napůl. Můžete je samozřejmě nakrájet i na menší kousky, ale mě se osvědčilo, že takhle je to nejlepší. Cibuli nakrájíme na kolečka.

A můžeme začít vrstvit do sklenice. Naspod je nejlepší dát beraní roh nebo feferonku, aby se vám sýr nepřilepil na dno. A poté už jen stačí vrstvit sýr, cibuli, beraní rohy a prokládat to bobkovým listem, pepřem a novým kořením. Je dobré to trochu umačkat,aby se toho tam vešlo co nejvíc a nemuselo se tam dávat tolik oleje. IMG_7104 (2)

Po zaplnění celé sklenice si připravíme slunečnicový olej, který smícháme se sladkou paprikou, a zalijeme jím sklenici až po okraj. Důležité je sklenici pořádně utáhnout, aby olej nevytekl. IMG_7106 (2)

A teď už stačí jen hermelíny nechat přibližně týden uležet a můžete podávat. Doba uležení samozřejmě záleží na velikosti sýrů, ale mně se osvědčil právě týden, protože jinak se sýry začnou až moc roztékat. IMG_7110 (2)

Tak schválně zkuste hermelíny připravit i vy a někoho obdarovat, dá se to zvládnout i na poslední chvíli 😉.

Balení dárků do hnědého papíru

Krásný den, já jsem se letos rozhodla, že budu dárky balit do obyčejného hnědého papíru, protože si ho můžete vyzdobit přesně tak, jak se vám to líbí. A tak vám v tomhle článku ukážu, jak originálně se dají dárky do tohoto papíru zabalit.

U prvního způsobu jsem si dárek nejprve zabalila do papíru a až pak ho začala zdobit. Poté jsem si vzala fixu a na dárek jsem namalovala stužku s mašlí. Já použila nejprve stříbrnou blýskavou a poté ji ještě obtáhla tenčí černou, aby to lépe vyniklo. Nakonec jsem jen dokreslila jmenovku a napsala na ni, pro koho dárek je.

Další způsob se bude určitě líbit dětem, ale myslím, že i dospělým udělá radost. Budeme totiž vytvářet sobíka. Dárek si opět nejprve zabalíme do papíru a začneme jej zdobit až poté. Připravíme si červenou bambulku a tu nalepíme doprostřed dárku jako nos soba. Pak dokreslíme oči a parohy a samozřejmě dozdobíme dle naší libosti. Nakonec opět stačí dopsat jméno a dárek je připraven na Vánoce.

Mým posledním tipem je návod na krabičku. Díky tomu, jak je tento balicí papír velký si ji můžete vyrobit přesně tak velkou, jak potřebujete. Já jsem vám ale návod fotila na bílém papíře, aby to bylo lépe vidět.

Z papíru si vystřihneme čtverec. Jak jsem již psala, rozměr je jen na vás.

Poté ho přeložíme tak, aby nám vznikl trojúhelník. Rozložíme ho a znova přeložíme na druhé straně a vzniknou nám čtyři menší trojúhelníky.

Opět rozložíme a všechny čtyři rohy přehneme ke středu. Tím nám vznikne šest přehybů. Ke každému nyní přehneme papír tak, aby nám vzniklo přehybů celkem čtrnáct.

Potom podle nákresu papír nastřihneme a máme skoro hotovo. Teď už jen stačí krabičku složit a ona bude držet i bez lepidla.

Druhou část, víčko, udělejte z papíru s trochu většími rozměry, aby vám pak šla krabička zavírat.

No a pokud byste chtěli ještě nějaké tipy na to, jak zabalit dárky, tak se můžete podívat na starší článek, kde jsou ještě další způsoby.

marta

Adventní trhy jako nejlepší zdroj vánoční nálady

Krásný den!

Právě začíná víkend a vy se možná těšíte na zasloužený odpočinek po prvním náročném adventním týdnu, ale zase prolenošit celý den v posteli? Občas je to opravdu potřeba a pokud to tak cítíte, udělejte to! No ale pokud si říkáte, že byste přeci jen měli alespoň něco podniknout, zkuste oslovit nějaké své přátele, kamarády či rodinné příslušníky a vydejte se spolu na nějaké krásné adventní trhy.

V tento okamžik se konají v kdejakém městě, takže věřím, že ani vaše cesta na ně nebude moc dlouhá a za nasátím vánoční atmosféry se s chutí vydáte. Pojďme se virtuálně na ně tak trochu přenést i teď a třeba právě po dočtení tohohle článku se na ně vypravíte i v reálu.

Když už jsem mluvila o těch městských trzích za sebe můžu doporučit v Praze ty na Náměstí Míru, které nejsou nijak obrovské, vždy mají krásnou atmosféru, nemačkáte se na nich s milionem lidí (ale jenom s 900 000 :D) a nejsou tak strašně komerční jako třeba ty na Staromáku. No představte si to sami, procházíte okolo jedno stánku za druhým, z několika stánků na vás doléhá vůně ať už vánočního cukroví nebo klobás, v jednom z nich si dokonce ke své radosti kupujete svařák a buďto se na chvíli zastavíte a s výhledem na krásný kostel sv. Ludmily si ho u společného pokecu s přáteli vypijete, nebo ho postupně usrkáváte při prohlížení různých maličkostí neodmyslitelně spojených právě s tímto vánočním časem.

Chápu však, že ne všichni se ale dostanete o adventu do Prahy a upřímně, mnohdy jsou lepší trhy v menších městech. Mojí srdcovkou jsou liberecké adventní trhy na náměstí před radnicí. Mají svoji určitou nezapomenutelnou atmosféru. Stánků tu není přehršel, ale zase v každém najdete něco jiného, což mi třeba trochu vadí na těch pražských, které jsou hodně komerční a u většiny trhovců seženete jen svíčky a jiné vánoční kýče. Na těch menší trzích na vás naopak narozdíl od toho čekají místní tvůrci, kteří vám s láskou předají něco ze své výroby.

Najdete tady vykrajovátka všech různých tvarů na perníčky, linecké a jiné cukroví, veselé vařečky, trička, náušnice a mnoho dalšího. Nechybí samozřejmě ani stánky s domácími sirupy, klobáskou, korbáčikem, trdlem či tradičním vánočním cukrovím. Na zahřátí si můžete koupit čaj či svařák a to vše si užít s výhledem na architektonicky krásnou radnici.

Jediné, co musím říct, že mi letos na libereckých trzích vadí (a to jsem na nich ještě nebyla, jen jsem to viděla u kamarádky na instagramu), že postavili na tohle docela malé náměstí ruské kolo, které dost zastiňuje strom a podle mě na sebe strhává až moc pozornosti, kterou si o vánočním čase nezaslouží. I přesto ale tyhle trhy doporučuju!

Třetím a dnes i posledním mým tipem jsou trhy s přidanou hodnotou a to ty, které se konají většinou jako doprovod k jiné události. Mám tím na mysli třeba různé slavnosti na nějakých statcích, zámcích či hradech, kde většinou vystupují různé soubory, probíhají nejrůznější tématické prohlídky a podobně a trhy jsou většinou obsazeny opět místními prodejci.

Na takovýhle jarmarcích nakoupíte určitě spoustu krásných ručně dělaných dárků pro své nejbližší a zabavíte tím i ty nejmladší členy své rodiny, pokud ten ostatní program vyberete správně 🙂 Na internetu jsem se schválně podívala a dávám vám sem pár odkazů na akce, které mi přijdou zajímavé, ale dopředu říkám, že jsem na nich nikdy nebyla, i když třeba ta místa jako taková můžu doporučit. Ale proč sedět doma, že jo? Tak mi pak schválně, jestli někdo někam z mých tipů zajedete,dejte vědět, jak se vám tam líbilo…

  • Zámek Loučeň – prohlídky „Příběh vánočního stromečku“ (26.11.-12.1.)
  • Hrad Rabí – „Vánoce na Rabí“ (7.12.)
  • Zámek Třeboň – mnoho akcí v rámci události „Zámecké Vánoce“ (30.11.-30.12.)
  • Zámek Míšek pod Brdy – Vánoční prohlídky pro děti (7., 8., 14., 15.12.) a Vánoční prohlídky pro dospělé (8., 15.12.)
  • Hrad Bítov – Vánoční prohlídky (7.-8.12.)
  • Hrad Šternberk – Vánoční prohlídky (7., 14.12.) + další akce až do Silvestra

Jaké trhy máte rádi vy? A je nějaká vánoční akce, na které nemůžete žádný rok chybět?

Krásný víkend a neseďte doma 😀

 

P.S. Pokud máte v plánu se vydat i někam za hranice a nechcete zůstat jenom u nás v Čechách, tady si můžete přečíst můj starší článek trzích doplněný fotkami a videem z Vídně…

Korkové podtácky

Krásný den, dnes vám přináším první článek z rubriky, kde vám budu ukazovat, jak si zpříjemnit adventní večeře. A dneska to bude tip na to, jak si vylepšit korkové podtácky, které jsou už tedy samy o sobě hezké, ale teď si je můžete vyzdobit podle svého vkusu.

Na první návod budeme potřebovat: korkový podtácek, tempery, černý fix, pravítko, úzké štětce, kelímek s vodou

Na tento návod jsem použila podtácek ve tvaru kytičky, ale vy můžete klidně použít i kulatý nebo čtvercový. U těch je ale jedinou nevýhodou složitější rýsování 😉. Důležité je ale použít podtácek z té strany, kde je jemnější struktura. IMG_7243

Nejprve musíme najít střed podtácku, protože budeme rýsovat přímky procházející středem. U toho mého je to jednoduché, tam jsem vždy jen spojila protilehlé body, kde končí okvětní lístky a ono vám to pak střed vytvoří samo. IMG_7246

Díky středu se pak dají jednoduše vytvořit „trojúhelníky“. Je dobré si dávat pozor, ať jsou všechny stejně široké, protože pak to vypadá nejlépe.

Pak už stačí jen jednotlivé části vybarvit, což je naprosto na vás, jaké barvy použijete. Ale budete potřebovat opravdu tenký štětec, protože u středu jsou ta místa k vybarvení velmi malá. IMG_7247

Na druhý typ budeme potřebovat: tempery, štětec, lepicí pásku, kelímek s vodou

Hlavní motiv nám tady bude tvořit lepicí páska (nejlépe papírová, ale já ji neměla). Tu nalepte tak, aby místa, která nebudou pod páskou, tvořila několik menších tvarů. IMG_7248

Poté si vyberte barvy a všechny nepřelepené části vybarvěte. Já osobně nedoporučuju obarvit dva sousední tvary stejnou barvou, ale je to jen na vás. IMG_7252

Nakonec stačí jen izolepu odlepit. Já ji odlepovala ještě před zaschnutím, ale to si musíte dávat pozor, abyste si barvy nerozmazali. IMG_7254

Nejlepší na této výrobě podtácků je, že si to můžete udělat přesně tak, jak se to líbí vám. Tak pokud to i vy zkusíte, tak budu moc ráda.

Největší kouzlo mají Vánoce s dětmi aneb rozhovor s Time for mommy

Simča je mladá maminka na mateřské dovolené už jen s jednou neposednou dcerkou. Ta druhá jí totiž už nastoupila do školky. Simča ke všem problémům i radostem přistupuje se selským rozumem a snaží se svoje holky vést životem, jak nejlíp to sama umí. Mimo svou mateřskou se ale velmi aktivně taky věnuje instagramu a svému Youtube kanálu, kde se svými sledovateli sdílí svůj život takový, jaký je bez zbytečných okolků a přetvářek, čehož si na ní spousta lidí určitě moc cení. No a v dnešním okýnku adventního kalendáře mám pro vás tu možnost nahlédnout trochu do jejího soukromí a hlavně pod pokličku tématu jaké jsou Vánoce s vlastními dětmi. Tak se pohodlně usaďte a přečtěte nebo poslechněte si rozhovor s touto super ženou, maminkou a hlavně neskutečně milým člověkem…


Simi, ty už máš za sebou Vánoce hned ze tří nebo možná čtyř pohledů. Nejdřív jako dítě, potom jako odrostlé dítě slavící Vánoce se svými rodiči, Vánoce jen ve dvou s tvým manželem Tomášem a teď s vlastními dětmi. Které z nich jsou podle tebe ty nejkouzelnější?

Podle mě mají každé Vánoce něco do sebe. On ten Štědrý den má kouzlo sám o sobě, takže nemůžu říct, že by to byly jedny konkrétní Vánoce, když jsem byla malá nebo když je teď prožívám jako rodič s dětma, ale jednoznačně pokud je tam nějakým způsobem ten dětský element tak to nabírá úplně jiný obrátky a má to svoje kouzlo, protože co si budem, Vánoce jsou hlavně pro děti, protože my víme, jak to všechno funguje a nemá to tak pro nás ten pravý šmrnc. Takže bych v tomhle smyslu porovnávala Vánoce, kdy já jsem byla dítě a teď, když se to snažím předávat svým dětem.

A máš nějaké jedny konkrétní, na které dodnes ráda vzpomínáš?

Jako dítě jsem měla krásný každý Štědrý den, ale pamatuju si jedny, kdy rodiče vzali televizi z obývacího pokoje, dali ji do jídelny, prosklenou stěnu mezi těmito pokoji zakryly a my jsme celý den trávili právě v té jídelně a čekali jsme, co se odehraje na tý druhý straně v tom obývacím pokoji. A doteď nevím, jak to rodiče vlastně udělali, přesně v šest večer se tam rozsvítil stromeček, zatímco my jsme byli společně v té jídelně a můžu říct, že v tu chvíli jsem měla tep asi 220, protože to pro mě bylo prostě hrozně kouzelný. No a potom s dětma jsou to samozřejmě první Vánoce jako rodič, to si troufnu říct, že jsem byla dojatá od rána do večera.

A když zůstaneme u těch Vánoc, které už jsi strávila s holkami, ať už jenom se Zorinkou nebo i s Lottkou, protože Vánoce s dětmi mají přece jen, jak už jsi říkala, nejvíc co do sebe, co je z nich pro tebe takový nejsilnější okamžik?

To těžko říct. Nejsilnější okamžik je určitě vždycky ten, kdy dítě vidí ten stromeček. Nám totiž Ježíšek nosí jak stromeček, tak i dárky, takže ten moment, kdy holky (nebo i jen Zorinka) vstanou a vidí, že tam byl ten Ježíšek, to jsou pak úplně rozklepaný a natěšený, co vlastně bude. No a pak nejsilnější druhý moment je, když se tam objeví nečekaně ty dárky. To jsou ty momenty, které se prolínají už od té doby, co jsem já byla to malé dítě až dodnes.

Asi jsou ale zase přípravy náročnější, ne?

To samozřejmě, jako dítě vlastně jenom čekáš, že něco bude. Ale neřekla bych, že je to úplně náročný, spíš cítím víc zodpovědnost třeba při nakupování dárků, aby to děti nezklamalo, ale bylo to i trochu vyvážený v tom, že nechci aby nedostaly úplně všechno. Náročný to ve výsledku vlastně ani není, já si to spíš užívám, já sama totiž Vánoce hodně prožívám.

Je pro tebe těžké vybrat dárky pro holky? 

Musím říct, že je to hrozně těžký i v tom, co už jsem nakousla, že člověk těm dětem chce dát všechno, ale zároveň nechce aby braly jako samozřejmost to, že dostanou všechno, co si přály, ona by pak radost byla sice 100%, ale my bychom jim dělali takovou opičí službu. A to není podle mě správně. Sama si pamatuju, že když jsem si něco přála a nedostala to, tak jsem si to přála o to víc a ta radost z toho pak byla ještě větší než kdybych to dostala napoprvé. V mojí době to byl třeba mobil, který mi mamka celý rok říkala, že určitě nedostanu kvůli penězům a tak, ale já ho tam nakonec našla a ten pocit si pamatuju dodnes. Takže je důležitý tam najít nějakou tu rovnováhu. A já mám ještě výhodu, že mám malý děti, který dobře znám a oni samy úplně nevědí, co chtějí, protože v hračkárně by samozřejmě chtěly úplně všechno, ale za půl hodiny už si na to ani nevzpomenou, tak se snažím jim dávat jak to, co oni chtějí, tak i to co využijeme a oni by na to samy nepřišly.

Jaké dárky jsou podle tebe nejvhodnější pro takovýhle malý děti?

Právě ta kombinace toho, co si přejou a jak je ten rodič zná. Já mám pro ně třeba letos nějaký Montessori hračky, protože Zorinka už je ve věku, kdy chce poznávat víc písmena a čísla, ale ona nedokáže říct, že chce nějakou takovouhle hru, protože ji třeba nikdy neviděla, nicméně já vím, že ji to bude bavit a využije to. Zároveň si ale myslím, že by měly holky dostat něco, co si přejou, i když pro mě je to třeba jen blbost, co bude zabírat místo v pokojíčku. Prostě zase najít nějakou tu rovnováhu. Čeho se já osobně ale vyvarovávám úplně jsou věci, co děti potřebujou, jako boty, oblečení a tak, protože to ty děti neocení a když jsou pak větší, tak vlastně ani neví, jak na ně reagovat, aby nezklamaly rodiče, to si dost dobře pamatuju ze svého dětství.

Když už jsme u těch dárků, nesmíme zapomenout ani na tvého manžela, s dárky pro muže to míváme jako dámy dost složité, nemáš pro nás nějaký tip?

No to mi povídej! My jsme v tomhle směru s Tomášem hrozně marný a to na obě strany, jak dárky pro mě, tak právě pro něj. Ovšem letos mám jeden tip, který je sice hrozně neosobní, ale každý, kdo řídí ho určitě využije a napadl mě koupit alkohol tester. On Tomáš totiž hodně pracovně řídí a většinou jako muzikant přespí na nějaké akci, kde si třeba pivo dají, tak mě to tak napadlo a teď to chci koupit i svému tatínkovi, protože ačkoliv nejsme rodina alkoholiků, tak mi to přijde jako užitečný a originální dárek.

Jseš zastáncem spíš víc menších dárků, nebo třeba jen pár hodnotnějších?

Záleží jak pro koho, pro ty děti je podle mě lepší, když mají víc těch dárků, zatímco mamce vždycky koupím radši něco hodnotnějšího, co jí vydrží, poslouží a udělá radost. I když to vybírání je dost náročný, protože si většinu koupí sama.

A když se přesuneme k atmosféře, která je určitě taky důležitá, ne-li víc než dárky, i když s dětmi… Myslíš, že je pro ně atmosféra důležitá?

Myslím, že určitě. Ta atmosféra je podle mě to nejdůležitější a pokud ji ty rodiče nedokáží vytvořit nebo je něčím pokažená, tak to ty děti strašně vnímají, protože je to přece jenom pořád „jeden obyčejný den“, ze kterého právě ta atmosféra dokáže vytvořit něco kouzelnýho.

Dodržujete doma nějaké tradice?

Takový ty český tradiční tradice asi ani ne, ale když jsme byli malí, tak jsme měli takovou tradici s tátou, že jsme vždycky chodili sami někam na procházku, mamka zůstávala doma (a mě až asi v 15 letech došlo proč 😀 ) a vždycky mi to bylo líto, že nejde s náma a úplně jsem to nechápala, ale ona se vymlouvala na vaření večeře a tak. Nicméně se mi to i přes absenci mamky hrozně líbilo, že jsme šli s taťkou, a protože jsme bydleli na horách tak byl každý rok sníh, takže to mělo vždycky krásnou atmosféru. No a teď s holkama se snažíme to zase vytvořit tak, aby nám to fungovalo, protože nemůžeme všechno dělat tak, jak jsem byla zvyklá z domu z vesnice a hlavně já nechci být ochuzená o žádnou chvíli s nima, jako to mívala právě moje mamka.

A stromeček vám teda nosí Ježíšek máte ho ale živý nebo umělý ? 

Když jsme byli s Tomášem sami nebo Zorka byla malá, tak jsme měli umělý, ale teď už se snažíme mít živý, protože přece jenom ta vůně, ta atmosféra a to, že jdeme vůbec ten stromeček koupit má něco do sebe. My to máme jako takový „obřad“, při kterým jsou holky úplně natěšený, jdeme se všichni společně podívat, řekneme si, který by to tak měl být a potom nám ho ten Ježíšek donese na ten balkon.

V kolika ty jsi vlastně přestala věřit na Ježíška?

Jak už jsem jednou zmínila, já jsem až v patnácti zjistila, proč s náma ta mamka nechodí ven, ale tak už dřív jsem samozřejmě tak od nějakých osmi let věděla, že dárky nenosí Ježíšek, ale já jsem tomu nechtěla přestat věřit. A i přesto, že už jsme pak i se ségrou nakupovaly dárky, tak jsme do určitý míry hráli doma to divadlo s Ježíškem vlastně až do tý doby, kdy jsme byly dospělý. A já jsem za to ráda, mně by to bylo líto, kdyby mě rodiče ochudili o takovouhle krásnou představu už někdy, když jsem byla malá a rozhodně jsem nebyla zklamaná, když jsem zjistila, jak to doopravdy je, což je určitě i tím skvělým přístupem rodičů.

A co večeříte ke štedrovečerní večeři? Klasicky kapra?

Úplnou klasiku! Já miluju kapra a bramborový salát, nikdy jindy si ho nedělám, pro mě je to prostě na ty Vánoce a vždycky se na něj ještě o to víc těším.

A na závěr ještě něco k těm letošním Vánocům… těšíš se na ně?

Hrozně! Myslím, že je to na mě už i dost vidět

A na co nejvíc?

Těším se už i na to, že Lotka je o něco větší, jsou jí dva roky, takže ta už to chápe úplně jinak a myslím, že teď to začne mít teprve tu správnou atmosféru toho, že tomu holky začnou rozumět, jsou dvě a těším se na to, že my jako rodiče budeme předávat dál tu atmosféru. Já jsem na to hodně zatížená. Miluju ji už od dětství.

A holky? A manžel?

Jo, holky moc. Manžel taky, ale ten to nedává zase tak moc najevo, nechává to víc na mně, protože přece jenom u nich ty Vánoce takhle moc neprobíhaly, oni to měli třeba tak, že si rozdali všechny dárky najednou a pak si je každý rozbalil sám. To je třeba něco, co úplně nechápu, protože u nás to bylo vždycky na několik hodin, kdy se všichni společně rozplývali nad každou rozbalenou maličkostí. Takže já ho vlastně trochu učím ten náš styl.

Máš už všechno doma připravené?

Teď jsme dělali výzdobu, ale nemám ještě zabalené dárky, nemám všechny ještě ani nakoupený, ale chci je zabalit co nejdřív. Dělám to totiž vždycky na poslední chvíli a nemám to ráda, protože první dárek je vždycky nejhezčí a poslední je nejvíc zabalený v izolepě, takže toho se chci letos vyvarovat.

A úklid třeba nějak hrotíš před Vánocema?

Neřekla bych úplně hrotím, protože nejsem nějaký uklízecí maniak, ale musím říct, že mám ráda hezky uklizeno na Vánoce, takže třeba 20. večer je u nás docela dusno 🙂

Tak já ti moc děkuju za dnešní rozhovor, přeju, aby pro tebe byly Vánoce co nejmíň stresové, aby sis je co nejvíc užila ty i tvoje rodina!


Krásné Vánoce a celý advent v poklidu a s vaší rodinou přeju určitě i vám všem, našim čtenářům, pokud vás Simča zaujala a chtěly byste ji vidět „v akci“, nezapomeňte sledovat její Vlogmasy, takový YouTube adventní kalendář plný vlogů, nebo její Instagram taktéž plný vánoční atmosféry a reálného života ♥

A na co z dětských Vánoc vzpomínáte nejradši vy?