Tradiční Vánoce se měnily v průběhu staletí aneb rozhovor s Češkou z Česka

Jana je hrdá Češka, která si všimla, že lidi v jejím okolí obdivují mnohdy více zahraniční kulturu a tradice než ty české, i když ve světě je národní hrdost naprosto přirozenou součástí lidských životů i mimo sportovní akce, kdy se kolikrát i v Češích probouzí česká hrdost. Právě na tento popud tedy Janča založila blog Češka z Česka, na němž se nám snaží přiblížit mnohdy zapomenuté, ale krásné české tradice a jídla. No a kdy jindy je období víc sepjaté s tradicemi než o Vánocích. Takže dneska jsem si ji pozvala do svého rozhovoru právě proto, aby nám prozradila něco víc nejen o svátcích jako takových, ale i třeba něco ze svého vlastního života.


Jani, úplně na začátek ti položím otázku, s níž začínám snad všechny rozhovory v adventním kalendáři. Jak se letos těšíš na Vánoce?

Těším se stejně jako každý rok moc!

Máš už doma připravenou vánoční výzdobu?

Mám takovou tradici, že si vždycky začátkem adventu vánočně vyzdobím byt, dám si svařák, pustím si k tomu koledy, takže ano mám, protože se to snažím takhle dodržovat každý rok.

Co k ní tradičně v Čechách patřilo? 

Možná je dobrý říct hned na začátek, že k těm Vánocům se váže několik tradičních věcí, výzdob, které se proměňovaly v čase, ale zároveň měly nějakou symboliku, takže ať už je to adventní věnec, vánoční stromeček nebo cukroví, tak vždycky se to nějak odvíjelo už z pohanských dob. 

Jaké tradice tak obecně o adventu a Vánocích u vás doma dodržujete?

My slavíme Vánoce já, mamka, babička a brácha a nedodržujeme takové ty tradiční rituály, jako je rozkrajování jablka, lití olova, házení bačkorou, ale tradičně to funguje tak, že už den před Štědrým dnem s mamkou začínáme dělat chlebíčky, vánoční bramborový salát a Štědrý den je spíš takový v rámci příprav. Smažíme kapra, řízky, připravujeme dům, aby byl hezky vánočně uklizený, připravený, i když nějaký vánoční úklid probíhá už samozřejmě předem, ale aby to bylo přichystané na ten večer. Já pak jedu za babičkou do vedlejší vesnice, která jde na čtvrtou hodinu do kostela, protože u nich farář objíždí menší vesnice přes den a na půlnoční mši je až v té největší. Takže já pak babičku vyzvednu, pokud mám pak víc práce s mamku tak ji taky vyzvednu a přivezu je k nám, kde začne ta štědrovečerní hostina a díváme se společně na pohádky, rozbalujeme dárky a tak.

A když se přesuneme k těm tradičním tradicím, jsou nějaké, na které už se téměř zapomnělo, ale za tebe je to opravdu škoda?

Těžko říct, co každá rodina dodržuje a co se zapomnělo, já mám pocit, že jak už jsem říkala, tak ty úplně tradiční tradice se už tolik neprovádí, ale mám takový pocit, že v posledních třeba 30 letech je taková tradiční tradice shon a nakupování vánočních dárků, takže podle mě chybí trochu ten prvotní význam Vánoc. Sejít se, být chvíli zase spolu, vymyslet někomu dárky, proti tomu taky nic nemám, ale v nějakém omezeném množství a hlavně v klidu a hlavně teda ten prvotní význam Vánoc, zastavit se, být chvíli spolu…

Je naopak nějaká tradice, co dřív třeba neměla takový význam, ale dnes se dostává do popředí? Mě napadají třeba dárky nebo pak jak už jsi říkala asi ten shon, že jo?

Hm, asi jo.

Máš už všechny dárky nakoupené?

Nemám, skoro žádné, jako každý rok, ale jsem na sebe pyšná, protože je mám už skoro všechny vymyšlené a těším se až je všechny pořídím a jak se budou obdarovaným líbit. Což je u mě letos světlá výjimka, protože já jsem spíš takový ten rozjímající typ, takže to nakupování dárků nemám moc ráda, nevím většinou ani co těm lidem vymyslet, takže to odsouvám, ale letos je to teda jinak!

Na jaký dárek, co budeš někomu dávat, seš nejvíc pyšná?

Já bych to nerada prozrazovala, ale je to asi pro mamku a těším se až jí to dám, je to trošku spojené se mnou, ak doufám, že se jí to bude líbit.

Co se tak v minulosti nejvíc dávalo? 

To záleží asi na době, ale kdybych to tak shrnula, tak to co bylo. Ve středověku si lidi dávali třeba jablka, oříšky, po domácku vyrobené panenky a s tím, když přicházelo další zboží, tak se mohlo přidávat víc materiálních dárků.

A kdy podle tebe začaly Vánoce a dárky nabývat takové podoby, jakou mají dnes?

Nejsem historik, takže těžko říct, kdy to tak začalo, ale myslím si, že to bylo zase s tou dobou, s tím konzumním způsobem života. Kdy je všeho dostatek, a tak lidi chtějí víc to, co vidí.

Myslíš, že některé období v minulosti naší země přispělo k tomu, že lidé přestali dodržovat tradice v takové míře jako dřív (ačkoliv teda nejsi historik), protože dnes to určitě není obvyklé ve všech rodinách.

Myslím si, že je to taky práce té doby. Spousta tradic je spjata s pohanskými zvyky, křesťanskými zvyky a těmi rituály, které měly přivolat štěstí, hojnost, zdraví, úrodu,… A tak teď, když jsou lidi informovanější, tak už úplně nevěří tomu, že je nějak ochrání když upečou cukroví v určitém tvaru.

A kam je podle tebe nejlepší zajet či nahlédnout, aby člověk viděl Vánoce právě ve své původní české podobě? Je to nějaký tvůj oblíbený skanzen, knížka, film?

Teď mám knížku Tradinář, který opravdu doporučuju, protože tam jsou popsané starší tradice, ale i nějaké, co si můžeme sami vymyslet, takže to může určitě sloužit jako velká inspirace. Je to rozdělené dokonce do jednotlivých ročních období, takže víte, kdy se přesně na co připravit. A skanzen? Já jsem z východních Čech a na hlinsku je Veselý kopec, tak ten určitě a v létě jsem byla v Rožnově pod Radhoštěm ve skanzenu Valašská dědina, tak tam mají určitě taky nějaký krásný vánoční program.

Nesmíme taky zapomínat na jídlo, od kdy se u nás na Vánoce běžně servíruje kapr s bramborovým salátem?

Co jsem se dočetla, tak obdoba bramborového salátu se objevila v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, ale obsahovala brambory, hodně majonézy, kořenovou zeleninu a zbytky od různých druhů jídel. A v našem jídelníčku se tahle tradice ustálila po 2. světové válce.

Jíte doma kapra se salátem?

Máme kapra se salátem a brácha má kuřecí řízek.

Co dalšího patřilo tradičně k českým vánočním pokrmům a dělají se ještě vůbec?

Před smaženým kaprem se u nás dělal kapr načerno, čož je s omáčkou se švěstkama, ořechama a jablkama. Ale taky záleželo na tom, jestli byl kaprů dostatek, vím, že v jeden čas se tohle jedlo spíš jenom v rybářských oblastech a určitě se jedly různé luštěninové kaše. Luštěniny mají u nás vůbec velký základ, protože tady máme super podmínky na pěstování a uskladnění a taky obsahují spoustu látek i v průběhu chudoby. Na štědrovečerním stole pak měl velký význam taky houbový kuba, což je jídlo z hub a krup.

Hrozně zajímavým jídlem mi přijdou taky obědy, každý mívá něco jiného. U nás se třeba tradičně jí jen vánočka, jinde Kuba a někde zase čočka, která teda u nás vítězí až na Nový rok. Co je tím klasickým obědem z minulosti?

Zase záleží na období, ale myslím si, že dřív to nebylo zas tak bohatý, aby měli jak oběd, tak i večeři, ale to je spíš jen takový můj názor. Většinou se ale objevují zase ty luštěninové kaše, když už o tom někde čtu.

A vy míváte co?

Tradičně právě nic 😀 My možná s mamkou ujídáme cukroví a třeba chlebíček, který připravujeme, ale jinak pak večeříme zase brzo, okolo pátý šestý hodiny.

A ještě úplně na závěr, na jakou tradici (ačkoliv teda nedodržujete ty úplně klasické) se nejvíc těšíš a proč?

Já se těším na celý ten den. On je teda v takovým ruchu, že bych si ho představovala ještě trochu klidnější s koukáním na pohádky a tak, ale ani mi to moc nevadí, ono to pak alespoň rychle uteče do toho očekávaného večera. Já potom jak jedu za babičkou, resp. ji vezu do kostela a pak k nám, tak ona se vždycky zabalí, jak kdyby jela někam na týden, takže ten odjezd je vždycky tak na hodinu, než ona všechno dobalí a zkontroluje a v tý situaci si vždycky říkám, že už jsem mohla být v klidu doma, popíjet si ten svařáček, ale když se na to podívám takhle zpětně, tak mě to vlastně baví a je to moje oblíbená naše jedinečná tradice. Ona je u toho babička totiž strašně roztomilá, protože i ty dva kilometry jinde jsou pro ni velká událost.

Já ti moc děkuju za všechny odpovědi a přeju ti krásné tradiční Vánoce v klidu a s tvými nebližšími, protože to je na Vánocích asi to nejdůležitější ♥

 


 

A pokud se chcete o tradicích dozvědět ještě víc a to nejen o adventu a Vánocích, nezapomeňte Janu sledovat na jejím blogu (http://www.ceskazceska.cz/) a instagramu (@ceskazceska_blog) a pro víc té vánoční inspirace si můžete koupit knížku Krásné Vánoce, které je právě Janča taky součástí 😊

Jaké tradice se dodržují u vás doma?

Největší kouzlo mají Vánoce s dětmi aneb rozhovor s Time for mommy

Simča je mladá maminka na mateřské dovolené už jen s jednou neposednou dcerkou. Ta druhá jí totiž už nastoupila do školky. Simča ke všem problémům i radostem přistupuje se selským rozumem a snaží se svoje holky vést životem, jak nejlíp to sama umí. Mimo svou mateřskou se ale velmi aktivně taky věnuje instagramu a svému Youtube kanálu, kde se svými sledovateli sdílí svůj život takový, jaký je bez zbytečných okolků a přetvářek, čehož si na ní spousta lidí určitě moc cení. No a v dnešním okýnku adventního kalendáře mám pro vás tu možnost nahlédnout trochu do jejího soukromí a hlavně pod pokličku tématu jaké jsou Vánoce s vlastními dětmi. Tak se pohodlně usaďte a přečtěte nebo poslechněte si rozhovor s touto super ženou, maminkou a hlavně neskutečně milým člověkem…


Simi, ty už máš za sebou Vánoce hned ze tří nebo možná čtyř pohledů. Nejdřív jako dítě, potom jako odrostlé dítě slavící Vánoce se svými rodiči, Vánoce jen ve dvou s tvým manželem Tomášem a teď s vlastními dětmi. Které z nich jsou podle tebe ty nejkouzelnější?

Podle mě mají každé Vánoce něco do sebe. On ten Štědrý den má kouzlo sám o sobě, takže nemůžu říct, že by to byly jedny konkrétní Vánoce, když jsem byla malá nebo když je teď prožívám jako rodič s dětma, ale jednoznačně pokud je tam nějakým způsobem ten dětský element tak to nabírá úplně jiný obrátky a má to svoje kouzlo, protože co si budem, Vánoce jsou hlavně pro děti, protože my víme, jak to všechno funguje a nemá to tak pro nás ten pravý šmrnc. Takže bych v tomhle smyslu porovnávala Vánoce, kdy já jsem byla dítě a teď, když se to snažím předávat svým dětem.

A máš nějaké jedny konkrétní, na které dodnes ráda vzpomínáš?

Jako dítě jsem měla krásný každý Štědrý den, ale pamatuju si jedny, kdy rodiče vzali televizi z obývacího pokoje, dali ji do jídelny, prosklenou stěnu mezi těmito pokoji zakryly a my jsme celý den trávili právě v té jídelně a čekali jsme, co se odehraje na tý druhý straně v tom obývacím pokoji. A doteď nevím, jak to rodiče vlastně udělali, přesně v šest večer se tam rozsvítil stromeček, zatímco my jsme byli společně v té jídelně a můžu říct, že v tu chvíli jsem měla tep asi 220, protože to pro mě bylo prostě hrozně kouzelný. No a potom s dětma jsou to samozřejmě první Vánoce jako rodič, to si troufnu říct, že jsem byla dojatá od rána do večera.

A když zůstaneme u těch Vánoc, které už jsi strávila s holkami, ať už jenom se Zorinkou nebo i s Lottkou, protože Vánoce s dětmi mají přece jen, jak už jsi říkala, nejvíc co do sebe, co je z nich pro tebe takový nejsilnější okamžik?

To těžko říct. Nejsilnější okamžik je určitě vždycky ten, kdy dítě vidí ten stromeček. Nám totiž Ježíšek nosí jak stromeček, tak i dárky, takže ten moment, kdy holky (nebo i jen Zorinka) vstanou a vidí, že tam byl ten Ježíšek, to jsou pak úplně rozklepaný a natěšený, co vlastně bude. No a pak nejsilnější druhý moment je, když se tam objeví nečekaně ty dárky. To jsou ty momenty, které se prolínají už od té doby, co jsem já byla to malé dítě až dodnes.

Asi jsou ale zase přípravy náročnější, ne?

To samozřejmě, jako dítě vlastně jenom čekáš, že něco bude. Ale neřekla bych, že je to úplně náročný, spíš cítím víc zodpovědnost třeba při nakupování dárků, aby to děti nezklamalo, ale bylo to i trochu vyvážený v tom, že nechci aby nedostaly úplně všechno. Náročný to ve výsledku vlastně ani není, já si to spíš užívám, já sama totiž Vánoce hodně prožívám.

Je pro tebe těžké vybrat dárky pro holky? 

Musím říct, že je to hrozně těžký i v tom, co už jsem nakousla, že člověk těm dětem chce dát všechno, ale zároveň nechce aby braly jako samozřejmost to, že dostanou všechno, co si přály, ona by pak radost byla sice 100%, ale my bychom jim dělali takovou opičí službu. A to není podle mě správně. Sama si pamatuju, že když jsem si něco přála a nedostala to, tak jsem si to přála o to víc a ta radost z toho pak byla ještě větší než kdybych to dostala napoprvé. V mojí době to byl třeba mobil, který mi mamka celý rok říkala, že určitě nedostanu kvůli penězům a tak, ale já ho tam nakonec našla a ten pocit si pamatuju dodnes. Takže je důležitý tam najít nějakou tu rovnováhu. A já mám ještě výhodu, že mám malý děti, který dobře znám a oni samy úplně nevědí, co chtějí, protože v hračkárně by samozřejmě chtěly úplně všechno, ale za půl hodiny už si na to ani nevzpomenou, tak se snažím jim dávat jak to, co oni chtějí, tak i to co využijeme a oni by na to samy nepřišly.

Jaké dárky jsou podle tebe nejvhodnější pro takovýhle malý děti?

Právě ta kombinace toho, co si přejou a jak je ten rodič zná. Já mám pro ně třeba letos nějaký Montessori hračky, protože Zorinka už je ve věku, kdy chce poznávat víc písmena a čísla, ale ona nedokáže říct, že chce nějakou takovouhle hru, protože ji třeba nikdy neviděla, nicméně já vím, že ji to bude bavit a využije to. Zároveň si ale myslím, že by měly holky dostat něco, co si přejou, i když pro mě je to třeba jen blbost, co bude zabírat místo v pokojíčku. Prostě zase najít nějakou tu rovnováhu. Čeho se já osobně ale vyvarovávám úplně jsou věci, co děti potřebujou, jako boty, oblečení a tak, protože to ty děti neocení a když jsou pak větší, tak vlastně ani neví, jak na ně reagovat, aby nezklamaly rodiče, to si dost dobře pamatuju ze svého dětství.

Když už jsme u těch dárků, nesmíme zapomenout ani na tvého manžela, s dárky pro muže to míváme jako dámy dost složité, nemáš pro nás nějaký tip?

No to mi povídej! My jsme v tomhle směru s Tomášem hrozně marný a to na obě strany, jak dárky pro mě, tak právě pro něj. Ovšem letos mám jeden tip, který je sice hrozně neosobní, ale každý, kdo řídí ho určitě využije a napadl mě koupit alkohol tester. On Tomáš totiž hodně pracovně řídí a většinou jako muzikant přespí na nějaké akci, kde si třeba pivo dají, tak mě to tak napadlo a teď to chci koupit i svému tatínkovi, protože ačkoliv nejsme rodina alkoholiků, tak mi to přijde jako užitečný a originální dárek.

Jseš zastáncem spíš víc menších dárků, nebo třeba jen pár hodnotnějších?

Záleží jak pro koho, pro ty děti je podle mě lepší, když mají víc těch dárků, zatímco mamce vždycky koupím radši něco hodnotnějšího, co jí vydrží, poslouží a udělá radost. I když to vybírání je dost náročný, protože si většinu koupí sama.

A když se přesuneme k atmosféře, která je určitě taky důležitá, ne-li víc než dárky, i když s dětmi… Myslíš, že je pro ně atmosféra důležitá?

Myslím, že určitě. Ta atmosféra je podle mě to nejdůležitější a pokud ji ty rodiče nedokáží vytvořit nebo je něčím pokažená, tak to ty děti strašně vnímají, protože je to přece jenom pořád „jeden obyčejný den“, ze kterého právě ta atmosféra dokáže vytvořit něco kouzelnýho.

Dodržujete doma nějaké tradice?

Takový ty český tradiční tradice asi ani ne, ale když jsme byli malí, tak jsme měli takovou tradici s tátou, že jsme vždycky chodili sami někam na procházku, mamka zůstávala doma (a mě až asi v 15 letech došlo proč 😀 ) a vždycky mi to bylo líto, že nejde s náma a úplně jsem to nechápala, ale ona se vymlouvala na vaření večeře a tak. Nicméně se mi to i přes absenci mamky hrozně líbilo, že jsme šli s taťkou, a protože jsme bydleli na horách tak byl každý rok sníh, takže to mělo vždycky krásnou atmosféru. No a teď s holkama se snažíme to zase vytvořit tak, aby nám to fungovalo, protože nemůžeme všechno dělat tak, jak jsem byla zvyklá z domu z vesnice a hlavně já nechci být ochuzená o žádnou chvíli s nima, jako to mívala právě moje mamka.

A stromeček vám teda nosí Ježíšek máte ho ale živý nebo umělý ? 

Když jsme byli s Tomášem sami nebo Zorka byla malá, tak jsme měli umělý, ale teď už se snažíme mít živý, protože přece jenom ta vůně, ta atmosféra a to, že jdeme vůbec ten stromeček koupit má něco do sebe. My to máme jako takový „obřad“, při kterým jsou holky úplně natěšený, jdeme se všichni společně podívat, řekneme si, který by to tak měl být a potom nám ho ten Ježíšek donese na ten balkon.

V kolika ty jsi vlastně přestala věřit na Ježíška?

Jak už jsem jednou zmínila, já jsem až v patnácti zjistila, proč s náma ta mamka nechodí ven, ale tak už dřív jsem samozřejmě tak od nějakých osmi let věděla, že dárky nenosí Ježíšek, ale já jsem tomu nechtěla přestat věřit. A i přesto, že už jsme pak i se ségrou nakupovaly dárky, tak jsme do určitý míry hráli doma to divadlo s Ježíškem vlastně až do tý doby, kdy jsme byly dospělý. A já jsem za to ráda, mně by to bylo líto, kdyby mě rodiče ochudili o takovouhle krásnou představu už někdy, když jsem byla malá a rozhodně jsem nebyla zklamaná, když jsem zjistila, jak to doopravdy je, což je určitě i tím skvělým přístupem rodičů.

A co večeříte ke štedrovečerní večeři? Klasicky kapra?

Úplnou klasiku! Já miluju kapra a bramborový salát, nikdy jindy si ho nedělám, pro mě je to prostě na ty Vánoce a vždycky se na něj ještě o to víc těším.

A na závěr ještě něco k těm letošním Vánocům… těšíš se na ně?

Hrozně! Myslím, že je to na mě už i dost vidět

A na co nejvíc?

Těším se už i na to, že Lotka je o něco větší, jsou jí dva roky, takže ta už to chápe úplně jinak a myslím, že teď to začne mít teprve tu správnou atmosféru toho, že tomu holky začnou rozumět, jsou dvě a těším se na to, že my jako rodiče budeme předávat dál tu atmosféru. Já jsem na to hodně zatížená. Miluju ji už od dětství.

A holky? A manžel?

Jo, holky moc. Manžel taky, ale ten to nedává zase tak moc najevo, nechává to víc na mně, protože přece jenom u nich ty Vánoce takhle moc neprobíhaly, oni to měli třeba tak, že si rozdali všechny dárky najednou a pak si je každý rozbalil sám. To je třeba něco, co úplně nechápu, protože u nás to bylo vždycky na několik hodin, kdy se všichni společně rozplývali nad každou rozbalenou maličkostí. Takže já ho vlastně trochu učím ten náš styl.

Máš už všechno doma připravené?

Teď jsme dělali výzdobu, ale nemám ještě zabalené dárky, nemám všechny ještě ani nakoupený, ale chci je zabalit co nejdřív. Dělám to totiž vždycky na poslední chvíli a nemám to ráda, protože první dárek je vždycky nejhezčí a poslední je nejvíc zabalený v izolepě, takže toho se chci letos vyvarovat.

A úklid třeba nějak hrotíš před Vánocema?

Neřekla bych úplně hrotím, protože nejsem nějaký uklízecí maniak, ale musím říct, že mám ráda hezky uklizeno na Vánoce, takže třeba 20. večer je u nás docela dusno 🙂

Tak já ti moc děkuju za dnešní rozhovor, přeju, aby pro tebe byly Vánoce co nejmíň stresové, aby sis je co nejvíc užila ty i tvoje rodina!


Krásné Vánoce a celý advent v poklidu a s vaší rodinou přeju určitě i vám všem, našim čtenářům, pokud vás Simča zaujala a chtěly byste ji vidět „v akci“, nezapomeňte sledovat její Vlogmasy, takový YouTube adventní kalendář plný vlogů, nebo její Instagram taktéž plný vánoční atmosféry a reálného života ♥

A na co z dětských Vánoc vzpomínáte nejradši vy?

22. DEN: Jmelí

Krásný den, všichni asi víme, že jmelí je hned po vánočním stromečku ta nejtypičtější vánoční rostlina. Ale proč že je tak výjimečné, když je to jen zelená rostlina parazitující na stromech?

Tehdy lidé totiž věřili, že jmelí je ztělesněním živoucího ducha. Symbolizovalo život a ochranný talisman. Také se mu přikládala moc udržet či začít vztah mezi mužem a ženou. IMG-20181201-WA0009

Jako s každou již zmíněnou rostlinou, i se jmelím se pojí několik tradic. Tato první je známá snad ve všech státech Evropy. Pokud hlava rodiny pověsí větvičku této rostliny 24. prosince nad štědrovečerní tabuli, bude v domě vládnout štěstí a požehnání. Také se traduje, že jmelí splní každému stolovníku jeho přání pokud ho zašeptá do plamenu první zapálené svíčky na vánočním stromku. V Anglii je také tradicí v této svíčce zapálit loňské jmelí, poněvadž to přináší nové štěstí. Dalším zvykem je, že muž může políbit každou dívku a ženu, která stojí pod zavěšeným jmelím. Po každém polibku však musí pár společně utrhnout ze zavěšené větvičky jednu bobulku. Poslední bobulka se netrhá, ale nechává se, aby udržela lásku v domě. IMG-20181201-WA0011

Opěvována byla také léčivost této rostliny. Staří Řekové ho používali jako protijed a ochranný prostředek proti silám zlých duchů podsvětí. V Římě mělo úlohu o saturnáliích. V Čechách nikdy nechybělo babkám kořenářkám, ty ho ordinovaly proti padoucnici, mdlobám, závratím, vysokému krevnímu tlaku a neplodnosti. Nyní se však zvažovala, zda není lékem proti rakovině. IMG-20181201-WA0010

Dle křesťanské legendy jmelí kdysi rostlo jako mohutný strom a z jeho větve Josef vyřezal kolébku pro Ježíška. třiceti třech letech Římané tento strom porazili a z jeho kmene vyrobili kříž a Ježíše na něm ukřižovali. Jmelí tedy bylo vyváženo zlem i dobrem.

Jmelí bylo také předmětem vánočního snění.

  • viděno ve snu – blízká svatba
  • zlaté jmelí – rychlé zbohatnutí
  • suché jmelí – smrt
  • pití z něj odvar – nemoc
  • a další…

marta

Informace mám z knihy Malá encyklopedie Vánoc.

14.DEN: Do víru staročeských Vánoc

Krásný den,

pátek a s ním i další výlet je tu! Dneska se zase vydáme do víru tradic, tentokrát ovšem do středních Čecha a to konkrétně do Národopisného muzea v Přerově nad Labem.

Na jejich stránkách se sice dozvíte, jak tam na vás čeká košíkářská, paličkářská a kdovíjaká ještě dílnička a ukázka řemesel, jenže z toho tam moc není. Všechny tyto aktivity se odehrávají ve velmi zvláštních podmínkách v budově školy a návštěva vám zabere asi tak 10 minut. Čím už se na webovkách tolik nechlubí je výzdoba a povídání o tradičních českých Vánocích, což zabírá většinu skanzenu a rozhodně stojí víc za návštěvu, tak se na to pojďme společně podívat alespoň u nás na blogu.

Vstup stojí pouze 100,-Kč pro dospělého a pro školní děti a studenty dokonce jenom 50 korun a opravdu to stojí za to. Na pokladně dostanete samolepku, díky které se do skanzenu můžete libovolně vracet a slouží vám jako vstupenka. To znamená, že s ní se můžete vydat na průzkum všech zdejších chalup.

Některé patřili bohatším, jiné chudším. Podle toho je i vnitřní výzdoba upravena. Četné figuríny tu můžete vidět v celém průběhu adventu od vzácných návštěv, přes Mikuláše, čerty, anděly, Lucii až po oslavu Štědrého dne i s večeří.

Nechybí tu ani vánoční stromky a to jak zavěšené ze stropu pro ušetření místa, tak klasicky ve stojanech a ozdobeny tradičními a pro nás nyní i velmi originálními převážně přírodními ozdobami.

Ze všech chalup na vás bez pochyby dýchne vánoční atmosféra a když se začtete do nejednoho ze zdejších textů, dozvíte se, že lidé si jí užívali bez rozdílu poměrů a to je to, co se mi na tom celém líbí nejvíc. Ačkoliv dnes dárky nepohrdnu a přijde mi to jako hezká odměna za celý rok, čím dál více si uvědomuju, jak důležité je i to prožití celých těch příprav, vůní a zvyků.

Když už jsme u těch vůní, rozhodně nesmíte zapomenout navštívit zdejší výstavku cukroví i s dobovými recepty a uvidíte, že po jejich přečtení možná nebudete tak moudří, jak byste si mysleli, protože polovina slov už se dnes vůbec nepoužívá.

No a na závěr. Co patří k Vánocům víc než betlémy? Jeden velký najdete přímo na zahradě a ty další najdete vystavené také ve škole, kde můžete i nahlédnout do dobové třídy.

Tak určitě neváhejte, vyražte sem s celou rodinou, ty technicky založené pošlete třeba do dolní části na venkovní přehlídku ruchadel, oradel a dalších nástrojů a sami se pokochejte tou pohodou všech místních „domácností“.

Pokud pak budete mít už vše obešlé, můžete se jít podívat k zámku či se najíst ve zdejší výborné restauraci „Na Růžku“, kdo sleduje náš instagram, jistě si už všiml, jaké dobroty tam vaří 😀

Tak která část skanzenu vás zaujala nejvíc?

Krásný adventní víkend

8. DEN: Vlašský ořech

Krásný den, dnes vám povím několik věcí, které spojují Vánoce a vlašský ořech.

To, že se ořechy přidávají do cukroví, napadne asi každého. Jsou totiž dobré i na zdobení cukroví, třeba na hnětýnky, které jsem vám představila předevčírem. Také se jimi dá ochutit třeba horká čokoláda či kakao.

Pokud se jednalo o povahu člověka, tak to znamenalo povahu tvrdou, plnou rozporů. Šlo o nepřizpůsobivého samotáře.

A teď už se přesuneme k tradicím, ke kterým je zapotřebí vlašský ořech. První, která asi všechny napadne je pouštění lodiček. Věští se při něm a v našich zemích je hodně proslulý. Tento zvyk my doma provozujeme každý rok a návod, jak si takovéto plovoucí svíčky vytvořit je už od minulého adventu tady na blogu.

Vlašských ořechů také využívali mlynáři, kteří o Štědrém večeru házeli ořechy do mlýnských náhonů. Mělo to napomoci tomu, aby bylo při mletí mouky hodně vody. Také se dávaly ořechy studánce, aby měla sladkou vodu.

Na Balkáně vyráběly z ořechového dřeva amulety proti uhranutí. Ve Velké Británii se ořechové dřevo o Štědrém večeru pálilo a jeho popel byl pak používán proti impotenci.

Také se větvička ořešáku kladla pod polštář, aby měl člověk na něm spící věštecké sny. Pokud měl člověk, ale sny ale právě o ořešáku znamenalo to hádky a rozepře. Plody znamenaly radost, přátelství a výhru nad nepříteli. Pokud se ale někomu v Irsku zdálo na sv. Štěpána, že kácí strom, předpovídalo to blížící se smrt. Šlápnutí na ořech o Vánocích se také moc nevyplácelo, protože to naznačovalo, že v nadcházejícím roce jmění a upadne do bídy.

Tak to bylo mé povídání o ořechu, sice má víc záporných pověr, ale i tak doufám, že se vám tento článek líbil.

Informace mám z knihy Malá encyklopedie Vánoc od Valburgy Vavřinové.

7. DEN: Za Babičkou do údolí

Krásný den,

víkend je za dveřmi a pokud na něj ještě nemáte žádné plány nebo váháte, kam zajet za Vánoci už teď na začátku prosince, dnešní článek je přesně pro vás! Připravila jsem si pro vás totiž jeden vůní a tradicemi nabitý výlet. Společně se vydáme do Ratibořic, konkrétně do Babiččina údolí, kde na nás tento víkend čekají dobové Vánoce. Tak si připravte batůžky a vyrážíme! Jen bych vás ještě takhle na úvod chtěla upozornit, že fotky budou letní, neboť my jsme tento krásný zámek a skanzen navštívili o prázdninách, ale věřím, že to nebude rušivý prvek 😉

Moc hezká procházka bude, když zaparkujete hned na začátku Ratibořic a hezky podél řeky půjdete směrem k prvním domkům.

Po levé ruce se vám naskytne moc hezký pohled na zámek, který rozhodně stojí za návštěvu obzvláště teď, když bude interiér ještě dozdoben do vánoční atmosféry. Ale nepředbíhejme, k tomu ještě dojdete, nyní si ho pouze prohlédněte z dálky 🙂

Alejí již opadaných stromů dojdete k vodnímu dílu a Rudrovu statku. Zde na vás bude čekat první nádech Vánoc, o ten se zde postará folklorní soubor Barborka v již zmiňovaném statku a na mandlu se můžete zase těšit na malé adventní trhy. My jsme navštívili ten statek, lépe řečeno mlýn, což určitě můžu doporučit. Dostali jsme k tomu na papíře povídání, to jsme si mohli v klidu přečíst a vše si ve svém tempu prohlédnout.

Nedaleko odsud se nachází zdejší známá socha babičky s dětmi, u které se snad každý návštěvník musí zastavit a možná i vyfotit.

Pokud pak chcete vidět i Viktorčin splav, budete pokračovat rovně, pokud se těšíte do zámku odbočíte doleva.

U splavu můžete vidět i přímo Viktorku. A za návštěvu to podle mě stojí, pokud vám však bude zima, zase o tolik nepřijede. Větší škoda by bylo třeba nahlédnout do místních domků a zlatého hřebu výletu – zámku.

Tam se vydáme nyní opět od sochy Babičky. Po cestě projdete okolo hotelu, v němž jsme si my dali skvělý oběd, vy však možná ulovíte něco tradičního na již zmíněných trzích.

U zámku stojí za zmínku určitě už nádvoří, ale my jsme zašly i dovnitř a opravdu krása. Nyní vás tam stejně jako ve všech chalupách čeká adventní výzdoba a ještě povídání o tradičních zvycích.

Doufám, že si sem někdo z vás udělá cestu a užije si pohodovou atmosféru tohoto předvánočního času na takto kouzelném místě.

Kam za adventním časem vyrazíte vy? A co by vás v Ratibořicích nejvíc lákalo?

Krásný víkend

 

Zdroj informací: https://www.zamek-ratiborice.cz/cs/akce

Úžasné Velikonoce, které mi vrátily naději

Čauky všem!

Velikonoce jsou bohužel za námi, ale já jsem si je užila dosyta, a tak jsem se rozhodla se s vámi o ně podělit 🙂 Oproti loňsku, kdy mě velmi zklamaly, jak jste mohli i přečíst (tady), mi letos vnukly úplně novou naději, že to s nimi ještě není tak úplně ztraceno, jak se někomu může zdát 😀

IMG_3917

Jen je potřeba odjet z paneláku. My jsme letos odjeli na naši novou chatu, rozhodli jsme se totiž využít volných dní k obdělání naší zahrádky, docela zdevastované stavbou domečku, aby byla připravena na první rostlinky a jen a jen mohla prosperovat 🙂 Nejen, že jsme si tento cíl splnili, podle mě možná i nad naše očekávání 🙂

Nejprve jsme zeštěpkovali plnou zahradu větví z ostříhaných jabloní a díky zapojení celé rodiny se nám to skvěle povedlo během jednoho dne a štěpků teď máme na rozdávání 😀

Potom jsme se pustili do stavby skalky, máme totiž z chaty rošt vedoucí na pergolu, tak pod ním jsme se stavbou začali. Na té chystáme zasadit mateřídoušku a netřesk, ale o tom vám ještě chystám jiný článek, ve kterém se s vámi podělím o naše zahradnické práce dopodrobna i s rady a tipy a časem i s výsledky, jak vše nakonec dopadá (snad ne doslovně) 🙂

IMG_3925

A posledním velkým krokem byla příprava záhonů. Hned ráno jsme začali s výstavbou úplně nového u plotu, ve kterém by měly růst reprezentativně kytičky 🙂 Během dne jsme se pak přesunuli ještě na další 3, jež jsme museli zrýt, zbavit kořen a že jich tam bylo! A do bylinkového jsme dokonce hned tři zasadily. Jsou to přeživší ze zimy – šalvěj, oregano a meduňky, tak doufejme, že se znova zazelenají.

IMG_392420180402_155446.jpg

Další, čemu přeju hodně štěstí je náš nový angrešt a rybíz, už se těším, až z vás za pár let vykuchtím marmelády 🙂

20180402_155722.jpg

Ale aby celé Velikonoce nevypadaly jen pracovně. Ve čtvrtek jsme si užily nádhernou procházku Prokopským údolí, kam se vás chystám vzít, nebojte 🙂 Tady jsme natrhaly kopřivy, díky kterým jsme se doma pustily do nádivky, příští rok se můžete těšit na recept 🙂 Společně s ní jsme ještě upekly mazance a připravily si jídlo i na chatu.

IMG_3913

Tam jsme potom ještě nabarvily vajíčka (návod tady) a k mému velkému radostnému překvapení přišli i KOLEDNÍCI, bylo jich 7, a tak nám našich 10 vajíček tak tak stačilo, příště jich uděláme víc a já doufám, že tato tradice tedy bud pokračovat! Po celém městě, v němž jsme byli, koledníků totiž chodilo několik, a tak je vidět, že Velikonoce nejsou úplně mrtvý svátek!

IMG_3782IMG_3785

Pro mě to je strašně milé překvapení. Vím, že spousta lidí je nemá moc ráda, ale je to jednou ročně a o žádné mlácení se přece nejedná, ne?

Co u vás koledovalo se? A jak máte Velikonoce rádi?

Teď si užijte zkrácený pracovní týden a dobrou chuť, pokud máte ještě nějaká vajíčka 😀

miska