Nenáročnou trasou podél řeky

Čauky všem!

Možná si pamatujete, jak jsem vás o Vánocích lákala do Přerova na Labem, že tu mají krásný skanzen, no jo, jenže ten je nyní až do konce března uzavřený :/ A proto pro všechny, kdo se do této obce chtějí vypravit, mám po jejím prohlédnutí jeden jen asi 5,5 km dlouhý výlet. Tak baťůžky na záda, boty na nohy a vyrážíme!

Začneme na rozcestí u skanzenu, sem určitě všichni bezpečně trefíte a dál vás povedu jak já, tak naučná stezka či turistická značka 😉 Vydáme se tedy po přírodovědné naučné stezce okolo zadní části skanzenu přes pole, s nádhernou vysokou trávou po okraji cesty, do nejbližšího lesa.

Lesem vede menší cestička, na které si musíte dávat pozor, abyste v jednom určité bodě správně odbočili doprava a nepokračovali lesem pořád dál a dál. Les totiž po neustálém mírném míření doprava opustíme východem na další louku, i když vlastně ani nevím, zda to taky není pole, přece jenom je stále ještě zima a když napadne sníh, tak pak bůh suď, aha tak podle mapy je to dokonce ocúnová louka 🙂 Ale pro náš výlet je to stejně jedno, důležité pro nás je dávat pozor, kdy přijdeme na křižovatku ve tvaru písmene T, kdybychom totiž i tady pokračovali pořád rovně, spadli bychom do Labe! A to přece nechceme 😀

My se všichni, alespoň teď v zimě, určitě daleko radši než koupat budeme loučit s naučnou stezkou. Ta odbočí doprava, zatímco my se vydáme po směru toku Labe, což musí být zákonitě mírně z kopce. Žádné velké klesání ale určitě nečekejte! Bude to spíš taková příjemná trasa po hlinité cestě téměř po rovině a stále za nosem.

Až v obci Sedlčánky na chvíli opustíme levý břeh Labe, projdeme okrajovou částí této obydlené části, tak si dejte pozor a pečlivě sledujte značky, měly by vás převést přes mostek a pak zase trošku táhnout doprava k vodě, u níž po několika baráčcích zase vyjdeme.

Postupně mineme i rozcestí Sedlčánky, tenisové kurty a už tak nějak budeme mít po své levici pořád zastavěnou plochu. Do té se vydáme těsně před železničním mostem, který nás už přivádí k myšlence, že vlaková zastávka, na níž náš dnešní kratší výlet ukončíme, není daleko.

A je tomu opravdu tak! Po zelené TZ postupně dojdeme podél železnice až na vlakovou stanici Čelákovice-Jiřina. Odtud jezdí vlaky jak do Prahy, Strančic (musíte podejít na druhé nástupiště), tak i do Lysé nad Labem, Kolína či Milovic (tady jste na správné straně kolejí) 😉

Doufám, že se vám dnešní tip na nenáročný výlet líbil a určitě se na něj taky vydejte, víc jak 2 hodiny vám normálním tempem nezabere (my to ušli za hodinku a kousek) a pocit z pohybu venku vám bude k nezaplacení 😉

Jaké trasy preferujete vy? Kratší nenáročnější nebo radši delší výlety, ze kterých pak cítíte tu správnou únavu?

Podělte se v komentářích a hlavně si nezapomeňte vybrat nějakou pro sebe vhodnou trasu a tu tenhle víkend absolvovat (u nás na blogu v kategorii výlety jich najdete spoustu) 😉

Trošku opepřený výlet

Čauky všem!

Venku sice mrzne až praští, s někým třeba o led 😀 , ale my se přece nevzdáme výletů ani v tomto období, máme alespoň možnost se pořádně zahřát, tak jdeme na to! Dneska společně poznáme krásu Středních Čech. Zde si vylezeme na jednu rozhlednu a ukážu vám i skryté pozůstalosti hradu…

Vypravíme se z náměstí Jílového u Prahy, kam se dostanete buďto autobusem nebo autem. Tady ode mě dostanete první úkol, musíte najít rozcestník, protože odtud začíná můj popis trasy…

1

Nejprve půjdeme po silnici vedoucí zprava ke kostelu, ale jakmile potkáme ulici, která odbočuje doprava (malá nápověda, hledáme značky zelené naučné stezky), zahneme tam. Ani zde se ale příliš dlouho neohřejeme, neboť po levé ruce nás za chvilku čekají schodu, po nichž seběhneme dolů, hned za nimi se vydáme doleva a nakonec silnici přejdeme a dáme se na cestu, jež vypadá, jako by se ztrácela v polích 🙂 Nebojte neztrácí se, naopak ačkoliv vede po polích naskýtají se nám zde krásné výhled jak na okolní krajinu, tak i na Jílové, to se však budete muset otočit, ale stojí to za to 🙂

32

Cesta ubíhá jako nic, ačkoliv vede do malého kopce, a najednou se ocitáme na dalším rozcestí. Tentokrát u svaté Anny, tady se můžete dočíst některé informace o zdejších dolech, Anna je totiž patronkou horníků a těch v této oblasti byla spousta.

4

Odsud budeme pokračovat tentokrát po červené NS a to doprava, kde už místy vykukuje i rozhledna Pepř! Na tu si uděláme odbočku jen o pár metrů dál a to tak, že se vydáme nahoru cestou vedoucí vpravo a jakoby trochu zpátky.

5

Ze shora je vidět krásná okolní krajina, my jsme sice neměly úplně dobré rozptylové podmínky, ale i tak se bylo na co koukat, takže určitě doporučujeme. Schválně, kdo dohlédne až do Prahy?

6789

Po pokochání se se opět vrátíme na červenou NS, kde ji ale vystřídáme opět za zelenou a budeme pokračovat mírně vpravo dolů po cestě, po které jsme před výstupem na rozhlednu přišly od svaté Anny. Tady dole na nás čekají domy se spoustou štěkajících psů a nakonec silnice. Po té naše cesta sice chvíli povede, ale moc aut tu nejezdí, nebojte. Za pár stovek metrů už z ní zase sejdeme a na rozcestníku, který tu na nás čeká si vybereme žlutou TZ.

10

Teď nás čeká nejstrašidelnější část trasy. Les zde působí opravdu tajemně, ale na nás naštěstí nic nevyskočilo 😀 Kdo z něj tedy vyjde živ a zdráv, bude se držet na hlavní cestě, která vede mírně doprava, kdybyste totiž odbočili vlevo, dostali byste se opět ke sv. Anně a tam už jsme dneska přece jednou byli! Aby se vám ale nestýskalo po malé  luční cestě, hned vzápětí na ni odbočíme a tady nás čekají dva krásné kříže a posed!

11

Ačkoliv po chvíli můžete mít pocit, že jste cestu ztratili, není tomu tak, vede po okraji louky, kterou my hnedka využijeme, neboť dům stojící na jejím kraji po ní obejdeme a zadem se tak dostaneme ke zbytkům Včelního hrádku, druhému významnějšímu bodu naší cesty.

1213

Od něj se nebudeme vracet vrchem, ale naopak spodem to hezky obejdeme zpátky na cestu, jen nezapomeňte včas svou trajektorii stáčet doleva, vede tudy totiž vyšlapaná cesta, jinak byste pak museli překonávat menší, ale o to hlubší údolíčko 😀

Kdo se dostal opět na žlutou značku, bude se jí držet i celým průchodem chatovou oblastí, přechodem přes koleje a až na nádraží, kde si můžete, stejně jako my počkat na vlak, nebo se ještě odsud dostat po zelené TZ okolo nádražní budovy dolů na silnici, kde je i zastávka autobusu 🙂

A jsme v cíli! Doufám, že jste se po cestě pěkně zahřáli, prostředí se vám líbilo a zase se spolu brzo někam vydáme!

Kde jste byli naposledy na výletě? A chodíte na výlety i v zimě?

Krásný víkend a nezmrzněte!

miska

Střed obklopený tajemstvím

Čauky všem!

Víkend je už skoro tady a pokud na něj ještě nemáte plán, dneska jděte spát brzy, zítra vstaňte plni energie, posnídejte, ale ne moc dlouho, abyste mohli vyrazit na Slapy! Tam vás totiž v tomto článku provedu až do Středu českého království!

3

První otázka bude asi znít: „Kde mám zaparkovat auto?“ Ano dneska to bohužel bude pouze autovýlet, sami asi víte, že i já bych byla radši třeba za vlak, ale nedá se nic dělat, nebudeme to dramatizovat, kdo by opravdu chtěl, dá se tam zajet i autobusem, akorát nevím, jaké má intervaly, abyste se dostali i zpátky a já vám tedy odpovídám, začneme u kostela sv. Petra a Pavla, kde je i parkoviště.

profil

Kostel má u sebe i krásný hřbitov, který taky doporučuju za zhlédnutí, ale my se vydáme po červené TZ. Nejprve nás po cestě budou čekat ovce v zahradě napravo od cesty a poté projdeme okolo několika domů. Tím ale civilizace končí, nebojte 🙂

1

Následuje totiž nádherná cesta okolo zídky posledního domu a ocitáme se na louce. Tu je potřeba přejít celou rovně a až se dostaneme na cestu, začne to správné dobrodružství, opustíme značenou cestu a budeme pokračovat na vlastní pěst, tak čtěte pozorně…

2

Je nutné jít po cestě doprava, kousek dolů, ale hned zase odbočit, tentokrát doleva. Vypadá to tu sice spíš jako nájezd a příjezdové cesty k chatám, okolo kterých se ale protáhneme po malé cestě, sejdeme k potoku a vlevo už jsou kříže označující střed Českého království. Možná, že přemýšlíte, jak se střed může nacházet právě tady? No, to je taková malá záhada, kříže tu stojí už velmi dlouho a jsou opředeny mnoha pověstmi, ty dvě nejpravděpodobnější si můžete přečíst na místě, ale jediné, co vám mohu říct určitě, je, že se jedná o hodně tajemné místo, které je tu zaznamenáno už několik století a během nich si také kříže prošly mnoha vandalskými zásahy, následně také obnovami a prostřední už dnes ani není kříž, protože vršek s křížem mu byl odlomen. Ale rozhodně stojí za návštěvu 🙂

45

Kdo se pokochal, může pokračovat směrem k vodě, tady určitě narazíte na malou lesní cestičku, po které se vydáme doleva, po schodech nahoru, bahnitou cestou dál a dostaneme se opět na červenou TZ. Ta nás směrem doprava dovede na další tajemné místo a to na cestu s přírodním tunelem z keřů a stromů okolo, která končí jen kousíček před sklesáním vlevo ke studánce.

67

Studánka značí opět přítomnost vody, a tak vám mohu prozradit, že už jsme zase u vodní nádrže Slapy, podél jejího břehu vystoupáme nahoru na rozcestí, odkud už nás čeká jen krátká cesta dál po břehu vody až ke kapličce Na Rovínku. Kaplička tu stojí od roku 1841, to ale stála 50 metrů nad hladinou Vltavy, o pár let později to bylo také velmi oblíbené putovní místo i díky tomu, že se nedaleko nacházeli Svatojánské prameny, ke kterým vedl přívoz patřící hotelu, který stával ještě nad kapličkou. No prostě to tu žilo, my jsme tu nikoho nepotkali, ale pokud se sem vydáte v létě, asi tu úplně sami nebudete a klidně si s sebou vemte i plavky, v zimě si tu ale taky užijete, můžete si tu udělat krásné fotky a pokochat se klidem a krásou zdejší krajiny. Toho klidu si v létě v této oblasti moc neužijete 🙂

89

Náš návrat bude lícovat červenou TZ, takže bližší popis asi není třeba, vždyť cestu už skoro celou znáte a věřím, že barvy poznáte 😀

Doufám, že se vám na dnešním výletě líbilo a schválně mi dejte v komentářích vědět, jestli jste u Slapské přehrady někdy byli a jestli v sezoně nebo mimo ni, je to tu totiž úplně odlišný kraj v těchto dvou obdobích 🙂

A rozloučím se s vámi dnes velmi symbolicky touto písní, kterou mi místo neskutečně evokuje :

miska

16.DEN: Z nádraží na nádraží

Krásný den!
Dnešní výlet provedeme kousek od Prahy, tj. ve středních Čechách, protože, jak jste si možná všimli, jsme už zamířili jak na jih tak sever naší republiky a chybí nám už do sbírky jenom ten střed. Tak jdeme na to…

IMG_0516

Začneme teda překvapivě na NÁDRAŽÍ ve Světicích, odtud se z nástupiště směrem z Prahy vydáme do podchodu a směrem z Benešova k ulici Hlavní. Po té půjdeme jen chvilinku, nebojte se, stačí dojít na zastávku autobusu, protože odtud jen seběhneme k potůčku a jsme ve vilkové čtvrti. Pokud chcete jít po silnici, zvolte po ulici Nad Studánkou, Na Ladu a potom U Hřiště, protože tam dojdeme i my, kteří od potůčku budeme pokračovat pořád rovně, do minikopečku, okolo plotu a pak jsme na stejném místě, jako ti, co šli po silnici, akorát asi dvakrát tak rychle 🙂

A došli jsme k fotbalovému hřišti! Podél něj půjdeme, u jeho konce je dokonce pro děti takové starší hřišťátko, akorát se nám potom velká cesta změní v malou cestičku lesem, kterou ale za moment dojdeme zase na stezku pořádnou, jen v lese už nějakou dobu zůstaneme.

picture04604

Civilizaci zase ale úplně neztratíme, jakmile totiž projdeme za závoru, zjeví se nám za pár metrů Hájenka patřící Muzeu Říčany, do kterých máme namířeno, pokud byste si ji někdy chtěli na nějakou akci pronajmout, můžu ji jen a jen doporučit 🙂

picture03339

A teď bude cesta docela monotónní, sem tam se sice na jejím okraji objeví složené klády, ale to je až do přístřešku všechno nějak zajímavé, je tu ale samozřejmě spousta krásného vzduchu, stromů a když nám bude počasí přát, třeba napadne i sníh 🙂

IMG_1512

O přístřešku už jsem se zmínila, je však nedílnou součástí našeho výletu, neboť u něj se vydáme po malé vyšlapané cestičce doleva. Ta nás dovede až k super kopci na bobování, takže ten, kdo si s sebou vezme za sněhu i lopatu, může si část šlapání ušetřit 🙂 Jak už jste asi pochopili, půjdeme dolů. Tady u plotu začíná další cesta, která se postupně mění v silnici a vede až k přejezdu přes koleje.

IMG_0510

A jak se dostat nejlépe na nádraží? Podél kolejí, ty přejdeme a za nimi odbočíme doprava na malý chodníček, v létě okolo roste spousta ostružin a teď si tam můžete všimnout zase červených šípkových keřů.

Pak nás čeká jeden podchod pod silnicí a jeden pod kolejemi, hned za ním se ale zase dejte doleva a tentokrát podél blumových keřů se dostaneme na NÁDRAŽÍ o jednu zastávku jinam, než odkud jsme vycházeli, tedy do Říčan 😀

A dneska by mě zajímalo, které nádraží máte nejradši 🙂

Krásný bezstarostný poslední předvánoční víkend ♥

miska