Skotský květen #3 – Bájná nestvůra a rozmary počasí

Čauky všem!

Dneska se zase na nějakou dobu naposledy podíváme společně do Skotska, budou nás čekat hned dva výlety a taky bych vám rada řekla něco o „škole“, kterou jsme zde navštěvovali. Tak jdeme na to a třeba na závěr zahlédneme i lochnesku!

Začneme tou „školou“, ano, záměrně ji dávám do uvozovek, protože to žádná opravdová škola nebyla. Student agency, s nimiž každoročně naše škola na zájezdy jezdí, vždy zařídí nějaké učitele, kteří s námi diskutují, nebo by alespoň měli. Když jsem byla v Anglii v Bath, bylo to opravdu přínosné, tvořili jsme si rozhovory, které jsme pak předváděli, vyprávěli o svých rodinách a jeden den jsme šli dokonce dělat výzkum do ulic města, prostě jsme byli nuceni angličtinu používat, ať je na jakékoliv úrovni. Jenže letos to bylo asi o 100% horší, někteří učitelé se skupinami nedělali vůbec nic a ta naše nám v podstatě pořád něco vykládala sama a vytvořila si pár svých oblíbenců, které sem tam vyvolala, ne že bych nějak chtěla mluvit, ale přijde mi, že tyto hodiny opravdu postrádaly smysl, a tak jsme se po těchto třech trojhodinovkách (naštěstí jen takhle málo) vždy těšili na odpolední program.

20180426_154952.jpg

A kam, že jsme vyrazili ve středu? Nejprve jsme zaparkovali pod rozhlednou Wallace Monument, z níž nejen že byl pěkný výhled, ale ještě skrývala jakousi výstavu o zdejší obraně Skotska a boji za svobodné Skotsko, kdyby při výstupu na kopec nezačal slejvák, řekla bych, že tam vede moc pěkná cesta, na níž se nebudou nudit ani děti, jelikož jsou tu pro ně připravené dřevěné sochy, u kterých jsou myslím nějaké úkoly, ale tím si jistá úplně nejsem, protože jak říkám, úplně o krásné cestě vzhledem k našim podmínkám mluvit nemůžu. Nahoře na rozhledně pak déšť na chvíli přestal, ale zase se zvedl velký vítr, takže taky žádná paráda, ale alespoň nebyla mlha a my se mohli pokochat výhledem.

20180425_142645.jpg

20180425_134518.jpg

20180425_175848_20180525122825911.jpg

Když se ještě chvíli zastavíme u toho počasí, tak musím přiznat, že se ve Skotsku mění každou minutou a to doslova, několikrát se nám stalo, že ze slejváku začalo najednou krásné slunečné počasí, či se najednou z ničeho nic naopak rozpršelo nebo začal foukat vítr. Díky takovým rychlým změnám jsme ale viděli nespočet duh a já poprvé viděla duhu začínat, ale asi vás zklamu, žádný poklad se na jejím konci nenacházel, pokud nepočítáme teda krásy zdejší krajiny, to poklady jsou, už za chvíli se za nimi vydáme do Highlands 🙂

20180425_130313.jpg

Nejprve se ale ještě zastavíme ve městě jménem Stirling, leží na dohled od již zmiňovaného Wallace Monument a opět se v něm nachází hrad. Do toho jsme se šli opět podívat i my a musím říct, že vevnitř byl v některých místnostech moc pěkně zařízen, obzvláště mě nadchly zdejší zdobené stropy. Jen je škoda, že mnoho místností bylo úplně prázdných, ano, byly neupravené v pozdějších letech, ale co je zajímavého na prázdných místnostech? 😀 Zařízená je ale zdejší kuchyně, ve které mají být dokonce cítit i některá jídla, ale my nic necítili, tak nevím 🙂

20180425_154818.jpg

20180425_155035.jpg

20180425_161353.jpg

20180425_155201.jpg

O městě vám jinak nic moc napsat nemůžu, nebylo totiž zrovna dvakrát hezké počasí a my jsme proto zamířili do zdejšího obchodního domu, kde jsme se pak zastavili v kavárně, kde jsme si poseděli až do odjezdu zpět do Edinburghu.

No a ve čtvrtek jsme brzo ráno odjížděli do slibovaných Highlands, všichni jsme čekali, že tento den budeme chodit asi úplně nejvíc, teple jsme se oblékly, vzali si pořádné boty, jenže to byl omyl. Náš celý den vypadal asi tak že jsme buďto seděli anebo jedli. Cesta autobusem tam trvala totiž 4 hodiny, ano z oken autobusu byl překrásný výhled, ale přece jenom to není nic ve srovnání s tím vidět je naživo a trochu si je třeba prochodit.

20180426_105818.jpg

Při cestě tam i zpátky jsme měli vždy jednu přestávku s nějakým pěkným výhledem, zpátky to bylo v Plačícím údolí známém z filmu Skyfall, to bylo opravdu kouzelné, ale řekla bych trochu nedostačující těch 10 minut venku 😀

20180426_155924.jpg

received_1981925388790494.jpg

20180426_100318.jpg

Cílem bylo ale samozřejmě jezero Loch Ness, na tom jsme měli objednanou hodinovou plavbu lodí a i Lochnesku jsme samozřejmě zahlédli 😉 Celá plavba byla plná krásných výhledů a pokud se sem chystáte, rozhodně vám ji mohu doporučit. Mám pocit, že tady řeknou víc fotky, tak se pokochejte…

20180426_131533.jpg

20180426_130826.jpg

20180426_132455.jpg

No a na tomto dechberoucím místě v Skotsku skončíme. V pátek už jsme se totiž začali přes Alnwick castle, jež byl už v prvním článku, vracet domů, respektive nejprve na trajekt a potom už z Amsterdamu rovnou dom.

Výlet bych vám ale takhle na závěr rozhodně doporučila, takže pokud se k vám někdy dostane nabídka, berte ji všema deseti, nebudete litovat, ba naopak si s sebou přivezete vzpomínky, na které budete ještě dlouho vzpomínat. A pokud to čtete někdo, kdo jste se mnou ve Skotsku byl, děkuju vám za to, jak jste mi zájezd zpříjemnili. Bez vás by to určitě nebylo tak skvělé ♥

received_1981926215457078.jpg

Povedlo se mi vás do Skotska zlákat? A co byste viděli nejradši?

Krásný víkend

miska

Skotský květen #2 – Hlavní město plné zážitků

Čauky všem!

Týden se s týdnem sešel a my se vracíme zpátky za Severní moře, do Skotska! Dneska nás čeká návštěva hlavního města, Edinburghu. My jsme do něj přijeli v pondělí večer, kdy jsme se stihli pouze dostat do hostitelských rodin, o kterých se dneska taky něco dozvíte, takže prozkoumávat jsme ho stihli až v úterý odpoledne po tom, co nám skončila škola, a pak ještě v pátek opět odpoledne, my si to dneska ale pěkně shrneme do jednoho článku.

20180424_141316.jpg

Začneme památkami, a tak si myslím, že nemůžu hned nezmínit Edinburgh castle, nedobytný hrad, jehož datum postavení sice není dodnes známo, ale co se rozhodně nemůže zapřít je jeho skvělá poloha pro své účely. Je vystavěn na čedičové skále, a proto je přístupný pouze z jedné strany, což značně ztěžovalo nepřítelům hrad dobýt.

20180427_141305.jpg

Celý komplex hradu je velmi rozlehlý, moc se toho zde sice nedochovalo, ale i tak se zde dá nalézt několik zařízených místností, několik minimuzeí či krásný výhled na město, toho si dneska ještě užijeme i odjinud, ale tohle je rozhodně přístupnější výhled než ten, co nás čekal na konci dne 😉

20180424_135920.jpg20180424_133206.jpg

My jsme se poté postupně přesouvali ulicí vedoucí od hradu pozvolna dolů, ona několikrát změní jméno, takže vypisovat vám to tady nebudu, stačí jít pouze rovnou za nosem. Kousíček pod hradem narazíte na Cameru Obscuru & World of Illusions, je to celkem nenápadná expozice (myslím zvenku), která ale rozhodně za návštěvu stojí. Nejen, že si v několika patrech potrápíte svůj mozek a oči různými optickými klamy a zázraky, ale nahoře na nás čeká camera obscura, takový předchůdce kamery, díky které si můžete prohlédnout celé město jako na talíři (ano, vím, že se říká na dlani, ale ono se to tady opravdu promítá na takový velký talíř 😀 ). Vyhlédnout můžete poté i z ochozu tohoto domu a tady uvidíte i na nákupní ulici Princes street. Tam určitě taky zamiřte, ať už na nákupy či se jen tak projít krásným parčíkem, jež na vás zde taky čeká. My jsme zamířily do Primarku a pak jsme si tam krásně právě na lavičce odpočinuly 🙂

20180427_130410.jpg20180424_132438.jpg

Tak ale teď se pojďme vrátit na naší cestu od hradu, na níž jistě potkáte několik pouličních umělců, ale taky St Giles‘ Cathedral, gotickou katedrálu ze 12. století, uvnitř najdete několik oltářů a krásnou gotickou architekturu. Koho však vnitřek tolik nezajímá, ale ve Skotsku jako takovém se mu moc líbí, rozhodně by neměl opomenout vstoupit do srdce na chodníku právě před touto budovou. Říká se totiž, že kdo se do něj postaví, do Skotska se ještě někdy zaručeně vrátí.

20180424_151312.jpg

Pokud pominu spoustu krásných budov, některé přímo pod hradem dokonce od stejného architekta jako londýnské Houses of Parliament, o kousek níž můžete narazit na další moc pěkný kostel Canongate Kirk, v jehož štítu se nacházejí zlaté parohy a před ním stojí socha nadějného básníka Roberta Fergussona, který však zemřel velmi mladý, a tak se nestihl proslavit.

20180424_162217.jpg

Pokud vás v Edinburghu zastihne ošklivé počasí, můžete se vydat i do muzea dětství, vstup je, myslím, zdarma, ale muzeum má hlavně velmi zajímavou historii, nechal ho totiž vystavět jeden skotský král, aby se do něj chodili koukat mladí lidé a aby je to odradilo od toho mít děti, což je docela paradox, protože toto muzeum se naopak dostalo do obliby mnoha dětí 🙂

Při hezkém počasí, ale rozhodně stojí za to sejít ulicí až dolů, kde stojí letní sídlo britské královny, ona sem každoročně na jeden týden jezdí a je to pro Edinburgh velká událost, stejně jako na Edinburgh Festival Fringe, který se odehrává na výše zmíněném hradě 🙂 Ale i za královniny nepřítomnosti a právě za ní asi i lépe si můžete sídlo prohlédnout zvenku.

Krásně je vidět i z naší poslední vyhlídky, kterou vám už od začátku slibuju. Je to moje asi nejoblíbenější místo z celého Skotska (společně s Highlands, ale o těch zase příště, proč to jednoznačně nevyhrávají oni), Artušovo sedlo. Kopec tyčící se nad Edinburghem s krásným reliéfem, ale právě i výhledem, na který se sice musí docela vyšplhat, ale litovat nebudete a pokud vám zbyde nějaké jídlo (ne jako nám 😀 ) určitě si zamilujete i piknikování tady. My jsme nahoře strávili asi hodinu a vůbec se nám dolů nechtělo.

20180424_163159.jpgreceived_1981926215457078.jpg20180424_174019.jpg

Museli jsme však jít do autobusu, který nás posléze odvezl na naše meeting pointy s rodinami, ke kterým se konečně dostáváme.

Bydlet u hostitelské rodiny je podle mě skvělá příležitost, jak poznat místní kulturu a zlepšit si svou angličtinu. Já (Miška) jsem bydlela u rodiny, která měla jednoho malého kluka. Byli to černoši pocházející z Ugandy, ale žijící už několik let ve Skotsku, a tak jsme dokonce od nich měli i srovnání života v Africe a ve Skotsku! Celkově byli velmi komunikativní, přátelští a paní skvěle vařila, jen se čas večeře stále posouval na později, až jsme poslední den večeřeli ve 22:00! Ale to je asi jediné, co bych vytkla, jinak na nás totiž byli velmi milí, dokonce nás jeden večer vzali k moři, neustále se nás ptali, jestli nám něco nechybí a dělali nám skvělé obědové balíčky. Při odjezdu nás dokonce žádali o naše adresy, aby nám mohli napsat a abychom tak mohli zůstat v kontaktu. Prostě skvělý zážitek, určitě doporučuju, pokud budete mít možnost něco takového vyzkoušet.

20180425_195108.jpg

Marťa: Moje rodina se skládala jen ze dvou členů, z paní Jannete a jejího dospělého syna Andrew. Bydlely jsme tři v jednom malém pokojíčku a bylo to úplně v pohodě. Večeře byly taky moc dobré a poslední den nás dokonce vzali do Mekáče! Zato obědové balíčky za moc nestály. Pobyt byl tedy až na pár maličkostí(např. se nedaly zavřít dveře do koupelny) dobrý a má kamarádka byla naprosto unešená ze psa a kočky, kteří tam s námi bydleli.

Tak to by bylo pro dnešní superdlouhý, ale doufám, že zajímavý článek všechno, schválně co vy…

Byli už jste někdy v Edinburghu? Nebo jste i kdekoliv jinde bydleli u nějakých místních? Co na takovýhle typ ubytování říkáte?

Moc se těšíme na vaši zpětnou reakci!

mima

Skotský květen #1 – Krásné památky při cestě do Skotska

Čauky všem!

Květen jsem se rozhodla věnovat Skotsku, ve kterém jsem byla na konci dubna a rozhodně si zaslouží několik článků, protože je to místo, které mě doopravdy učarovalo, a tak ho nechci odbýt jen jedním článkem. Doufám, že to chápete a články vás budou bavit, tak jdeme na to… (i když dneska to bude ještě spíš anglické než skotské putování, hold cesta byla dlouhá)

20180423_143038.jpg

My už jsme vlastně tak trochu začali, nejprve nás totiž čekala cesta autobusem do Amsterdamu, kam jsem vás vzala minulý týden (článek tady) a odtud jsme pak trajektem přejeli do Anglie (o tom jak přežít cesty už jsem se s vámi taky podělila, to zase pro změnu tady). Cesta trajektem s kajutami byla nejen pro Marťu, která ještě nikdy po moři neplula, něčím novým, já jsem totiž zatím vždycky jen přejížděla hodinku, dvě někam, ale tohle bylo něco úplně jiného. Rozhodně lepší než autobus v tom, že se tu můžete volně pohybovat, my jsme si cestu zpříjemnili mnoha hrami, povídáním si a hlavně blbnutím na palubě. Sem doporučuju jít, když se vám nebude dělat dobře, bylo nás víc, kterým čerstvý vzduch vždycky zaručeně pomohl 😉 Jen pozor, až bude paluba mokrá, neběhejte po ní, můžete si pak udělat pořádnou modřinu … 😀 Výhodou taky je sprcha a záchod, jež jsou v každé kajutě, a postel, na níž se dá vyspat s nataženýma nohama, ne jako v autobuse 🙂 Je to teda rozhodně skvělý zážitek, i když vám nemusí být chvílemi úplně dobře.

received_1981925485457151.jpg

To jsem se ale trošku rozepsala jenom o trajektu, tak teď už k místům, která jsme navštívili, samotným. Nejprve jsme zajeli na Hadriánův val s Housesteads Roman Fort, poslední neskotskou památku po cestě tam. Jsou to zbytky opevnění a města z románské doby, úplně moc se toho nedochovalo, ale my jsme si to tam se skvělou partou lidí dokázali samozřejmě skvěle užít, takže zážitek odsud máme na jedničku. Celou scenérii tady taky krásně doplňují pasoucí se ovce, po kterých se na zemi ale najde nejedna památka 😉

IMG-20180512-WA0009.jpg

IMG-20180512-WA0007.jpg

IMG-20180512-WA0003.jpg

Skotskou památkou dnešního článku bude pěkné, i když ne moc rozlehlé, opatství v Jedburghu. Zbytky zdejší stavby jsou opravdu honosné, dá se dokonce vylézt na věž, ze které vidíte opatství jako na dlani, nebo můžete prolézt zbytky místností či obdivovat zdejší staré náhrobky. Co rozhodně taky neuniklo naší pozornosti, byly narcisy, těch bylo plné koryto potoka, oni ostatně rostly po Skotsku úplně planě, což Marťu jako jejich milovnici naprosto uchvacovalo.

IMG-20180512-WA0008.jpg

IMG-20180512-WA0006.jpg

IMG-20180512-WA0004.jpg

IMG-20180512-WA0002.jpg

Naproti opatství stál taky moc pěkný kostel, ale byl bohužel zavřen, a tak jsme si ho mohli prohlídnout jen zvenku.

Kam už jsme se ale vydali i dovnitř byl dům Marie, královny Skotů, uvnitř se nachází malé muzeum, jehož návštěva je zdarma a můžete v něm vidět místnosti, ve kterých Marie při své návštěvě Jedburghu přebývala, ale také nějaké informace o ní a například její posmrtnou masku.

Po tomto malém městečku už jsme zamířili přímo do Edinburghu, kde na nás čekali naše hostitelské rodiny. O tomto městě a o našich rodinách vám ale napíšeme až příště, protože to by byl dnešní článek už moc dlouhý, co se do něj však ještě vejde, bude Alnwick castle, opět anglická památka, již jsme ale navštívili až po cestě zpátky, když už jsme ale dneska na těch cestách, dovolte mi vám představit hrad, který se objevil i ve světoznámé sérii o kouzelnících, správně v Harry Potterovi. Je to hrad ze 14. století a až do dnešní doby je obýván, i proto jsou některé interiéry upravené i moderněji, což znamená, že kromě tradičního nábytku, zrcadel (umístěných ale třeba až dva metry nad zemí) a podobných artefaktů se například v knihovně nachází minibar. Za zmínku ale taky určitě stojí velká sbírka porcelánového nádobí či připomenutí vojáků z první světové války.

20180428_103237.jpg

Nepřehlédnutelné jsou ale také zahrady s množstvím fontánek, květin a jako třešinka na dortu s nádhernými houpačkami, které jsou teď na jaře obklopené spoustou rozkvetlých stromů. Prostě r o m a n t i k a ♥

20180428_122712.jpg

Pěkné zakončení dnešního článku, ne? 😀 Doufám, že se vám naše první anglicko-skotské putování líbilo a příště se můžete těšit do Edinburghu 😉

Co vy, už jste na některém z míst byli? Které byste chtěli nejvíc navštívit? No a nejvíc mě zajímá, jeli už jste někdy takovýmhle trajektem?

Těším se na vaše reakce a pěkný cestovatelský víkend

miska