Nejhezčí noc v mém životě ❤

Čauky všem!

Poslední dny je doba opravdu nelehká a já jsem si říkala, že bych k ní vzhledem k názvu blogu měla přistoupit nějak zodpovědně a sesdílet třeba něco o tom, co se děje tady U nás v Čechách, ale upřímně se k tomu všemu nějak vyjadřovat nechci, a tak jsem se rozhodla vás naopak naladit naopak na trochu pozitivní a možná i nostalgickou vlnu a vyjádřit tu svou vděčnost a popsat jeden nezapomenutelný začátek.

Je to sice už několik týdnů, nicméně v té době, kdy se to odehrálo bych nevěřila, že za měsíc a kousek budu tak vděčná, že jsem to vůbec mohla zažít. A o čem, že to celou dobu píšu? Na instagramu už jste určitě zaznamenali, že 4. února byl pro mě vskutku neobyčejný den a hlavně noc, na kterou jen tak nezapomenu, měla jsem totiž svůj

MATURITNÍ PLES

Už v tu dobu to byl zážitek, na který jsem věděla, že budu ještě dlouho vzpomínat, nicméně mě ani ve snu nenapadlo, že jen o pár týdnů později bych o něj mohla přijít. Nyní děkuju bohu, že jsem ho měla už na začátku února, a ačkoliv to byl pro spoustu lidí debilní termín v úterý, já vím, že to byl ten nejlepší termín!

Ještě ráno jsem šla do školy, doma bych byla akorát nervózní a sbírala absenci, moc nás upřímně řečeno nepřišlo, takže výuka spíš neprobíhala než jo, ale nebyla jsem sama a s těmi lidmi mi ten čas přece jenom víc utekl.

V poledne jsem pak začala s přípravami jako takovými. Nejdřív jsem zamířila ke kadeřnici, která mi udělala můj vysněný účes, ačkoliv jsem tam nepřišla s úplně jasnou představou, co vlastně chci vytvořit. Bylo to něžné, slavnostní, elegantní a snadné na údržbu. Takhle s odstupem času můžu říct, že v celé své parádě to vydrželo až do půlnoci a nádherné… no ještě pěknou řádku hodin 😀

Co se týče make upu, malovala mě u mě doma kamarádka Verča, kterou určitě znáte z našeho společného podcastu Ještě jednu, prosím! Nevěřili byste, jak ten online svět sbližuje. Já díky němu měla pěkný něžný, ale opět slavnostní make up, přesně takový, jaký jsem si přála, protože co jsem rozhodně nechtěla, bylo být na fotkách zmalovaná tak, že se ani sama nepoznám. Možná vám to zatím zní jako neuvěřitelné, že všechno vyšlo, jak jsem si vysnila, ale ono to tak nějakým zázrakem bylo až do… no prostě celou dobu.

Jediné, co jsem nedala úplně tip ťop byl příchod na sraz s kamarády na jídlo, který jsem jim ale skvěle zorganizovala 😀 Nicméně jídlo ve Wokinu bylo skvělé, s kamarády jsme náš ples parádně začali a ačkoli jsme před sál dorazili zase o pár minutek později, vůbec to nevadilo, protože kontrola našich zavazadel a nás samotných před vstupem do sálu byla neskutečná a strašně se protáhla 😦

Ale my si nic nenechali zkazit, nacvičili jsme poslední kroky přetančení, půlnočka a nástupu a začali chodit hosti. My jim předvedli své předtančení, povedlo se podle mě nejlíp, co jsme kdy zkoušeli a že jsme to sjeli snad stokrát! Ale pak teprve přišel ten čas… oblékla jsem si svoje ŠATY!

Ještě malá vsuvka k nim. Vysnila jsem si popelkovské šaty už na svém imatrikulačním plese. Před osmi lety! Chápete to? Ono mi to vydrželo a ještě k tomu mi to pak i v půjčovně vyšlo, že jsem si je zkusila a nastal takový WOW efekt, ano ty musím mít! No cítila jsem se v nich pak jako princezna, nekecám a všichni to na mně viděli.

Během večera jsem se asi milionkrát vyfotila, zatancovala jsem si, užila si čas s kamarády, trochu míň s rodinou, ale té to vynahradím jindy 😉 , nastoupila jsem před celý ten sál, byla ošerpovaná, tančila s profesorem, vybírala peníze do plachty, ale hlavně se ničím nestresovala, byla jen tou princeznou a prožila jsem si to jak nejvíc jsem mohla!

Uteklo to jako voda a nastalo převléknutí do věcí na půlnoční překvapení. Nechtělo se mi ze šatů, co si budem, ale i to stálo za to. Sice jsem pár vteřin před začátkem půlnočka měl pocit, že jsem všechno zapomněla a z tréninků jsem věděla, že to rozhodně neumím na 100 %, ale rozhodla jsem se tam jít  a užít si to a hlavně neuklouznout jako při generálce 😀 A zase to vyšlo, dokonce mi pak kamarádka po shlédnutí našeho maturitního videa přišla říct, že to bylo vidět, jak jsem si to užívala a že to bylo nejvíc skvělý. Tak to mě moc potěšilo 😀

A tím tak nějak ples skončil. Ne celá noc, my pak pokračovali ještě přes KFC na naši Afterparty, ale to už si asi nechám pro sebe, nic skandálního se tam sice nestalo, ale je to už hodně osobní a ještě trochu pod vlivem alkoholu a takhle tady na vás působit nechci.

Co ale na závěr určitě chci je dát pár rad vám, které váš den D nebo spíš noc N čekají (ať ještě snad letos nebo kdykoliv později)

  • Nestresujte se! Být nervózní je něco jiného, to úplně neovlivníte, ale že si řeknete, že si celý ten večer užijete ať to dopadne jakkoliv, to určitě udělat můžete a věřte mi, litovat nebudete.
  • Užijte si to! Ano opakuju se, ale hlavně se nenechte ovlivnit nikým jiným, ne všem se budou líbit vaše šaty, účes, cokoli, ale když vy se v tom budete cítit dobře a obklopíte se lidmi, které máte rádi, bude to na vás poznat i na fotkách! To mi věřte.
  • Myslete jen na sebe! Tenhle jeden večer si to můžete dovolit, je to váš večer, tak se na všechny vyprdněte a dělejte jen to, co budete chtít vy.
  • Jezte! Nejhorší je na plese omdlít hlady/vyčerpáním. Do šatů už stejně nezhubnete, ale alespoň se tak rychle neopijete.
  • Dejte na svůj instinkt! A teď myslím hlavně při výběru šatů, no a co, že se teď nenosí ty obrovské sukně nebo květované vzory, vy po nich už kolik let toužíte, tak si je oblékněte.
  • Užívejte si i ty přípravy! Nacvičování všeho, výběr všeho, celý večer pak uteče lusknutím prstu, tak ať to má alespoň delší životnost 🙂

A já takhle závěrem děkuju všem svým spolužákům, kamarádům a rodině za tenhle neskutečný večer a noc a přeju všem letošním i budoucím maturantům, ať se jim jejich ples uskuteční a oni si ho užijí. Bude líp, než je teď, věřme tomu ❤

A jaký byl váš maturitní ples? A co byste poradili ostatním vy?

Těším se na vaše nezapomenutelné večery a noci v komentářích a snad zase brzy tady na blogu!

Školní režim je nemálo praktický pro celý život – #najednotema

Čauky všem!

Třetí tyden září je v plném proudu a s ním i logicky první tři týdny vyučování. Na některých školách se teprve dostává do režimu, někde už je všechno zaběhnuté a jede se přesně podle rozvrhu a o vysokých školách ani nemluvím, tam se totiž ještě pořád flákají, teda alespoň většina. Mě letos čeká poslední rok na střední škole a ano, střední škola má jen čtyři roky, když si ale zvolíte osmileté gymnázium jako já, čeká vás již osmý rok s těmi samými lidmi, v té samé učebně a už je to takový stereotyp, že si vůbec nedokážu představit, že už za osm měsíců to všechno skončí. Není to šílené?

No, na předčasné závěry je ještě dost času, a tak bych s vámi dneska, ačkoliv to bude článek #najednotema o škole (s dvoutýdenním zpožděním, ale to přehlédněme 😉 ), nechtěla sdílet něco ve smyslu, co mě škola naučila, co mi dala/vzala, to kdyžtak až za rok, ale spíš bych s vámi ráda sdílela režim, který jsem si díky ní krásně vytvořila.

Každý člověk je produktivní jindy, někomu to pálí hlavně v noci, jinému navečer, ale mně třeba převážně ráno a to není jen tím, že jsem si prostě zvykla vstávat do školy na 8:00, kde je potřeba hned od rána jet na 100%, hlavně je to tím, že jsem prostě od přírody ranní ptáče a spát do 11:00 je pro mě opravdu jen nějaká legenda, kterou asi nikdy nezažiju a ani vlastně nechci. Když jsem totiž letos zjistila, že budu mít školu 3x týdně až od 10:00, nejprve jsem se zaradovala, ale pak se spíš zděsila. Moje nejproduktivnější část dne bude z půlky ztracena! Pak jsem ale zase sama sebe uklidnila a vstávám okolo 7:00, i když nemusím a pracuju na něčem doma.

Pro někoho jsem možná blázen, ale já jsem zjistila, že přesně takhle mi to vyhovuje nejvíc, ráno se v klidu nasnídat, zpracovat si část maturitní otázky, naučit se nová slovíčka a pak v klidu vyrazit do školy. Na takovýhle režim bych si bez školy asi nikdy nepřišla, protože koho by napadlo, že vstávat dobrovolně takhle brzo může být tak efektivní. Pokud bych totiž ráno spala třeba až do 8:30, byly by to úplně ztracené hodiny, které by mi pak v tom dni mohly ale zatraceně chybět. Dřív jsem se totiž ze školy vracela třeba kolem půl čtvrté, a tak byl na učení čas večer, no jo, jenže teď se kvůli rannímu posunu posouvá celý den a já tak večer nemám už tolik času a s přibývajícími hodinami ani sil na dohánění restů.

Režim ale samozřejmě nezáleží jen na tom, kdy vstáváme, ačkoliv je to jeden ze stěžejních bodů, ale taky je potřeba si uvědomit, že díky pravidelným přestávkám nás škola učí pravidelným obědům či svačinám a neméně i organizování si svých povinností do symbiózy se svým volným časem a zálibami.

Podtrženo sečteno, i když si kolikrát stěžuju na svůj rozvrh a stojím si za tím, že ve škole trávíme až moc času, ale s tím bohužel aktuálně nic nenadělám, jsem za ni velice ráda a věřím, že mi do života dává mnohem víc než jen teoretické znalosti z vyučovaných předmětů.

A co vy? Vděčíte taky škole za nějaký takový přínos? A naučili jste se díky ní svému režimu?

Těším se na všechny vaše postřehy a vy se tento týden můžete těšit ještě na jeden #najednotema článek, protože, jak jsem psala, byla jsem teď trochu ve skluzu, tak je potřeba to napravit a já doufám, že vás tyhle články baví stejně tak, jako ty ostatní, takže je to vlastně úplně jedno, že vyjdou dva hned po sobě. Tak krásný týden!

Články holek:

Jak si zpříjemnit školní rok

Ahoj, škola už se nám neúprosně blíží, a proto bych vám chtěla předat pár rad, jak si následující školní rok zpříjemnit.

VYZDOBTE SI POMŮCKY

Já osobně miluju zdobení sešitů a i pro vás tu mám tři jednoduché tipy. Ve všech případech si dělám každý sešit jinak barevný, abych je od sebe rozeznala na první dobrou. Předloni jsem sešity zdobila pouze barevným papírem a bílou jmenovkou. Vloni jsem si na bílý papír rýsovala barevné kruhy, do kterých jsem si při nudných hodinách vkreslovala růžičky. A letos jsem su jen narýsovala barevné linky, na které budu v nudě dopisovat názvy předmětů.

NENOSTE ZBYTEČNOSTI

To je jedna z nejdůležitějších rad, protože není nad lehkou aktovku. Já jsem expert na tahání zbytečností, a tak mluvím z vlastní zkušenosti. Většinu učebnic a některé sešity si sice nechávám ve škole, ale i tak je ta aktovka někdy dost těžká. Letos jsem si koupila menší penál a dala si do něj pro mě důležité věci (i tak je toho dost, ale já prostě miluju upravené poznámky). Mám v něm propisky, tužky, zvýrazňovače, černý fix a gumu. Loni jsem třeba nosila 23 barevných fix a stejně jsem je nijak moc nevyužívala.

PIŠTE ČITELNĚ A ZVÝRAZŇUJTE

Mít organizované zápisky je také základ. Chápu, že všechny tohle neláká, ale je jasné, že se z toho bude pak lépe učit. Já se snažím mít pořádek ve všech předmětech, ale nejdůležitější jsou samozřejmě předměty typu dějepis, zeměpis, chemie, fyzika atd. Ale protože ne všichni si to takto zvýrazňují, tak si pak říkají o mé zápisky a já si přijdu alespoň užitečná 😉

DĚLEJTE SI VELKÉ SVAČINY

To je pro mě jedna z nejnutnějších rad. Já totiž vždycky, když se nudím a ten předmět je prostě nezáživný, dostanu hlad. A pokud bych měla malou svačinu, tak bych to asi nepřežila. Samozřejmě si pak můžu koupit něco ve škole, ale to se mi zase nechce tolik utrácet. obědy

 

DĚLĚJTE SI TO DO LISTY

Pokud toho máte hodně a chcete toho stihnout ještě víc, tak si to rozhodně sepište na papír. Jednoduše na nic nezapomenete a budete mít radost z toho, že jste to splnili.

Tak a to jsou mé rady. Pokud máte nějaké další, tak je klidně napište dolů do komentářů.

Účesy na poslední školní den

Ahoj, vítám vás u druhého článku týkajícího se vysvědčení. A dnes vám ukážu návod na tři účesy, které si můžete vzít v den vysvědčení, ale vlastně i jakýkoli jiný.

 

1) Budeme potřebovat: gumičku, 2 pinetky a hřeben

Vlasy si rozčešeme a z části nad čelem si vezmeme pramen vlasů. IMG_4519

Ten otočíme o 360°, aby se upevnil a přiděláme pinetkami. IMG_4520

Pak stačí jen zbytek vlasů vyčesat do vysokého culíku a ten pak trochu natupírovat. IMG_4524

2) Budeme potřebovat: 2 gumičky a hřeben

Vlasy si vyčešeme do vysokého culíku. IMG_4525

Poté si vlasy rozdělíme na dvě části. A obě budeme motat směrem doprava. IMG_4527

Potom budeme vždy přendavat pravý pramen přes levý až do konce. IMG_4530

A nakonec to stačí jen zajistit gumičkou. IMG_4533

3) Budeme potřebovat: gumičku a hřeben

Vezmeme si horní část vlasů a začneme z ní plést normální cop. IMG_4534

Postranní prameny ale neklademe přes prostřední ale pod něj. IMG_4536

Pokaždé přibereme další část vlasů. IMG_4541

Tak a to je vše, doufám, že se vám článek líbí a zase někdy ahoj.

marta

Abyste při předávání vysvědčení neskočili jako Ježíš se životem

Čauky všem!

Vysvědčení se nám blíží, ale před ním přichází na řadu ještě závěrečné testy, jak na ně a na učení obecně se vám dneska zkusím poradit trochu netradičně přes Ježíšův konec života, tedy zastavení křížové cesty, tak jdeme na to…

1. zastavení – Pán Ježíš odsouzen k smrti

Pokud si tak teď na konci roku kvůli všem testům a zkoušením připadáte taky, nevzdávejte to, všechno se dá zvládnout a já se vám pokusím teď s tím trochu pomoct 😉

P1130923

2. zastavení – Pán Ježíš přijímá kříž

Kříž, co jsme my studenti byli nuceni na záda vzít je veškerá ta látka učiva na jednotlivé termíny. Pokud máte jako třída volbu, kdy který test budete psát, osobně doporučuju si je naplánovat postupně a průběžně, aby vám toho pak nezbylo moc na jeden den a vy se nemuseli přes noc drtit třeba pět předmětů. A i proto doporučuju testy neodkládat, ale opravdu se je naučit na termín předem domluvený, myslím, že i tak na to budete mít dost času 🙂

3. zastavení – Pán Ježíš padá pod křížem poprvé

Abyste i vy nepadali vyčerpáním, rozdělte si testovanou látku třeba alespoň do tří dnů, kratší úseky si lépe zapamatujete, zabere vám to tak i míň času a celkově to bude o dost efektivnější.

P1130921

4. zastavení – Pán Ježíš potkává svou Matku

Pokud máte ochotné rodiče, nechte si od nich látku (pokud je to jejich obor) dovysvětlit nebo se od nich nechte popř. vyzkoušet. Mně to třeba vždycky moc pomůže k tomu, že zjistím, co ještě úplně neumím, protože když si učivo jen čtete, naberete dojmu, že vám to jde, ale když pak zavřete knihu, může se stát, že ze sebe vymáčknete stěží půlku informací.

P11309151

5. zastavení – Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž

Nechat si pomoct i od svých spolužáků není žádná ostuda, oni nejlépe vědí, co přesně se na hodinách bralo a k výsledkům např. v matematice už jednou na hodinách došli, takže to je jeden z nejlepších zdrojů informací. Doufám tedy, že jsou ochotní 😉

6. zastavení – Veronika podává Pánu Ježíši roušku

Máte se osušit? Vy ale nebudete moc zpocení, budete unaveni spíš psychicky, na to nejlépe pomáhá se odreagovat nějakou fyzickou prací, záleží jen na vás, zda-li si na 15 minut zacvičíte doma podle nějakého videa, půjdete se proběhnout ven či třeba přeryjete záhon na zahradě. Chce to ale něco, co vás přivede alespoň na chvíli na jiné myšlenky a zbaví vás tak psychické únavy (v úkor té fyzické, ale u učení se dá sedět i ležet 😉 )

P1130919

7. zastavení – Pán Ježíš padá pod křížem podruhé

Abyste vy ale nezkolabovali, je potřeba si dělat pravidelné přestávky, klidně jen na 10 minut po hodině, maximálně dvou, projděte se, protáhněte, napijte, najezte (skvěle na myšlení pomáhají oříšky) a uvidíte, že vám pak učení nejen půjde líp od ruky, ale ještě se budete cítit líp než před přestávkou, jak fyzicky tak psychicky 🙂

8. zastavení – Pán Ježíš napomíná plačící ženy

Pokud si vám naopak bude někdo stěžovat, že toho má hodně, moc ho nelitujte, akorát ho víc utvrdíte v pozici, že to nemůže zvládnout a on pak nevyvine dostatek úsilí k tomu, aby to mohl vyvrátit, neboť se mu tento zvrat bude zdá nemožný. Vy se mu tedy snažte nabídnout nějakou pomoc a uvidíte, že se pak bude cítit lépe 😀

P1130938

9. zastavení – Pán Ježíš padá pod křížem potřetí

Aby se to nestalo opět i vám, radši učení po několika hodinách zanechte a vraťte se k němu třeba až další den, uvidíte, že si pak vzpomenete možná až na překvapivě hodně informací a to jste se to chtěli drtit včera ještě dýl. Bylo by to zbytečné. Z vlastní zkušenosti můžu tohle potvrdit a pokud se potřebujete učit něco nazpaměť, jednou si to přečtěte před spaním a ráno se vám to bude rychleji učit, nebo alespoň u mě to tak bylo 😉

10. zastavení – Pán Ježíš zbaven roucha

Takhle budete i vy zbaveni taháku a možná i testu, když budete podvádět, naučte se to proto radši, nebo alespoň buďte nenápadní 😀

11. zastavení – Pán Ježíš přibit na kříž

A je to tady, test leží před vámi, zkuste se uklidnit a i když máte pocit, že na nic z těch otázek neznáte odpověď, nezoufejte, uvidíte, že když začnete pomalu vyplňovat to nejjednodušší, tak vám to ostatní, pokud jste se na test učili, naskočí 🙂

P1130940

12. zastavení – Pán Ježíš umírá na kříži

Test je za vámi, s tím, jak jste to napsali už stejně nic neuděláte, já sice doufám, že úplná poprava to nebyla, ale i kdyby, přestaňte na to myslet a spíš si uvědomte, co můžete udělat pro opravu či pro příště lépe. Nápověda, hledejte ve vaší přípravě: Byla dostatečná?

13. zastavení – Tělo Pána Ježíše sňato z kříže

A co si budem, většina učitelů vás potopit nechce, jestli nejste úplný grázl, věřím, že se vám pokusí pomoci a sundají vás tak z pomyslného kříže v podobě 5 či reparátu 😉

P1130943

14. zastavení – Tělo Pána Ježíše uloženo do hrobu

No a jestli dospějete až do tohoto bodu, úplného konce, tedy vysvědčení, gratuluji a věřím, že jste to na rozdíl od Ježíše přežili 😉

P1130944

Omlouvám se za delší rozsah, ale snad alespoň někomu z vás článek pomohl a pokud vám přišel užitečný, sdílejte ho, prosím, ať může pomoci i dalším vašim kamarádům 🙂

Jaká rada vám přišla nejužitečnější? A co byte poradili k učení a psaní testů vy?

 P1130922

Krásný víkend a snad toho učení v něm nebude tak moc 😀

miska

Skotský květen #3 – Bájná nestvůra a rozmary počasí

Čauky všem!

Dneska se zase na nějakou dobu naposledy podíváme společně do Skotska, budou nás čekat hned dva výlety a taky bych vám rada řekla něco o „škole“, kterou jsme zde navštěvovali. Tak jdeme na to a třeba na závěr zahlédneme i lochnesku!

Začneme tou „školou“, ano, záměrně ji dávám do uvozovek, protože to žádná opravdová škola nebyla. Student agency, s nimiž každoročně naše škola na zájezdy jezdí, vždy zařídí nějaké učitele, kteří s námi diskutují, nebo by alespoň měli. Když jsem byla v Anglii v Bath, bylo to opravdu přínosné, tvořili jsme si rozhovory, které jsme pak předváděli, vyprávěli o svých rodinách a jeden den jsme šli dokonce dělat výzkum do ulic města, prostě jsme byli nuceni angličtinu používat, ať je na jakékoliv úrovni. Jenže letos to bylo asi o 100% horší, někteří učitelé se skupinami nedělali vůbec nic a ta naše nám v podstatě pořád něco vykládala sama a vytvořila si pár svých oblíbenců, které sem tam vyvolala, ne že bych nějak chtěla mluvit, ale přijde mi, že tyto hodiny opravdu postrádaly smysl, a tak jsme se po těchto třech trojhodinovkách (naštěstí jen takhle málo) vždy těšili na odpolední program.

20180426_154952.jpg

A kam, že jsme vyrazili ve středu? Nejprve jsme zaparkovali pod rozhlednou Wallace Monument, z níž nejen že byl pěkný výhled, ale ještě skrývala jakousi výstavu o zdejší obraně Skotska a boji za svobodné Skotsko, kdyby při výstupu na kopec nezačal slejvák, řekla bych, že tam vede moc pěkná cesta, na níž se nebudou nudit ani děti, jelikož jsou tu pro ně připravené dřevěné sochy, u kterých jsou myslím nějaké úkoly, ale tím si jistá úplně nejsem, protože jak říkám, úplně o krásné cestě vzhledem k našim podmínkám mluvit nemůžu. Nahoře na rozhledně pak déšť na chvíli přestal, ale zase se zvedl velký vítr, takže taky žádná paráda, ale alespoň nebyla mlha a my se mohli pokochat výhledem.

20180425_142645.jpg

20180425_134518.jpg

20180425_175848_20180525122825911.jpg

Když se ještě chvíli zastavíme u toho počasí, tak musím přiznat, že se ve Skotsku mění každou minutou a to doslova, několikrát se nám stalo, že ze slejváku začalo najednou krásné slunečné počasí, či se najednou z ničeho nic naopak rozpršelo nebo začal foukat vítr. Díky takovým rychlým změnám jsme ale viděli nespočet duh a já poprvé viděla duhu začínat, ale asi vás zklamu, žádný poklad se na jejím konci nenacházel, pokud nepočítáme teda krásy zdejší krajiny, to poklady jsou, už za chvíli se za nimi vydáme do Highlands 🙂

20180425_130313.jpg

Nejprve se ale ještě zastavíme ve městě jménem Stirling, leží na dohled od již zmiňovaného Wallace Monument a opět se v něm nachází hrad. Do toho jsme se šli opět podívat i my a musím říct, že vevnitř byl v některých místnostech moc pěkně zařízen, obzvláště mě nadchly zdejší zdobené stropy. Jen je škoda, že mnoho místností bylo úplně prázdných, ano, byly neupravené v pozdějších letech, ale co je zajímavého na prázdných místnostech? 😀 Zařízená je ale zdejší kuchyně, ve které mají být dokonce cítit i některá jídla, ale my nic necítili, tak nevím 🙂

20180425_154818.jpg

20180425_155035.jpg

20180425_161353.jpg

20180425_155201.jpg

O městě vám jinak nic moc napsat nemůžu, nebylo totiž zrovna dvakrát hezké počasí a my jsme proto zamířili do zdejšího obchodního domu, kde jsme se pak zastavili v kavárně, kde jsme si poseděli až do odjezdu zpět do Edinburghu.

No a ve čtvrtek jsme brzo ráno odjížděli do slibovaných Highlands, všichni jsme čekali, že tento den budeme chodit asi úplně nejvíc, teple jsme se oblékly, vzali si pořádné boty, jenže to byl omyl. Náš celý den vypadal asi tak že jsme buďto seděli anebo jedli. Cesta autobusem tam trvala totiž 4 hodiny, ano z oken autobusu byl překrásný výhled, ale přece jenom to není nic ve srovnání s tím vidět je naživo a trochu si je třeba prochodit.

20180426_105818.jpg

Při cestě tam i zpátky jsme měli vždy jednu přestávku s nějakým pěkným výhledem, zpátky to bylo v Plačícím údolí známém z filmu Skyfall, to bylo opravdu kouzelné, ale řekla bych trochu nedostačující těch 10 minut venku 😀

20180426_155924.jpg

received_1981925388790494.jpg

20180426_100318.jpg

Cílem bylo ale samozřejmě jezero Loch Ness, na tom jsme měli objednanou hodinovou plavbu lodí a i Lochnesku jsme samozřejmě zahlédli 😉 Celá plavba byla plná krásných výhledů a pokud se sem chystáte, rozhodně vám ji mohu doporučit. Mám pocit, že tady řeknou víc fotky, tak se pokochejte…

20180426_131533.jpg

20180426_130826.jpg

20180426_132455.jpg

No a na tomto dechberoucím místě v Skotsku skončíme. V pátek už jsme se totiž začali přes Alnwick castle, jež byl už v prvním článku, vracet domů, respektive nejprve na trajekt a potom už z Amsterdamu rovnou dom.

Výlet bych vám ale takhle na závěr rozhodně doporučila, takže pokud se k vám někdy dostane nabídka, berte ji všema deseti, nebudete litovat, ba naopak si s sebou přivezete vzpomínky, na které budete ještě dlouho vzpomínat. A pokud to čtete někdo, kdo jste se mnou ve Skotsku byl, děkuju vám za to, jak jste mi zájezd zpříjemnili. Bez vás by to určitě nebylo tak skvělé ♥

received_1981926215457078.jpg

Povedlo se mi vás do Skotska zlákat? A co byste viděli nejradši?

Krásný víkend

miska

Skotský květen #1 – Krásné památky při cestě do Skotska

Čauky všem!

Květen jsem se rozhodla věnovat Skotsku, ve kterém jsem byla na konci dubna a rozhodně si zaslouží několik článků, protože je to místo, které mě doopravdy učarovalo, a tak ho nechci odbýt jen jedním článkem. Doufám, že to chápete a články vás budou bavit, tak jdeme na to… (i když dneska to bude ještě spíš anglické než skotské putování, hold cesta byla dlouhá)

20180423_143038.jpg

My už jsme vlastně tak trochu začali, nejprve nás totiž čekala cesta autobusem do Amsterdamu, kam jsem vás vzala minulý týden (článek tady) a odtud jsme pak trajektem přejeli do Anglie (o tom jak přežít cesty už jsem se s vámi taky podělila, to zase pro změnu tady). Cesta trajektem s kajutami byla nejen pro Marťu, která ještě nikdy po moři neplula, něčím novým, já jsem totiž zatím vždycky jen přejížděla hodinku, dvě někam, ale tohle bylo něco úplně jiného. Rozhodně lepší než autobus v tom, že se tu můžete volně pohybovat, my jsme si cestu zpříjemnili mnoha hrami, povídáním si a hlavně blbnutím na palubě. Sem doporučuju jít, když se vám nebude dělat dobře, bylo nás víc, kterým čerstvý vzduch vždycky zaručeně pomohl 😉 Jen pozor, až bude paluba mokrá, neběhejte po ní, můžete si pak udělat pořádnou modřinu … 😀 Výhodou taky je sprcha a záchod, jež jsou v každé kajutě, a postel, na níž se dá vyspat s nataženýma nohama, ne jako v autobuse 🙂 Je to teda rozhodně skvělý zážitek, i když vám nemusí být chvílemi úplně dobře.

received_1981925485457151.jpg

To jsem se ale trošku rozepsala jenom o trajektu, tak teď už k místům, která jsme navštívili, samotným. Nejprve jsme zajeli na Hadriánův val s Housesteads Roman Fort, poslední neskotskou památku po cestě tam. Jsou to zbytky opevnění a města z románské doby, úplně moc se toho nedochovalo, ale my jsme si to tam se skvělou partou lidí dokázali samozřejmě skvěle užít, takže zážitek odsud máme na jedničku. Celou scenérii tady taky krásně doplňují pasoucí se ovce, po kterých se na zemi ale najde nejedna památka 😉

IMG-20180512-WA0009.jpg

IMG-20180512-WA0007.jpg

IMG-20180512-WA0003.jpg

Skotskou památkou dnešního článku bude pěkné, i když ne moc rozlehlé, opatství v Jedburghu. Zbytky zdejší stavby jsou opravdu honosné, dá se dokonce vylézt na věž, ze které vidíte opatství jako na dlani, nebo můžete prolézt zbytky místností či obdivovat zdejší staré náhrobky. Co rozhodně taky neuniklo naší pozornosti, byly narcisy, těch bylo plné koryto potoka, oni ostatně rostly po Skotsku úplně planě, což Marťu jako jejich milovnici naprosto uchvacovalo.

IMG-20180512-WA0008.jpg

IMG-20180512-WA0006.jpg

IMG-20180512-WA0004.jpg

IMG-20180512-WA0002.jpg

Naproti opatství stál taky moc pěkný kostel, ale byl bohužel zavřen, a tak jsme si ho mohli prohlídnout jen zvenku.

Kam už jsme se ale vydali i dovnitř byl dům Marie, královny Skotů, uvnitř se nachází malé muzeum, jehož návštěva je zdarma a můžete v něm vidět místnosti, ve kterých Marie při své návštěvě Jedburghu přebývala, ale také nějaké informace o ní a například její posmrtnou masku.

Po tomto malém městečku už jsme zamířili přímo do Edinburghu, kde na nás čekali naše hostitelské rodiny. O tomto městě a o našich rodinách vám ale napíšeme až příště, protože to by byl dnešní článek už moc dlouhý, co se do něj však ještě vejde, bude Alnwick castle, opět anglická památka, již jsme ale navštívili až po cestě zpátky, když už jsme ale dneska na těch cestách, dovolte mi vám představit hrad, který se objevil i ve světoznámé sérii o kouzelnících, správně v Harry Potterovi. Je to hrad ze 14. století a až do dnešní doby je obýván, i proto jsou některé interiéry upravené i moderněji, což znamená, že kromě tradičního nábytku, zrcadel (umístěných ale třeba až dva metry nad zemí) a podobných artefaktů se například v knihovně nachází minibar. Za zmínku ale taky určitě stojí velká sbírka porcelánového nádobí či připomenutí vojáků z první světové války.

20180428_103237.jpg

Nepřehlédnutelné jsou ale také zahrady s množstvím fontánek, květin a jako třešinka na dortu s nádhernými houpačkami, které jsou teď na jaře obklopené spoustou rozkvetlých stromů. Prostě r o m a n t i k a ♥

20180428_122712.jpg

Pěkné zakončení dnešního článku, ne? 😀 Doufám, že se vám naše první anglicko-skotské putování líbilo a příště se můžete těšit do Edinburghu 😉

Co vy, už jste na některém z míst byli? Které byste chtěli nejvíc navštívit? No a nejvíc mě zajímá, jeli už jste někdy takovýmhle trajektem?

Těším se na vaše reakce a pěkný cestovatelský víkend

miska