Tradiční Vánoce se měnily v průběhu staletí aneb rozhovor s Češkou z Česka

Jana je hrdá Češka, která si všimla, že lidi v jejím okolí obdivují mnohdy více zahraniční kulturu a tradice než ty české, i když ve světě je národní hrdost naprosto přirozenou součástí lidských životů i mimo sportovní akce, kdy se kolikrát i v Češích probouzí česká hrdost. Právě na tento popud tedy Janča založila blog Češka z Česka, na němž se nám snaží přiblížit mnohdy zapomenuté, ale krásné české tradice a jídla. No a kdy jindy je období víc sepjaté s tradicemi než o Vánocích. Takže dneska jsem si ji pozvala do svého rozhovoru právě proto, aby nám prozradila něco víc nejen o svátcích jako takových, ale i třeba něco ze svého vlastního života.


Jani, úplně na začátek ti položím otázku, s níž začínám snad všechny rozhovory v adventním kalendáři. Jak se letos těšíš na Vánoce?

Těším se stejně jako každý rok moc!

Máš už doma připravenou vánoční výzdobu?

Mám takovou tradici, že si vždycky začátkem adventu vánočně vyzdobím byt, dám si svařák, pustím si k tomu koledy, takže ano mám, protože se to snažím takhle dodržovat každý rok.

Co k ní tradičně v Čechách patřilo? 

Možná je dobrý říct hned na začátek, že k těm Vánocům se váže několik tradičních věcí, výzdob, které se proměňovaly v čase, ale zároveň měly nějakou symboliku, takže ať už je to adventní věnec, vánoční stromeček nebo cukroví, tak vždycky se to nějak odvíjelo už z pohanských dob. 

Jaké tradice tak obecně o adventu a Vánocích u vás doma dodržujete?

My slavíme Vánoce já, mamka, babička a brácha a nedodržujeme takové ty tradiční rituály, jako je rozkrajování jablka, lití olova, házení bačkorou, ale tradičně to funguje tak, že už den před Štědrým dnem s mamkou začínáme dělat chlebíčky, vánoční bramborový salát a Štědrý den je spíš takový v rámci příprav. Smažíme kapra, řízky, připravujeme dům, aby byl hezky vánočně uklizený, připravený, i když nějaký vánoční úklid probíhá už samozřejmě předem, ale aby to bylo přichystané na ten večer. Já pak jedu za babičkou do vedlejší vesnice, která jde na čtvrtou hodinu do kostela, protože u nich farář objíždí menší vesnice přes den a na půlnoční mši je až v té největší. Takže já pak babičku vyzvednu, pokud mám pak víc práce s mamku tak ji taky vyzvednu a přivezu je k nám, kde začne ta štědrovečerní hostina a díváme se společně na pohádky, rozbalujeme dárky a tak.

A když se přesuneme k těm tradičním tradicím, jsou nějaké, na které už se téměř zapomnělo, ale za tebe je to opravdu škoda?

Těžko říct, co každá rodina dodržuje a co se zapomnělo, já mám pocit, že jak už jsem říkala, tak ty úplně tradiční tradice se už tolik neprovádí, ale mám takový pocit, že v posledních třeba 30 letech je taková tradiční tradice shon a nakupování vánočních dárků, takže podle mě chybí trochu ten prvotní význam Vánoc. Sejít se, být chvíli zase spolu, vymyslet někomu dárky, proti tomu taky nic nemám, ale v nějakém omezeném množství a hlavně v klidu a hlavně teda ten prvotní význam Vánoc, zastavit se, být chvíli spolu…

Je naopak nějaká tradice, co dřív třeba neměla takový význam, ale dnes se dostává do popředí? Mě napadají třeba dárky nebo pak jak už jsi říkala asi ten shon, že jo?

Hm, asi jo.

Máš už všechny dárky nakoupené?

Nemám, skoro žádné, jako každý rok, ale jsem na sebe pyšná, protože je mám už skoro všechny vymyšlené a těším se až je všechny pořídím a jak se budou obdarovaným líbit. Což je u mě letos světlá výjimka, protože já jsem spíš takový ten rozjímající typ, takže to nakupování dárků nemám moc ráda, nevím většinou ani co těm lidem vymyslet, takže to odsouvám, ale letos je to teda jinak!

Na jaký dárek, co budeš někomu dávat, seš nejvíc pyšná?

Já bych to nerada prozrazovala, ale je to asi pro mamku a těším se až jí to dám, je to trošku spojené se mnou, ak doufám, že se jí to bude líbit.

Co se tak v minulosti nejvíc dávalo? 

To záleží asi na době, ale kdybych to tak shrnula, tak to co bylo. Ve středověku si lidi dávali třeba jablka, oříšky, po domácku vyrobené panenky a s tím, když přicházelo další zboží, tak se mohlo přidávat víc materiálních dárků.

A kdy podle tebe začaly Vánoce a dárky nabývat takové podoby, jakou mají dnes?

Nejsem historik, takže těžko říct, kdy to tak začalo, ale myslím si, že to bylo zase s tou dobou, s tím konzumním způsobem života. Kdy je všeho dostatek, a tak lidi chtějí víc to, co vidí.

Myslíš, že některé období v minulosti naší země přispělo k tomu, že lidé přestali dodržovat tradice v takové míře jako dřív (ačkoliv teda nejsi historik), protože dnes to určitě není obvyklé ve všech rodinách.

Myslím si, že je to taky práce té doby. Spousta tradic je spjata s pohanskými zvyky, křesťanskými zvyky a těmi rituály, které měly přivolat štěstí, hojnost, zdraví, úrodu,… A tak teď, když jsou lidi informovanější, tak už úplně nevěří tomu, že je nějak ochrání když upečou cukroví v určitém tvaru.

A kam je podle tebe nejlepší zajet či nahlédnout, aby člověk viděl Vánoce právě ve své původní české podobě? Je to nějaký tvůj oblíbený skanzen, knížka, film?

Teď mám knížku Tradinář, který opravdu doporučuju, protože tam jsou popsané starší tradice, ale i nějaké, co si můžeme sami vymyslet, takže to může určitě sloužit jako velká inspirace. Je to rozdělené dokonce do jednotlivých ročních období, takže víte, kdy se přesně na co připravit. A skanzen? Já jsem z východních Čech a na hlinsku je Veselý kopec, tak ten určitě a v létě jsem byla v Rožnově pod Radhoštěm ve skanzenu Valašská dědina, tak tam mají určitě taky nějaký krásný vánoční program.

Nesmíme taky zapomínat na jídlo, od kdy se u nás na Vánoce běžně servíruje kapr s bramborovým salátem?

Co jsem se dočetla, tak obdoba bramborového salátu se objevila v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, ale obsahovala brambory, hodně majonézy, kořenovou zeleninu a zbytky od různých druhů jídel. A v našem jídelníčku se tahle tradice ustálila po 2. světové válce.

Jíte doma kapra se salátem?

Máme kapra se salátem a brácha má kuřecí řízek.

Co dalšího patřilo tradičně k českým vánočním pokrmům a dělají se ještě vůbec?

Před smaženým kaprem se u nás dělal kapr načerno, čož je s omáčkou se švěstkama, ořechama a jablkama. Ale taky záleželo na tom, jestli byl kaprů dostatek, vím, že v jeden čas se tohle jedlo spíš jenom v rybářských oblastech a určitě se jedly různé luštěninové kaše. Luštěniny mají u nás vůbec velký základ, protože tady máme super podmínky na pěstování a uskladnění a taky obsahují spoustu látek i v průběhu chudoby. Na štědrovečerním stole pak měl velký význam taky houbový kuba, což je jídlo z hub a krup.

Hrozně zajímavým jídlem mi přijdou taky obědy, každý mívá něco jiného. U nás se třeba tradičně jí jen vánočka, jinde Kuba a někde zase čočka, která teda u nás vítězí až na Nový rok. Co je tím klasickým obědem z minulosti?

Zase záleží na období, ale myslím si, že dřív to nebylo zas tak bohatý, aby měli jak oběd, tak i večeři, ale to je spíš jen takový můj názor. Většinou se ale objevují zase ty luštěninové kaše, když už o tom někde čtu.

A vy míváte co?

Tradičně právě nic 😀 My možná s mamkou ujídáme cukroví a třeba chlebíček, který připravujeme, ale jinak pak večeříme zase brzo, okolo pátý šestý hodiny.

A ještě úplně na závěr, na jakou tradici (ačkoliv teda nedodržujete ty úplně klasické) se nejvíc těšíš a proč?

Já se těším na celý ten den. On je teda v takovým ruchu, že bych si ho představovala ještě trochu klidnější s koukáním na pohádky a tak, ale ani mi to moc nevadí, ono to pak alespoň rychle uteče do toho očekávaného večera. Já potom jak jedu za babičkou, resp. ji vezu do kostela a pak k nám, tak ona se vždycky zabalí, jak kdyby jela někam na týden, takže ten odjezd je vždycky tak na hodinu, než ona všechno dobalí a zkontroluje a v tý situaci si vždycky říkám, že už jsem mohla být v klidu doma, popíjet si ten svařáček, ale když se na to podívám takhle zpětně, tak mě to vlastně baví a je to moje oblíbená naše jedinečná tradice. Ona je u toho babička totiž strašně roztomilá, protože i ty dva kilometry jinde jsou pro ni velká událost.

Já ti moc děkuju za všechny odpovědi a přeju ti krásné tradiční Vánoce v klidu a s tvými nebližšími, protože to je na Vánocích asi to nejdůležitější ♥

 


 

A pokud se chcete o tradicích dozvědět ještě víc a to nejen o adventu a Vánocích, nezapomeňte Janu sledovat na jejím blogu (http://www.ceskazceska.cz/) a instagramu (@ceskazceska_blog) a pro víc té vánoční inspirace si můžete koupit knížku Krásné Vánoce, které je právě Janča taky součástí 😊

Jaké tradice se dodržují u vás doma?

Kosmetika jako dárek i potěšení pro sebe aneb rozhovor se Ztracena v Praze

Verča je mladá blogerka, která miluje kosmetiku, na blogu se sice nevěnuje jen jí, ale dneska jsme se rozhodly, že bude naším hlavním tématem. Když se totiž rozhodujete, co dáte nějaké slečně či paní k Vánocům a nemáte vůbec žádné ponětí o tom, co by ji asi tak mohlo potěšit, dost často určitě taky sáhnete po nějaké kosmetice.A co je právě vhodným dárkem, jestli si Verča nechává dát kosmetiku pod stromeček od ostatních nebo si ji radši kupuje sama a mnoho dalšího nám určitě prozradí v následujících řádcích…

 


 

Veru, jak se letos těšíš na Vánoce?

Ahoj, Míšo. Jako každý rok se samozřejmě těším. Mám hrozně ráda vánoční hudbu, občas cukroví, dárečky. Ráda je dostávám, ale ještě radši je daruji. Baví mě, když vyberu něco, co se druhému fakt hodí nebo líbí :).

Máš nějaký vysněný dárek, který by sis přála najít pod stromečkem?

Ty jo, tenhle rok asi ne. Vlastně ani nemám žádné nápady na dárky. Vždy mě potěší nějaká kniha, hlavně od vydavatelství Jan Melvil. To bych mohla mít klidně každou knihu! Ale nedávno jsem si udělala radost nákupem, takže asi zatím není potřeba. Jinak fakt nevím ty jo. 

Co jsem chtěla jsem si většinou pořídila sama, takže… Ráda bych měla klid a pohodu. 

Dostáváš ráda kosmetiku, nebo si ji radši kupuješ sama?

Ty jo, kosmetiku ráda dostávám, ale moc si o ní od nikoho nepřeju. Většinou si jí kupuju sama, protože nedokážu čekat :D. A navíc toho mám tolik, že je těžký, aby mi někdo vybral něco, co nemám. Ale vždy mě to potěší, to nebudu lhát.

Co byl tvůj nejhezčí kosmetický dárek, který jsi kdy dostala?

Nejhezčí, jo? Hele tak to asi nedokážu říct, ty jo. Já si většinou největší bomby kupuju sama. Ale asi to budou dárky v dětství, kdy mě mamka v líčení podporovala. Necpala mi to, ale věděla, že se mi to líbí. Takže mi dávala svoje věci nebo kupovala různý kufříky s velkými sadami. To jsem vždy mívala velikou radost! 

A naopak dala? A pro koho to bylo?

Ty jo, nějaký kus kosmetiky? Já vlastně nemám moc kamarádek, které se líčí, takže to dávám spíš mamce. Ale jsou to takový ty věci, které mamka nepoužívá. Velikou radost měla třeba ze štětců nebo rozjasňovače. 

Dáváš obecně svým kamarádkám a příbuzným dámám hodně kosmetiky pod stromeček, nebo radši vymýšlíš něco osobnějšího?

Já právě kupodivu moc kosmetiku nedávám. Fakt okolo sebe nemám holky, který by šminky moc používaly. A já jim to zase nechci úplně cpát. Ale když si řeknou, tak hrozně ráda něco vyberu. Většinou se snažím jim ukázat něco nového, co třeba ještě nepoužívají. Barvy, linky, konturovací pudry… někdy se na to netváří, ale pak jsou nadšený. A to mě hrozně baví.

Jaké produkty z dekorativní kosmetiky jsou podle tebe nejlepším dárkem pro kamarádku či přítelkyni, když bychom chtěli poradit klukům? 

Hele asi si myslím, že nejlepší je dávat kosmetiku, kde nemusíš úplně řešit odstíny. Například vybrat správný odstín make-upu je náročný i pro mě, takže pro ostatní je to ještě horší. 

Nejlepší je okouknout, co daná slečna (kluk?) nosí. Pokud tomu “Ježíšek” tolik nerozumí, tak bych přílišnou originalitu spíš omezila. Když slečna nenosí rtěnky, tak je zbytečný jí to dávat, pokud nevypadá, že by s tím chtěla začít.

Naopak pokud se v tom slečna vyžívá, tak je super koupit nějakou paletku stínů. To potěší snad vždycky! A když si nejste jistí odstíny, tak sáhnete po hnědých. Ty unosí kdokoliv. A k tomu můžete dokoupit i nějakou větší divočinu. Oblíbené bývají i paletky s odstíny do růžova :).

U rtěnek bych se držela buď “nude” odstínů. Jsou to odstíny, které se podobají barvě rtů. Ne příliš růžové, ani fialové. Stačí si pár testerů vyzkoušet na ruce a porovnat. Teď dlouho frčely matné odstíny, které usychají a nikam se nehnou. To už se trochu mění, takže i krémové rtěnky jsou super. Nevysušují rty. 

U řasenek bych mrkla na recenze. Na první pohled se těžko dá poznat, jaká daná řasenka bude. Na internetu je spousta blogů, které tato témata rozebírají, takže určitě mrkněte.

Další super věci jsou: rozjasňovač, transparentní pudr, linky na oči (doporučuju spíš fixové) nebo primery (podklad pod make-up). Skvělý dárek jsou i štětce na oči nebo tvář.

Co se týká značky, tak můžu doporučit Make-up Revolution. Cenově dostupná, v drogérce (pozor ne vždy) a má super výsledky.

A pro maminku nebo babičku?

Tak bych jela spíš na jistotu. Omrkla bych, co mamka nebo babička používá a řídila se tím. Ženy vyššího věku nemají úplně čas zkoušet novinky a učit se s nimi pracovat, takže spíš bych asi sáhla po nějaké hezké neutrální rtěnce nebo řasence. Super dárek je také podklad pod make-up, který vyhladí vrásky. Navíc make-up lépe drží. Určitě bych nezapomněla i na nějaký příjemný krém nebo olej, aby se po odlíčení doplnila vláha do pleti.

Ne všechny ženy se přece jenom ale malují, myslíš, že tady je pak vhodným dárkem třeba pečující kosmetika nebo právě ta dekorativní, abychom je k tomu líčení tak trochu popostrčili?

Záleží na dané ženě. Některé to hodí do kouta a už nikdy nepoužijí. To je pak škoda. Pokud žena líčení nenosí, protože se bojí, tak je možné, že jí tím pomůžeme překročit pomyslnou hranici. Pro někoho, kdo se nelíčí se vždy hodí řasenka. Je to takový základ, který nezabere příliš mnoho času a přitom celý obličej povznese. Ženám, které se nelíčí bych ještě darovala něco na odlíčení. 

A pečující kosmetika? Ta se hodí vždy! Ženy se často o pleť nestarají, takže by je to mohlo popostrčit. Mrkla bych po krému, oleji nebo séru. Doporučuju se poptat prodavaček, rády pomohou. Skvělým dárkem je pleťová voda, kterou se dá obličej ráno i večer otřít. Pokud nevíme, jakou pleť daná žena má, tak doporučuju koupit přípravky pro smíšenou nebo normální pleť.

A co z té pečující kosmetiky bys doporučila? 

Jak jsem psala, tak krém je vhodný dárek vždy! A vůbec nevadí, když jich žena má více. Dále bych mrkla na nějaké sérum. Drží v sobě spoustu látek, které bojují proti určitému problému – suchost, vrásky, mastnota, flíčky, začervenání,… Co můžu doporučit je vitamín C! Je to zázrak pro každou pleť. Je to trochu dražší dárek (i když dá se sehnat už od pár korun, ale doporučuju se podívat na složení a poměr účinných látek), ale většina si ho zamiluje. Dokáže pleť rozzářit, vyhladit a prý podporuje tvorbu kolagenu. Je pravda, že vitamin C s kolagenem úzce  spolupracuje. Mám klienta, co kolagen vyrábí, tak tohle zrovna vím :D. Dále se céčku přisuzuje zesvětlení jizev, flíčků a skvrn. A je to i super pro ženy s akné! Aktivně proti němu bojuje.

Koukám, že jsem se o céčku rozpovídala, ale já jsem ho nedávno objevila a kamarádka říkala, že je to naprostá bomba. Možná to bude vhodný dárek pro vás všechny :D. Ještě jsem slyšela skvělé recenze na ACAI sérum.

Dále jsou super oleje. Používají se s vodou a dokážou pokožku změnit k nepoznání. Obličej je chvilku mastný, ale většinou se to brzy vsákne a ráno je pleť nádherně napapaná! Vždy se mrkněte na co daný olej je. Ne každý sedí každé pleti. Ale myslím, že třeba olej avenia, arganový olej nebo šípkový olej. Nebála bych se ani jasmínového, meduňkového (působí také proti oparům) nebo švestkového oleje.

View this post on Instagram

Kdo z vás rád používá domácí masky? Já určitě ano 🙋! Vždy mě baví vymýšlet nové recepty💆. Například tato je z jogurtu, karobu, kurkumy, skořice a jablečného octa. Pleť mám jemnou a moc příjemnou. Chce to prvně, ale vyzkoušet, pokud vám nevadí například skořice a dát jí spíše malinko, pokud s ní na pleti nemáte zkušenost. Je docela…agresivní 🐯. Ale miluju jí používat. S kurkumou taky pozor, ve větším množství barví. Tahle maska je výborná na pupínky. Snad všechny složky totiž dokáží léčit :)! • • • • • • • • • #homemademask #facemask #facecare #turmeric #czechblogger #blogger #maskanaoblicej #cinnamon #mujolympus #omdem10 #yoghurt #plet #czechgirl

A post shared by Ztracena v Praze (@veronikakrakesova) on

Zase se ještě trochu přesunu k tobě… jak se letos plánuješ nalíčit ke stromečku? Řešíš to nějak, nebo se u vás doma ten večer o Štědrém dnu odehrává spíš víc domácky a v pohodlí?

No u nás jsou ty Vánoce takový divný, ale vždy se krásně líčím. Baví mě to. Je to teda trochu zbytečný, ale říkám si, že to případně bude hezky vypadat na fotkách :D. Ráda se strojím, je to zábava.

Máš nějaký kosmetický produkt, co máš spojený právě s vánočním obdobím?

Jsem snad jedinej člověk, který si určité produkty nespojuje s obdobím nebo situací. Nosím všechno kdy se mi zachce. V létě nosím to samé, co v zimě. Je mi to úplně fuk :D.

Vyhledáváš nějaké limitky třeba s vánočními vůněmi?

Vůbec. Já asi nejsem na vůně příliš ujetá. Občas mrknu, kde co je, ale nejdu po tom nějak cíleně. Svíčky taky mívám bez vůně :D. Nejsem taková ta klasická blogerka, co má doma milion vůní a zkouší a zkouší. Já jsem v tomhle celkem nenáročná. Stačí mi plamen. Stejně to mám s ostatními výrobky.

A když už jsem se zmínila o těch vůních, jaký parfém máš nejradši?

Parfémy, to je jiná! Nejradši mám Bella od Yodeyma. Pro Lukáše ze swee.cz fotím produkty na socky, takže mi dává vždy várky voňavek (a jiné už si nekupuju). Já si pak zkouším, co mi sedne. Co mi nevoní, dám mamce. Bella voní jako šeřík – je jemná, ale ne přeslazená. Je to nádherná vůně a vždy mi udělá radost. Další boží je vůně Celebrity woman a nebo Acqua woman. Mám ještě další, ale nechci tady dělat přehnanou reklamu. Já voňavky nepoužívám každý den, ale zase musím mít kvalitní. Chci, aby vydržela, ale nechci, aby po několika hodinách začala smrdět. Radši žádná voňavka, než smradlavá.

Jaké parfémy bys doporučila dávat jako dárek?

Hele, záleží na tom, kolik má daný člověk peněz. Pokud nemá moc, tak doporučuji značku Yodeyma. Stačí si tam najít tu, která připomíná originál a má vystaráno. Pokud má peněz víc, může zakoupit original.

Určitě bych mrkla, co daná žena používá. Nesnažila bych se zkoušet nějaké originalitky, to může dopadnou fakt katastrofálně. Zajímavé jsou třeba niche parfémy, které vybočují z voňavkového mainstreamu. Třeba Sephora niche/čisté parfémy prodává a je to velmi zajímavé. Většinou to voní po jedné složce, což může být střelou do černého.

No a úplně na závěr, plánuješ se nějak bláznivěji vyřádit se svým make-upem na Silvestra? Kde ho tak běžně slavíš a kam se chystáš letos?

Ty jo super otázka! Protože jsem ukončila skoro po 5 letech vztah, tak budu Silvestra slavit úplně někde jinde! Je to pro mě velká změna. Je to teda trochu smutný, ale tak změna je život :D. Trávit ho budu s Péťou z našeho podcastu, haha! (pozn. rozhovor právě na tohle téma s Péťou tady :D)

Líčení určitě bude bláznivý. Barvy ještě nevím. Možná udělám každé oko jinak. Většinou je moje líčení hodně barevné, plné třpytek a linek. To miluju. 

Zdroj: https://ztracenavpraze.blogspot.com/

 

 

Moc ti děkuju za všechny tvoje tipy a odpovědi a přeju ti krásné Vánoce plné pohody a ať ti to při nich i v novém roce sluší i nejenom díky make upu

A pokud vás zajímá o šminkách ještě víc informací a rádi byste si toho od Verči přečetli ještě o trochu víc, nezapomeňte ji sledovat na jejím blogu (https://ztracenavpraze.blogspot.com/) a instagramu (@veronikakrakesova), kde tohle všechno najdete. No a pokud byste si ji chtěli i poslechnout, můžete si zapnout náš společný podcast (Ještě jednu, prosím!)

Darujete také letos někomu kosmetiku a přejete si nějakou?

Tak krásné a slušivé Vánoce vám všem 😊

Největší kouzlo mají Vánoce s dětmi aneb rozhovor s Time for mommy

Simča je mladá maminka na mateřské dovolené už jen s jednou neposednou dcerkou. Ta druhá jí totiž už nastoupila do školky. Simča ke všem problémům i radostem přistupuje se selským rozumem a snaží se svoje holky vést životem, jak nejlíp to sama umí. Mimo svou mateřskou se ale velmi aktivně taky věnuje instagramu a svému Youtube kanálu, kde se svými sledovateli sdílí svůj život takový, jaký je bez zbytečných okolků a přetvářek, čehož si na ní spousta lidí určitě moc cení. No a v dnešním okýnku adventního kalendáře mám pro vás tu možnost nahlédnout trochu do jejího soukromí a hlavně pod pokličku tématu jaké jsou Vánoce s vlastními dětmi. Tak se pohodlně usaďte a přečtěte nebo poslechněte si rozhovor s touto super ženou, maminkou a hlavně neskutečně milým člověkem…


Simi, ty už máš za sebou Vánoce hned ze tří nebo možná čtyř pohledů. Nejdřív jako dítě, potom jako odrostlé dítě slavící Vánoce se svými rodiči, Vánoce jen ve dvou s tvým manželem Tomášem a teď s vlastními dětmi. Které z nich jsou podle tebe ty nejkouzelnější?

Podle mě mají každé Vánoce něco do sebe. On ten Štědrý den má kouzlo sám o sobě, takže nemůžu říct, že by to byly jedny konkrétní Vánoce, když jsem byla malá nebo když je teď prožívám jako rodič s dětma, ale jednoznačně pokud je tam nějakým způsobem ten dětský element tak to nabírá úplně jiný obrátky a má to svoje kouzlo, protože co si budem, Vánoce jsou hlavně pro děti, protože my víme, jak to všechno funguje a nemá to tak pro nás ten pravý šmrnc. Takže bych v tomhle smyslu porovnávala Vánoce, kdy já jsem byla dítě a teď, když se to snažím předávat svým dětem.

A máš nějaké jedny konkrétní, na které dodnes ráda vzpomínáš?

Jako dítě jsem měla krásný každý Štědrý den, ale pamatuju si jedny, kdy rodiče vzali televizi z obývacího pokoje, dali ji do jídelny, prosklenou stěnu mezi těmito pokoji zakryly a my jsme celý den trávili právě v té jídelně a čekali jsme, co se odehraje na tý druhý straně v tom obývacím pokoji. A doteď nevím, jak to rodiče vlastně udělali, přesně v šest večer se tam rozsvítil stromeček, zatímco my jsme byli společně v té jídelně a můžu říct, že v tu chvíli jsem měla tep asi 220, protože to pro mě bylo prostě hrozně kouzelný. No a potom s dětma jsou to samozřejmě první Vánoce jako rodič, to si troufnu říct, že jsem byla dojatá od rána do večera.

A když zůstaneme u těch Vánoc, které už jsi strávila s holkami, ať už jenom se Zorinkou nebo i s Lottkou, protože Vánoce s dětmi mají přece jen, jak už jsi říkala, nejvíc co do sebe, co je z nich pro tebe takový nejsilnější okamžik?

To těžko říct. Nejsilnější okamžik je určitě vždycky ten, kdy dítě vidí ten stromeček. Nám totiž Ježíšek nosí jak stromeček, tak i dárky, takže ten moment, kdy holky (nebo i jen Zorinka) vstanou a vidí, že tam byl ten Ježíšek, to jsou pak úplně rozklepaný a natěšený, co vlastně bude. No a pak nejsilnější druhý moment je, když se tam objeví nečekaně ty dárky. To jsou ty momenty, které se prolínají už od té doby, co jsem já byla to malé dítě až dodnes.

Asi jsou ale zase přípravy náročnější, ne?

To samozřejmě, jako dítě vlastně jenom čekáš, že něco bude. Ale neřekla bych, že je to úplně náročný, spíš cítím víc zodpovědnost třeba při nakupování dárků, aby to děti nezklamalo, ale bylo to i trochu vyvážený v tom, že nechci aby nedostaly úplně všechno. Náročný to ve výsledku vlastně ani není, já si to spíš užívám, já sama totiž Vánoce hodně prožívám.

Je pro tebe těžké vybrat dárky pro holky? 

Musím říct, že je to hrozně těžký i v tom, co už jsem nakousla, že člověk těm dětem chce dát všechno, ale zároveň nechce aby braly jako samozřejmost to, že dostanou všechno, co si přály, ona by pak radost byla sice 100%, ale my bychom jim dělali takovou opičí službu. A to není podle mě správně. Sama si pamatuju, že když jsem si něco přála a nedostala to, tak jsem si to přála o to víc a ta radost z toho pak byla ještě větší než kdybych to dostala napoprvé. V mojí době to byl třeba mobil, který mi mamka celý rok říkala, že určitě nedostanu kvůli penězům a tak, ale já ho tam nakonec našla a ten pocit si pamatuju dodnes. Takže je důležitý tam najít nějakou tu rovnováhu. A já mám ještě výhodu, že mám malý děti, který dobře znám a oni samy úplně nevědí, co chtějí, protože v hračkárně by samozřejmě chtěly úplně všechno, ale za půl hodiny už si na to ani nevzpomenou, tak se snažím jim dávat jak to, co oni chtějí, tak i to co využijeme a oni by na to samy nepřišly.

Jaké dárky jsou podle tebe nejvhodnější pro takovýhle malý děti?

Právě ta kombinace toho, co si přejou a jak je ten rodič zná. Já mám pro ně třeba letos nějaký Montessori hračky, protože Zorinka už je ve věku, kdy chce poznávat víc písmena a čísla, ale ona nedokáže říct, že chce nějakou takovouhle hru, protože ji třeba nikdy neviděla, nicméně já vím, že ji to bude bavit a využije to. Zároveň si ale myslím, že by měly holky dostat něco, co si přejou, i když pro mě je to třeba jen blbost, co bude zabírat místo v pokojíčku. Prostě zase najít nějakou tu rovnováhu. Čeho se já osobně ale vyvarovávám úplně jsou věci, co děti potřebujou, jako boty, oblečení a tak, protože to ty děti neocení a když jsou pak větší, tak vlastně ani neví, jak na ně reagovat, aby nezklamaly rodiče, to si dost dobře pamatuju ze svého dětství.

Když už jsme u těch dárků, nesmíme zapomenout ani na tvého manžela, s dárky pro muže to míváme jako dámy dost složité, nemáš pro nás nějaký tip?

No to mi povídej! My jsme v tomhle směru s Tomášem hrozně marný a to na obě strany, jak dárky pro mě, tak právě pro něj. Ovšem letos mám jeden tip, který je sice hrozně neosobní, ale každý, kdo řídí ho určitě využije a napadl mě koupit alkohol tester. On Tomáš totiž hodně pracovně řídí a většinou jako muzikant přespí na nějaké akci, kde si třeba pivo dají, tak mě to tak napadlo a teď to chci koupit i svému tatínkovi, protože ačkoliv nejsme rodina alkoholiků, tak mi to přijde jako užitečný a originální dárek.

Jseš zastáncem spíš víc menších dárků, nebo třeba jen pár hodnotnějších?

Záleží jak pro koho, pro ty děti je podle mě lepší, když mají víc těch dárků, zatímco mamce vždycky koupím radši něco hodnotnějšího, co jí vydrží, poslouží a udělá radost. I když to vybírání je dost náročný, protože si většinu koupí sama.

A když se přesuneme k atmosféře, která je určitě taky důležitá, ne-li víc než dárky, i když s dětmi… Myslíš, že je pro ně atmosféra důležitá?

Myslím, že určitě. Ta atmosféra je podle mě to nejdůležitější a pokud ji ty rodiče nedokáží vytvořit nebo je něčím pokažená, tak to ty děti strašně vnímají, protože je to přece jenom pořád „jeden obyčejný den“, ze kterého právě ta atmosféra dokáže vytvořit něco kouzelnýho.

Dodržujete doma nějaké tradice?

Takový ty český tradiční tradice asi ani ne, ale když jsme byli malí, tak jsme měli takovou tradici s tátou, že jsme vždycky chodili sami někam na procházku, mamka zůstávala doma (a mě až asi v 15 letech došlo proč 😀 ) a vždycky mi to bylo líto, že nejde s náma a úplně jsem to nechápala, ale ona se vymlouvala na vaření večeře a tak. Nicméně se mi to i přes absenci mamky hrozně líbilo, že jsme šli s taťkou, a protože jsme bydleli na horách tak byl každý rok sníh, takže to mělo vždycky krásnou atmosféru. No a teď s holkama se snažíme to zase vytvořit tak, aby nám to fungovalo, protože nemůžeme všechno dělat tak, jak jsem byla zvyklá z domu z vesnice a hlavně já nechci být ochuzená o žádnou chvíli s nima, jako to mívala právě moje mamka.

A stromeček vám teda nosí Ježíšek máte ho ale živý nebo umělý ? 

Když jsme byli s Tomášem sami nebo Zorka byla malá, tak jsme měli umělý, ale teď už se snažíme mít živý, protože přece jenom ta vůně, ta atmosféra a to, že jdeme vůbec ten stromeček koupit má něco do sebe. My to máme jako takový „obřad“, při kterým jsou holky úplně natěšený, jdeme se všichni společně podívat, řekneme si, který by to tak měl být a potom nám ho ten Ježíšek donese na ten balkon.

V kolika ty jsi vlastně přestala věřit na Ježíška?

Jak už jsem jednou zmínila, já jsem až v patnácti zjistila, proč s náma ta mamka nechodí ven, ale tak už dřív jsem samozřejmě tak od nějakých osmi let věděla, že dárky nenosí Ježíšek, ale já jsem tomu nechtěla přestat věřit. A i přesto, že už jsme pak i se ségrou nakupovaly dárky, tak jsme do určitý míry hráli doma to divadlo s Ježíškem vlastně až do tý doby, kdy jsme byly dospělý. A já jsem za to ráda, mně by to bylo líto, kdyby mě rodiče ochudili o takovouhle krásnou představu už někdy, když jsem byla malá a rozhodně jsem nebyla zklamaná, když jsem zjistila, jak to doopravdy je, což je určitě i tím skvělým přístupem rodičů.

A co večeříte ke štedrovečerní večeři? Klasicky kapra?

Úplnou klasiku! Já miluju kapra a bramborový salát, nikdy jindy si ho nedělám, pro mě je to prostě na ty Vánoce a vždycky se na něj ještě o to víc těším.

A na závěr ještě něco k těm letošním Vánocům… těšíš se na ně?

Hrozně! Myslím, že je to na mě už i dost vidět

A na co nejvíc?

Těším se už i na to, že Lotka je o něco větší, jsou jí dva roky, takže ta už to chápe úplně jinak a myslím, že teď to začne mít teprve tu správnou atmosféru toho, že tomu holky začnou rozumět, jsou dvě a těším se na to, že my jako rodiče budeme předávat dál tu atmosféru. Já jsem na to hodně zatížená. Miluju ji už od dětství.

A holky? A manžel?

Jo, holky moc. Manžel taky, ale ten to nedává zase tak moc najevo, nechává to víc na mně, protože přece jenom u nich ty Vánoce takhle moc neprobíhaly, oni to měli třeba tak, že si rozdali všechny dárky najednou a pak si je každý rozbalil sám. To je třeba něco, co úplně nechápu, protože u nás to bylo vždycky na několik hodin, kdy se všichni společně rozplývali nad každou rozbalenou maličkostí. Takže já ho vlastně trochu učím ten náš styl.

Máš už všechno doma připravené?

Teď jsme dělali výzdobu, ale nemám ještě zabalené dárky, nemám všechny ještě ani nakoupený, ale chci je zabalit co nejdřív. Dělám to totiž vždycky na poslední chvíli a nemám to ráda, protože první dárek je vždycky nejhezčí a poslední je nejvíc zabalený v izolepě, takže toho se chci letos vyvarovat.

A úklid třeba nějak hrotíš před Vánocema?

Neřekla bych úplně hrotím, protože nejsem nějaký uklízecí maniak, ale musím říct, že mám ráda hezky uklizeno na Vánoce, takže třeba 20. večer je u nás docela dusno 🙂

Tak já ti moc děkuju za dnešní rozhovor, přeju, aby pro tebe byly Vánoce co nejmíň stresové, aby sis je co nejvíc užila ty i tvoje rodina!


Krásné Vánoce a celý advent v poklidu a s vaší rodinou přeju určitě i vám všem, našim čtenářům, pokud vás Simča zaujala a chtěly byste ji vidět „v akci“, nezapomeňte sledovat její Vlogmasy, takový YouTube adventní kalendář plný vlogů, nebo její Instagram taktéž plný vánoční atmosféry a reálného života ♥

A na co z dětských Vánoc vzpomínáte nejradši vy?

Vánoční atmosféra doplněná příběhem z knížky aneb rozhovor s Maya and books

Mája je vášnivá knihomolka, která, jak sama říká, přečte všechno, co ji přijde pod ruku. Není to pro ni
ovšem jen hltání jednoho příběhu za druhým bez ladu a skladu, z každé totiž napíše na svůj knižní
blog krásnou a přehlednou recenzi, díky které si určitě nejeden její čtenář vybere právě nějakou
knížku k přečtení. A protože k vánočnímu lenošení knihy určitě pro mnoho z vás patří, dneska vám s
Májou doporučíme pár knih, probereme knižní dárky a ještě určitě mnoho dalšího z tohoto světa
písmen, tak se pohodlně usaďte a místo knihy si v následujících pár řádcích přečtěte další milý
rozhovor právě s touto mladou slečnou…


Májo, na úvod se tě nemůžu nezeptat, jak se těšíš na Vánoce?
Míšo, těším se moc. Ačkoli nemám ráda zimu a jsem výhradně letní člověk, protože nemám ráda ten
mráz a mokro, tak na Vánoce samotné se těším jako malá. Miluji tu atmosféru 🙂 .

Jé, tak to s tebou naprosto soucítím! A co konkrétně na nich máš nejradši je to ta atmosféra nebo třeba jídlo a dárky anebo konečně pohoda a čas na přečtení několika knížek?
Všechno dohromady! Jak již jsem zmínila výše, tak atmosféra pro mě hraje velkou roli, jídlo a dárky už
ji jen dotvářejí. No a čas na čtení? Ten si nacházím celoročně 😀 .

Já si to myslela, kdo chce čas na čtení si prostě vždycky najde 🙂 A máš nějakou knížku, která ti automaticky navodí vánoční atmosféru nebo kterou čteš prostě každé Vánoce?
Jednoznačně „Jak Grinch ukradl Vánoce“ a „Veselé Vánoce“ z edice Disney. Grinche jsem nikdy moc
nemusela, ale minulý rok mi přítel daroval nově vydanou roztomilou (dětskou 😀 ) knížečku, které se
teď ale nemůžu nabažit. No a ta druhá, to je rodinný klenot. Ta knížka byla vydána v roce 1991 a čtu
si jí na Vánoce prakticky už od dětství. Ty staré Disneyovky ve vánočním kabátku, to je nádhera.

A na jaké knížky se chystáš letos předpokládám, že právě na tyto klasiky a dál?
Ano, samozřejmě na ty dvě výše jmenované, na recenzáky, které se mi nebezpečně kupí, a hlavně na Šelmu! Tu jsem
dostala k minulým Vánocům a je to prostě ostuda, že jsem se k ní ještě nedostala!

A jaké si přeješ pod stromeček letos? Máš vůbec nějaké takové, nebo si radši všechny knížky vybíráš sama,
aby byly opravdu to, co ráda čteš?
Abych pravdu řekla, tak si knihy vybírám spíše sama. Nicméně, letos jsem příteli decentně naznačila,
že bych si ráda konečně přečetla Harryho Pottera (ano, ještě jsem ho nečetla) a že se mi líbí ta
ilustrovaná vydání, tak se nechám překvapit 🙂 . Jinak s jistotou vím, že od mamky dostanu něco
lepšího – obří knihovnu!

Wow! Tak to je krásný dárek pro takového milovníka knížek, konečně je budeš mít kam dávat,co?
No právě!

A jaká knížka byla v minulosti tvým nejkrásnějším dárkem?
To asi nejde jen tak říci, každá knížka, kterou jsem kdy dostala, pro mě má nevýslovnou hodnotu 🙂 .

To je krásný přístup a obecně dárek, na který nikdy nezapomeneš?
Když jsem od přítele jsem dostala lístky na Imagine Dragons, to jsem brečela štěstím. Jinak, jak jsem
řekla, ať už knihy, nebo cokoli jiného, vážím si všeho.

A když se na to podíváme z druhé strany, dáváš ostatním knížky pod stromeček ty?
Dávám, ale z mého okolí není bohužel nikdo nijak velký čtenář 🙂 .

To je teda docela paradox, ale jaké knížky bys doporučila dát někomu, jehož oblíbený žánr vůbec neznáme? Existují vůbec takové univerzální knížky?
Tohle je ta nejhorší otázka na světě 😀 ! (Omlouvám se 🙂 )Pracovala jsem v knihkupectví a když se na mě obrátil člověk
s tímto dotazem, byla jsem úplně vyděšená. Ale myslím si, že se všechno dá zvládnout. Univerzální
knihy existují, ale i neexistují. Může se jednat o nějakou ilustrovanou knihu, nebo o nějakou vtipnou,
nebo naučnou literaturu, ale vždy víme aspoň něco o člověku, kterého chceme obdarovat a knih je
přehršel, takže vybrat něco, čím se trefíme do vkusu, není problém.

View this post on Instagram

Tak jo, protože jsem se kvůli praktičnosti rozhodla recenzi hodit sem a ne na blog, tak tu dnes máme nové fotky! Hravá anatomie je knihou, která vás ve stručnosti a zábavně provede lidským tělem. K dispozici máte tři čočky – červenou, zelenou a modrou. Pomocí každé čočky můžete na jednom obrázku vidět kosti, svaly a orgány. Kniha obsahuje tři “kapitoly” ke každé části těla. Úvod, rentgenovou místnost a detailní popisy. Díky tomu se hravě dozvíte více o lidském těle! . . Kniha určitě není určena pro mediky apod., je spíše pro širokou veřejnost, která má zájem se takto zabavit a něco více se dozvědět. Mně se to moc líbilo, zpracování je krásné a originální a myslím, že je to ozdoba každé knihovny ❤️. 5*/5* Děkuji @knihydobrovsky za výtisk ❤️. . . . {#recenze #kniznirecenze #knihy #kniha #book #books #ilovebooks #bloger #bookstagram #spoluprace }

A post shared by Maya and Books (@maya_and_books) on

No vidíš, ale jaké super tipy jsi vymyslela, přece jenom je v tomhle ohledu ale určitě jednodušší nakupování knížek pro malé děti, jaká byla tvá nejoblíbenější, když jsi byla malá?
Jako malá jsem milovala takové ty dětské detektivky, nebo (jak jinak) takové ty příběhy o koních :).

Milovala jsi vůbec knížky už od mala nebo jsi k tomu dospěla až později?
Ke knížkám jsem byla vedena už od malička. Maminka mi četla před spaním, s babičkou jsem zase
každý pátek chodila do knihovny a celá moje léta ve školce a na základce byla prokládána katalogy
z Klubu mladého čtenáře 🙂 .

Jé, ty jsme dostávali taky! A máš nějaký tip i pro úplné opaky knihomolů, jako jsem já, jak si takové čtení zamilovat? Přece jen teď o Vánocích bude asi nejvíc času na to začít a ta atmosféra k tomu taky trochu přispívá, že jo?
Jde o to, že si musíš vybrat něco, na co máš chuť. Do čtení se nemůžeš nutit a nemůžeš číst něco, co
tě prostě nebude bavit. Vyber si třeba něco vánočního, nebo napínavého, romantiku, pokud máš
ráda zamilované příběhy… Je toho spousta. A nebo se můžeš účastnit různých výzev, to je taky
sranda, ale já u toho nedokážu vydržet 😀 .

Máš ty osobně nějaké čtecí rituály, že si k tomu třeba doma zapálíš takhle o Vánocích svíčku, uvaříš si
čaj nebo něco podobného?
Je to docela vtipné, ale já doma skoro vůbec nečtu. Bydlím na vesnici, a tak když jedu do školy, nebo
do práce, čtu v dopravních prostředcích. Doma maximálně před spaním, a to se jen zabalím do deky a
když už, tak si udělám i ten čaj, ale nijak to neřeším 🙂 .

A ještě úplně na závěr, jakou knížku bys jako svou nejoblíbenější doporučila všem našim čtenářům?
Na tuhle otázku nedokážu skoro nikdy odpovědět. Nemám žádnou nejoblíbenější knihu, to
rozhodování je pro mě neskutečně těžké. Každá kniha ve mně zanechala aspoň něco a každá pro mě
znamená něco jiného.

A co vánoční filmy, koukáš nebo jen radši čteš?
Samozřejmě koukám i na vánoční filmy!

Jaké jsou případně tvé největší srdcovky?
Takovou srdcovkou je pro mě Polární expres a klasikou jsou i vánoční pohádky, které běží v televizi – Tři oříšky pro Popelku, Dvanáct měsíčků… to bych pokračovala do nekonečna 🙂 .

Možná až do příštích Vánoc, co? 😀 Tak já děkuju moc za všechny tvoje odpovědi, přeju co nejpohodovější advent i nadcházející Vánoce, spoustu přečtených knih a hlavně hodně času na ně ♥
Také moc děkuji za možnost se zúčastnit Tvého rozhovoru. Přeji Tobě, ségře a všem čtenářům, ať si
Vánoce a Nový rok užijí, jak nejlépe to jde 🙂 .

Zdroj: https://www.maya-and-books.cz/wp-content/uploads/2019/09/FullSizeRender-200×200.jpeg

A pokud vás Mája přesvědčila ke čtení či jste podobní knihomolové jako ona nezapomeňte ji sledovat
na jejím blogu (maya-and-books.cz) a instagramu (@maya_and_books), kde se s vámi postupně podělí určitě i o všechny své knižní dárky a objevy na konci tohoto i v celém příštím roce 🙂

A co vy? Čtete? A jaký knižní dárek by vás letos nejvíc potěšil?

Krásné úterý ♥

Prosinec jako jedna velká párty aneb rozhovor s Brunch by PJ

Péťa je mladá blogerka věnující se módě, a to nejen pasivně nošením trendy kousků, hledáním nových módních návrhářů a značek, ale také aktivně tím, že vytváří svou vlastní recyklovanou módu. Nyní se snaží svůj blog přesměrovat trochu jiným směrem a vytváří z něj internetový fashion magazín doplněný svými příspěvky ze života vždy s trochou nadsázky, ironie a sarkasmu. No a jiná nebude určitě ani Péťa sama v dnešním rozhovoru, který spolu povedeme na téma vánočních a novoročních párty, protože věřte nebo ne, tahle vínomilka si jako první téma, když se řekne prosinec, představí právě tohle, no však si to sami přečtěte či poslechněte…

 


Péťo, na začátek bych se tě chtěla zeptat, kdy jsi vlastně byla úplně poprvé na nějaké párty?

To záleží na tom, od kdy se to počítá, že je to párty a kdy to ještě není párty. Jestli je to ta příležitost, kdy vás kamarád ve čtrnácti pozve k sobě domů a tam vypijete ledničku jeho rodičům, tak to bylo právě ve čtrnácti. No ale pokud se to takhle nebere, tak nevím, to se mi pak už nějak slejvá všechno do sebe. Ale asi to bylo s mým úplně prvním opravdovým klukem asi v patnácti, který mě vzal někam do klubů, kde nalejvali náctiletým, ale ty asi radši nebudu jmenovat 😀 

A hned si tomuhle „stylu života“ propadla, nebo to chtělo ještě pár příležitostí?

Kdybych se vrátila k té sešlosti u toho kamaráda, tak určitě ne, protože když jsem přišla domů, tak to na mě rodiče samozřejmě poznali a nechali mě si svoji první kocovinu zažít se vším všudy, schovali mi dokonce všechny paraleny, ibalginy a tak. Pak v tom prvním klubu asi taky ne, řekla bych, že to přišlo až v době, kdy jsem našla kluby a bary, co jsou mi nějakým způsobem podobný a vím, že když tam promluvím, na někoho úplně cizího, tak si stejně budeme rozumět. A to trvalo nějaký ten čas, takže tak od šesnácti možná sedmnácti.

A je nějaká párty, o který bys řekla, že je pro tebe tou nejlepší na který si byla? Ať už za to můžou prostory, téma, atmosféra nebo cokoliv jinýho?

Asi ne, ono jich bylo víc a nechci říkat, že jedna byla nějaká víc speciální než ty ostatní. Jak se říká, nejlepší jsou ty neplánovaný akce, takže super bylo, když jsme si s kamarádkou třeba v pondělí po škole řekly, že někam jdeme, najednou jsme potkali úplně zvláštní lidi. Nebo třeba středy ty byly taky zajímavý a teď jsem byla ve čtvrtek a bylo to skoro lepší než v pátek, těch lidí bylo míň a mělo to takovou jinou atmosféru. Takže za mě asi takovýhle párty jsou ty nejlepší, protože já hodně ujíždím na atmosféře, která tady byla prostě jiná. A já jak už mám svoje oblíbený bary, tak tam ať si kdykoliv sedneme, tak ať už potkáme někoho známého či cizího, tak to vždycky za to stojí. A pak jsou samozřejmě i specifický večery, kdy kamarádka háže šutrem po Přížský, nebo se snaží okrást černocha, ale to už jsou takový historky, co se spíš líp vyprávěj.

A když už jsi mluvila o té atmosféře, mají pro tebe vánoční a novoroční párty nějakou speciální atmosféru, nebo je to prostě párty jako každá jiná?

Já teda nesnáším takový ty rádoby firemní večírky, tak a teď budeme pít, protože jsou Vánoce, ty jsem vždycky sabotovala a vydržela na nich tak 15 minut. Ale něco úplně jinýho je pro mě Silvestr, který miluju snad víc než Vánoce a tu noc fakt prožívám asi i víc než svoje narozeniny. Jak se spustí o půlnoci hymna, tak já brečim, prostě miluju tu atmosféru. Takže ty mají určitě nějaký to svoje kouzlo, do půlnoci se společně čeká, pak odpočítáváte i s cizíma lidma a o půlnoci se vám začčnou ozývat i lidi, o kterých už dávno nevíte. Prostě na Nový rok máte nejvíc lidí, který teda už zase 2. hned zmizí, ale je to fajn. Já mám ty silvestrovský párty fakt hrozně ráda. 

A je něco,co by podle tebe nemělo na žádné takovéhle párty chybět?

Lidi! Já si myslím, že by se to všechno dalo zvládnout i o perlivý Mattonce, ale lidi jsou prostě hrozně důležitý, a pak samozřejmě ta atmosféra. Můžete tam mít super atrakce i lokaci, ale jakmile tam nebude ta správná chemie mezi lidmi, bude to propadák tak či tak.

Kolik jich tak za prosinec běžně stihneš?

Určitě každý týden jednu, jestli jich bude víc, to se ještě uvidí. Já mám pak ještě v prosinci taky narozeniny, 25. máme zase s kamarády tradici, že chodíme do baru, když všichni jezdí za rodinou tak my máme tuhle svoji rodinu z baru, pak máš Silvestr, čerty a Mikuláše, takže ono se to nasčítá. Ještě k tomu musíš připočíst víkend, kdy máme ale zase víc přátel a jeden nemůže v sobotu a druhý může naopak jenom v sobotu, takže já „chudák“ musím v pátek i sobotu.

Pořádala jsi i ty někdy nějakou vánoční/silvestrovskou párty?

Když jsem se odstěhovala po maturitě do svýho, tak mi domovník donesl víno a najednou se to nějak zvrhlo a bylo tam spoustu lidí. Druhý den ráno mě pak sousedka tahala z bytu, že mě vystěhuje, takže od tý doby už ne. Ale chtěla bych někdy takovou tu intelektuální párty ve velkým bytě s mramorovýma parketama, balkonem a tak a k tomu pozvat ty přátele, co nebudou dělat blbosti, ale jen tam postávat se sklenkama a já se do tý doby už třeba naučím i vařit a připravím něco dobrýho. Ale do toho musíme všichni ještě dospět. Nicméně bych to chtěla spíš, jak to vidíme ve francouzských než amerických filmech, protože tam se to většinou zvrhává a já nemám ráda úplně vožralý lidi.

Ono, když nějakou párty takhle pořádáš, tak si ji pak zase tak moc neužiješ, nemyslíš?

Taky asi. Já ale obecně nemusím moc priváty, všichni jsou z toho nadšený, ale já ještě nezažila něco, kde by mě to fakt bavilo. A to jsem byla už na docela hodně, dokonce i u jednoho kamaráda, co má vilu dost podobnou mýmu vysněnýmu bytu, akorát asi o tři patra větší, ale ani tam mě to nechytlo. Já to mám prostě radši v těch barech.

A ještě úplně na závěr něco k letošku… Na kolik párty se letos chystáš, zase tak 4 nebo 5?

Vzhledem k tomu, že jsem teď něco jako novinář, tak obrážím různý press akce (pozn. akce různých firem určených právě pro novináře s cílem propagace a představení svých produků), tak mám v týdnu tak 2 párty, takže popravdě přesný počet nevím, ono se to stejně většinou naskytne tak týden předem, ale 4 určitě budou. Ale spíš jich teda bude asi víc, já totiž začnu takhle na konci roku hrozně ožívat, jak se začne brzo stmívat, tak já mám tendenci chodit ven. Třeba na jaře a v létě mě to tolik neláká, ale když přijde podzim a pak zima…

A Silvestr plánuješ strávit zase někde v baru?

Silvestr je docela velký téma teď, protože naposledy jsem slíbila si 3 lidem v tom mým oblíbeným baru, že už jsem tam dlouho nebyla, takže tam strávím Silvestra, ale ještě jsem to neproplánovala s lidma, co se mnou chtějí strávit toho Silvestra, tak uvidím, ale ráda bych. Nicméně ještě hrozí, že mě někdo vyveze mimo Prahu, což bych ale úplně ráda teda nebyla, uvidíme, uvidíme.

Super! Tak já ti moc děkuju za rozhovor, doufám, že se úspěšně propaříš jak k vánočnímu stromečku, tak i do nového roku a v něm ti přeju hodně štěstí, zdraví a lásky a samozřejmě oslav ♥

 


 

No a pokud Pétin párty styl zaujal i vás, určitě ji nezapomeňte sledovat na jejím instagramu (@brunchbypj), blogu (stylebrunch.cz) a poslechnout si ji můžete i ve vám již určitě dobře známém podcastu (Ještě jednu, prosím!) Díky kterému jsme se my dvě seznámily.

A co vy? Obrážíte v prosinci taky nějaké párty nebo si radši advent užíváte v klidu doma?

Ať už tak či tak, přeju vám všem krásný prosinec a už zítra v políčku číslo 2 se můžete těšit na první letošní vánoční recept ♥

 

13. DEN: Milý rozhovor o malém eshopu + SOUTĚŽ

Krásný den,

na dnešek jsem vám v úvodním článku slíbila překvapení a je to tady. Nejprve si přečtěte jeden rozhovor s velmi milou osůbkou, Markétou, díky níž pro vás budu mít na konci článku jednu soutěž o moc pěkného motýlka…

Na úvod bych Vás poprosila, abyste nám ve stručnosti představila svou firmu.

No už dlouho tvořím různé věci a lidi kolem o to měli vždycky velký zájem.Tak jsem si řekla, že je konečně čas to nabídnout světu. Jsem máma 5-ti leté holčičky a ta chce pořád nosit to co já,tak vznikl nápad vytvořit něco co budou moct nosit mámy a jejich děti. Tak jsem začala šít čelenky pro velké a malé slečny a aby ladili i tatínci a kluci napadlo mě udělat motýlky se stejnou stuhou.

A tak nějak se ten nápad rozrůstá momentálně o čepice, které může mít stejné cela rodinka.

Vše dělám sama svýma rukama 🙂

Zdroj: http://www.keta.cz/

To je krásná iniciativa, zrovna jsem se chtěla zeptat, jestli je to všechno z Vašich rukou, tak mě napadá, že to musí zabrat dost času, jak to přijala Vaše rodina a okolí?

Jsem s dcerou sama a abych ji nijak neomezovala o svůj čas strávený s ní, tak to vše dělám po večerech, až když spí, nebo když je zrovna u babiček.

Ona je takovou velkou inspirací, protože neustále vymýšlí, co bychom ještě mohly mít stejné.
Tak to jste opravdu skoro superžena, ale když se dělají věci s láskou… Bylo něco takového vždy Vaším snem?

Da se říct ze ano. Od mala jsem něco vymýšlela a vytvářela a vždycky jsem si říkala, že bych se tím chtěla živit, teď to ještě na takové úrovni není, ale věřím, že časem to bude nejen moje zábava, ale i moje práce, která mě bude naplňovat.

Nápadů mám hodně, jen ten čas chybí…


Zdroj: http://www.keta.cz/

Vím, že jste stále ještě v začátcích, ale co zatím považujete za svůj největší podnikatelský úspěch?

Největší podnikatelský úspěch je zatím asi to, že eshop funguje a pomalu se to šíří mezi lidi.
S tím se pojí další otázka, jak své umění propagujete, kde oslovíte nejvíce lidí?

Nejvíce asi na prodejních akcích jako jsou různé dyzajntrhy apod. a potom přes sociální sítě.
Velmi důležité na všech těchto místech je i to nejen aby si lidé zapamatovali Vaše produkty, ale také název, jak těžké pro Vás bylo ho vymyslet?

Doménu KETA mám zaregistrovanou už asi 9 let. Ani nevím už, jak mě to napadlo, ale moje jméno je Markéta a přišlo mi fajn, aby to bylo spojené se mnou a Keta je vlastně kus mého jména: marKETA. Takže tohle bylo jediné, co bylo jasné už hodně dlouho.
A tak tedy na druhou stranu, co pro Vás bylo na celé realizaci projektu nejtěžší?

Nejtěžší bylo dát eshopu nějakou formu, jak to bude vypadat a jaké produkty nabídnu. Pak je pro mě někdy těžké najít čas na realizaci nových věcí, protože, i když se to nezdá, tak to zabere vážně hodně prostoru.
Ale určitě to stojí za to, pocit spokojených zákazníků musí vždy zahřát u srdce, nemám pravdu? Ale na jaký produkt jste Vy osobně nejvíc hrdá?

Nejvíce asi na čepice, když vidíte ty zákazníky, jak si je na akcích zkusí a usmívají se a neví, jakou barvu vybrat, protože se jim líbí všechny 🤗 To potěší.


Zdroj: http://www.keta.cz/

To zní opravdu skvěle! Mě však víc zaujaly dřevění motýlci, proč jste zvolila právě je a ne ty klasické?

Přijde mi fajn to splynutí s přírodou. Dřevo vypadá vždycky hezky a látkové motýlky už dnes moc muži nenosí, ovšem dřevěný motýlek je takový malý důvod k tomu, aby ho vytáhli do společnosti. Většina se nad tím pozastaví a zaujme to. Takže proc nemít něco originálního.


Zdroj: http://www.keta.cz/

To samozřejmě nepopírám 😊 Na závěr bych chtěla ještě trochu propojit náš blog a Váš obchůdek…
My se věnujeme výletům do přírody, kam se hodí Vaše čepice, a jiným víkendovým aktivitám, aby lidé neseděli doma a nenudili se, na víkendové společenské akce se pak zase určitě hodí právě zmiňovaní motýlci. Jak jste na tom vy a volnočasové aktivity? Máte na ně vůbec čas?

Ano mam, kdo chce, čas si vždycky najde. Ráda cestuji a mým snem je půjčit si karavan a aspoň týden jen tak cestovat a poznávat různá místa. Ráda jezdím na kole, lozím na stěně, v zimě lyžuji a nejvíc mám ráda turistiku, takže hory a příroda to je něco!
A nějaký konkrétní tip na výlet?

Rakouská jezera jsou krasná, není to daleko a je tam krásně!
A v Čechách?

Nejvíc prochozené mám Jeseníky, takže za mě určitě tam.
Super! No a úplným závěrem…je něco, co byste ráda vzkázala našim čtenářům?

Aby se realizovali! Aby se klidně nebáli si říct o pomoc a hlavně dělali co je baví. Protože žijeme jen jednou a co člověk nezkusí to neví!

No a teď už k té soutěži, bude probíhat ode dneška do neděle na našem instagramu, všechny potřebné informace najdete tam, ale věřte mi, že tenhle rozhovor se vám bude hodit !

Já moc děkuju Markétě za dárek do soutěže, za milý rozhovor a vy určitě neváhejte u ní v obchůdku nakoupit, věřím, že nebudete litovat ♥

Eshop: http://www.keta.cz/

Soutěž: https://www.instagram.com/p/BrUV8C_FWxF/?utm_source=ig_share_sheet&igshid=1kcbzfjks0ebw POZOR! Minimální účast pro udílení ceny je 20 lidí, tak nezapomeňte sdílet a zvýšit si i tím sobě šanci na výhru 🙂

Který Markétin produkt nejvíce zaujal vás?