Školní režim je nemálo praktický pro celý život – #najednotema

Čauky všem!

Třetí tyden září je v plném proudu a s ním i logicky první tři týdny vyučování. Na některých školách se teprve dostává do režimu, někde už je všechno zaběhnuté a jede se přesně podle rozvrhu a o vysokých školách ani nemluvím, tam se totiž ještě pořád flákají, teda alespoň většina. Mě letos čeká poslední rok na střední škole a ano, střední škola má jen čtyři roky, když si ale zvolíte osmileté gymnázium jako já, čeká vás již osmý rok s těmi samými lidmi, v té samé učebně a už je to takový stereotyp, že si vůbec nedokážu představit, že už za osm měsíců to všechno skončí. Není to šílené?

No, na předčasné závěry je ještě dost času, a tak bych s vámi dneska, ačkoliv to bude článek #najednotema o škole (s dvoutýdenním zpožděním, ale to přehlédněme 😉 ), nechtěla sdílet něco ve smyslu, co mě škola naučila, co mi dala/vzala, to kdyžtak až za rok, ale spíš bych s vámi ráda sdílela režim, který jsem si díky ní krásně vytvořila.

Každý člověk je produktivní jindy, někomu to pálí hlavně v noci, jinému navečer, ale mně třeba převážně ráno a to není jen tím, že jsem si prostě zvykla vstávat do školy na 8:00, kde je potřeba hned od rána jet na 100%, hlavně je to tím, že jsem prostě od přírody ranní ptáče a spát do 11:00 je pro mě opravdu jen nějaká legenda, kterou asi nikdy nezažiju a ani vlastně nechci. Když jsem totiž letos zjistila, že budu mít školu 3x týdně až od 10:00, nejprve jsem se zaradovala, ale pak se spíš zděsila. Moje nejproduktivnější část dne bude z půlky ztracena! Pak jsem ale zase sama sebe uklidnila a vstávám okolo 7:00, i když nemusím a pracuju na něčem doma.

Pro někoho jsem možná blázen, ale já jsem zjistila, že přesně takhle mi to vyhovuje nejvíc, ráno se v klidu nasnídat, zpracovat si část maturitní otázky, naučit se nová slovíčka a pak v klidu vyrazit do školy. Na takovýhle režim bych si bez školy asi nikdy nepřišla, protože koho by napadlo, že vstávat dobrovolně takhle brzo může být tak efektivní. Pokud bych totiž ráno spala třeba až do 8:30, byly by to úplně ztracené hodiny, které by mi pak v tom dni mohly ale zatraceně chybět. Dřív jsem se totiž ze školy vracela třeba kolem půl čtvrté, a tak byl na učení čas večer, no jo, jenže teď se kvůli rannímu posunu posouvá celý den a já tak večer nemám už tolik času a s přibývajícími hodinami ani sil na dohánění restů.

Režim ale samozřejmě nezáleží jen na tom, kdy vstáváme, ačkoliv je to jeden ze stěžejních bodů, ale taky je potřeba si uvědomit, že díky pravidelným přestávkám nás škola učí pravidelným obědům či svačinám a neméně i organizování si svých povinností do symbiózy se svým volným časem a zálibami.

Podtrženo sečteno, i když si kolikrát stěžuju na svůj rozvrh a stojím si za tím, že ve škole trávíme až moc času, ale s tím bohužel aktuálně nic nenadělám, jsem za ni velice ráda a věřím, že mi do života dává mnohem víc než jen teoretické znalosti z vyučovaných předmětů.

A co vy? Vděčíte taky škole za nějaký takový přínos? A naučili jste se díky ní svému režimu?

Těším se na všechny vaše postřehy a vy se tento týden můžete těšit ještě na jeden #najednotema článek, protože, jak jsem psala, byla jsem teď trochu ve skluzu, tak je potřeba to napravit a já doufám, že vás tyhle články baví stejně tak, jako ty ostatní, takže je to vlastně úplně jedno, že vyjdou dva hned po sobě. Tak krásný týden!

Články holek: