Nenáročnou trasou podél řeky

Čauky všem!

Možná si pamatujete, jak jsem vás o Vánocích lákala do Přerova na Labem, že tu mají krásný skanzen, no jo, jenže ten je nyní až do konce března uzavřený :/ A proto pro všechny, kdo se do této obce chtějí vypravit, mám po jejím prohlédnutí jeden jen asi 5,5 km dlouhý výlet. Tak baťůžky na záda, boty na nohy a vyrážíme!

Začneme na rozcestí u skanzenu, sem určitě všichni bezpečně trefíte a dál vás povedu jak já, tak naučná stezka či turistická značka 😉 Vydáme se tedy po přírodovědné naučné stezce okolo zadní části skanzenu přes pole, s nádhernou vysokou trávou po okraji cesty, do nejbližšího lesa.

Lesem vede menší cestička, na které si musíte dávat pozor, abyste v jednom určité bodě správně odbočili doprava a nepokračovali lesem pořád dál a dál. Les totiž po neustálém mírném míření doprava opustíme východem na další louku, i když vlastně ani nevím, zda to taky není pole, přece jenom je stále ještě zima a když napadne sníh, tak pak bůh suď, aha tak podle mapy je to dokonce ocúnová louka 🙂 Ale pro náš výlet je to stejně jedno, důležité pro nás je dávat pozor, kdy přijdeme na křižovatku ve tvaru písmene T, kdybychom totiž i tady pokračovali pořád rovně, spadli bychom do Labe! A to přece nechceme 😀

My se všichni, alespoň teď v zimě, určitě daleko radši než koupat budeme loučit s naučnou stezkou. Ta odbočí doprava, zatímco my se vydáme po směru toku Labe, což musí být zákonitě mírně z kopce. Žádné velké klesání ale určitě nečekejte! Bude to spíš taková příjemná trasa po hlinité cestě téměř po rovině a stále za nosem.

Až v obci Sedlčánky na chvíli opustíme levý břeh Labe, projdeme okrajovou částí této obydlené části, tak si dejte pozor a pečlivě sledujte značky, měly by vás převést přes mostek a pak zase trošku táhnout doprava k vodě, u níž po několika baráčcích zase vyjdeme.

Postupně mineme i rozcestí Sedlčánky, tenisové kurty a už tak nějak budeme mít po své levici pořád zastavěnou plochu. Do té se vydáme těsně před železničním mostem, který nás už přivádí k myšlence, že vlaková zastávka, na níž náš dnešní kratší výlet ukončíme, není daleko.

A je tomu opravdu tak! Po zelené TZ postupně dojdeme podél železnice až na vlakovou stanici Čelákovice-Jiřina. Odtud jezdí vlaky jak do Prahy, Strančic (musíte podejít na druhé nástupiště), tak i do Lysé nad Labem, Kolína či Milovic (tady jste na správné straně kolejí) 😉

Doufám, že se vám dnešní tip na nenáročný výlet líbil a určitě se na něj taky vydejte, víc jak 2 hodiny vám normálním tempem nezabere (my to ušli za hodinku a kousek) a pocit z pohybu venku vám bude k nezaplacení 😉

Jaké trasy preferujete vy? Kratší nenáročnější nebo radši delší výlety, ze kterých pak cítíte tu správnou únavu?

Podělte se v komentářích a hlavně si nezapomeňte vybrat nějakou pro sebe vhodnou trasu a tu tenhle víkend absolvovat (u nás na blogu v kategorii výlety jich najdete spoustu) 😉

Hrad v údolí?

Trochu zvláštní, že? Hrady se většinou nachází na vysokých kopcích, ale on vlastně i tento. Ačkoliv totiž přijíždíte k Českému Šternberku a stále ho vidíte pod sebou, najednou se ocitne nahoře. Tyčí se totiž na vysoké skále nad řekou Sázavou.

Podle mě je to klasický prototyp hradu: je majestátní, s hradbami, vstupní branou, vysoko nad námi (jak už jsme si objasnili 🙂 ) a s krásnými interiéry. To ale trochu předbíhám, nejprve vám přece poradím, jak se ke hradu samotnému dostat…

IMG_1355

Nedoporučuju parkování přímo pod hradem, zaprvé je to tu placené a zadruhé také dost plné. Proto je podle mě lepší zajet až k řece a tam vedle restaurace Pod Hradem naleznete neplacené parkoviště s krásným výhledem na zdejší historickou památku.

IMG_1359

Z parkoviště se potom po silnici vypravíme doleva. No a ten, kdo objeví jakoukoliv turistickou značku, má vyhráno! Všechny totiž vedou až těsně pod hrad: vyvedou nás z této velké silnice, částečně s námi vystoupají po schodech, potom spolu přijmeme ještě lidi z cesty vpravo vedoucí z toho placeného parkoviště a nakonec se odloučíme na dalším rozcestí tentokráté s cestou doleva, po té my totiž půjdeme. Po ještě jedné odbočce vlevo se už dostáváme před bránu vedoucí na nádherné nádvoříčko, kde začínají i všechny prohlídky.

IMG_1363

Uprostřed něj je vytvořená moc pěkná zahradní dekorace a v době naší přítomnosti s pozadím hradu nějaký pán ze záchranné stanice pro dravce ukazoval a popisoval různé z nich.

IMG_1364

IMG_1371IMG_1369

Kdo by si chtěl koupit vstup do zámku, rozhodně to stojí za to, není to státní zámek a přes 90 let starý majitel zde stále bydlí, takže není veřejnosti přístupný celý areál, ale to, co je do okruhu zahrnuto je moc pěkně zařízené a když budete mít štěstí, tak 1) můžete pana majitele vidět osobně a 2) dostanete skvělou paní průvodkyni (nebo pana průvodce) jako my a celý hrad vám ještě zpříjemní. A jak se takový průvodce třeba pozná? Ví odpovědi na všechny zvídavé otázky návštěvníků, vypráví o hradu v 1. osobě mn. č., např. Máme tady nejvzácnější křeslo v Evropě ze 16. století, a spoustu dalšího. Co by měl(a) dělat podle vás?

IMG_1366

Ale zpátky k hradu, kdo se dovnitř podívat nechce, může z nádvoří shlédnout dolů k řece, ale ještě lepší rozhled je z Hladomorny, věže stojící o kousek dál, my tam byli. Co vy, půjdete taky? 🙂 Ale vzhledem k poloze je vidět pouze na stranu k řece, na té druhé jsou totiž nám už známé kopce 😀

IMG_1377

A další náš tip na #vyletynahrady máme za sebou! Co vy, byli jste někdy na Českém Šternberku? Co si myslíte o těch průvodcích? A jaký hrad či zámek byl zatím podle vás nejhezčí a čím?

Mějte se moc pěkně, dýchejte čerstvý vzduch, výletujte a hlavně nepusťte do svého života nudu, vždyť na našem blogu naleznete spoustu inspirace, jak ji účinně zahnat, nemyslíte? 😀

miska

P.S: Kdybyste chtěli podniknout další #vyletynahrady, tak tady jsou nějaké ty tipy od nás:

Slyšíte ten hukot vody?

Čauky všem!

Už dlouho jsem vás nevzala na žádný pořádný výlet, takže jsem se to dneska rozhodla napravit a ráda bych vás vzala na přechod z Harrachova do Rokytnice nad Jizerou 🙂 Protože to nebude okruh, ale trasa z jednoho místa na druhé, doporučuju ráno v 10:15 vyrazit cyklobusem (radši si to ještě ověřte 😉 ) z Rokytnice a za 45 minut jste v Harrachově. Jen takto se nebudete muset stresovat svým včasným příchodem, abyste stihli autobus zpátky 😀

Začneme tedy na autobusovém nádraží v Harrachově a okolo Šindelky (muzea o dřevařství, kam jsem se sice tentokrát já nepodívala, ale už jsem tam taky byla, a pokud vás tato moc hezká expozice bude zajímat, rozhodně si ji stihnete projít a ještě se do Rokytnice vrátit v přijatelnou dobu 🙂 )

Dál se vydáme po modré TZ, kdo bude mít s sebou kočárek nebo se mu prostě nebude chtít jít terénem, může po ní dojít v podstatě až k Mumlavským vodopádům, které představují první záchytný bod dnešní trasy.

IMG_2132

Já k nim ovšem preferuji o trochu dobrodružnější cestu, kterou si zamilují převážně děti. Z asfaltky totiž odbočíme po Liščí naučné stezce, na které na nás čekají příběhy ze života lišek a hlavně úkoly, kterými se jim můžeme přiblížit 😀 A pro ty starší, které už blbnutí na herních prvcích, i když občas jsou docela náročné na zvládnutí, nebaví, tahle cesta má výhodu, že vede po chvíli podél Mumlavy, a tak kromě samotného velkého sešupu vodopádů po cestě můžeme potkat další menší vodní skluzavky.

IMG_2133IMG_2139IMG_2138IMG_2152

A jsme tu! Voda hučí a pokud není zas tolik vody, můžete se i vykoupat, to my jsme rozhodně nemohly, protože v době naší návštěvy byl pro sever Čech vyhlášený nízký povodňový stupeň nebezpečí, a tak vodopády tekly jako o život, opravdu NÁDHERA!

IMG_2157

A nyní se napojíme na žlutou TZ, po které naši asfaltkáři už přišli 🙂 Kousek se vrátíme po té terénější cestě, ale hned vzápětí odbočíme do lesa. My jsme v něm našli i houby a pak tu rozhodně na všechny do jednoho čeká velká díra jako upomínka na doly v okolí Harrachova.

IMG_2168

Žlutá značka nás dovede nejprve na Rýžoviště, odkud nás už čeká dlouhé (pro někoho možná až nekonečné) stoupání. Nabízí nám ale překrásné výhledy a čím víc se blížíme vrcholu, Studenovu, tím více borůvek roste podél cesty. Tato trasa je dokonce cyklostezkou, ale pěšky si ji jistě užijete 1000% líp, protože povrch ani úhel nejsou na kolo zrovna ideální 🙂

IMG_2172

Na Studenově můžete u Božích muk poděkovat Bohu, že jste přežili takové stoupání, protože ačkoliv ještě trochu do kopce půjdeme, ten nejhorší už máme za sebou. Na Ručičky cesta totiž vede přijatelným profilem a po krásné asfaltce uprostřed lesa plného borůvek, tak hlavně neudělejte stejnou chybu jako my a krabičku na ně si vezměte s sebou. Úplně tady teď slintám jak na ně vzpomínám, ale co se dá dělat, na Ručičky s krásným přístřeškem a cedulemi jsem došla i tak a to je přece hlavní, ne? 😀

IMG_2173IMG_2171IMG_2177IMG_2178

A komu se tato modrá TZ líbila, toho potěším oznámením, že po ní pokračujeme i na Hoření domky, odkud se ti unavenější z nás mohou svézt dolů lanovkou a odtud dojít po žluté nebo po silnici do centra Rokytnice. A s těmi vytrvalejšími po ní pokračujeme i dál až na rozcestí Nad Světlankou, kde končí.

IMG_2117

A teď to bude teprve zajímavé, čeká nás totiž cesta rovně bez značení, ale krásně udržovaná a ta nás dovede až na další rozcestí zvané Huťský potok, kde se nachází další modrá značka, která nás opět mezi borůvkami dovede dolů k dnes už druhému a poslednímu vodopádu tzv. Huťský, jak překvapivé, že 🙂 Je sice výrazně užší, ale teče taky překrásně 🙂

IMG_2182IMG_2183IMG_2188

No a tato modrá značka nás dovede až do centra Rokytnice, kde náš dnešní výlet ukončuji. Po cestě už bych vás upozornila snad jen na kapličku vpravo o cesty, která se proslavila jedním českým filmem a to konkrétně Krakonošem a lyžníky 🙂

Tak co, vyplatilo se čekání na další výlet? A jaké vodopády byste mi doporučili pro příště?

Užijte si nadcházející víkend nejlépe na výletě 🙂

miska