Proč si zamilovat podzim

Ahoj! Pokud čtěte naše články pravidelně, tak jste asi postřehli, že Míšu ten letošní podzim moc nebere a že na ní často působí spíš negativně než pozitivně. Ale já podzim miluju a ani ten letošní není výjimkou, a tak vám tu řeknu, proč je zrovna tohle období moje oblíbené (i když ty nemoci jsou pěkně na nic) a třeba i vy si ho zamilujete.

Prvním důvodem jsou určitě ty barvy, které jsou k vidění úplně všude. Jak se totiž říká, podzim je takové druhé jaro. Každá procházka tak nabírá úplně jiný rozměr, protože už to není jen ta nudná zelená, ale i další barvy, které třeba mně vždycky přidají na náladě. No a takovéhle zbarvené listy vypadají také moc krásně na fotkách, tak to schválně zkuste a pak je hoďte třeba na instagram 😉.

Další výhodou podzimu je to, že výzdoba může být opravdu za pár korun. Stačí totiž nasbírat plody, co toto období nabízí, přidat nějakou svíčku a dekorace je na světě. A věřte, že „obyčejná“ výzdoba z kaštanů, žaludů, šišek a barevných listů dokáže opravdu sklidit úspěch.

Kromě plodů stromů se dá na výzdobu krásně použít i dýně. V zahradnictví se dají sehnat opravdu různé druhy okrasných dýni od malých až po velké, takže mohou zdobit vše od stolu až po zahradu. Vedle okrasných druhů jsou ale samozřejmě i druhy jedlé a myslím si, že každý, kdo má dýně rád, si na podzim alespoň jedno jídlo z dýně připraví. Je totiž nespočet způsobu, jak se dá dýně zpracovat, i když nejčastější je asi dýňová polévka, která prostě výborná.

Také popíjení teplých nápojů je jednou z věcí, které k podzimu neodmyslitelně patří. Myslím, že i lidé, kteří podzimu úplně neholdují, si tohle užívají, protože venku je většinou už zima a zahřát se chce každý. Mně osobně je třeba příjemnější si vlézt pod deku, popíjet čaj a koukat na nějaký film než se naložit do vany.

No a když už jsem u těch filmů, tak to je můj poslední tip, jak si užít podzim. Protože kdy je víc času se koukat na filmy, seriály nebo poslouchat podcasty než za dlouhých pochmurných večerů?

Tak a to jsou všechny mé tipy, proč si podzim zamilovat a pokud máte vy nějaké další, tak je určitě napište do kometářů.

FOTOdeníček – Proč nám bylo u rybníků zase tak hezky

Čauky všem!

Týden se s týdnem sešel a prázdniny jako by byly už hrozně dávno. Ale není tomu tak! Skončily teprve minulé úterý a ano sice měly jen 4 dny, ale i tak jsme toho stihli spoustu zažít a troufám si říct, že vás proto tento článek nebude nudit, tak uvidíme, co na to řeknete po jeho dočtení vy (kdyžtak to určitě zlepší fotky) 🙂

Podle mě by prázdniny měly sloužit hlavně pro odpočinek organismu, tady si asi poklepete na čelo, když už z instagramu víte, že jsem podnikla několik výletů a že si tím vlastně protiřečím. Jenže já to myslím jako odpočinek po duševní stránce. Ze školy a i vlastně práce býváme unavení a to „jen sedíme“ osm hodin na židli. Jenže tak to není! My máme po celou tu dobu zapojený mozek na maximum a jedeme, takže teď je čas na změnu. Pokud mám tedy nějaké volno, snažím se co nejméně i jen myslet na školu. Přesně proto mě vytáčí učitelé, kteří na prázdniny zadají spoustu úkolů s tím, že na ně budeme mít mnoho času. Já ale ne! Takhle jsem se nastavila někdy minulý rok a snažím se pravidlo odproštění od školy dodržovat i všechny soboty. Úplně celé prázdniny mi to samozřejmě nevyšlo, ale musím přiznat, že i díky tomu jsem si je daleko více užila 😀

Tak to bychom měli začátek, trochu jsem se rozepsala, ale i tohle byl jeden z těch stěžejních bodů, proč jsem si prázdniny opravdu užila. Další dost důležitý aspekt bylo určitě i místo, kam jsme vyrazili. Jako každoročně na nás totiž čekala moje milovaná TŘEBOŇ, kde se nikam nespěchá, kde máte přírodu hned za barákem, i když jste v úplném centru a kde to má pro mě prostě takové nevysvětlitelné kouzlo, zkuste tam taky někdy zavítat a uvidíte sami 🙂

 

No a jako poslední, ale určitě ne méně důležité, bych tady zmínila program. Neměli jsme ho předem nijak daný, prostě jsme se vždycky ráno dohodli, co budeme dělat, respektive, kam půjdeme a vyrazili jsme. Každý výlet či procházku jsme měli dost času na focení okolní nádherné podzimní přírody, po vycházkách jsme si dopřáli skvělých obědů v místních výborných rybích restauracích, horké čokolády či dortíku v místní pekárně a jeden večer jsme si do lázní Aurora zašli zahrát bowling! Byl to prostě skvělý aktivní odpočinek, kdy jsme nikam nespěchali a to je moc a moc důležité.

A co jsem vám tímto článkem chtěla předat? Trochu se vám pochlubit svými dojmy, ukázat vám díky fotkám krásy podzimní přírody na Třeboňsku a poukázat na to, co mně zlepšuje náladu a zážitek z prázdnin či prodloužených víkendů, snad jste se také inspirovali 😉

Tak teď už jenom prostě vemte rodinu či přátele, odjeďte někam, kde to máte rádi, na chvíli zapomeňte na všechny svoje povinnosti a udělejte si program podle sebe. Hlavně se nenechte zastrašit počasím, které nám sice moc nepřálo, ale my si z něj nic nedělali a vyráželi ven s deštníky a vraceli se domů s promrzlými rukami, ale na to se dá rychle zapomenout 😉

Jaké prázdniny jste měli vy? A co to ovlivnilo?

Tak krásný (ne)prodloužený víkend, jak kdo máte v plánu 🙂

Jak vytvořit podzimní výzdobu

Ahoj, rádi byste si vytvořili podzimní výzdobu, ale nevíte, co všechno na ni použít? Tak to si přečtěte tento článek a třeba získáte nějakou inspiraci.

Já jsem si jako hlavní předmět výzdoby vybrala okrasné dýně. My jsme si je vypěstovali na zahradě, ale vy si je můžete klidně koupit. Viděla jsem je v zahradnictví, ale prodávají je třeba i v Penny. IMG_5432.JPG

Dále jsem si v lese nasbírala šišky různých velikostí a tvarů, které jsem poté vyrovnala na dřevěný talíř. Ten jsem si vybrala kvůli jeho vzhledu, protože se mi tam hodil více než třeba skleněný či porcelánový. IMG_5438.JPG

Jako podzimní dekorace samozřejmě nesmí chybět ani kaštany, žaludy a bukvice, které jsem přisypala k šiškám. IMG_5429

A aby to nebylo jen o vyskládání přírodnin na talíř, tak jsem si natrhala i vysokou suchou trávu a vložila ji do vázy. IMG_5434.JPG

Tak a to je celá naše výzdoba. Ve výsledku jde v podzimní dekorování jen o sběr plodů a rostlin rostoucích na podzim.

A co vy? Jakou děláte výzdobu?

Co nám příroda ukrývá?

Čauky všem!

Po třech dnech výletů do krásné přírody Krkonoš teď sedím v posteli, venku prší, ale já se tam stejně za chvíli ze svého teplého hnízdečka vydám, proč by taky ne. Přece nejsem z cukru! A taky moc dobře vím, co si tam pro mě příroda nachystala.

20170725_105041.jpg

Na každém druhém kroku potkávám maliny, jahody či borůvky. Skoro jako nějaký malý obchůdek s ovocem a zeleninou, jenže zadarmo, bez ruchu a hluku města a hlavně v krásném prostředí a natrhané vlastníma rukama 🙂

20170724_105006915721693.jpg

Maliny jsou sice plné semínek, ale když je jazykem rozmělníte o horní patro, rozplynou se vám v puse (jako malina 😀 )

20170725_105058.jpg

Borůvky jsou sice malé, ale to, že jste je ochutnali, nezapřete, ať se snažíte sebevíc, váš jazyk a rty totiž vždy mluví za vše. Já je však tak miluju, že zapírání nepotřebuju, a proto si je ráda dám i ve větším množství, i když sbírání je občas dost zdlouhavé a to ještě, když se vám pár borůvek těsně před nasbíráním celé krabičky vysype. Ach jo 😀

P116087320170724_102230.jpgP1140190

No a posledním ze zatím mnou zmíněných zázraků jsou jahody. Moje srdcová záležitost ♥ Sice zase malinké, ale velmi slaďounké lesní plody, které velmi pěkně rozzařují okraje cest. Vždy, když se to tam červená, moje srdce zaplesá 😛

20170724_1050101149536201.jpg

Možná si ale ještě pořád říkáte, to tady dělá z lesa malou samoobsluhu jen kvůli těmto třem plodům? A představte si, že nedělám, i když by to podle mě úplně stačilo. V lese se totiž nachází ještě spousta hub, na které určitě alespoň někdo z vás rád vyráží. A jakou radost vám udělá, když najdete pěkný hříbek? A to si ho ani hned nesníte, tak zkuste občas v lese mít oči na šťopkách a takovouhle radost, jako vám dělají houby si nechat udělat i od lesních plodů. A když vyrazíte na louku, zkuste se poohlédnou i po léčivých bylinkách, ale o těch zase až jindy 🙂

20170724_102746.jpg

Tak co, sbíráte lesní plody a houby? A jaký lesní skvost vám chutná nejvíc?

Krásný týden nejlépe v lese!

miska

Boj proti nudě s rodinou 

Ahoj v dnešním článku vám ukážu další 3 společenské hry, které mají u nás doma celkem úspěch. Hry vám popisuji z vlastní zkušenosti, neříkám, že tak jak to hrajeme my to musí být podle pravidel. 

1, Duch 

Tato hra patří mezi postřehovky. Skládá se z balíčku karet a pěti různých dřevěných postaviček. 

Příprava hry: na stůl se postaví balíček karet a postavičky se rozmístí 

Průběh hry: Tato hra je rozdělená na několik kol, přičemž každé kolo zahajuje jedna karta. 

1. kolo: vezmeme jednu kartu z balíčku a otočíme ji, na kartě jsou dva předměty dvou barev  ( předměty = postavičky, barvy = barvy postaviček ), vašim cílem je zvednout takovou postavičku, jejíž tvar ani barva nejsou na kartě.

 např.: na kartě je křeslo a kniha, barva je však šedá = myš a bílá = duch   ===> musíme zvednout lahev ===> získáváte tu kartu pro sebe.

Ale aby to nebylo jednoduché, i tato hra má výjimku. To znamená, že když je na kartě postavička své barvy, musíme zvednout ji. 

Cílem hry je nasbírat co nejvíc karet, které získáte zvednutím správné postavičky. 

2, Neposedné židle 

Jako další tady pro vás mám jednu oddychovku. Jmenuje se Neposedné židle a obsahuje jich 24 a dva stoly. 

Příprava hry : hráči si rovnoměrně rozdělí židličky mezi sebe a jeden z nich umístí stoly určitým způsobem doprostřed stolu.

Průběh hry: hráči se střídají a pokládají židle na sebe, ten komu spadnou si je musí všechny vzít a hrát dál 

Vyhrává ten, komu nezbydou žádné židličky. 

3, Tik… tak… bum! 
 
A jako třetí hru jsem si vybrala hru vědomostní. Tato hra je jednoduchá, potřebujete jen karty a ,,bombu“, popřípadě kostku. 

Příprava hry je jednoduchá, stačí na stůl postavit balíček karet a připravit ,,bombu“, která tiká .

LEHČÍ VERZE: jedna karta se otočí a zapne se tikání. V tu chvíli musí první hráč říct slovo,  které obsahuje písmenka napsaná na kartě. Poté předá bombu dalšímu v řadě a tak je to pořád dál, dokud u někoho nevybouchne. Ten si kartu vezme k sobě a hraje se další kolo. Nakonec se spočítají karty, které hráči získali s hráč s nejmenším počtem karet vyhrál. 

TĚŽŠÍ VERZE: hraje se stejně akorát se na začátku hodí kostkou, která určí, kde ve slově mají ta písmena být  (na začátku, kdekoliv, na konci) 

Doufám, že jsem vás inspirovala k zakoupení nějaké nové hry. 

Marťa 

Nebojte se adrenalinu

Ahoj, dneska bych vám chtěla ukázat, že je dobré se jednou za čas překonat a zkusit něco čeho se bojíte a do čeho se vám nechce. 

Od minulého pondělí do čtvrtka jsem byla na školním výletě v Březové u Třebíče. Měli jsme zaplacený program, který obsahoval spoustu různých adrenalinových aktivit.

Začali jsme na lezecké stěně, na které byly tři trasy. Nejlehčí – s obráceným převisem, těžší – bez převisu a nejtěžší – s opravdovým převisem. Zpočátku jsem se bála jít i na tu nejlehčí, ale ještě před zahájením výletu jsem si řekla, že bych chtěla vyzkoušet všechno. A tak jsem tam šla. Nejhorší moment byl, když jsem se měla pustit a pomocí jištění se dostat dolů, ale i ten jsem zvládla. Poté, co jsem sjela dolů, jsem se rozhodla to zkusit ještě jednou. No a nakonec to dopadlo tak, že jsem lezla cca. 4x.
Dalším prvkem, kterého jsem se bála byl skok do prázdna. Představovala jsem si to totiž jako něco podobného bungee jumpu, ale nakonec ti vypadalo úplně jinak. Byla jsem přivázaná se sedákem na laně, rozběhla jsem se a potom jsem jela. Bylo to přidělané nad menší skálou, takže jsem se rozběhla a potom mě to zhouplo a najednou jsem pod nohama nic neměla. Teď už vím, že se toho bát nemusím, protože i tohle je super.

V areálu bylo i spoustu atrakcí na které jsem se už od začátku těšila. Např. vysoká lana, Jákobův žebřík či bungee trampolíny. A samozřejmě nezklamaly. Nejvíce mě bavil asi Jákobův žebřík, což byly klády připevněné nad sebou. Byly ale místy tak daleko od sebe, že když jsme si na jednu sedly, tak jsme nedosáhly na tu další. Místy jsme se sice docela bály, ale i tak to bylo úplně SUPER.

Poslední atrakcí, kterou jsem na tomto kurzu zkusila byla tzv. Démonka. V podstatě to bylo dlouhé ocelové lano natažené do vody. Byla jsem vybraná, že půjdu jako první. Když jsem vyšla nahoru, odkud se začínalo celá jsem se rozklepala. Poté, co mě instruktor připnul na lano, tak mě chvíli uklidňoval a pak řekl 3,2,1 a pustil mě. Když se to poprvé zhouplo, udělalo se mi trochu špatně, ale pak jsem si to užívala. 

Tak a já doufám, že vy také něco takového zkusíte, protože i když si myslíte, že to nezvládnete, tak opak je (většinou) pravdou. 

Marťa 

PS: Pokud články nebudou vycházet pravidelně, tak se prosím nezlobte. Přece jen i my máme prázdniny. 

5 důvodů, proč jezdit na koloběžce 

Ahoj, vítám vás u již druhého článku ze série „5 důvodů“. Dneska bych vám chtěla ukázat, co je super na ježdění na koloběžce. Doufám, že vás přesvědčím a třeba i vy to zkusíte.

1, Rychlost

Koloběžka, ostatně jako všechny ostatní dopravní prostředky, je rychlejší než chůze. Takže, když třeba někam spěchám, vezmu si koloběžku a cesta mi místo 10 minut trvá jen 3.

2, Skladnost

Toto závisí na typu koloběžky. Platí to jen pro ty malé, co nemají gumová kola. Dají se totiž lehce složit, popřípadě strčit do větší tašky či batohů a vše je vyřešeno. Nemusíte se pak bát, kam ji dáte či jestli vás pustí do autobusu.
3, Autobus

Tuto věc už jsem trochu naťukla v předešlém bodě. Koloběžka je lepší než kolo právě kvůli MHD. S tou malou, s kladnou vás do autobusu pustí skoro každý řidič, zatímco s tou velkou jen málokterý. Takže si dávejte pozor, abyste nedostali vynadáno.

4, Náhrada za kolo

Pokud nemáte rádi kolo, tak to vám ta velká terénní koloběžka pomůže. Tím, že má velká kola, se podobá kolu jak vzhledem, tak i rychlostí. Já však na delší vzdálenosti preferuju kolo.

5, Velký výběr

No a pokud byste se rozhodli si koloběžku koupit, mám pro vás dobrou zprávu. Koloběžek je totiž velká spousta a můžete si vybrat právě tu, která se vám nejvíc líbí a vyhovuje.
Doufám, že se vám článek líbil a třeba si i nějakou lepší koloběžku pořídíte.

marta