Prosinec jako jedna velká párty aneb rozhovor s Brunch by PJ

Péťa je mladá blogerka věnující se módě, a to nejen pasivně nošením trendy kousků, hledáním nových módních návrhářů a značek, ale také aktivně tím, že vytváří svou vlastní recyklovanou módu. Nyní se snaží svůj blog přesměrovat trochu jiným směrem a vytváří z něj internetový fashion magazín doplněný svými příspěvky ze života vždy s trochou nadsázky, ironie a sarkasmu. No a jiná nebude určitě ani Péťa sama v dnešním rozhovoru, který spolu povedeme na téma vánočních a novoročních párty, protože věřte nebo ne, tahle vínomilka si jako první téma, když se řekne prosinec, představí právě tohle, no však si to sami přečtěte či poslechněte…

 


Péťo, na začátek bych se tě chtěla zeptat, kdy jsi vlastně byla úplně poprvé na nějaké párty?

To záleží na tom, od kdy se to počítá, že je to párty a kdy to ještě není párty. Jestli je to ta příležitost, kdy vás kamarád ve čtrnácti pozve k sobě domů a tam vypijete ledničku jeho rodičům, tak to bylo právě ve čtrnácti. No ale pokud se to takhle nebere, tak nevím, to se mi pak už nějak slejvá všechno do sebe. Ale asi to bylo s mým úplně prvním opravdovým klukem asi v patnácti, který mě vzal někam do klubů, kde nalejvali náctiletým, ale ty asi radši nebudu jmenovat 😀 

A hned si tomuhle „stylu života“ propadla, nebo to chtělo ještě pár příležitostí?

Kdybych se vrátila k té sešlosti u toho kamaráda, tak určitě ne, protože když jsem přišla domů, tak to na mě rodiče samozřejmě poznali a nechali mě si svoji první kocovinu zažít se vším všudy, schovali mi dokonce všechny paraleny, ibalginy a tak. Pak v tom prvním klubu asi taky ne, řekla bych, že to přišlo až v době, kdy jsem našla kluby a bary, co jsou mi nějakým způsobem podobný a vím, že když tam promluvím, na někoho úplně cizího, tak si stejně budeme rozumět. A to trvalo nějaký ten čas, takže tak od šesnácti možná sedmnácti.

A je nějaká párty, o který bys řekla, že je pro tebe tou nejlepší na který si byla? Ať už za to můžou prostory, téma, atmosféra nebo cokoliv jinýho?

Asi ne, ono jich bylo víc a nechci říkat, že jedna byla nějaká víc speciální než ty ostatní. Jak se říká, nejlepší jsou ty neplánovaný akce, takže super bylo, když jsme si s kamarádkou třeba v pondělí po škole řekly, že někam jdeme, najednou jsme potkali úplně zvláštní lidi. Nebo třeba středy ty byly taky zajímavý a teď jsem byla ve čtvrtek a bylo to skoro lepší než v pátek, těch lidí bylo míň a mělo to takovou jinou atmosféru. Takže za mě asi takovýhle párty jsou ty nejlepší, protože já hodně ujíždím na atmosféře, která tady byla prostě jiná. A já jak už mám svoje oblíbený bary, tak tam ať si kdykoliv sedneme, tak ať už potkáme někoho známého či cizího, tak to vždycky za to stojí. A pak jsou samozřejmě i specifický večery, kdy kamarádka háže šutrem po Přížský, nebo se snaží okrást černocha, ale to už jsou takový historky, co se spíš líp vyprávěj.

A když už jsi mluvila o té atmosféře, mají pro tebe vánoční a novoroční párty nějakou speciální atmosféru, nebo je to prostě párty jako každá jiná?

Já teda nesnáším takový ty rádoby firemní večírky, tak a teď budeme pít, protože jsou Vánoce, ty jsem vždycky sabotovala a vydržela na nich tak 15 minut. Ale něco úplně jinýho je pro mě Silvestr, který miluju snad víc než Vánoce a tu noc fakt prožívám asi i víc než svoje narozeniny. Jak se spustí o půlnoci hymna, tak já brečim, prostě miluju tu atmosféru. Takže ty mají určitě nějaký to svoje kouzlo, do půlnoci se společně čeká, pak odpočítáváte i s cizíma lidma a o půlnoci se vám začčnou ozývat i lidi, o kterých už dávno nevíte. Prostě na Nový rok máte nejvíc lidí, který teda už zase 2. hned zmizí, ale je to fajn. Já mám ty silvestrovský párty fakt hrozně ráda. 

A je něco,co by podle tebe nemělo na žádné takovéhle párty chybět?

Lidi! Já si myslím, že by se to všechno dalo zvládnout i o perlivý Mattonce, ale lidi jsou prostě hrozně důležitý, a pak samozřejmě ta atmosféra. Můžete tam mít super atrakce i lokaci, ale jakmile tam nebude ta správná chemie mezi lidmi, bude to propadák tak či tak.

Kolik jich tak za prosinec běžně stihneš?

Určitě každý týden jednu, jestli jich bude víc, to se ještě uvidí. Já mám pak ještě v prosinci taky narozeniny, 25. máme zase s kamarády tradici, že chodíme do baru, když všichni jezdí za rodinou tak my máme tuhle svoji rodinu z baru, pak máš Silvestr, čerty a Mikuláše, takže ono se to nasčítá. Ještě k tomu musíš připočíst víkend, kdy máme ale zase víc přátel a jeden nemůže v sobotu a druhý může naopak jenom v sobotu, takže já „chudák“ musím v pátek i sobotu.

Pořádala jsi i ty někdy nějakou vánoční/silvestrovskou párty?

Když jsem se odstěhovala po maturitě do svýho, tak mi domovník donesl víno a najednou se to nějak zvrhlo a bylo tam spoustu lidí. Druhý den ráno mě pak sousedka tahala z bytu, že mě vystěhuje, takže od tý doby už ne. Ale chtěla bych někdy takovou tu intelektuální párty ve velkým bytě s mramorovýma parketama, balkonem a tak a k tomu pozvat ty přátele, co nebudou dělat blbosti, ale jen tam postávat se sklenkama a já se do tý doby už třeba naučím i vařit a připravím něco dobrýho. Ale do toho musíme všichni ještě dospět. Nicméně bych to chtěla spíš, jak to vidíme ve francouzských než amerických filmech, protože tam se to většinou zvrhává a já nemám ráda úplně vožralý lidi.

Ono, když nějakou párty takhle pořádáš, tak si ji pak zase tak moc neužiješ, nemyslíš?

Taky asi. Já ale obecně nemusím moc priváty, všichni jsou z toho nadšený, ale já ještě nezažila něco, kde by mě to fakt bavilo. A to jsem byla už na docela hodně, dokonce i u jednoho kamaráda, co má vilu dost podobnou mýmu vysněnýmu bytu, akorát asi o tři patra větší, ale ani tam mě to nechytlo. Já to mám prostě radši v těch barech.

A ještě úplně na závěr něco k letošku… Na kolik párty se letos chystáš, zase tak 4 nebo 5?

Vzhledem k tomu, že jsem teď něco jako novinář, tak obrážím různý press akce (pozn. akce různých firem určených právě pro novináře s cílem propagace a představení svých produků), tak mám v týdnu tak 2 párty, takže popravdě přesný počet nevím, ono se to stejně většinou naskytne tak týden předem, ale 4 určitě budou. Ale spíš jich teda bude asi víc, já totiž začnu takhle na konci roku hrozně ožívat, jak se začne brzo stmívat, tak já mám tendenci chodit ven. Třeba na jaře a v létě mě to tolik neláká, ale když přijde podzim a pak zima…

A Silvestr plánuješ strávit zase někde v baru?

Silvestr je docela velký téma teď, protože naposledy jsem slíbila si 3 lidem v tom mým oblíbeným baru, že už jsem tam dlouho nebyla, takže tam strávím Silvestra, ale ještě jsem to neproplánovala s lidma, co se mnou chtějí strávit toho Silvestra, tak uvidím, ale ráda bych. Nicméně ještě hrozí, že mě někdo vyveze mimo Prahu, což bych ale úplně ráda teda nebyla, uvidíme, uvidíme.

Super! Tak já ti moc děkuju za rozhovor, doufám, že se úspěšně propaříš jak k vánočnímu stromečku, tak i do nového roku a v něm ti přeju hodně štěstí, zdraví a lásky a samozřejmě oslav ♥

 


 

No a pokud Pétin párty styl zaujal i vás, určitě ji nezapomeňte sledovat na jejím instagramu (@brunchbypj), blogu (stylebrunch.cz) a poslechnout si ji můžete i ve vám již určitě dobře známém podcastu (Ještě jednu, prosím!) Díky kterému jsme se my dvě seznámily.

A co vy? Obrážíte v prosinci taky nějaké párty nebo si radši advent užíváte v klidu doma?

Ať už tak či tak, přeju vám všem krásný prosinec a už zítra v políčku číslo 2 se můžete těšit na první letošní vánoční recept ♥

 

Lidi, se kterými ztratíte pojem o čase

Čauky všem!

Jakou mám krevní skupinu? Tak to zatím netuším, protože písmenka A, B a 0 mi stejně do života (pokud samozřejmě nebudu v ohrožení života) moc nepomůžou. Co ale rozhodně vím, je moje temperamentová a zájmová krevní skupina, no a o té bych se tu dneska s vámi chtěla podělit. Protože přesně podle tohoto si můžete najít lidi do svého života, kteří vám nebudou přítěží ale naopak skvělými parťáky.

instagram: @astrosvet_kolem_nas

Pokud se cítíte zaseklí na jednom místě, až moc ve svojí komfortní zóně a hlavně pořád hledáte ty správné a nové lidi do svého života, tak ZAČNĚTE! S čím? S čímkoliv, buďto vás to bude bavit, zůstanete u toho a potkáte tam lidi se stejnými zájmy, nebo zjistíte, že to není nic pro vás a dáte od toho ruce pryč. Věřte mi, není nadto dělat, co vás baví a trávit čas s lidmi, se kterými si prostě máte co říct.

A že si lidi stejného temperamentu můžete najít opravdu kdekoliv? Ano, kdekoliv. Já například našla skvělou partu lidí na volejbale, kam jsem začala letos v lednu chodit. Ačkoliv spolu trénujeme už přes půl roku, nikdy jsme se nijak moc nebavili, prostě nějak nebyl vhodný okamžik. Ale na soustředění o podzimních prázdninách se to teda změnilo a pořádně. Některé z těch lidí jsem třeba skoro ani neznala, protože loni jsem chodila jen na 1 ze 2 tréninků v týdnu a oni chodili na ten druhý. Ale když jsme se rozpovídali nejprve u deskových her a pak i jen tak, měla jsem pocit, že se známe roky a svěřovali jsme se jeden druhému se vším, co nás zrovna napadlo a já už dlouho nezažila nic tak skvělého jako čas právě s těmito lidmi, kteří mi přišli do života úplně náhodou a původně nás spojoval vlastně jen společný trénink volejbalu. No a dneska? Máme toho společného asi 100x tolik!

S jednou holkou jsme si dokonce padly tak do noty, že už teď máme v plánu, že toho musíme spolu ještě hodně podniknout, protože víc podobného člověka mně samotné budu hledat asi zase pěkně dlouho. Děkuju Luci, že jsem tě mohla poznat.

No a stejně tak ráda jsem za Áďu, s tou jsme se zase poznaly přes instagram, kdy jsem se ji rozhodla oslovit po jednom z jejích stories. Od té doby už jsme se jednou sešly na snídani (o tom jsem psala už i tady), píšeme si na instagramu a konečně mám parťačku na hokej!

Jak prostě píšu hned na začátku, stačí začít jako já s volejbalem, blogem, ale u vás to může být cokoliv jiného, protože věřte, že není nic lepšího než mít kolem sebe lidi, se kterými můžete mluvit o čemkoliv a oni si vás rádi vyslechnou ♥

Stalo už se vám taky někdy, že jste se s někým bavili poprvé, ale měli jste pocit, že se znáte už strašně dlouho? Kdy a jak jste se potkali?

Moc se těším na vaše zkušenosti a pa u dalšího článku 🙂

 

P.S. Víte, jak se nejlíp pozná čas, který jste si fakt užili s lidma okolo sebe? Nemáte z něj v podstatě ani jednu fotku, protože telefon by vám prostě jen překážel a kazil zábavu ♥

P.P.S. A úplným opak právě popsaných lidí jsou lidi toxičtí, o těch jsme se zase bavily v našem podcastu, tak jestli jste ho ještě neslyšeli, utíkejte to napravit, takových lidí se je totiž potřeba zbavit co nejdřív 😀

Miší NOVINKY – Ještě jednu epizodu, prosím!

Čauky všem!

Před několika týdny jsem vám tady doporučovala skvělý český fitness projekt FitFab Strong, do kterého se pustila skupinka mladých lidí a společně nyní inspirují a motivují spoustu dalších lidí prostřednictvím internetu až k nim domů, a protože se mi všechny takovéhle projekty, kdy se spojí skupinka lidí se stejným cílem, aby mohli pomoci i ostatním, moc líbí, jeden takový jsme ještě s dalšími 3 blogerkami taky vymyslely. No a dneska bych vám ho tady moc a moc ráda představila 🙂

Úplně na začátek vám prozradím, že už asi měsíc jsme s holkama měly založený instagramový účet @jestejednuprosim a až do této neděle jsme byly velmi tajemné a o projektu zveřejňovaly jen pár informací, ale vůbec ne to jádro. To se odhalilo až v neděli 7.4.2019! A protože vy si článek můžete přečíst nejdřív 12. dubna, tak vám už vše můžu napsat naplno…

S holkama nahráváme PODCAST!!!!!!!!!!

Ano, mám z toho ohromnou radost, protože je to pro mě něco úplně nového a zatím mě to fakt baví. Kdo vůbec nechápe, o co jde, tak podcast je mluvené slovo, něco jako povídací video, akorát bez toho obrazu a poslední dobou jich je u nás docela boom. Spousta nejen blogerek začala podcasty nahrávat a vy si možná říkáte a proč jste do toho šly i vy? To musíte být za každou cenu in? Stejně to musí být všechno na jedno brdo. No jenže právě v tom je ta pointa. Ano, opravdu jsme se do toho pustily, protože nás ostatní inspirovali, ale my se rozhodly jít trochu jinou cestou než ostatní. Nechceme žádné přemotivované hodinové povídání, u kterého byste mohli mít pocit, že my jsme dokonalé, protože se přece vším tím musíme řídit, co bychom totiž přece byly za lidi, kteří káží vodu a pijí víno, že jo? Ale my si chceme jen povídat o tématech, která jsou pro nás aktuální a zajímavá. Jsme totiž čtyři a každá má trochu jiné názory, takže se s námi budete moct ztotožnit, a nebo dokonce přidat názor pátý! A v tom je to naše individuální kouzlo.

Tímto dlouhým odstavcem jsem vám tedy přiblížila naši jedinečnost v počtu nahrávajících, ale taky v tématech, kterým se budeme věnovat, to ještě ale není pořád ještě úplně všechno…

Ne vždy totiž budeme nahrávat jen ve čtyřech, a proto taky ten název JEŠTĚ JEDNU, PROSÍM! ale chceme si do dalších epizod zvát i hosty! Naše finální schéma, jak budou po sobě díly navazovat sice zjistíte až v květnu, protože duben jsme pojaly tak trochu seznamovačně, abyste nás nejprve poznali, ale právě už příští měsíc najedeme na to, jak bychom to chtěly mít i do budoucna.

Možná vás teď ještě napadá otázka kdy a kde nás tedy můžete poslouchat. Na otázku kdy vám odpovím kdykoliv! Ale nový díl vyjde vždy v neděli jednou za dva týdny, takže už příští neděli se můžete těšit na nový! A na otázku kde vám odpovím, že na Spotify, a snad i na iTunes, kam se nám to ale dlouho nechtělo nahrát, tak uvidíme, kdy se budou nové díly objevovat tam 🙂

A to by bylo asi z mého přestavení tohoto projektu všechno, pokud budete mít nějaké dotazy, připomínky či dokonce konstruktivní kritiku, budeme moc rády, když nás kdekoliv zkontaktujete, ať už tady v komentářích, na instagramu, který jsme podcastu věnovaly (a ten určitě nezapomeňte sledovat, ať víte vše první!), na podcastovém emailu jestejednuprosim@gmail.com a nebo kdekoliv jinde na našich sociálních sítích, my už si to mezi sebou předáme 😀

Tak schválně, co na náš projekt říkáte? Posloucháte vůbec podcasty? A jak se vám líbí přímo ten náš?

Tak příjemný poslech a krásný víkend

P.S. Nezapomeňte sledovat taky instagramy přímo holek