Nejhezčí noc v mém životě ❤

Čauky všem!

Poslední dny je doba opravdu nelehká a já jsem si říkala, že bych k ní vzhledem k názvu blogu měla přistoupit nějak zodpovědně a sesdílet třeba něco o tom, co se děje tady U nás v Čechách, ale upřímně se k tomu všemu nějak vyjadřovat nechci, a tak jsem se rozhodla vás naopak naladit naopak na trochu pozitivní a možná i nostalgickou vlnu a vyjádřit tu svou vděčnost a popsat jeden nezapomenutelný začátek.

Je to sice už několik týdnů, nicméně v té době, kdy se to odehrálo bych nevěřila, že za měsíc a kousek budu tak vděčná, že jsem to vůbec mohla zažít. A o čem, že to celou dobu píšu? Na instagramu už jste určitě zaznamenali, že 4. února byl pro mě vskutku neobyčejný den a hlavně noc, na kterou jen tak nezapomenu, měla jsem totiž svůj

MATURITNÍ PLES

Už v tu dobu to byl zážitek, na který jsem věděla, že budu ještě dlouho vzpomínat, nicméně mě ani ve snu nenapadlo, že jen o pár týdnů později bych o něj mohla přijít. Nyní děkuju bohu, že jsem ho měla už na začátku února, a ačkoliv to byl pro spoustu lidí debilní termín v úterý, já vím, že to byl ten nejlepší termín!

Ještě ráno jsem šla do školy, doma bych byla akorát nervózní a sbírala absenci, moc nás upřímně řečeno nepřišlo, takže výuka spíš neprobíhala než jo, ale nebyla jsem sama a s těmi lidmi mi ten čas přece jenom víc utekl.

V poledne jsem pak začala s přípravami jako takovými. Nejdřív jsem zamířila ke kadeřnici, která mi udělala můj vysněný účes, ačkoliv jsem tam nepřišla s úplně jasnou představou, co vlastně chci vytvořit. Bylo to něžné, slavnostní, elegantní a snadné na údržbu. Takhle s odstupem času můžu říct, že v celé své parádě to vydrželo až do půlnoci a nádherné… no ještě pěknou řádku hodin 😀

Co se týče make upu, malovala mě u mě doma kamarádka Verča, kterou určitě znáte z našeho společného podcastu Ještě jednu, prosím! Nevěřili byste, jak ten online svět sbližuje. Já díky němu měla pěkný něžný, ale opět slavnostní make up, přesně takový, jaký jsem si přála, protože co jsem rozhodně nechtěla, bylo být na fotkách zmalovaná tak, že se ani sama nepoznám. Možná vám to zatím zní jako neuvěřitelné, že všechno vyšlo, jak jsem si vysnila, ale ono to tak nějakým zázrakem bylo až do… no prostě celou dobu.

Jediné, co jsem nedala úplně tip ťop byl příchod na sraz s kamarády na jídlo, který jsem jim ale skvěle zorganizovala 😀 Nicméně jídlo ve Wokinu bylo skvělé, s kamarády jsme náš ples parádně začali a ačkoli jsme před sál dorazili zase o pár minutek později, vůbec to nevadilo, protože kontrola našich zavazadel a nás samotných před vstupem do sálu byla neskutečná a strašně se protáhla 😦

Ale my si nic nenechali zkazit, nacvičili jsme poslední kroky přetančení, půlnočka a nástupu a začali chodit hosti. My jim předvedli své předtančení, povedlo se podle mě nejlíp, co jsme kdy zkoušeli a že jsme to sjeli snad stokrát! Ale pak teprve přišel ten čas… oblékla jsem si svoje ŠATY!

Ještě malá vsuvka k nim. Vysnila jsem si popelkovské šaty už na svém imatrikulačním plese. Před osmi lety! Chápete to? Ono mi to vydrželo a ještě k tomu mi to pak i v půjčovně vyšlo, že jsem si je zkusila a nastal takový WOW efekt, ano ty musím mít! No cítila jsem se v nich pak jako princezna, nekecám a všichni to na mně viděli.

Během večera jsem se asi milionkrát vyfotila, zatancovala jsem si, užila si čas s kamarády, trochu míň s rodinou, ale té to vynahradím jindy 😉 , nastoupila jsem před celý ten sál, byla ošerpovaná, tančila s profesorem, vybírala peníze do plachty, ale hlavně se ničím nestresovala, byla jen tou princeznou a prožila jsem si to jak nejvíc jsem mohla!

Uteklo to jako voda a nastalo převléknutí do věcí na půlnoční překvapení. Nechtělo se mi ze šatů, co si budem, ale i to stálo za to. Sice jsem pár vteřin před začátkem půlnočka měl pocit, že jsem všechno zapomněla a z tréninků jsem věděla, že to rozhodně neumím na 100 %, ale rozhodla jsem se tam jít  a užít si to a hlavně neuklouznout jako při generálce 😀 A zase to vyšlo, dokonce mi pak kamarádka po shlédnutí našeho maturitního videa přišla říct, že to bylo vidět, jak jsem si to užívala a že to bylo nejvíc skvělý. Tak to mě moc potěšilo 😀

A tím tak nějak ples skončil. Ne celá noc, my pak pokračovali ještě přes KFC na naši Afterparty, ale to už si asi nechám pro sebe, nic skandálního se tam sice nestalo, ale je to už hodně osobní a ještě trochu pod vlivem alkoholu a takhle tady na vás působit nechci.

Co ale na závěr určitě chci je dát pár rad vám, které váš den D nebo spíš noc N čekají (ať ještě snad letos nebo kdykoliv později)

  • Nestresujte se! Být nervózní je něco jiného, to úplně neovlivníte, ale že si řeknete, že si celý ten večer užijete ať to dopadne jakkoliv, to určitě udělat můžete a věřte mi, litovat nebudete.
  • Užijte si to! Ano opakuju se, ale hlavně se nenechte ovlivnit nikým jiným, ne všem se budou líbit vaše šaty, účes, cokoli, ale když vy se v tom budete cítit dobře a obklopíte se lidmi, které máte rádi, bude to na vás poznat i na fotkách! To mi věřte.
  • Myslete jen na sebe! Tenhle jeden večer si to můžete dovolit, je to váš večer, tak se na všechny vyprdněte a dělejte jen to, co budete chtít vy.
  • Jezte! Nejhorší je na plese omdlít hlady/vyčerpáním. Do šatů už stejně nezhubnete, ale alespoň se tak rychle neopijete.
  • Dejte na svůj instinkt! A teď myslím hlavně při výběru šatů, no a co, že se teď nenosí ty obrovské sukně nebo květované vzory, vy po nich už kolik let toužíte, tak si je oblékněte.
  • Užívejte si i ty přípravy! Nacvičování všeho, výběr všeho, celý večer pak uteče lusknutím prstu, tak ať to má alespoň delší životnost 🙂

A já takhle závěrem děkuju všem svým spolužákům, kamarádům a rodině za tenhle neskutečný večer a noc a přeju všem letošním i budoucím maturantům, ať se jim jejich ples uskuteční a oni si ho užijí. Bude líp, než je teď, věřme tomu ❤

A jaký byl váš maturitní ples? A co byste poradili ostatním vy?

Těším se na vaše nezapomenutelné večery a noci v komentářích a snad zase brzy tady na blogu!

10 důvodů proč zůstat v České republice

Čauky všem!

Když jsem vymýšlela téma dnešního článku, projížděla jsem si facebook, kde jsem součástí mnoha blogerských skupin, a tak jsem doufala, že mě třeba nějaký článek inspiruje. No a opravdu se tomu tak stalo! Takže ačkoliv jsem pro vás měla na dnešek naplánovaný další článek ze své již trochu zapadlé foodwaste série, časově jsem ho nezvládla zpracovat, a tak jsem se inspirována článkem 10 důvodů, proč jet do Srbska a rozhodla se pro vás sepsat … 10 důvodů proč zůstat v České republice.

Trend cestování do cizích zemí je asi nepřehlédnutelný a já proti němu nic nemám, poznáte novou kulturu, přírodu, lidi, jazyky, … Ale trošku mě mrzí, že se kvůli němu zapomíná na krásy, co nabízí i naše rodná malebná zemička. A proč tu tedy zůstat místo létání tisíce kilometrů za hranice?

1. Počasí

Samozřejmě, že člověk, který má rád teploty 30°C nepřetržitě, si v Česku moc neužije, nebo alespoň ne v zimních měsících, ale věřím, že většina z nás má ráda nějaký kompromis, no a ten Česko určitě nabízí. Pár měsíců zima, pár měsíců teplo, každý rok trochu jinačí teploty, vlhkost i načasování jednotlivých ročních období (protože počasí si na měsíce někdy úplně nehraje), ale vcelku takový zlatý střed. Ostatně, co jiného bychom taky ve středu Evropy chtěli 😉

2. Každému rozumíte

To je třeba pro mě, jako extrovertního člověka, naprosto zásadní věc, kdekoliv se můžu s kýmkoliv na něčem domluvit, někoho se na něco zeptat,… a nemusím se strachovat, že mi odpoví a já mu nebudu rozumět, že se nedokážu vyjádřit s tím, co  potřebuju atd. Prostě tu každému, kdo umí úřední jazyk, rozumím. A čeština je ještě tak krásný a jedinečný jazyk.

3. Příroda

Ano, nemáme tu Alpy ani Himaláje, ale hory ohraničují celou naši zemi, v horách i nížinách máme nepřeberné množství turistických a naučných tras, na kterých narazíte na krásy, o nichž by se vám jinde třeba ani nezdálo. Co třeba taková sklaní města nebo výhledy z kopců našich již zmíněných hor?

4. Památky

Nejedna je zapsána i do památek UNESCO a mnoho dalších hradů, zámků, významných domů,… je pro vás otevřeno, ať už celoročně či jen sezonně, ale některé třeba zříceniny můžete navštívit i úplně sami, no tak proč toho nevyužít?

5. Možnosti, co podniknout

Spousta hudebních i jiných festivalů, přijíždějí sem i některé zahraniční hvězdy, o místech, kam zajít na výlety, už jsem se zmiňovala, kina, fitka a spousta dalších akcí a i pravidelných setkání/událostí, zkrátka jednoduše řečeno – je toho tu nepřeberné množství co podniknout, takže myslím, že si tu vybere opravdu každý 😉

6. Všechno je blízko

Ze západu na východ je to pouze necelých 500 km a napříč celou republikou jezdí velké množství autobusových i železničních linek, všude najdete spoustu silnic, po nichž se autem dostanete, kam jen budete potřebovat, no a turistické trasy už jsem zase zmiňovala. Co víc si tedy přát? Vždyť třeba v Americe musí po své zemi dokonce létat letadlem, aby se za nějakou přijatelnou dobu dostali z místa na místo, to u nás je to přece daleko jednodušší!

7. Nemůžete se ztratit

O tom jsem jednou poslouchala v rádiu. Česká republika má tu výhodu, že i pokud se náhodou najednou nemůžete najít, stačí jít stále jedním směrem a nejlépe třeba podél nějaké vody, tak nejdéle za pár hodin dojdete do civilizace, kde nejen, že chytíte signál, ale také vám kdyžtak někdo poradí či pomůže se zorientovat a najít cestu tam, kam potřebujete 😉

8. Ceny jsou přijatelné

Ano, někde je to dražší, jinde levnější, ale všechno je to plus mínus stavěné na průměrný český plat, takže pokud tu pracujete, neměl by vás tady běžný život v žádném případě zruinovat 😉

9. Příroda všude a pro všechny

A příroda podruhé! Tentokrát ale z trošku jiného soudku. Je tu totiž dostupná opravdu úplně všem, kousíček od jakéhokoliv města, mnohdy tvoří i jeho součást a takové houby či lesní plody si může nasbírat také každý a to rozhodně není běžné všude ve světe, někde máte sběr lesních plodů dokonce zakázaný, tak si toho pojďme vážit a v létě zase užívat 😉

10. Studentům je přáno

Pokud jste student, určitě se tu nemáte špatně, nejen, že jsou vysoké školy zdarma, ale také na jízdné (a se studentskou průkazkou ISIC, nejen na něj) máte veliké slevy! Takže jako dělané pro studentské cestování a poznávání i dalších krás Česka!

 

A to by bylo všechno, rozhodně by se toho dalo najít daleko víc, ale já doufám, že vás třeba tyhle body přiměly k tomu zůstat letos alespoň nějaký ten týden navíc v Česku a prozkoumat to tu místo cestování tisíce kilometrů daleko 😉

Tak schválně, co tu máte rádi vy? A poznáváte spíš ČR nebo jste propadli cestování do zahraničí?

Tak se mějte krásně a užívejte výhod a krás naší matičky země ♥

Kola a vodní kanály…

Čauky všem!

Jste ode mě asi zvyklí spíš na cestování po Česku, ale dneska bych vás ráda vzala do Amsterdamu, kde začal náš výlet do Skotska, kam jsme se právě odtud přeplavili 🙂

Autobusem jsme přijeli na Amsterdam velmi brzo a to okolo osmé hodiny ranní v neděli, všechno proto ještě spalo, a tak jsme měli možnost si to tu prohlédnout pěkně v klidu. Jediná věc, co nám naši návštěvu kazila, byla velká spousta odpadků všude po zemi.

Chápu, že tady se žije a slaví hlavně v noci, ale to je vážně tak těžké po sobě odpadky vyhodit do košů nebo je alespoň položit vedle, když už jsou plné? No ta bene, tady se vám ukáže smajlík a poděkování za to, že jste právě svůj odpadek vyhodili tam, kam patří, maličkost, ale potěší 😉

Teď už ale k městu samotnému, rozhodně si nelze nevšimnout početnosti zdejších bicyklů, například parkoviště před nádražím je opravdu obrovské a pamatovat si, kde jste si zaparkovali právě to svoje kolo, je rozhodně nezbytnost, protože jinak ho už nikdy nenajdete 😀 A pro pěší jedno důležité upozornění, rozhodně si dávejte pozor, velmi neradi a velmi zřídka vám zastaví, prostě si musíte dát pozor vy 🙂

Když se ale šikovně vyhnete, můžete začít obdivovat všechny ty malé i větší uličky propředené spoustou kanálu, přes něž jistě několikrát přejdete po krásných mostcích…

Pro co je Amsterodam známý jsou malé vysoké domky, jestli pak ale víte taky proč tu stojí? Dříve byl totiž velmi drahý 1 metr čtvereční, a tak domy táhly do výšky, má to však za příčinu i úzká schodiště, a tak v čele těchto domů jsou upevněny háky, díky kterým jde stěhovat věci i do vyšších poschodí. Domy jsou ale také velmi křivé, tady už vysvětlení nemám 🙂

Dál bych vám tady mohla popisovat různé památky a co rozhodně neminout, jenže zas tolik jsem toho nenavštívila, a tak vám doporučím jen květinový trh, na němž je ke koupi mnoho typických tulipánů, jsem moc zvědavá, jak nám vzejdou 😉

A pak namátkou třeba kostel Oude Kerk či Begijnhof, krásné domky původně pro kněze, takže v jednom z nich je ukryt i kostel, opravdu kouzelné místo ❤

A nesmíte samozřejmě zapomenout na náměstí Dam, hlavní centrum, ale opravdu doporučuju prozkoumávat co nejdříve ráno, jinak se budete prodírat turisty, my byli moc rádi, že jsme už ve tři odjížděli 😉

Už jste někdy byli v Amsterdamu? A co vás nejvíc zaujalo?

Krásný prodloužený víkend plný cestování 🙂

P.S. Schválně kdo z vás stejně jako my zabloudí (nebo zamíří naschvál? :D) do čtvrti červených luceren či do slušnější čínské čtvrti? 🙂

Krásami přírody se závanem historie

Čauky všem!

Počasí nám poslední dobou moc nepřálo, ale tento prodloužený víkend se to má změnit, tak vyhledejte spoj a začínáme na nádraží v Srbsku (cestou na nás budou čekat -možná- vodopády, spousta lesů, hrad Karlštejn a ještě spousta dalšího, tak se těšte!). Prvním naší úkolem bude přejít most přes řeku, na kterém už začíná žlutá turistická značka a zároveň naučná stezka Karlštejn po nichž půjdeme většinu naší dnešní cesty.

 

Hned za mostem na nás čeká velká šachová figurka, kterých je po okolí spousta, tak schválně, kolik jich na svých toulkách potkáte 🙂 Po žluté postupně projdeme mezi domy, po pravé ruce mineme kapličku, o kousek dál po levé starý hotel a abychom si od toho umělého městského prostředí odpočinuli, ulicí K Vodopádům se dostaneme do vytoužené přírody.

Vlevo od cesty se začínají tyčit skály a prostředí postupně přechází v les. Tímto lesem teď chvilku budeme pokračovat. Kdo má zájem o dobrodružství, stačí sledovat okolí cesty a nalevo spatříte malou jeskyňku, do které se dá bez problémů nahlédnout. Jen nezalézejte do žádných malých děr a radši si tam jen posviťte baterkou, která se vám tady bude určitě hodit. Ale moc se nezdržujme a pokračujme přes mýtinku až na rozcestí Kubrychtova bouda.

A tady dostanete na výběr, buďto si se mnou můžete udělat odbočku k Bubovickým vodopádům, ale pozor nemusí tam být moc vody, ale i tak je to moc pěkné (ano, mluvím z vlastní zkušenosti 😀 ), nebo můžete jít rovnou na Karlštejn. IMG_0911

Na vodopády je potřeba jít rovně, okolo ohniště a vzhůru k vrcholu spádu vody. IMG_0913

Pak se všichni zase vrátíme na již zmiňované rozcestí a jdeme vstříc hradu!

Les je tady opravdu, podle mého názoru, nádherný. Sice stoupání není zrovna nejpohodlnější cesta, ale to k výletům přece patří, ne? A ještě ke všemu ze začátku jsou nám tu nápomocny i jakési velké schody. Takže kochejte se kochejte a když se cesta narovná a pomalu začne klesat, ohlédněte se do prava a vidíte ji? Ano, samozřejmě, že střechu Karlštejna!IMG_0922

Mírné klesání nás dovede na další rozcestí a ta cesta úplně nejvíc strmá dolů vpravo je ta naše. Sejdeme po ní na silnici a tady si všimněte tabulky se zajímavými informacemi o vývoji zdejší půdy.

IMG_0942

Koho chůze po silnici nebaví, nemusí se bát, půjdeme po ní jen chviličku, vlevo vzhůru totiž vede malá cestička pro pěší přímo k hradu. V klidu si Karlštejn prohlédněte, shlédněte dolů na domy v Karlštejně a pokud máte zájem, klidně si zajděte i na prohlídku hradu, tu my jsme tentokrát vynechali a pokračovali dál,což vy ale nemusíte, protože v Karlštejně je železniční stanice, na které můžete výlet zakončit.

Kdo pokračuje až do Zadní Třebáně, napojí se s námi opět na žlutou TZ, která malinko sklesá dolů, ale hned za hospůdkou zahne a vede zase nahoru, no prostě rozmanitost krajiny. Ještě nás na cestě čekají dva výhledy na Karlštejn, jeden právě tady za našimi zády a druhý o kousek výš.

IMG_0973

Pro ten druhý a troufám si říct, že i hezčí musíme vystoupat ještě o kus výš tentokrát už zase lesem na velkou louku. Určitě skvělé místo na odpočinek nebo třeba piknik 🙂 IMG_0980

A můžete hádat, co přijde teď. Kdo hádal klesání měl pravdu. Dostaneme se totiž tudy na další rozcestí a vydáme se odtud směrem náš cíl – Zadní Třebáň. Poslední ministoupání ke kapličce a pak už jenom po okraji pole a dolů mezi 2 na silnici.

Vesnicí už stačí jen projít, objevit šachovou figurku, přejít přes most přes řeku a jsme na nádraží! IMG_0990

A já moc doufám, že se vám na dnešním výletě líbilo a vydáte se sem nejen virtuálně.

A byli už jste někdy na Karlštejně? Jak se vám líbil? 

Tak krásný víkend a zítra na vás čeká na blogu překvapení!


P. S. Tento článek je součástí našeho projektu #vyletynahrady tak nezapomeňte své výlety za historií taky sdílet 🙂

Proč mi doma celý den radši hraje rádio než televize?

Čauky všem!

Dneska bych se s vámi chtěla podělit o svou lásku k rádiu. Většina mých vrstevníků poslouchá ve volném čase hudbu nebo kouká na filmy, ale mě to moc netáhne. Občas si ráda hudbu pustím, není to však má nejoblíbenější aktivita. Daleko raději si pustím radio, ať živě nebo ze záznamu pořadů.

IMG_1229.JPG

Mou nejoblíbenější stanicí je Český rozhlas dvojka, kde běží různé pořady na všelijaká témata. Nejraději poslouchám Kolotoč, je to odpolední asi hodinu a půl dlouhá relace se zajímavostmi ze světa, písničkami (vidíte, takže vlastně poslouchám i hudbu, ale ještě se něco přiučím) a hlavně nabytá pozitivní energií. Druhý můj oblíbený pořad je Káva o čtvrté. Do studia si vždy milá moderátorka pozve hosty, kteří mají něco společného s aktuálním tématem tohoto pořadu. Například minulý týden vysílali o salátech, jak a z čeho je nejlépe připravit k čemu jsou dobré atd. No a pak ještě třeba také už nevysílaný pořad Kupředu do minulosti, který si ještě stále můžete poslechnout ze záznamu na jejich stránkách. Zde jde tentokrát o hledání řešení problémů moderní doby za pomoci odborných hostů s odkazy do našich dějin, prostě o obnovu starých metod, které by v dnešní době mohli pomoci 🙂

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3726131/embedded/dark

Prvním důvodem, proč si myslím, že je rádio úžasná věc je to, že se z něj dozvíte spoustu informací na různá témata a myslím si, že si vybere opravdu každý 🙂 Schválně, zkuste si to taky…

http://www.rozhlas.cz/dvojka/zaznamy/#/2017-03-21

Radio

Je mi jasné, že spousta z vás mi bude oponovat tím, že tohle vám může nabídnout i televize, nikomu to neberu, sama se moc ráda na hodinku na televizi podívám, dozvím se něco nového, u něčeho se zasměju a je to. Rádio má ale pro mě ten ohromný benefit, že když ho poslouchám, můžu si u toho dělat i něco jiného, např. připravovat si do školy, péct, uklízet, … aniž bych měla strach, že o něco důležitého přijdu, když se zrovna budu prohrabovat učebnicemi na další den 😀

Tak třeba jsem někomu z vás vnukla další myšlenku, co si jako zvukovou kulisu příště můžete zvolit a dokonce u ní můžete i dělat něco jiného. Co vy na to? Posloucháte rádio? A co nejraději písničky, mluvené slovo nebo obojí?

Krásný zbytek týdne při poslechu něčeho pěkného

miska

Čas na odreagování! Co třeba za kulturou?

Čauky všem!

Měsíc a půl z nového roku máme za sebou a už byste zase rádi vypadli z toho zajetého stereotypu? Vstát, nasnídat se, připravit, vyrazit do školy či práce, najít si čas na svůj koníček, připravit se na další den a dobrou noc. Tak tomu je konec! Zkuste se na to objektivně podívat a říct si, co z toho života máte? A to pokud ještě třeba vynecháváte ty koníčky. Nic, prostě nic. Žádné zážitky, žádná zábava. Já ačkoliv taky ne vždycky všechno do školy stíhám, si večer prostě najdu čas a jdeme se s rodinou dívat na televizi, nebo si něco zahrajeme, nebo si třeba jdeme číst, je to jedno prostě děláme něco u čeho se odreagujeme.

4

Jednou za čas je ale potřeba podniknout něco většího! Skvělou takovouhle příležitostí je podle mě divadlo! Já jsem přesně před týdnem vyrazila do Divadla Na Vinohradech na Amadea a nemohla jsem si vybrat líp. Takové vypnutí, únik od reality, akorát jsem byla docela unavená, ale co tam jsem si taky odpočinula!

3

A co je na tom tak úžasný, no samozřejmě nevím, co pro vás, ale já jsem naprosto spokojená, když ze sebe můžu udělat „dámu“. Pěkně jsem se namalovala, tentokrát z toho vyšly moje první černé kouřovky a i když jsem blondýnka, tak to nakonec nebylo tak výrazný, protože to je jedna výhoda nás, co nosíme brýle, prostě všechno líčení vypadá daleko méně výrazně a jsou skryty jeho nedokonalosti 🙂 Oblékla jsem si svoje oblíbené dlouhé šaty a nakulmovala jsem si vlasy. No zkrátka řečeno jsem se cítila naprosto božsky, jen aby už bylo trochu teplo a mohla jsem vytáhnout svoje úžasný boty na vysoké plaformě a ještě vyšším klínku, prostě vysoké podpatky a klínky MILUJU 😀

1

Takže tahle „dáma“ vyrazila do divadla, užila si nádherné představení, pokud přemýšlíte, na co v Praze zajít, tak jednoznačně doporučuju Amadea Na Vinohradech, jen pro ty, kterým by vadily trovhu přisprostlé narážky a tak podobně, tak to asi nebude nic pro vás, mně to teda někdy už taky trochu vadilo, ale šlo to přežít a chvílemi to tomu příběhu dodávalo šmrnc 😀

2

Tak neváhejte vyrazit ať už sami, nebo s někým, což je určitě ještě o 100% lepší, jednou do společnosti na nějaký muzikál, do divadla a nebo klidně i jenom na večeři. Nezapomeňte si života užívat, relaxovat a trávit i čas s lidmi, které máte rádi, nejen dneska na Valentýna. Doufám, že vám to dneska vyšlo tak, jak jste chtěli a vyjde i někdy příště a třeba se inspirujete i tímto nebo nějakým jiným článkem 🙂

Mějte se krásně!

miska

 

21.DEN: Kdo nosí dárky jinde?

Čauky všem!

Za tři dny u nás zazvoní Ježíšek a my si rozbalíme dárky, ale kdo je donese lidem třeba v Itálii či v Norsku? Tak právě to se díky tomuto článku dneska dovíte…

Začneme od jihu až na sever Evropy:

  • V Portugalsku je to obdoba Santy Clause, tedy červenobílého mužíka, Pai Natal.

 

  • Ve Španělsku jsou to tři králové, asi si spousta z vás řekne, že ti mají svátek až 6.ledna, což je pravda i ve Španělsku, oni svůj svátek oslaví až v lednu, ale dárky nadělí už na Vánoce 🙂

 

  • Dále ve Francii je to bíle oděný mužík zvaný Papa Noël

 

  • Další na řadě je samozřejmě Itálie, kde je to trochu zvláštní, nejen totiž, že dárky rozdává žena, tedy čarodějnice Befana, ale dostávají dárky až 7. ledna!!!

 

  • V Řecku opět nedostávají dárky už na Štědrý den, ale tady jim je sv. Basilej, který vypadá opět jako Santa Claus, nosí až 1. ledna

 

  • Klasický Santa Claus obdarovává děti v Belgii

 

  • Stejně tak jako ve Velké Británii (a samozřejmě mimoevropské USA)

 

  • Zatímco v Německu či Rakousku to je v podstatě obdoba Ježíška, akorát s německým překladem, tedy Christkind, akorát v severních oblastech věří, že jim dárky nosí Weihnachtsman se zrzavými vlasy i vousy a s dlouhým pláštěm s kapucí 🙂

 

  • U dalších našich sousedů, tedy v Polsku, je to swiety Mikolaj (svatý Mikuláš)

 

  • Klasického Ježíška jako u nás mají také v Maďarsku akorát pod svým názvem Kisjézus nebo Jézuska

 

  • No a u Slováků vás asi ani nepřekvapí, když budu mluvit o Ježíškovi 🙂

 

  • Když se přesuneme ještě víc na sever, tak ve Finsku můžeme potkat červeně oděného mužíka s bílými vousy, na saních tažených sobem a se spoustou pomocníků-skřítků-, naývají ho Joulupukki nebo také Velký Ukko

 

  • V Norsku je to opět někdo na J, ale tentokrát skřítek Julenissen

 

  • A u J zůstaneme, neb ve Švédsku dárky rozdává stařec Jultomten zase za pomoci skřítků a trpaslíků

 

  • No a asi spoustu z vás nepřekvapí, že v Rusku zmíním dědu Mráze

 

  • A úplně na závěr bych vám ráda představila jednoho mimoevropského – Japonského ježíška s názvem Hoteišó

Tak snad se vám má sbírka Ježíšků z Evropy líbila, snažila jsem se vám informacez různých stránek jednoduše vypsat, abyste s mohli udělat rychlý přehled, tak ať vám náš dobrý český Ježíšek nadělí hodně dárků 🙂

Miška