Lesem ke kříži se nesem

Čauky všem!

Dneska se zase po nějaké době vydáme na výlet, touto dobou pořádně zimní, i když na fotkách sníh neuvidíte. Já jsem totiž na trase z Liberce k Mlynářovu kříži byla na podzim, ale nyní je to v tomto kraji opravdu zimní pohádka, tak neváhejte a vyražte na tuto šestikilometrovou trasu taky 😉

Výlet doporučuju začít u Liberecké ZOO. Sem se dá dojet jak tramvají, tak je to na dochodnou vzdálenost z centra, tak je tady i parkoviště pro vaše auta. Žádné výmluvy vám proto v tomto ohledu nebudou platné 😀 Odsud ale půjdeme už všichni po svých…

Po zelené TZ začneme výšlap okolo dětského koutku, kudy zatím vedou všechny barvy tras, ale za chvíli se všechny kromě zelené odbočí doprava, zatímco my se vydáme po vlastní (zelené) ose doleva.

Tady nás čeká nádherná cesta lesními pěšinami, chvíli stoupajícími, chvílemi po rovině a dokonce občas i dolů. Většinu cesty ke kříži ale půjdeme do kopce.

To nám zase umožní po chvíli krásný rozhled na Liberec, hm tedy pokud nebudete mít mlhu, jako já 😀 Ale i tak ten výšlap určitě stojí za to.

Mlynářův kříž totiž čeká na nás všechny, cesta přímo k němu bude sice kilometrová odbočka (tedy půl km tam a půl zase zpátky), ale na konci nás kromě pomníku s německým nápisem bude čekat i přístřešek, kam si můžete na chvíli odložit svůj batoh, vyndat si na stůl termosku a za odměnu se nahoře občerstvit. Mohu vám slíbit, že ten největší kopec už je za námi.

Zpátky do Liberce pak půjdeme pro změnu po žluté TZ, ta, jak už jsem upozorňovala, vede chvíli stejně jako ta zelená, ale potom místo doprava (odkud jsme vyšli) odbočujeme doleva, tahle cesta je zpevněnější, i když ne po celou dobu, pak taky odbočí úplně do lesa na pěšinu, na níž na nás čekají zase nějaká překvapení. Nejen krásná příroda, jako po celou cestu, ale také třeba velký kámen s nějakou památnou deskou, schválně, kdo ho najde 😉

Všichni asi poznáte Skautskou studánku, pokud tedy není teď úplně zapadlá pod sněhem 😀

A taky Strážní Buk, ten věřím, že nezapadl celý a v něm zase můžete určitě najít zarostlou značku.

Kousek za ním se od nás bude odpojovat červená TZ a pokud už někdo opravdu nebudete chtít ani trochu stoupat, odbočte na ní doprava. Komu stoupání, ne nijak drastické, nevadí, dojde se mnou přes Kovadlinu (skála) až na rozhlednu Výšina!

Odtud se pak dá krásně sjet dolů třeba na lopatě, pokud si ji s sebou vezmete, stačí se pak při sjezdu je držet pořád žluté značky. O téhle cestě už vznikl dokonce samostatný článek, tak na něj taky klidně jukněte, odkaz máte tady 😉 A pokud by někdo po sestupu neměl dost, tady máte odkaz i na článek o ZOO, co na nás dole čeká.

Tak kterou z variant si vyberete vy? Budete někde zkracovat, nebo si výlety vychutnáte v jeho plné kráse?

Ať už tak či tak, rozhodně si výšlap užijte, nikde neuklouzněte a dejte mi vědět, jak se vám trasa líbila. Celé naší rodině moc ♥

Krásný víkend plný pohybu!

Skotský květen #2 – Hlavní město plné zážitků

Čauky všem!

Týden se s týdnem sešel a my se vracíme zpátky za Severní moře, do Skotska! Dneska nás čeká návštěva hlavního města, Edinburghu. My jsme do něj přijeli v pondělí večer, kdy jsme se stihli pouze dostat do hostitelských rodin, o kterých se dneska taky něco dozvíte, takže prozkoumávat jsme ho stihli až v úterý odpoledne po tom, co nám skončila škola, a pak ještě v pátek opět odpoledne, my si to dneska ale pěkně shrneme do jednoho článku.

20180424_141316.jpg

Začneme památkami, a tak si myslím, že nemůžu hned nezmínit Edinburgh castle, nedobytný hrad, jehož datum postavení sice není dodnes známo, ale co se rozhodně nemůže zapřít je jeho skvělá poloha pro své účely. Je vystavěn na čedičové skále, a proto je přístupný pouze z jedné strany, což značně ztěžovalo nepřítelům hrad dobýt.

20180427_141305.jpg

Celý komplex hradu je velmi rozlehlý, moc se toho zde sice nedochovalo, ale i tak se zde dá nalézt několik zařízených místností, několik minimuzeí či krásný výhled na město, toho si dneska ještě užijeme i odjinud, ale tohle je rozhodně přístupnější výhled než ten, co nás čekal na konci dne 😉

20180424_135920.jpg20180424_133206.jpg

My jsme se poté postupně přesouvali ulicí vedoucí od hradu pozvolna dolů, ona několikrát změní jméno, takže vypisovat vám to tady nebudu, stačí jít pouze rovnou za nosem. Kousíček pod hradem narazíte na Cameru Obscuru & World of Illusions, je to celkem nenápadná expozice (myslím zvenku), která ale rozhodně za návštěvu stojí. Nejen, že si v několika patrech potrápíte svůj mozek a oči různými optickými klamy a zázraky, ale nahoře na nás čeká camera obscura, takový předchůdce kamery, díky které si můžete prohlédnout celé město jako na talíři (ano, vím, že se říká na dlani, ale ono se to tady opravdu promítá na takový velký talíř 😀 ). Vyhlédnout můžete poté i z ochozu tohoto domu a tady uvidíte i na nákupní ulici Princes street. Tam určitě taky zamiřte, ať už na nákupy či se jen tak projít krásným parčíkem, jež na vás zde taky čeká. My jsme zamířily do Primarku a pak jsme si tam krásně právě na lavičce odpočinuly 🙂

20180427_130410.jpg20180424_132438.jpg

Tak ale teď se pojďme vrátit na naší cestu od hradu, na níž jistě potkáte několik pouličních umělců, ale taky St Giles‘ Cathedral, gotickou katedrálu ze 12. století, uvnitř najdete několik oltářů a krásnou gotickou architekturu. Koho však vnitřek tolik nezajímá, ale ve Skotsku jako takovém se mu moc líbí, rozhodně by neměl opomenout vstoupit do srdce na chodníku právě před touto budovou. Říká se totiž, že kdo se do něj postaví, do Skotska se ještě někdy zaručeně vrátí.

20180424_151312.jpg

Pokud pominu spoustu krásných budov, některé přímo pod hradem dokonce od stejného architekta jako londýnské Houses of Parliament, o kousek níž můžete narazit na další moc pěkný kostel Canongate Kirk, v jehož štítu se nacházejí zlaté parohy a před ním stojí socha nadějného básníka Roberta Fergussona, který však zemřel velmi mladý, a tak se nestihl proslavit.

20180424_162217.jpg

Pokud vás v Edinburghu zastihne ošklivé počasí, můžete se vydat i do muzea dětství, vstup je, myslím, zdarma, ale muzeum má hlavně velmi zajímavou historii, nechal ho totiž vystavět jeden skotský král, aby se do něj chodili koukat mladí lidé a aby je to odradilo od toho mít děti, což je docela paradox, protože toto muzeum se naopak dostalo do obliby mnoha dětí 🙂

Při hezkém počasí, ale rozhodně stojí za to sejít ulicí až dolů, kde stojí letní sídlo britské královny, ona sem každoročně na jeden týden jezdí a je to pro Edinburgh velká událost, stejně jako na Edinburgh Festival Fringe, který se odehrává na výše zmíněném hradě 🙂 Ale i za královniny nepřítomnosti a právě za ní asi i lépe si můžete sídlo prohlédnout zvenku.

Krásně je vidět i z naší poslední vyhlídky, kterou vám už od začátku slibuju. Je to moje asi nejoblíbenější místo z celého Skotska (společně s Highlands, ale o těch zase příště, proč to jednoznačně nevyhrávají oni), Artušovo sedlo. Kopec tyčící se nad Edinburghem s krásným reliéfem, ale právě i výhledem, na který se sice musí docela vyšplhat, ale litovat nebudete a pokud vám zbyde nějaké jídlo (ne jako nám 😀 ) určitě si zamilujete i piknikování tady. My jsme nahoře strávili asi hodinu a vůbec se nám dolů nechtělo.

20180424_163159.jpgreceived_1981926215457078.jpg20180424_174019.jpg

Museli jsme však jít do autobusu, který nás posléze odvezl na naše meeting pointy s rodinami, ke kterým se konečně dostáváme.

Bydlet u hostitelské rodiny je podle mě skvělá příležitost, jak poznat místní kulturu a zlepšit si svou angličtinu. Já (Miška) jsem bydlela u rodiny, která měla jednoho malého kluka. Byli to černoši pocházející z Ugandy, ale žijící už několik let ve Skotsku, a tak jsme dokonce od nich měli i srovnání života v Africe a ve Skotsku! Celkově byli velmi komunikativní, přátelští a paní skvěle vařila, jen se čas večeře stále posouval na později, až jsme poslední den večeřeli ve 22:00! Ale to je asi jediné, co bych vytkla, jinak na nás totiž byli velmi milí, dokonce nás jeden večer vzali k moři, neustále se nás ptali, jestli nám něco nechybí a dělali nám skvělé obědové balíčky. Při odjezdu nás dokonce žádali o naše adresy, aby nám mohli napsat a abychom tak mohli zůstat v kontaktu. Prostě skvělý zážitek, určitě doporučuju, pokud budete mít možnost něco takového vyzkoušet.

20180425_195108.jpg

Marťa: Moje rodina se skládala jen ze dvou členů, z paní Jannete a jejího dospělého syna Andrew. Bydlely jsme tři v jednom malém pokojíčku a bylo to úplně v pohodě. Večeře byly taky moc dobré a poslední den nás dokonce vzali do Mekáče! Zato obědové balíčky za moc nestály. Pobyt byl tedy až na pár maličkostí(např. se nedaly zavřít dveře do koupelny) dobrý a má kamarádka byla naprosto unešená ze psa a kočky, kteří tam s námi bydleli.

Tak to by bylo pro dnešní superdlouhý, ale doufám, že zajímavý článek všechno, schválně co vy…

Byli už jste někdy v Edinburghu? Nebo jste i kdekoliv jinde bydleli u nějakých místních? Co na takovýhle typ ubytování říkáte?

Moc se těšíme na vaši zpětnou reakci!

mima

Omen nomen rozhledna

Čauky všem!

Po měsíci (já vím ostuda, ale je přece zima a komu by se chtělo na dlouhé výlety 😀 ) je tu nový článek s tipem na výlet! A dneska vás vezmu na Výšinu, což je kopec, na němž stojí rozhledna a všechno se to nachází v Liberci! Bude to docela nenáročná vycházka, takže se na nic nevymlouvejte a vyrážíme 😀

8

Začneme na konečné tramvaje, tedy u zoologické zahrady, článek o ní máte tady. Ale pokud byste se chtěli víc projít, tak můžete začít klidně na náměstí u radnice, kam se ulicí Moskevská dostanete z autobusového nádraží městských linek 🙂 Z náměstí pak stačí pokračovat doprava a po ulici 5. května, která se časem změní na Masarykovu a poté Riegrovu dojdete skoro až k již zmiňované ZOO. Po cestě minete SPŠE, Technické a Severočeské muzeum, Galerii nebo třeba Labutí jezírko a budete procházet krásným parkem Lidové sady. Tak se jmenuje i závěrečná ulice vedoucí až na místo, ze kterého budou vycházet i ti, kteří dojeli tramvají, kam jen to šlo 😀

P1140418

První úsek naší cesty (už takové neměstské, lesní) povede okolo dětského koutku, který vám na léto s malými dětmi taky moc doporučuju, jak já jsem se tam vyblbla 😀 A naši cestu bude zdobit skoro duha (červená, zelená a žlutá TZ). Můžete si vybrat, zda půjdete po nich nebo po zkratce po chviličce z nich odbočující, nakonec se setkáme, takže je vaše volba v podstatě jedno, ale teď v zimě, doporučuju zvolit radši tu značenou cestu, i tak si užijete spoustu klouzání, ale je přeci jenom o trochu bezpečnější 😀

1

Jak už jsem tedy naznačila, ze silnice, po které jsme stoupali až doposud, uhneme, to znamená, opustíme zelenou značku a po lesní cestě budeme stoupat dál a dál, dokud nepotkáme další rozcestí. Teď se stromy bez listů je odtud i výhled na část města, ale v létě vám je tu zase k dispozici ohniště s posezením, které by nás, zimní návštěvníky, zase dost studilo 🙂

24

Z tohoto rozcestí nás od vrcholu dělí už jen pěšina se žlutou značkou a slibuju, největší kopec máme za sebou. Tady po cestě na nás čekají jenom krásné velké kameny, sem tam průhled na Liberec, no a na konci se tyčí rozhledna s restaurací 🙂

56

Já jsem posledně nahoře nebyla, ale vy si tam určitě klidně vylezte a pak mi dejte vědět, kam až jste viděli 🙂 Mě největší výhled čekal po seběhnutí serpentýn na druhou stranu kopce, než odkud jsme přišli a musím říct, že stál taky z to 🙂

73

Takže dolu se můžete vrátit buďto stejnou cestou nebo tudy po silnici okolo vily Heinricha Liebiega a potom Slezskou a Husovou ulicí až do ulice 5. května, od které už cestu na náměstí znáte. Tentokrát po cestě potkáme po pravé ruce Univerzitní budovy, výjezd záchranek a naopak po ruce levé krajskou nemocnici 😀

910

A jsme u konce, upřímně, dnešní výlet jsem měla vymyšlený už hodně dlouho, byla jsem tu několikrát jako malá, větší, větší a naposledy loni na konci roku. Odtud jsou i (skoro) všechny dnešní fotky a já doufám, že jsem vás zaujala a někdy se sem taky zajedete podívat. Obecně celý Liberec je pro mě naprosto nádherné místo, takže jsme v tomto regionu nebyli naposledy 🙂

Jakou rozhlednu byste mi doporučili vy? Nejlépe v nějakém pěkném prostředí 😀

Výletům zdar!

miska

Hrad v údolí?

Trochu zvláštní, že? Hrady se většinou nachází na vysokých kopcích, ale on vlastně i tento. Ačkoliv totiž přijíždíte k Českému Šternberku a stále ho vidíte pod sebou, najednou se ocitne nahoře. Tyčí se totiž na vysoké skále nad řekou Sázavou.

Podle mě je to klasický prototyp hradu: je majestátní, s hradbami, vstupní branou, vysoko nad námi (jak už jsme si objasnili 🙂 ) a s krásnými interiéry. To ale trochu předbíhám, nejprve vám přece poradím, jak se ke hradu samotnému dostat…

IMG_1355

Nedoporučuju parkování přímo pod hradem, zaprvé je to tu placené a zadruhé také dost plné. Proto je podle mě lepší zajet až k řece a tam vedle restaurace Pod Hradem naleznete neplacené parkoviště s krásným výhledem na zdejší historickou památku.

IMG_1359

Z parkoviště se potom po silnici vypravíme doleva. No a ten, kdo objeví jakoukoliv turistickou značku, má vyhráno! Všechny totiž vedou až těsně pod hrad: vyvedou nás z této velké silnice, částečně s námi vystoupají po schodech, potom spolu přijmeme ještě lidi z cesty vpravo vedoucí z toho placeného parkoviště a nakonec se odloučíme na dalším rozcestí tentokráté s cestou doleva, po té my totiž půjdeme. Po ještě jedné odbočce vlevo se už dostáváme před bránu vedoucí na nádherné nádvoříčko, kde začínají i všechny prohlídky.

IMG_1363

Uprostřed něj je vytvořená moc pěkná zahradní dekorace a v době naší přítomnosti s pozadím hradu nějaký pán ze záchranné stanice pro dravce ukazoval a popisoval různé z nich.

IMG_1364

IMG_1371IMG_1369

Kdo by si chtěl koupit vstup do zámku, rozhodně to stojí za to, není to státní zámek a přes 90 let starý majitel zde stále bydlí, takže není veřejnosti přístupný celý areál, ale to, co je do okruhu zahrnuto je moc pěkně zařízené a když budete mít štěstí, tak 1) můžete pana majitele vidět osobně a 2) dostanete skvělou paní průvodkyni (nebo pana průvodce) jako my a celý hrad vám ještě zpříjemní. A jak se takový průvodce třeba pozná? Ví odpovědi na všechny zvídavé otázky návštěvníků, vypráví o hradu v 1. osobě mn. č., např. Máme tady nejvzácnější křeslo v Evropě ze 16. století, a spoustu dalšího. Co by měl(a) dělat podle vás?

IMG_1366

Ale zpátky k hradu, kdo se dovnitř podívat nechce, může z nádvoří shlédnout dolů k řece, ale ještě lepší rozhled je z Hladomorny, věže stojící o kousek dál, my tam byli. Co vy, půjdete taky? 🙂 Ale vzhledem k poloze je vidět pouze na stranu k řece, na té druhé jsou totiž nám už známé kopce 😀

IMG_1377

A další náš tip na #vyletynahrady máme za sebou! Co vy, byli jste někdy na Českém Šternberku? Co si myslíte o těch průvodcích? A jaký hrad či zámek byl zatím podle vás nejhezčí a čím?

Mějte se moc pěkně, dýchejte čerstvý vzduch, výletujte a hlavně nepusťte do svého života nudu, vždyť na našem blogu naleznete spoustu inspirace, jak ji účinně zahnat, nemyslíte? 😀

miska

P.S: Kdybyste chtěli podniknout další #vyletynahrady, tak tady jsou nějaké ty tipy od nás:

Dvojkopec skrývající krásný hrad

Čauky všem!

Po menší pauze pokračujeme v našem projektu #vyletynahrady ♡ Dneska vás vezmu na Bezděz, o kterém jsem se už zmínila v článku o svém třídním výletu. Je to nádherný hrad, tedy už jen jeho zbytky, ale i tak velmi majestátní 🙂

20170616_104152

Při příchodu po velmi nerovném a kluzkém povrchu, málem jsem tam několikrát spadla, sice jsem to vždycky ustála, ale kamarád ze mě měl pak celý výlet legraci 😀 projdeme třemi branami, sice už určitě nevypadají, tak jako dřív, ale myslím, že jsou pořád v daleko lepším stavu, než křížová cesta, kterou vlastně procházíme 🙂

20170616_112424

A teď si podle mě můžete zvolit, zda si hrad projdete sami s tím, že na internetu se dá zjistit mnoho informací, nebo jestli chcete prohlídku komentovanou, pokud jste pro to první, následujete mě, pokud jdete s výkladem, chápu možný jiný postup procházení, ale také projdete to co vám popíšu, nebojte 🙂

20170616_105924

Po zakoupení lístku už můžeme vstoupit na nádvoří, ze kterého si můžete vybrat, kam se vydáte, já bych vás pro začátek pozvala do hradní kaple. Je tu úžasná akustika a zrovna kaple si myslím, že se docela zachovala.

20170616_110024

Další místnosti jsou velmi vysoké, neboť tu původně byla dvě patra, ale např. v královském paláci si můžete všimnout i místa na kamna. Celé to tu působí celkem tajemně, ale dříve to muselo být opravdu majestátní sídlo.

20170616_110949

Když pak vyjdeme na nádvoří znovu, myslím, že bychom s mohli vydat na věž, z ní je totiž nádherný výhled na celý Máchův kraj. Lesy, rybníky, kopce, města, … nádhera mít všechno jako na dlani, co myslíte?

20170616_11341420170616_114453

Dál pak ještě dole nahlédneme do studny (nebo spíš nádrže na vodu?), za naší návštěvy v ní byla žába, tak schválně, co tam objevíte vy. A ta místnost vedle ukrývá zrekonstruovanou místnůstku a výstavu nahoře v patře.

20170616_111213

Poslední, kam bych vás ráda vzala by bylo krásné spodní nádvoříčko, vhodné třeba pro svačinku. Ale právě odtud je asi nejvíce vidět ta historie pomocí hradeb, okének, věže nad námi a celou atmosférou.

20170616_112826

Jak se vám Bezděz v porovnání s dalšími hrady z #vyletynahrady líbil? Byli jste tu už někdy? No, pokud ne, neváhejte a nebo si počkejte někdy na podzim prio vás nejspíš sepíšu i cestu na Bezděz, ale teď na něm bude určitě krásně a hlavně na rozdíl od podzimu a hlavně zimy bude otevřený a to by byla přece škoda to všechno vevnitř nevidět 😀

miska