Tradiční Vánoce se měnily v průběhu staletí aneb rozhovor s Češkou z Česka

Jana je hrdá Češka, která si všimla, že lidi v jejím okolí obdivují mnohdy více zahraniční kulturu a tradice než ty české, i když ve světě je národní hrdost naprosto přirozenou součástí lidských životů i mimo sportovní akce, kdy se kolikrát i v Češích probouzí česká hrdost. Právě na tento popud tedy Janča založila blog Češka z Česka, na němž se nám snaží přiblížit mnohdy zapomenuté, ale krásné české tradice a jídla. No a kdy jindy je období víc sepjaté s tradicemi než o Vánocích. Takže dneska jsem si ji pozvala do svého rozhovoru právě proto, aby nám prozradila něco víc nejen o svátcích jako takových, ale i třeba něco ze svého vlastního života.


Jani, úplně na začátek ti položím otázku, s níž začínám snad všechny rozhovory v adventním kalendáři. Jak se letos těšíš na Vánoce?

Těším se stejně jako každý rok moc!

Máš už doma připravenou vánoční výzdobu?

Mám takovou tradici, že si vždycky začátkem adventu vánočně vyzdobím byt, dám si svařák, pustím si k tomu koledy, takže ano mám, protože se to snažím takhle dodržovat každý rok.

Co k ní tradičně v Čechách patřilo? 

Možná je dobrý říct hned na začátek, že k těm Vánocům se váže několik tradičních věcí, výzdob, které se proměňovaly v čase, ale zároveň měly nějakou symboliku, takže ať už je to adventní věnec, vánoční stromeček nebo cukroví, tak vždycky se to nějak odvíjelo už z pohanských dob. 

Jaké tradice tak obecně o adventu a Vánocích u vás doma dodržujete?

My slavíme Vánoce já, mamka, babička a brácha a nedodržujeme takové ty tradiční rituály, jako je rozkrajování jablka, lití olova, házení bačkorou, ale tradičně to funguje tak, že už den před Štědrým dnem s mamkou začínáme dělat chlebíčky, vánoční bramborový salát a Štědrý den je spíš takový v rámci příprav. Smažíme kapra, řízky, připravujeme dům, aby byl hezky vánočně uklizený, připravený, i když nějaký vánoční úklid probíhá už samozřejmě předem, ale aby to bylo přichystané na ten večer. Já pak jedu za babičkou do vedlejší vesnice, která jde na čtvrtou hodinu do kostela, protože u nich farář objíždí menší vesnice přes den a na půlnoční mši je až v té největší. Takže já pak babičku vyzvednu, pokud mám pak víc práce s mamku tak ji taky vyzvednu a přivezu je k nám, kde začne ta štědrovečerní hostina a díváme se společně na pohádky, rozbalujeme dárky a tak.

A když se přesuneme k těm tradičním tradicím, jsou nějaké, na které už se téměř zapomnělo, ale za tebe je to opravdu škoda?

Těžko říct, co každá rodina dodržuje a co se zapomnělo, já mám pocit, že jak už jsem říkala, tak ty úplně tradiční tradice se už tolik neprovádí, ale mám takový pocit, že v posledních třeba 30 letech je taková tradiční tradice shon a nakupování vánočních dárků, takže podle mě chybí trochu ten prvotní význam Vánoc. Sejít se, být chvíli zase spolu, vymyslet někomu dárky, proti tomu taky nic nemám, ale v nějakém omezeném množství a hlavně v klidu a hlavně teda ten prvotní význam Vánoc, zastavit se, být chvíli spolu…

Je naopak nějaká tradice, co dřív třeba neměla takový význam, ale dnes se dostává do popředí? Mě napadají třeba dárky nebo pak jak už jsi říkala asi ten shon, že jo?

Hm, asi jo.

Máš už všechny dárky nakoupené?

Nemám, skoro žádné, jako každý rok, ale jsem na sebe pyšná, protože je mám už skoro všechny vymyšlené a těším se až je všechny pořídím a jak se budou obdarovaným líbit. Což je u mě letos světlá výjimka, protože já jsem spíš takový ten rozjímající typ, takže to nakupování dárků nemám moc ráda, nevím většinou ani co těm lidem vymyslet, takže to odsouvám, ale letos je to teda jinak!

Na jaký dárek, co budeš někomu dávat, seš nejvíc pyšná?

Já bych to nerada prozrazovala, ale je to asi pro mamku a těším se až jí to dám, je to trošku spojené se mnou, ak doufám, že se jí to bude líbit.

Co se tak v minulosti nejvíc dávalo? 

To záleží asi na době, ale kdybych to tak shrnula, tak to co bylo. Ve středověku si lidi dávali třeba jablka, oříšky, po domácku vyrobené panenky a s tím, když přicházelo další zboží, tak se mohlo přidávat víc materiálních dárků.

A kdy podle tebe začaly Vánoce a dárky nabývat takové podoby, jakou mají dnes?

Nejsem historik, takže těžko říct, kdy to tak začalo, ale myslím si, že to bylo zase s tou dobou, s tím konzumním způsobem života. Kdy je všeho dostatek, a tak lidi chtějí víc to, co vidí.

Myslíš, že některé období v minulosti naší země přispělo k tomu, že lidé přestali dodržovat tradice v takové míře jako dřív (ačkoliv teda nejsi historik), protože dnes to určitě není obvyklé ve všech rodinách.

Myslím si, že je to taky práce té doby. Spousta tradic je spjata s pohanskými zvyky, křesťanskými zvyky a těmi rituály, které měly přivolat štěstí, hojnost, zdraví, úrodu,… A tak teď, když jsou lidi informovanější, tak už úplně nevěří tomu, že je nějak ochrání když upečou cukroví v určitém tvaru.

A kam je podle tebe nejlepší zajet či nahlédnout, aby člověk viděl Vánoce právě ve své původní české podobě? Je to nějaký tvůj oblíbený skanzen, knížka, film?

Teď mám knížku Tradinář, který opravdu doporučuju, protože tam jsou popsané starší tradice, ale i nějaké, co si můžeme sami vymyslet, takže to může určitě sloužit jako velká inspirace. Je to rozdělené dokonce do jednotlivých ročních období, takže víte, kdy se přesně na co připravit. A skanzen? Já jsem z východních Čech a na hlinsku je Veselý kopec, tak ten určitě a v létě jsem byla v Rožnově pod Radhoštěm ve skanzenu Valašská dědina, tak tam mají určitě taky nějaký krásný vánoční program.

Nesmíme taky zapomínat na jídlo, od kdy se u nás na Vánoce běžně servíruje kapr s bramborovým salátem?

Co jsem se dočetla, tak obdoba bramborového salátu se objevila v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, ale obsahovala brambory, hodně majonézy, kořenovou zeleninu a zbytky od různých druhů jídel. A v našem jídelníčku se tahle tradice ustálila po 2. světové válce.

Jíte doma kapra se salátem?

Máme kapra se salátem a brácha má kuřecí řízek.

Co dalšího patřilo tradičně k českým vánočním pokrmům a dělají se ještě vůbec?

Před smaženým kaprem se u nás dělal kapr načerno, čož je s omáčkou se švěstkama, ořechama a jablkama. Ale taky záleželo na tom, jestli byl kaprů dostatek, vím, že v jeden čas se tohle jedlo spíš jenom v rybářských oblastech a určitě se jedly různé luštěninové kaše. Luštěniny mají u nás vůbec velký základ, protože tady máme super podmínky na pěstování a uskladnění a taky obsahují spoustu látek i v průběhu chudoby. Na štědrovečerním stole pak měl velký význam taky houbový kuba, což je jídlo z hub a krup.

Hrozně zajímavým jídlem mi přijdou taky obědy, každý mívá něco jiného. U nás se třeba tradičně jí jen vánočka, jinde Kuba a někde zase čočka, která teda u nás vítězí až na Nový rok. Co je tím klasickým obědem z minulosti?

Zase záleží na období, ale myslím si, že dřív to nebylo zas tak bohatý, aby měli jak oběd, tak i večeři, ale to je spíš jen takový můj názor. Většinou se ale objevují zase ty luštěninové kaše, když už o tom někde čtu.

A vy míváte co?

Tradičně právě nic 😀 My možná s mamkou ujídáme cukroví a třeba chlebíček, který připravujeme, ale jinak pak večeříme zase brzo, okolo pátý šestý hodiny.

A ještě úplně na závěr, na jakou tradici (ačkoliv teda nedodržujete ty úplně klasické) se nejvíc těšíš a proč?

Já se těším na celý ten den. On je teda v takovým ruchu, že bych si ho představovala ještě trochu klidnější s koukáním na pohádky a tak, ale ani mi to moc nevadí, ono to pak alespoň rychle uteče do toho očekávaného večera. Já potom jak jedu za babičkou, resp. ji vezu do kostela a pak k nám, tak ona se vždycky zabalí, jak kdyby jela někam na týden, takže ten odjezd je vždycky tak na hodinu, než ona všechno dobalí a zkontroluje a v tý situaci si vždycky říkám, že už jsem mohla být v klidu doma, popíjet si ten svařáček, ale když se na to podívám takhle zpětně, tak mě to vlastně baví a je to moje oblíbená naše jedinečná tradice. Ona je u toho babička totiž strašně roztomilá, protože i ty dva kilometry jinde jsou pro ni velká událost.

Já ti moc děkuju za všechny odpovědi a přeju ti krásné tradiční Vánoce v klidu a s tvými nebližšími, protože to je na Vánocích asi to nejdůležitější ♥

 


 

A pokud se chcete o tradicích dozvědět ještě víc a to nejen o adventu a Vánocích, nezapomeňte Janu sledovat na jejím blogu (http://www.ceskazceska.cz/) a instagramu (@ceskazceska_blog) a pro víc té vánoční inspirace si můžete koupit knížku Krásné Vánoce, které je právě Janča taky součástí 😊

Jaké tradice se dodržují u vás doma?

Jak využít efektivně své volno

Čauky všem!

Máme volno, ať už mám na mysli víkend či státní svátek, je to jedno, prostě nastal den, kdy se nemusí do práce a my nemáme vůbec žádný program. V tomto okamžiku se lidé podle mě dělí na dvě skupiny. Ta první celý den klidně proleží v posteli u filmu a večer usne s pocitem, jak krásně si neodpočinula. Tady není co řešit, tihle lidé to mají v tuto chvíli o dost jednodušší a článek dál už ani číst nemusí (Ale budu ráda, když ho dočtete 😀 ). Pak je tu ale druhá skupina lidí, pro které tu dnes sedím a sepisuju následující řádky. My (ano, sama se sem řadím) totiž celý den u filmu považujeme za zcela zbytečně zabitý čas a večer jen tak neusneme, protože nás prostě bude tížit ta myšlenka, že jsme den neprožili naplno a že šel využít určitě daleko produktivněji. A přesně proto bych vám ráda představila následujících pár aktivit, u kterých nemusíte moc myslet a mozku tak můžete dát to zasloužené volno, ale sami budete mít (teda alespoň doufám) pocit dobře využitého a prožitého dne. Tak to by už na úvod snad stačilo a jdeme na ty slibované tipy…

Jdi se proběhnout!

Tak tohle jsem tuto středu o státním svátku vyzkoušela na vlastní kůži a můžu říct, že to stojí za to. Nejen, že si krásně vyčistíte hlavu, ale také se příjemně unavíte, protože ten pocit po doběhnutí je k nezaplacení, uvidíte zase část krajiny či města a stihnete si poslechnout několik písniček a nebo třeba epizodu svého oblíbeného podcastu, na který jste zatím neměli čas (A to mě tak napadá, už jste slyšeli naši nejnovější epizodu? Pokud ne, tak tady odkaz na Spotify a tady odkaz pro jablíčkáře na iTunes 🙂 ). Takže běh je vlastně takové kombo pozitiv a hned máte několik důvodů, proč ten den stál za to. Důležité je ale určitě zmínit, že je jen a jen na vás, kolik km uběhnete, zda to budou 2 nebo 15 a zda většinu poběžíte či jen půjdete. Všechno se počítá a pokud běh není nic pro vás, určitě stačí nějaká pěkná procházka. Věřím, že při obojím kolikrát překvapíte sami sebe, kolik km budete mít v nohách a jaká malebná místa třeba potkáte ♥

Udělej si čas jen pro sebe

Tohle je asi jedna z rad, co už jste někdy slyšeli, ale tady prostě nemohla nezaznít, protože ačkoliv máme dost času jen tak nás nenapadne si udělat masku, zalézt si na hodinku do vany plné pěny nebo si třeba jednou za čas konečně udělat pořádnou manikúru v klidu a ne si nalakovat nehty za deset minut a doufat, že si je neobtiskneme do čehokoliv v blízkosti jenom proto, že prostě nemáme čas a musíme si nehty dělat v procesu něčeho jiného. Takže teď, když je čas, nehty mohou dostat svůj zasloužený tvar, barvu a mít i hladkou strukturu. No schválně, kdo z vás to normálně odbývá tzv. za pochodu? Zkuste si proto na tento bod v průběhu svého odpočinkového dne vzpomenout a výsledek uvidíte ještě několik dní 😀

Zavolej babičce

A jsme u těch podle mě netradičnějších tipů. Prvním z nich je zavolat babičce, dědovi, mamince či ztracené kamarádce, není totiž lepšího využití času než ho věnovat někomu, na kom vám záleží. Nejlepší je samozřejmě se s lidmi potkávat osobně, popovídat si u oběda, kafíčka či na procházce. Občas to ale nejde, tak zkuste zvednout svůj telefon a alespoň takhle na dálku si popovídat. Určitě toho stihnete probrat mnohem více, než kdybyste si psali, vyjádříte své emoce a nečekaným telefonátem dotyčného můžete taky moc mile překvapit. Třeba babičky jsou na toto ideální cíle, schválně je někdy zkuste překvapit telefonátem a i jen přes zvuk uslyšíte, jak jste jim vykouzlili úsměv na tváři 🙂

Sepiš si seznam přání (snů/cílů)

Určitě to sami znáte, zeptáte se někoho, co by si přál a on odpoví: „Já nevím, nic mi nekupuj, já nic nepotřebuju.“ Jenže vy mu určitě něco dát chcete, když už se ho takhle ptáte, že jo! Tak abyste byli oblíbenější obdarovávaný, zkuste si v takovém volném dni sednout, sepsat pár svých přání na papír, ten si někam vyvěste a postupně na něj dopisujte věci, co vás napadnou, že by se vám vlastně hodily. A až se vás někdo zeptá, co byste si přáli, budete hned vědět co odpovědět (nebo vám váš chytrý seznam určitě rád poradí 🙂 )

Sepište si seznam snů/cílů

Tady jde o podobné využití času jako v předchozím odstavci, jenže na tenhle papír si budete psát body jen a jen pro sebe, tedy konkrétně pro své budoucí já. Vemte si totiž papír, tužku a fixy (a další kancelářské potřeby, pokud si to chcete udělat opravdu pěkné) a začněte sepisovat svá přání, své sny či své cíle. Je úplně jedno, že není 1.1., takovéhle seznamy se můžou psát po celý rok a věřte, že je super se na ně pak po čase koukat a vidět, jak se posouváte. Kolikrát vám i napsání pomůže se posunout dál, držet se jednoho cíle a namotivujete tak sami sebe a výsledek vám zase vydrží ještě dlouho po tomto volném dni 🙂

Když jsem se teď podívala na ten počet slov, tak tady asi ten článek ukončím, tipů by se ještě určitě několik našlo, ale já věřím, že alespoň ty uvedené vám pomůžou z vašeho odpočinkového dne udělat den produktivní, ale budete se po něm cítit zase plní energie a svým způsobem odpočati. Většinou je totiž potřeba si odpočinout hlavně psychicky, pokud si ale vaše tělo říká o opravdový odpočinek (ano, sama se tím začínám řídit, až když jde do tuhého, tak buďte, prosím, alespoň vy uvědomělí 🙂 ), klidně jeden den vypusťte a zvolte třeba jen ten telefonát ♥

A jaký je váš tip na zproduktivnění odpočinkového dne tak, aby jeho smysl ale zůstal stále naplněn?

Mějte se krásně, odpočívejte, běhejte, telefonujte či sněte a já se na vás těším zase příští týden, tak krásný upršený víkend ♥

Miší NOVINKY – Ještě jednu epizodu, prosím!

Čauky všem!

Před několika týdny jsem vám tady doporučovala skvělý český fitness projekt FitFab Strong, do kterého se pustila skupinka mladých lidí a společně nyní inspirují a motivují spoustu dalších lidí prostřednictvím internetu až k nim domů, a protože se mi všechny takovéhle projekty, kdy se spojí skupinka lidí se stejným cílem, aby mohli pomoci i ostatním, moc líbí, jeden takový jsme ještě s dalšími 3 blogerkami taky vymyslely. No a dneska bych vám ho tady moc a moc ráda představila 🙂

Úplně na začátek vám prozradím, že už asi měsíc jsme s holkama měly založený instagramový účet @jestejednuprosim a až do této neděle jsme byly velmi tajemné a o projektu zveřejňovaly jen pár informací, ale vůbec ne to jádro. To se odhalilo až v neděli 7.4.2019! A protože vy si článek můžete přečíst nejdřív 12. dubna, tak vám už vše můžu napsat naplno…

S holkama nahráváme PODCAST!!!!!!!!!!

Ano, mám z toho ohromnou radost, protože je to pro mě něco úplně nového a zatím mě to fakt baví. Kdo vůbec nechápe, o co jde, tak podcast je mluvené slovo, něco jako povídací video, akorát bez toho obrazu a poslední dobou jich je u nás docela boom. Spousta nejen blogerek začala podcasty nahrávat a vy si možná říkáte a proč jste do toho šly i vy? To musíte být za každou cenu in? Stejně to musí být všechno na jedno brdo. No jenže právě v tom je ta pointa. Ano, opravdu jsme se do toho pustily, protože nás ostatní inspirovali, ale my se rozhodly jít trochu jinou cestou než ostatní. Nechceme žádné přemotivované hodinové povídání, u kterého byste mohli mít pocit, že my jsme dokonalé, protože se přece vším tím musíme řídit, co bychom totiž přece byly za lidi, kteří káží vodu a pijí víno, že jo? Ale my si chceme jen povídat o tématech, která jsou pro nás aktuální a zajímavá. Jsme totiž čtyři a každá má trochu jiné názory, takže se s námi budete moct ztotožnit, a nebo dokonce přidat názor pátý! A v tom je to naše individuální kouzlo.

Tímto dlouhým odstavcem jsem vám tedy přiblížila naši jedinečnost v počtu nahrávajících, ale taky v tématech, kterým se budeme věnovat, to ještě ale není pořád ještě úplně všechno…

Ne vždy totiž budeme nahrávat jen ve čtyřech, a proto taky ten název JEŠTĚ JEDNU, PROSÍM! ale chceme si do dalších epizod zvát i hosty! Naše finální schéma, jak budou po sobě díly navazovat sice zjistíte až v květnu, protože duben jsme pojaly tak trochu seznamovačně, abyste nás nejprve poznali, ale právě už příští měsíc najedeme na to, jak bychom to chtěly mít i do budoucna.

Možná vás teď ještě napadá otázka kdy a kde nás tedy můžete poslouchat. Na otázku kdy vám odpovím kdykoliv! Ale nový díl vyjde vždy v neděli jednou za dva týdny, takže už příští neděli se můžete těšit na nový! A na otázku kde vám odpovím, že na Spotify, a snad i na iTunes, kam se nám to ale dlouho nechtělo nahrát, tak uvidíme, kdy se budou nové díly objevovat tam 🙂

A to by bylo asi z mého přestavení tohoto projektu všechno, pokud budete mít nějaké dotazy, připomínky či dokonce konstruktivní kritiku, budeme moc rády, když nás kdekoliv zkontaktujete, ať už tady v komentářích, na instagramu, který jsme podcastu věnovaly (a ten určitě nezapomeňte sledovat, ať víte vše první!), na podcastovém emailu jestejednuprosim@gmail.com a nebo kdekoliv jinde na našich sociálních sítích, my už si to mezi sebou předáme 😀

Tak schválně, co na náš projekt říkáte? Posloucháte vůbec podcasty? A jak se vám líbí přímo ten náš?

Tak příjemný poslech a krásný víkend

P.S. Nezapomeňte sledovat taky instagramy přímo holek

Kola a vodní kanály…

Čauky všem!

Jste ode mě asi zvyklí spíš na cestování po Česku, ale dneska bych vás ráda vzala do Amsterdamu, kde začal náš výlet do Skotska, kam jsme se právě odtud přeplavili 🙂

Autobusem jsme přijeli na Amsterdam velmi brzo a to okolo osmé hodiny ranní v neděli, všechno proto ještě spalo, a tak jsme měli možnost si to tu prohlédnout pěkně v klidu. Jediná věc, co nám naši návštěvu kazila, byla velká spousta odpadků všude po zemi.

Chápu, že tady se žije a slaví hlavně v noci, ale to je vážně tak těžké po sobě odpadky vyhodit do košů nebo je alespoň položit vedle, když už jsou plné? No ta bene, tady se vám ukáže smajlík a poděkování za to, že jste právě svůj odpadek vyhodili tam, kam patří, maličkost, ale potěší 😉

Teď už ale k městu samotnému, rozhodně si nelze nevšimnout početnosti zdejších bicyklů, například parkoviště před nádražím je opravdu obrovské a pamatovat si, kde jste si zaparkovali právě to svoje kolo, je rozhodně nezbytnost, protože jinak ho už nikdy nenajdete 😀 A pro pěší jedno důležité upozornění, rozhodně si dávejte pozor, velmi neradi a velmi zřídka vám zastaví, prostě si musíte dát pozor vy 🙂

Když se ale šikovně vyhnete, můžete začít obdivovat všechny ty malé i větší uličky propředené spoustou kanálu, přes něž jistě několikrát přejdete po krásných mostcích…

Pro co je Amsterodam známý jsou malé vysoké domky, jestli pak ale víte taky proč tu stojí? Dříve byl totiž velmi drahý 1 metr čtvereční, a tak domy táhly do výšky, má to však za příčinu i úzká schodiště, a tak v čele těchto domů jsou upevněny háky, díky kterým jde stěhovat věci i do vyšších poschodí. Domy jsou ale také velmi křivé, tady už vysvětlení nemám 🙂

Dál bych vám tady mohla popisovat různé památky a co rozhodně neminout, jenže zas tolik jsem toho nenavštívila, a tak vám doporučím jen květinový trh, na němž je ke koupi mnoho typických tulipánů, jsem moc zvědavá, jak nám vzejdou 😉

A pak namátkou třeba kostel Oude Kerk či Begijnhof, krásné domky původně pro kněze, takže v jednom z nich je ukryt i kostel, opravdu kouzelné místo ❤

A nesmíte samozřejmě zapomenout na náměstí Dam, hlavní centrum, ale opravdu doporučuju prozkoumávat co nejdříve ráno, jinak se budete prodírat turisty, my byli moc rádi, že jsme už ve tři odjížděli 😉

Už jste někdy byli v Amsterdamu? A co vás nejvíc zaujalo?

Krásný prodloužený víkend plný cestování 🙂

P.S. Schválně kdo z vás stejně jako my zabloudí (nebo zamíří naschvál? :D) do čtvrti červených luceren či do slušnější čínské čtvrti? 🙂

Posypané nebe na plechu

Čauky všem!

Taky se vám občas nepovede nějaký koláč podle receptu, ale nakonec je vlastně výborný? Přesně takhle vznikl i dnešní recept! Dřív jsem se při takovýhlech případech rozčilovala, mrzelo mě, že moje snaha přijde vniveč, ale teď už poznamenaná zkušenostmi jsem to prostě pošle receptu zkusila a když se těsto sypalo a tudíž nešlo rozválet, vymyslela jsem si vlastní řešení. Dámy a pánové, přináším vám recept z původně mřížového koláče na koláč sypaný:D

1

Co si připravit?

Na těsto:

  • 300g hladké mouky
  • 1/2 balíčku prášku do pečiva
  • 100g moučkového cukru
  • cca 155g oleje (aby těsto drželo alespoň trochu pohromadě, tak klidně trošku přidejte)
  • 1 vejce
  • špetka muškátového oříšku (já sem ho nastrouhala tak od oka)
  • na vymazání tuk a na vysypání hrubá mouka

Do náplně

  • 500g tvarohu v kostce
  • 2 vejce
  • 2 balíčky vanilkového cukru
  • 150g cukru krupice
  • 2 lžíce citronové šťávy
  • 2 lžíce prášku na vanilkový pudink

2

A jak na to?

  1. Začneme přípravou těsta: Prosátou mouku smícháme s kypřícím práškem, cukrem, muškátovým oříškem, olejem a vejce, neboli smícháme všechny ingredience na těsto, rukama ho zpracujeme do kuličky, aby drželo alespoň trochu pohromadě a necháme v lednici uležet asi hodinu.
  2. Asi čtvrt hodiny před vyndáním těsta z lednice si začneme připravovat náplň, s tou se totiž bude následně zapékat. A jak tedy na ní?
    1. Vejce si rozdělíme na bílek a žloutek
    2. Žloutky a vanilkový i krupicový cukr smícháme s tvarohem v jedné míse
    3. Bílky vyšleháme v druhé nádobě do sněhu, přidáme citronovou šťávu a zlehka vmícháme pudinkový prášek
    4. Nakonec všechno opatrně zamícháme do sebe a jdeme na tvorbu finální podoby koláče 🙂
  3. Těsto tedy vyndáme z lednice a oddělíme cca 1/3
  4. Vymažeme si formu máslem a vysypeme ji hrubou moukou, je jen na vás do jakého tvaru koláč bude, ten náš byl do srdíčka, ale klidně můžete zvolit základní kruh o průměru cca 30cm, každopádně si však nezapomeňte rozpálit troubu na 180°C
  5. Do formy vpěchujte na dno a po stranách 2/3 těsta, poté tento „korpus“ naplňte připravenou náplní a nakonec tu oddělenou třetinu rozdrobte (to půjde s tímto těstem úplně samo) navrch
  6. A hurá s koláčem do trouby cca na půl hodinky 😀
  7. Dobrou chuť 😛

3

Doufám, že si pochutnáte stejně jako my a pochlubíte se nám svým výsledkem na nějaké sociální síti či na emailu, kde všude nás můžete najít máte na postranní liště na hlavní stránce a na stránce „O nás“ 🙂 Určitě recept i sdílejte a napište mi:

Vznikl vám někdy nepovedeným vařením či pečením podle receptu nějaký skvělý nový pokrm?

Krásný víkend a zahřejte se třeba právě u pečení, ať v těch -10°C nezmrznete, třeba vás trochu zahřejí i dnešní jarněji laděné fotky 😀

miska

Proč žijeme v černobílém filmu?

Čauky všem!

Téma tohoto článku mě napadlo docela spontálně, ale musím přiznat, že je to něco, na co se podle mě spousta z nás vůbec nezaměřuje a je to velká škoda. A o čem, že to mluvím? O módě, necítím se být v tomto ohledu žádný odborník, to přenechám jiným, baví mě ale kombinovat různé kousky oblečení k sobě a co hlavně miluju jsou barvičky, které právě spousta lidí vůbec nenosí. Ale proč? Bojíte se na sebe upoutat pozornost? Každý je přece v něčem jedinečný, v něčem vyniká a něco mu naopak nejde, tak se nestyďte a ukažte se!

20170513_103750profil

Když se rozhlédnete okolo sebe v autobuse, tramvaji nebo vlaku, uvidíte spoustu černých a šedých bund, kalhot, kabátů, sukní i čepic. Jen sem tam někdo zazáří například modrou, bílou a nedej bože i jinak barevnou bundou, ale není to trochu škoda? Proč si zimní pošmourné dny děláme ještě smutnější a nerozzáříme je nějakými pěknými barvami?

1

Abyste neřekli, že kážu vodu a piju víno, tak moje bundy jsou červená, bílá s barevnými puntíky, růžová, kabát mám tmavě modrý a jediná moje smutná bunda je černá s fialovým zipem, kterou ale skoro nenosím 🙂 A čepice? Červená, růžová a bílá s pořádnou bambulí. To je přece jenom takový malý detail – čepice, ale kdyby jsme je nosili barevné všichni, nebyly by ulice hned veselejší?

IMG_2576

Ani vlastně nevím, kde se to v nás vezme, že najednou svůj šatník změníme do odstínů šedé, černé a „na oživení“ bílé. Jako malé děti jste přece určitě běhali v barevných tričkách, teplákách, sukýnkách a šatičkách, tak proč se teď ty veselé barvy bojíte nosit? Schválně si zkuste koupit alespoň jedno barevné tričko, nemusí to být nic bláznivého, stačí světle modrá, růžová nebo třeba žlutá a uvidíte, jak se vám hned nálada o kousek zlepší 🙂

DSCF1655

Každému se taky líbí jiná barva, každému i sluší něco jiného, tak zkuste do této myšlenky veselého oblékání vtáhnout i své kamarády a známe, uvidíte, jak se svět kolem vás hned rozzáří 🙂 Bude to mezi námi hýřit různými barvami. Období černobílých filmů už je přece za námi, máme teď spousty možností, tak proč jich nevyužít, každý si přece může vybrat přesně podle svého gusta 🙂

1

A víte, co je nejhorší? Že ani v létě se to tu barvami nehýří a to je přece tak pěkně, i příroda je barevná 🙂 Podívejte se třeba na Jamajku, tam je veselo i oblečením, že jo?

Zdroj: https://jaidentity.wordpress.com/

Tak se přestaňte stydět, když vyzvete k této myšlence i svoje okolí, ani nebudete ničím výrazným, ale bude nám všem veseleji 😀

IMG_1055

Samozřejmě je důležité uvědomit si, co si vzhledem ke své postavě a typu vzhledu můžeme dovolit, není potřeba ze sebe udělat zvýrazňovač, ale před týdnem jsem byla na plese a spousta holek tam měla na svůj maturiťák černé šaty, není to škoda, ty ostatní tam přece tak pěkně zazářily 😀

20161222_132013

Podívejte se například na projekt Barevný týden na školách, tam to svítí, co? Tak zítra všichni v modré! (A ve čtvrtek alespoň pořádné doplňky, jo 😉 )

Jakou barvu nosíte nejčastěji a jaká je vaše nejoblíbenější?

PIC_0439

Budu moc ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu k tomuto tématu a, prosím, sdílejte článek dál, ať se dostane k co nejvíce lidem, čím víc nás tuto myšlenku podpoří, tím bude výsledek účinnější 🙂 Děkuju moc 😀

Valentýnské snídaně

Ahoj, jelikož se nám blíží Valentýn, rozhodla jsem se vám ukázat návody na dvě klasické snídaně pojaté po Valentýnsku.

Prvním receptem budou míchaná vajíčka, na která budete potřebovat 2 vajíčka, cibulku a nákládanou červenou řepu krájenou na plátky. Nejprve si nakrájíme a osmažíme cibulku. Poté na pánev dáme vajíčka a důkladně rozmícháme. Do vajíček vlijeme přiměřené množství zálivky z červené řepy. Nakonec si z plátků řepy vykrájíme srdíčka, vajíčka na talíři vytvarujeme do tvaru srdce a poklademe malými srdíčky. IMG_3288IMG_3290IMG_3291IMG_3294

 

A druhým receptem bude ovesná kaše. Na tu si připravíme ovesné vločky, mléko a věci na ochucení (rozinky, brusinky, ořechy, strouhaný kokos atd.)

Nejprve si ovesné vločky opražíme na pánvi. Poté je podléváme mlékem dokud se dostatečně nenasáknou. Do vzniklé kaše nasypeme sušené ovoce, ořechy a další přísady. Poté kaši naservírujeme do tvaru srdce a posypeme strouhaným kokosem. IMG_3363

Tak co, bylo to jednoduché, ale i tak efektivní, ne? Třeba něco vyzkoušíte i vy. Dobrou chuť.