Zdravá příroda, pohodlí, zábava aneb jak to na cestách vyvážit – #najednotema

Čauky všem,

jak jsem ve čtvrtek slibovala, dneska to bude opět článek #najednotema, tentokrát i včas a na téma auto/auta. Tohle téma jsem vybrala záměrně, protože celý tento týden probíhá „Evropský týden mobility“, který se zabývá právě dopravou a ačkoliv pro letošní rok byla jako hlavní střed zájmu vybrána pěší chůze, my jsme se rozhodli naše články věnovat právě autům, která jsou podle mě celkem kontroverzním tématem.

Zatímco před rokem bych vám na otázku, jestli mám ráda auta, odpověděla, že rozhodně ne a nechápu, proč lidi nejezdí radši hromadnou dopravou, která je taky pohodlná, v ČR a hlavně ve městech dost dobře časově dostupná a ještě ke všemu ekologická, letos už je má odpověď o dost složitější.

A jaké, že to pro mě najednou má benefity? Neskutečně si tím vyčistím hlavu, tady asi jeden příklad za všechny… Byla jsem na finále extraligy, pokud mě sledujete na instagramu, asi víte, že fandím Bílým tygrům z Liberce, a tak pokud jsem se na zápas chtěla dostavit osobně (a že sehnat lístky taky není žádná fraška, ale to je jiný příběh), nejjednodušším a v podstatě z časového hlediska i jediným způsobem bylo sednout do auta a jet. Liberec ale tohle finálové utkání bohužel nezvládl, prohrál a ztratil tak první zápas z boje o zlato. No a jakého fanouška by tohle nenaštvalo, celá smutná jsem tedy nasedla do auta a jela domů. Vzhledem k tomu, že jsem řidičák neměla zas tak dlouho, obvykle jsem jezdila znatelně pod nejvyšší povolenou rychlostí, tentokrát jsem na to ale šlápla (táta říkal, že ho to dost překvapilo, jak jsem to s námi rozjela), pořád v rámci předpisů a s ubíhajícími kilometry, kdy jsem se proháněla s naším automobilem po dálnici, mi ubylo i na špatné náladě a po příjezdu domů jsem poprvé pochopila, jak na mě krásně funguje terapie řízením, jak bych to teď asi nejlíp nazvala.

Další, co je důležité zmínit je to, že mě od té doby, co mám řidičák, jízdy autem prostě baví, mám vládu nad tím, kudy a jakou rychlostí pojedeme a cítím se díky tomu bezpečně, což se mi ne vždy v autě s jinými řidiči stává. Ať to zní sebehůř, prostě to tak mám :/

No doteď to možná vyznělo, že od února už tedy nejezdím ničím jiným než autem. To ale rozhodně není pravda. Ba naopak vzhledem k tomu, že ve mě stále hlodá moje ekologická duše, vybírám si často autobus či úplně nejraději pro svoje cestování vlak. Myslím si totiž, že ačkoliv mi řízení může přinášet sebevětší radost, nikdy to nebude hodnotnější než příroda na naší planetě, kterou můžeme zachránit právě i třeba tím, že omezíme svoje jízdy autem a nahradíme je nějakou hromadnou dopravou a to obzvlášť, když jezdíte sami.

Největší známkou snobství (i když několik takových lidí znám a jinak je mám moc ráda) je pro mě jezdit na denní bázi sám autem do školy či práce, i když alternativy jako autobus jsou asi méně pohodlné a to i časově, pořád určitě vyjdou líp nejen ekologicky, ale i finančně a já myslím, že tyhle peníze jdou použít určitě daleko ale daleko užitečněji. Nemyslíte? A když už né peníze, tak myslete alespoň na to životní prostředí kolem nás.

Závěrem bych tedy ráda zmínila, že auta jako taková určitě už nezavrhuju, ale je potřeba jezdit s rozmyslem, ve více lidech, aby se to už alespoň trochu vyplatilo, bezpečně a uvědomte si, že třeba takový vlak je někdy taky dobrou alternativou, v něm se zase můžete pohybovat, jak se vám zlíbí a při výletech se nemusíte vracet vždy na to stejné nádraží, jako na parkoviště, když jedete autem 🙂

Jak často jezdíte autem vy? Baví vás to? Jaká pro/proti vidíte právě v autodopravě vy?

Těším se na vaše postřehy a užijte si posledních pár alespoň trošku teplých dní nejlépe ne za volanty vašich čtyřkolových miláčků, ale radši někde v přírodě, které tím moc pomůžete ♥

 

Články holek:

Skotský květen #2 – Hlavní město plné zážitků

Čauky všem!

Týden se s týdnem sešel a my se vracíme zpátky za Severní moře, do Skotska! Dneska nás čeká návštěva hlavního města, Edinburghu. My jsme do něj přijeli v pondělí večer, kdy jsme se stihli pouze dostat do hostitelských rodin, o kterých se dneska taky něco dozvíte, takže prozkoumávat jsme ho stihli až v úterý odpoledne po tom, co nám skončila škola, a pak ještě v pátek opět odpoledne, my si to dneska ale pěkně shrneme do jednoho článku.

20180424_141316.jpg

Začneme památkami, a tak si myslím, že nemůžu hned nezmínit Edinburgh castle, nedobytný hrad, jehož datum postavení sice není dodnes známo, ale co se rozhodně nemůže zapřít je jeho skvělá poloha pro své účely. Je vystavěn na čedičové skále, a proto je přístupný pouze z jedné strany, což značně ztěžovalo nepřítelům hrad dobýt.

20180427_141305.jpg

Celý komplex hradu je velmi rozlehlý, moc se toho zde sice nedochovalo, ale i tak se zde dá nalézt několik zařízených místností, několik minimuzeí či krásný výhled na město, toho si dneska ještě užijeme i odjinud, ale tohle je rozhodně přístupnější výhled než ten, co nás čekal na konci dne 😉

20180424_135920.jpg20180424_133206.jpg

My jsme se poté postupně přesouvali ulicí vedoucí od hradu pozvolna dolů, ona několikrát změní jméno, takže vypisovat vám to tady nebudu, stačí jít pouze rovnou za nosem. Kousíček pod hradem narazíte na Cameru Obscuru & World of Illusions, je to celkem nenápadná expozice (myslím zvenku), která ale rozhodně za návštěvu stojí. Nejen, že si v několika patrech potrápíte svůj mozek a oči různými optickými klamy a zázraky, ale nahoře na nás čeká camera obscura, takový předchůdce kamery, díky které si můžete prohlédnout celé město jako na talíři (ano, vím, že se říká na dlani, ale ono se to tady opravdu promítá na takový velký talíř 😀 ). Vyhlédnout můžete poté i z ochozu tohoto domu a tady uvidíte i na nákupní ulici Princes street. Tam určitě taky zamiřte, ať už na nákupy či se jen tak projít krásným parčíkem, jež na vás zde taky čeká. My jsme zamířily do Primarku a pak jsme si tam krásně právě na lavičce odpočinuly 🙂

20180427_130410.jpg20180424_132438.jpg

Tak ale teď se pojďme vrátit na naší cestu od hradu, na níž jistě potkáte několik pouličních umělců, ale taky St Giles‘ Cathedral, gotickou katedrálu ze 12. století, uvnitř najdete několik oltářů a krásnou gotickou architekturu. Koho však vnitřek tolik nezajímá, ale ve Skotsku jako takovém se mu moc líbí, rozhodně by neměl opomenout vstoupit do srdce na chodníku právě před touto budovou. Říká se totiž, že kdo se do něj postaví, do Skotska se ještě někdy zaručeně vrátí.

20180424_151312.jpg

Pokud pominu spoustu krásných budov, některé přímo pod hradem dokonce od stejného architekta jako londýnské Houses of Parliament, o kousek níž můžete narazit na další moc pěkný kostel Canongate Kirk, v jehož štítu se nacházejí zlaté parohy a před ním stojí socha nadějného básníka Roberta Fergussona, který však zemřel velmi mladý, a tak se nestihl proslavit.

20180424_162217.jpg

Pokud vás v Edinburghu zastihne ošklivé počasí, můžete se vydat i do muzea dětství, vstup je, myslím, zdarma, ale muzeum má hlavně velmi zajímavou historii, nechal ho totiž vystavět jeden skotský král, aby se do něj chodili koukat mladí lidé a aby je to odradilo od toho mít děti, což je docela paradox, protože toto muzeum se naopak dostalo do obliby mnoha dětí 🙂

Při hezkém počasí, ale rozhodně stojí za to sejít ulicí až dolů, kde stojí letní sídlo britské královny, ona sem každoročně na jeden týden jezdí a je to pro Edinburgh velká událost, stejně jako na Edinburgh Festival Fringe, který se odehrává na výše zmíněném hradě 🙂 Ale i za královniny nepřítomnosti a právě za ní asi i lépe si můžete sídlo prohlédnout zvenku.

Krásně je vidět i z naší poslední vyhlídky, kterou vám už od začátku slibuju. Je to moje asi nejoblíbenější místo z celého Skotska (společně s Highlands, ale o těch zase příště, proč to jednoznačně nevyhrávají oni), Artušovo sedlo. Kopec tyčící se nad Edinburghem s krásným reliéfem, ale právě i výhledem, na který se sice musí docela vyšplhat, ale litovat nebudete a pokud vám zbyde nějaké jídlo (ne jako nám 😀 ) určitě si zamilujete i piknikování tady. My jsme nahoře strávili asi hodinu a vůbec se nám dolů nechtělo.

20180424_163159.jpgreceived_1981926215457078.jpg20180424_174019.jpg

Museli jsme však jít do autobusu, který nás posléze odvezl na naše meeting pointy s rodinami, ke kterým se konečně dostáváme.

Bydlet u hostitelské rodiny je podle mě skvělá příležitost, jak poznat místní kulturu a zlepšit si svou angličtinu. Já (Miška) jsem bydlela u rodiny, která měla jednoho malého kluka. Byli to černoši pocházející z Ugandy, ale žijící už několik let ve Skotsku, a tak jsme dokonce od nich měli i srovnání života v Africe a ve Skotsku! Celkově byli velmi komunikativní, přátelští a paní skvěle vařila, jen se čas večeře stále posouval na později, až jsme poslední den večeřeli ve 22:00! Ale to je asi jediné, co bych vytkla, jinak na nás totiž byli velmi milí, dokonce nás jeden večer vzali k moři, neustále se nás ptali, jestli nám něco nechybí a dělali nám skvělé obědové balíčky. Při odjezdu nás dokonce žádali o naše adresy, aby nám mohli napsat a abychom tak mohli zůstat v kontaktu. Prostě skvělý zážitek, určitě doporučuju, pokud budete mít možnost něco takového vyzkoušet.

20180425_195108.jpg

Marťa: Moje rodina se skládala jen ze dvou členů, z paní Jannete a jejího dospělého syna Andrew. Bydlely jsme tři v jednom malém pokojíčku a bylo to úplně v pohodě. Večeře byly taky moc dobré a poslední den nás dokonce vzali do Mekáče! Zato obědové balíčky za moc nestály. Pobyt byl tedy až na pár maličkostí(např. se nedaly zavřít dveře do koupelny) dobrý a má kamarádka byla naprosto unešená ze psa a kočky, kteří tam s námi bydleli.

Tak to by bylo pro dnešní superdlouhý, ale doufám, že zajímavý článek všechno, schválně co vy…

Byli už jste někdy v Edinburghu? Nebo jste i kdekoliv jinde bydleli u nějakých místních? Co na takovýhle typ ubytování říkáte?

Moc se těšíme na vaši zpětnou reakci!

mima

Kola a vodní kanály…

Čauky všem!

Jste ode mě asi zvyklí spíš na cestování po Česku, ale dneska bych vás ráda vzala do Amsterdamu, kde začal náš výlet do Skotska, kam jsme se právě odtud přeplavili 🙂

Autobusem jsme přijeli na Amsterdam velmi brzo a to okolo osmé hodiny ranní v neděli, všechno proto ještě spalo, a tak jsme měli možnost si to tu prohlédnout pěkně v klidu. Jediná věc, co nám naši návštěvu kazila, byla velká spousta odpadků všude po zemi.

Chápu, že tady se žije a slaví hlavně v noci, ale to je vážně tak těžké po sobě odpadky vyhodit do košů nebo je alespoň položit vedle, když už jsou plné? No ta bene, tady se vám ukáže smajlík a poděkování za to, že jste právě svůj odpadek vyhodili tam, kam patří, maličkost, ale potěší 😉

Teď už ale k městu samotnému, rozhodně si nelze nevšimnout početnosti zdejších bicyklů, například parkoviště před nádražím je opravdu obrovské a pamatovat si, kde jste si zaparkovali právě to svoje kolo, je rozhodně nezbytnost, protože jinak ho už nikdy nenajdete 😀 A pro pěší jedno důležité upozornění, rozhodně si dávejte pozor, velmi neradi a velmi zřídka vám zastaví, prostě si musíte dát pozor vy 🙂

Když se ale šikovně vyhnete, můžete začít obdivovat všechny ty malé i větší uličky propředené spoustou kanálu, přes něž jistě několikrát přejdete po krásných mostcích…

Pro co je Amsterodam známý jsou malé vysoké domky, jestli pak ale víte taky proč tu stojí? Dříve byl totiž velmi drahý 1 metr čtvereční, a tak domy táhly do výšky, má to však za příčinu i úzká schodiště, a tak v čele těchto domů jsou upevněny háky, díky kterým jde stěhovat věci i do vyšších poschodí. Domy jsou ale také velmi křivé, tady už vysvětlení nemám 🙂

Dál bych vám tady mohla popisovat různé památky a co rozhodně neminout, jenže zas tolik jsem toho nenavštívila, a tak vám doporučím jen květinový trh, na němž je ke koupi mnoho typických tulipánů, jsem moc zvědavá, jak nám vzejdou 😉

A pak namátkou třeba kostel Oude Kerk či Begijnhof, krásné domky původně pro kněze, takže v jednom z nich je ukryt i kostel, opravdu kouzelné místo ❤

A nesmíte samozřejmě zapomenout na náměstí Dam, hlavní centrum, ale opravdu doporučuju prozkoumávat co nejdříve ráno, jinak se budete prodírat turisty, my byli moc rádi, že jsme už ve tři odjížděli 😉

Už jste někdy byli v Amsterdamu? A co vás nejvíc zaujalo?

Krásný prodloužený víkend plný cestování 🙂

P.S. Schválně kdo z vás stejně jako my zabloudí (nebo zamíří naschvál? :D) do čtvrti červených luceren či do slušnější čínské čtvrti? 🙂

Když je cesta dlouhá…

Čauky všem!

V neděli večer jsme se s Marťou vrátily ze Skotska, takže teď se můžete těšit určitě na nějaké články odtamtud, ale taky jsme strávily mnoho hodin v autobuse a na trajektu a o tom, jak z takovýhle cest vytěžit co nejvíc, bude právě dnešní článek 🙂

received_1981925485457151.jpg

My jsme měli to štěstí, že nás jelo opravdu hodně, a tak jsme zábavu mohli mít hlučnější a různorodější, než když jedete autobusem plným neznámých lidí. Zásadním elementem pro všechny cesty je ale určitě dostatek jídla a pití. Nejlepší je, když každý vezme něco jiného a navzájem se pak podělíte. Ideálními potravinami jsou proto třeba oříšky, tyčinky, ale taky klidně ovoce a zelenina, která nakrájením vytvoří mnoho kousků, za něž dostanete zase spoustu jiných dobrot. A když už jsme u toho jídla, tak to se dá samozřejmě nakoupit i na benzínkách po cestě, kde se zase doporučuju složit s lístečky za záchody a moct si tak koupit jedno větší a výživnější pokrm, kterým je například polívka, ačkoliv je dražší.

obědy

Je mi ale naprosto jasné, že nemůžete celou cestu jenom jíst, ideální je proto mít s sebou třeba karty, dá se s nima hrát například prší, přebíjená, na trajektu i kent a další hry, kterých je nepochybně spousta a jeden balíček karet vás tak zabaví i na několik hodin. Další skvělou hrou je i Dobble, o kterém jsem už jednou psala, takže odkaz na ten článek máte tady.

img_0603

Chybu rozhodně neuděláte ani, když si do příručního zavazadla přibalíte blok a tužku, žádným krasopisem asi v autobuse oplývat nebudete, ale takové Země město nebo psaní příběhu KDO? KDE? S KÝM? CO DĚLALI? se dá hrát skvěle i škrabopisem a ty výsledky vás pak určitě moc a moc pobaví 😀

3

Pokud místo v batohu opravdu nemáte, nezoufejte, existuje i mnoho slovních her, nám se skvěle osvědčila ta, při které každý hráč představuje jídlo/pití/pohádkovou postavičku, to záleží jen na vaší domluvě a pomocí odpovědí ano/ne od ostatních se na to snaží přijít, při každém NE je řada na dalším hráči a logicky vyhrává ten, kdo na svou identitu přijde jako první 🙂

IMG_2243

V dnešní době máme taky velkou výhodu, že máme moderní technologie, takový telefon s písničkami či filmy nám čas cesty taky dokáže krásně urychlit, takže sluchátka, plná baterka a powerbanka je určitě skvělý nápad a co teprve třeba, když si stáhnete nějakou skvělou hru jako třeba kluci u nás Space team, kterým pak bavili celý autobus 😀

IMG_1229

Ale úplně nejdůležitější podle mě je aktivity střídat, při přestávkách autobusu se jít nadýchat čerstvého vzduchu a dojít si na záchod, cestovat s dalšími lidmi, se kterými si budete moct alespoň povídat a na trajekt se běžte alespoň jednou podívat na palubu, užívejte si volnosti, že nemusíte sedět připoutáni na jednom místě a celkově se snažte si cestu co nejvíce zpříjemnit.

Co je podle vás nejlepší aktivita na těchto cestách?

Tak šťasnou cestu

miska

Krásy severu II.

Čauky všem!

Po 2 týdnech vás vítám u pokračování cestování po severu, konkrétně už jsme se přesunuli do Švédska. Takže dneska se vydáme do Göteborgu, který se také občas nazývá Amsterdamem severu.

My když jsme sem přijeli, nejprve jsme se zastavili na rybím trhu Fiske Kørka, vůbec to tu nesmrdí, protože všechny ryby jsou čerstvé, a tak nezapáchají. Je tu velký výběr ať už celých ryb, filetů, salátů, ale také výborných baget s krevetovou pomazánkou a uzeným lososem, tu jsem ochutnala a opravdu byla výborná, takže doporučuju a až vám za chvíli ukážu, na jakém místě jsme ji jedli, asi mi budete opravdu (a i oprávněně 😀 ) závidět, já si teď taky tak trochu závidím 🙂

PIC_0080

Potom jsme zajeli do královských zahrad, kde je zoopark jak s typickými severskými zvířaty – losy a soby, tak i s tučňáky a lachtany, toto místo mě nijak nezaujalo a přišlo mi to trochu zbytečné, protože do ZOO si můžeme přece zajít úplně kdekoliv a tady bych se radši prošla městem, než ho vidět jen z autobusu 🙂

IMG_20170602_114337IMG_20170602_114942PIC_0077

No a tady máte tu krásnou vyhlídku ze skaliska Saltholmen …

IMG_20170602_123754IMG_20170602_124553

Odpoledne začalo dost muzejně, nejprve jsme se vydali do muzea Volva, pro milovníky aut určitě úžasné muzeum, kde je vidět vývoj osobních automobilů v průběhu let, nákladní auta, autobusy, … A do některých vozidel si dokonce můžete vlézt a podívat se a vyzkoušet si třeba rozsvícení světel u autobusu! Pro mě sice nic moc muzeum, ale to bude asi tím, že vztah k autům moc velký nemám, zaujalo mě tu však velmi auto v životní velikosti, které bylo ale celé vyrobené z lega, teda až na kola, ale stejně WOW!

PIC_0087

Předposlední bod programu byla návštěva dalšího, tentokrát ale takového netradičního muzea, ano zase žádné památky, ale těch se opravdu moc nedočkáte 🙂 Tentokrát to bylo tzv. Universeum, z poloviny obrovská akvária a  deštný prales s lenochodem, spoustou motýlů, ptáků, kteří se procházeli přímo před námi, takže jsme si chvílemi museli dávat pozor, abychom jim neublížili 🙂 a samozřejmě velkým množstvím různorodých rostlin a dokonce jedním stromem s dutým kmenem, kudy se mohlo stoupat a klesat po schodech. A z druhé poloviny NASA expozice a různé přístroje na zkoušení ohebnosti, rovnováhy, síly či třeba simulátor koně 🙂

PIC_0089PIC_0091

No a celý den jsme zakončili v zábavním parku Liseberg (největším ve Švédsku). A tady jsem se překonala snad úplně nejvíc ve svém životě, kdy jsem vlezla na Balder, dřevěnou horskou dráhu vysokou 36 metrů a co hlavně, s klesáním 70° ! Pro někoho denní chleba, pro mě obrovský úspěch, vždyť jsem mívala problém i s obyčejným řetízkáčem, ale stálo to za to, můžu jen doporučit a když před tím 4 hodiny nejíte, v podstatě se nemusíte bát ani toho, že vám třeba bude špatně 🙂 Pak jsme si park celý pěkně prošli, zkusili vyhrát 2kg sladkosti, ale bohužel nám to nevyšlo … 😦 a vlezli ještě na jednu atrakci, abychom utratili zbylý žeton, tou byly takové altánkové lodičky pro malé děti, ale bylo to skvělé. Na závěr dne jsme si ještě zatancovali na místním tanečním parketu, což bylo hodně neobvyklé, že v našem věku tancujeme, protože Švédové do tanečních chodí až v dospělém věku, ale my si to moc užili a jedna paní nás za to dokonce moc pochválila 🙂

DSC_0734

Další den měl opravdu špatnou předpověď počasí, a tak byl zvolen tzv. mokrý program, neboli výlet do Huskvarny a Jönköping. První bylo opět muzeum, tentokrát firmy Husqvarna, která sídlí ve městě HusKvarna, aby se to nepletlo. Sice opět velmi technicky zaměřené muzeum, ale musím říct, že třeba šicí a vyšívací stroje nebo kamna či kuchyňské náčiní se mi moc líbilo a dozvěděla jsem se jak široký je záběr této firmy, co se odvětví výroby týče 🙂

Místem druhým pak byl Jönköping , ve kterém jsme se už při výletu do Gränny stavili na hokejovém stadionu.

DSCN3013.JPG

Ale dneska jsme se rovnou vydali do dalšího, ale velmi netradičního, muzea, muzea sirek. Bezpečné sirky totiž pocházejí právě ze Švédska, netvrdím, že přímo, ty co máte doma, ale celý ten koncept výroby, už nejsou vyráběny z bílého, ale z červeného fosforu. Ačkoliv právě tady prodávají, ale zbezpečněné zápalky bílofosforové, které jsem si musela přivést, protože s nimi jde škrtnout v podstatě o cokoliv 🙂 V tomto muzeu jsme zhlédli krátký filmík o celém nápadu a začátku výroby bezpečných zápalek, vyrobili jsme si vlastní krabičku se „zápalkami“ a mohli si prohlédnout kratší expozici.

Návštěva nákupního centra A6 mě nezaujala, ale bazén, ve kterém jsme potok navečer strávili 3 hodinky byl naprosto úžasný. Skvěle jsem si to tam užila a i když to nebyl nijak velký komplex, nudit jsem se rozhodně nestihla 😀

Mysleli jsme si, že tímto dnešní dobrodružství skončí, ale neskončilo 🙂 Vyšli jsme před bazén a náš autobus byl rozbitý, dlouho jsme čekali, co se bude dít, pak nám řekli, že se musíme přesunout, vůbec jsme nevěděli, co s námi bude, ale nakonec se vše vyřešilo a my jsme, sice s několika hodinovým zpožděním, dorazili do pensionu 🙂

PIC_0093

Tak a druhé putování severem (nebo jeho muzei?) máme za sebou. Nevadí vám takovéhle delší články? A jak se vám na severu líbilo? Který díl vás zaujal víc ten první nebo tenhle?

Krásné prázdniny ať už na severu, jihu, západě, východě či středu!

miska

Moje třída je prostě úžasná!

Čauky všem!

Týden jsem strávila doma, a pak jsem se vydala na další, tentokrát daleko kratší, ale nemohu říct, že horší výlet. Tentokrát to byl výlet třídní, konkrétně nás jelo asi jenom 2/3 ze třídy, avšak i tak a možná i o to lepší to bylo.

Celý víkend, respektive pátek a sobotu, jsme strávili pěkně spolu a na tolik zábavy budu ještě dlouho vzpomínat. Sraz jsme měli v pátek ve čtvrt na osm a měli jsme se vydat na Říp, jenže autobus nepřijížděl a nakonec se zjistilo, že na nás daná společnost zapomněla, tak jsme nakonec vyjeli až v 9:00! Říp jsme se kvůli tomuto zpoždění rozhodli vynechat a začali jsme na dalším bodě našeho původního programu, jeli jsme na Bezděz a sem vás rozhodně s projektem #výletynahrady musím vzít, co nezapomněli jste na něj? 😀

Bezděz jsme si pěkně prošli a s informacemi, které jsme si měli za úkol připravit, jsme si celý Bezděz pořádně představili, užili si středověku a výhledu na Máchův kraj.

20170616_10414020170616_11282620170616_11242420170616_113414

Dál jsme autobusem pokračovali do Litoměřic, kde jsme se na náměstí s panem průvodcem porozhlédli a vypravili se do Máchova památníku. Náš pan průvodce vyprávěl sice velmi nudně a hlavně zdlouhavě, ale i tak to bylo nakonec docela zajímavé, ale ooooopravdu dlouhé 😀

20170616_134307

Dál jsme měli mít rozchod a potom vyšlápnout na Milešovku, ale protože s námi autobus nepočítal, jak už jsem zmiňovala, tak musel jet pro jiné lidi a nás rychle odvezl do kempu, kde jsme přespávali. To nám ale vůbec nevadilo, protože jsme si alespoň prošli celý kemp, no teda spíš jsme skončili na prvním dětském hřišti, ale pšššt, dali jsme si zmrzlinu, nebo kofolu v místním bufet, potom jsme dostali v normální čas – 18:00 večeři, což pro naše školní výlety opravdu není obvyklé, my většinou večeříme okolo 22:00 🙂 , prokecali v chatce pořádný slejvák a vydali se VŠICHNI na dobrovolný výlet k mlýnu, kde se točila Pyšná princezna a Peklo s princeznou. Večer kluci rozdělali táborák, a tak jsme zpívali, kecali a užívali si, to jsou prostě ty nejlepší chvíle takovýhle akcí!

20170616_215115

V sobotu už jsme měli bus nový, kterým jsme jeli do Bautzenu, tady vylezli na věž, navštívili muzeum a prošli se po městě. Nakonec jsme dostali slibovaný rozchod a dali si oběd ve skvělé hořčičné restauraci, hořčice je pro Bautzen typická 🙂

20170617_13111520170617_131107

A na závěr dne jsme ještě zajeli do Herrnhutu, navštívili zde hřbitov jednoty bratrské a pokračovali zpátky domů.

Bylo to prostě úžasné a já MOC DĚKUJU všem, kteří tam se mnou byli a díky kterým jsem si to užila, doufám, že vy jste to cítili stejně!

A co vy, vzpomínáte na školní výlety? Máte nějaké zážitky?

Mějte se krásně a já už se teď těším na další výlety 😀

miska