Přání v přírodním stylu

Ahoj, vítám vás u posledního článku s návodem na výrobu přáníčka. Dneska vám ukážu, jak na přáníčko s živou smrkovou větvičkou. Větvička může být například i jedlová, pokud však použijete smrkovou, nechte si výrobu přáníčka až na den, kdy jím chcete někoho podarovat, jehličí totiž hodně opadává.

Budeme potřebovat: bílou čtvrtku, hnědý balicí papír, živá větvička, lepidlo, černý fix, nůžky

Nejprve si čtvrtku zmenšíme do požadovaného formátu a poté přeložíme napůl. IMG_7487

Z hnědého balicího papíru si vystřihneme o něco menší obdélník než ten, který nám vznikl přeložením čtvrtky. Ten nalepíme na čtvrtku tak, aby byly všechny bílé okraje stejně široké. IMG_7489

Poté si vybereme větvičku, která bude přesně pasovat na naše přáníčko. Tu nalepíme podle vlastního gusta. Mně se to nejlépe lepilo vteřinovým lepidlem, ale myslím si, že dobře poslouží třeba i tavná pistole. IMG_7491

Dál nad větvičku napíšeme nějaký nápis. Stačí jen nějaké krátké přání (třeba Veselé Vánoce), protože na věnování je místo uvnitř přáníčka. IMG_7492

No a nakonec to jen stačí dozdobit, vepsat věnování a máme hotovo. IMG_7494

Pokud se vám tento návod líbil, tak ho určitě zkuste vyrobit a pak nám dejte třeba na instagramu vědět, jak se vám povedlo.

marta

 

 

Jak moc se změní Vánoce s naším dospíváním aneb rozhovor s Terezou Hořtovou

Terka je mladá blogerka, která studuje fotografii a zajímá se hodně o alternativní způsoby naprosto běžných věcí, aby snížila svůj dopad na přírodu na minimum. Svou zálibu si taky teď našla v józe, která je pro ni takovou malou terapií. A ačkoliv ani tak nejsou všechny její dny růžové, tak baví na svém instagramu svými storýčky své sledující, kterým pak ale předkládá i celkem kontroverzní články, v nichž se nebojí otevřít. No a já doufám, že to se nebude bát ani dneska, kdy jsem si ji pozvala, abychom si popovídaly na téma Vánoce u rodičů, i když už mi není 5. Protože Vánoce pak nabírají úplně jiný směr a je vždy pozitivní?…


Terko, úplně na začátek bych se tě chtěla zeptat, jak se těšíš na letošní Vánoce?

Těším se moc stejně jako každý rok. Hlavně na tu atmosféru, už jsem vyráběla adventní věnec, těším se až budu péct cukroví a tak.

Budou pro tebe v něčem speciální, nebo to bude už taková zajetá klasika několik let?

Myslím si, že to bude stejný jako většinou. Občas sice jedeme třeba na hory, ale letos budeme normálně doma.

Na jaké Vánoce vzpomínáš nejradši?

Z dětství asi nemám úplně výraznou vzpomínku, to byly asi všechny Vánoce takový stejný. Ale od tý doby, co už jsem starší, tak asi takový nejvýraznější vzpomínku mám na Vánoce tak 3 roky zpátky, kdy jsem byla celý večer taková smutná, protože se mi líbil jeden kluk a furt se to nějak nerýsovalo a furt to nebylo jistý a i právě na ten Štědrý večer, jsem nebyla nijak veselá, i když už jsme dostali všechny ty dárky, ale nakonec mi večer napsal, že teda jo a pak jsme spolu začali chodit. Takže takový krásný dárek na závěr dne.

Byly pro tebe všechny tvé dětské Vánoce pohádkově krásné?

Asi jo. Nikdy se mi o Vánocích nic špatného nestalo. Vždycky to bylo hezký, byli jsme s rodinou, …

Kdy jsi poprvé pocítila změnu, že už nejsi ta malá holčička, co se těší na dárky, ale začala Vánoce vnímat jako slavnostní den?

Já myslím, že tak ve dvanácti/třinácti, ale spíš to byl takový negativní zlom, protože jsem asi tak poprvý dostala věci, co jsem si fakt nepřála, rodiče to prostě nějak neodhadli, a pak už to nebylo, jako když jsem byla mladší a dostávala ty hračky, co jsem chtěla. Takže to byl ten zlom, ale rozhodně ne pozitivní.

A pozitivní to začalo být zase kdy?

To asi až tak od osmnácti, protože mezitím to byl vždycky boj, co dostanu, ale jinak ta atmosféra byla vždycky hezká, jenom ty dárky no…

Kdy jsi přestala věřit na Ježíška?

Už asi v sedmi letech, kdy jsem pojala podezření, zeptala jsem se mámy a ona mi to prostě řekla. Ale táta na ni byl teda naštvanej.

Hledala jsi někdy dárky?

Hledala a vím, že už asi v pěti letech jsem našla nějaký oblečky pro panenku, ale máma mi to tehdy vysvětlila, že si to tam Ježíšek jenom schoval a já jsem jí uvěřila. 

A od té doby, co jsi přestala věřit na Ježíška, jsi začala i darovat dárky ostatním, nebo to přišlo až později?

Myslím, že tak od osmi, ale většinou jsem nic nevyráběla, protože nejsem moc zručná. Takže jsem kupovala spíš takový drobnosti jako třeba výrobky jiných dětí na školním jarmarku.

Co je pro tebe teď na Vánocích to, na co se těšíš nejvíc?

Určitě na celou tu atmosféru, na to až s mamkou budeme péct cukroví nebo když jsem vyráběla adventní věnec. To mě hrozně baví. A určitě i na setkávání s kamarádama.

A je něco, co tě naopak na těchto svátcích, které trávíš s rodiči, štve?

Někdy je to tak, že už jsme spolu moc dlouho. Třeba, jak jsme jezdili na ty hory, tak to jsme byli 2 roky po sobě, mně bylo třeba 18 a 19 a byly jsme tam klidně jenom 4 dny, což není zas tak dlouho, ale pro mě už to s rodičema bylo k nevydržení, protože nejsem vůbec zvyklá s nima trávit tolik času. Takže proto jsem daleko radši, když jsme v Praze a já si mezitím můžu odběhnout za kamarádama.

Máš nějaký trik, jak si vzájemně nelézt na nervy a svátky si opravdu užít?

Pro mě asi jedině právě ten způsob, že na chvilku vypadnu z bytu. Jinak se pak vždycky objeví něco… Ale já mám pak vždycky FoMO (strach z toho, že něco zmešká), když třeba vím, že kamarádi 25. někam jdou a já bych nešla, tak se mi prostě nechce být doma. I proto si myslím, že je lepší na chvilku odejít a pak se zase vrátit třeba na slavnostní oběd toho 25. Ale na Štědrý den jsem vždycky doma.

Máte doma nějaké tradice, které se vás drží už od té doby, co jsi byla malá?

Asi jediná, co máme je ta, že máma peče na Štědrý den koláče, což vůbec nevím, kde vzniklo, ale už od tý doby, co jsou moji rodiče manželé, tak máma peče koláče.

Jak vypadá takový tvůj typický Štědrý den?

Tak ráno máma peče koláče, pak většinou jdeme někam na procházku, ale mezitím se ještě přichystá něco na večer, kdy se třeba obalí kapr, kterého máme tradičně s bramborovým salátem, ale pak míváme teda asi trochu netradičně houbovou polévku. No k té procházce, tu jsme s bráchou jako malí nesnášeli, protože jsme se těšili na ty dárky a my museli chodit někde po městě! Ale většinou i tak večeříme hrozně brzo, třeba ve čtyři. Dřív jsme to totiž oba nemohli vydržet, ale teď už je to teda hlavně kvůli bráchovi, protože je hrozně nervózní a pořád nás všechny přemlouvá. A po večeři a po dárcích se pak díváme samozřejmě na pohádky.

Jaká je tvoje nejoblíbenější?

Já teda asi nejsem zas tak na ty pohádky, ale miluju Pelíšky.

A co míváte k obědu?

My máme právě ty koláče. Protože máma je začne dělat ráno, takže mezi desátou a jedenáctou je jíme a pak až večeříme.

Je něco, co ti u vás doma na Vánoce chybí?

Možná by bylo hezký sejít se se širší rodinou, ale oni všichni bydlí na Moravě, takže to není úplně možný. Ale jednou, když jsme měli ještě dům na Moravě, tak jsme  je trávili právě tam a o bylo fakt super.

A kdybys mohla vrátit čas, chtěla by sis zažít Vánoce jako malá nebo ti to teď vyhovuje?

Teď mi to vyhovuje, ale myslím, že když jsem byla malá, tak jsem byla radostnější během těch Vánoc a tak nějak nějak celkově, takže asi vrátit.

A úplně na závěr, ačkoliv Vánoce určitě nejsou jenom o dárcích, jaký byl ten, na který nikdy nezapomeneš?

Já si pamatuju, že jsem třeba dostala panenku chou chou (šušu), tak to jsem měla velkou radost, ale pak jsem dostala teda ještě Baby Anabel a ta byla ještě lepší, protože byla hezčí. Ale ta chou chou byla první, takže z toho jsem měla fakt velikou radost. A potom moji rodiče mají takovou specialitu, že když si přeju nějaký dražší dárek, na který se nabídnu, že přispěju, tak oni říkají, že ne, že mi to nekoupí a nakonec mi to koupí. Takže je to takový překvapení.

Máš i letos něco vysněného?

Letos ne. Letos jsem si ani nic nepřála, ale nakonec jsem si to sama koupila, budu to mít pod stromečkem, ale mám zaručeno, že se mi to bude líbit.

Tak já ti moc děkuju za rozhovor a přeju pokud možno klidné Vánoce tobě i celé tvojí rodině, s níž je budeš trávit ♥

 


 

A jestli vás zajímají nejen Terčiny Vánoce, ale i víc z jejího života, určitě ji nezapomeňte sledovat na jejím aktivním instagramu (@terezahortova), příležitostném blogu (freshsass.blogspot.com) či v našem společném podcastu (Ještě jednu, prosím!). Rozhodně je to velice inspirativní člověk a já myslím, že dneska promluvila z duše nejednomu z vás, kteří trávíte Vánoce taky doma s rodiči, i když už jste odrostli z těch úplně dětských let. No ale co, na Vánoce jsme dětmi tak trochu všichni, že jo? Tak krásný advent i vám a zase zítra v dalším políčku adventního kalendáře pa!

Skořicová granola s pomerančem

Ahoj, v dnešním článku vám opět ukážu jeden tip na jedlý vánoční dárek. Tentokrát ale nebudeme nic nakládat, takže výrobu můžete nechat klidně až na víkend před Vánoci. Ukážu vám návod na to, jak si doma vytvořit granolu, která vám i díky skořici krásně provoní byt.

Budeme potřebovat: 300 g ovesných vloček, 2 čajové lžičky kokosového oleje, 1 polévkovou lžíci medu, šťávu z jednoho pomeranče, hrst a půl plátkových mandlí, hrst vlašských ořechů, skořici, špetku soli, křížaly

Tento návod je opravdu velmi jednoduchý. Nejprve si předehřejeme troubu na 180°C. Hluboký plech si vyložíme pečicím papírem a na něj si nasypeme vločky. IMG_7499

Dále přisypeme mandle a vlašské ořechy. Pořádně to smícháme dohromady. IMG_7500

Do směsi přidáme skořici a špetku soli a opět promícháme. IMG_7501

Do hrnečku či misky si dáme 2 čajové lžičky kokosového oleje a 1 polévkovou lžíci medu. Necháme to společně roztát v mikrovlnce.

Mezitím si vymačkáme šťávu z jednoho pomeranče a po vyndání rozehřátého oleje a medu z mikrovlnky do ní šťávu přimícháme. Tahle směs bude fungovat jako takové lepidlo. IMG_7497

Nakonec jen smícháme sypkou směs tou „lepivou“. Poměr těchto částí si můžete samozřejmě upravit podle sebe, čím víc bude té lepivé části, tím křupavější výsledná granola bude. Potom to jen strčíme do trouby, jejíž teplotu stáhneme na 160°C. Pečeme cca 5 minut a pak kontrolujeme, aby se nám granola nepřipekla. IMG_7505

Po upečení ještě můžeme přidat sušené ovoce nebo kokosové lupínky. Pozor, je opravdu důležité to přidat až nakonec, aby se vám to v troubě nespálilo a neztvrdlo. IMG_7508

Doufám, že se vám tento recept líbil a třeba i vy někoho obdarujete právě granolou.

marta

Jak se přes Vánoce udržet v kondici, ale zároveň se moc neomezovat aneb rozhovor s Andy z FITFAB Strong

Andy je vystudovaná právnička, která se ale rozhodla kromě toho věnovat taky super projekt FITFAB Strong, který dělá ve svém volném čase. A právě díky ní a celému týmu FITFAB už mnoho lidí našlo tu svou správnou fitness cestu, díky které si zamilovalo pohyb a ztratilo (někdy i nejen) pár přebytečných kil zdravou a přirozenou cestou. Prostě na internetu byste podle mě jen těžko hledali člověka se zdravějším přístupem k fitness než je právě Andy. No a v dnešním 15. okýnku adventního kalendáře jsem si pro vás připravila právě povídání s touto neskutečně aktivní a rozumnou dívkou nejen o tom, jak o Vánocích nepropadat úzkosti z nabraných kil a jak si Vánoce užít zdravě a bez starostí. Tak se opět pohodlně usaďte, nasaďte si sluchátka nebo brýle a nechte se inspirovat…


Andy, na začátek začneme trochu osobnější otázkou, co ty a Vánoce. Těšíš se na ně?

Těším se, vždycky se těším na Vánoce, já asi nejsem z těch lidí, co by měli nějaký strach z té vánoční horečky, pro mě je to naopak doba, kdy nemusím do práce, můžu být doma u rodičů a se svýma malýma sourozencema. A kdy prostě nemusím dělat nic kromě splácání cukroví, přípravy bramborového salátu a občas jít s dětma na procházku. S radostí odkládám počítač a věnuju se jenom rodině.

Řešíš kolik čeho sníš?

Řeším, chci většinou hodně bramborového salátu, hodně cukroví a hrozně masa. Pro mě jsou prostě Vánoce čas, kdy sedíme s tou rodinou u stolu a hodně popíjíme pivo. V tomhle ohledu určitě nejsem fitness vzorem. Spíš mi ale přijde, proč když už ty Vánoce jsou, tak si nedopřát, ale zase se to nesmí přehánět tak, abych si to po Vánocích vyčítala. Takže nehrotím to, jím hrozně ráda přes Vánoce, asi kilo dvě přiberu, ale vůbec se tím nestresuju, v lednu pak začnu hodně běhat, je to pro mě takový motivační měsíc, a ty kila jsou zase pryč. Navíc dvě kila mě už fakt nerozhází, z toho už jsem vyrostla.

Myslíš teda, že když někdo celý rok jí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tak si na Vánoce může dovolit klasiku, aniž by to na svém těle nějak výrazně poznal?

Přesně tak, když někdo celoročně ji dobře, tak i kdyby se přes ty Vánoce brutálně přežíral, tak asi něco není správně, ale zase proč ne. Lidem ale nejvíc dělají problém výčitky a sebezklamání, že se nedokáží uhlídat od přežírání, ale když přes Vánoce chodíme k těm babičkám, které nám vždycky naloží spoustu jídla, tak je prostě těžké se bránit. Na druhou stranu je dobrý říct třeba, že si to pak ani neužijeme, když toho dostaneme moc a dupnout si, abychom dostlai jenom tolik, kolik chceme.

Důležité je ale určitě nezanedbávat pohyb, protože nehýbání není tradice jako jezení nezdravého jídla, takže tady lidi výmluvu nenajdou. Co je podle tebe takový nejlepší pohyb teď v zimě?

V zimě mi přijde nejlepší pohyb venku, ačkoliv já teda vlastním fitness program na doma, tak stejně si myslím, že v zimě na podporu imunity a nadýchání se čerstvého vzduchu je super chodit ven. Ať už chodit nebo běhat, měla by to být alespoň hodina denně na čerstvém vzduchu a nebát se toho. Mnohdy slyším výmluvy, že lidi vyjdou ven a jsou hned zasoplený, ale já myslím, že si velmi rychle zvykneme, hlavně když se budeme otužovat, trošku studený sprchy neuškodí a naopak ten čerstvý vzduch ještě způsobí to, že se pak bude danému člověku krásně usínat. Já třeba z přetopeného kanclu chodím pěšky, protože venku chytnu úplně druhý dech. Ale samozřejmě když toho má někdo hodně doma, tak si alespoň dát to naše video, zacvičit si na půl hoďky a vyvětrat si.

Za jak dlouho po Vánocích bys pak doporučila najet do svého běžného režimu třeba podle některé z vašich výzev?

Já mám pocit, že člověk by neměl do žádnýho režimu znova najíždět, ale od začátku do konce si ho nastavit tak, abych ho zvládla držet za jakýchkoliv okolností, ať jde o dovolenou nebo Vánoce, což je třeba až 14 dnů, kdy rozhodně není fajn nic nedělat a pak se to snažit dohnat v lednu, protože to makání v lednu rozhodně pak není udržitelný. Takže po Vánocích se nesnažit nic dohánět, ale už před nima si nastavit třeba, že 3x týdně si zacvičím a mezitím půjdu několikrát ven a to se pak snažit udržet i přes svátky a celý zbytek roku.

Myslíš, že přílišným řešením jak jídla, tak cvičení si někteří lidé dokážou zkazit tyto svátky?

Určitě! Já mám pocit, že jsme i hrozně masírovaný médiama „Tentokrát už na Vánoce nepřiberu!“ Ale já nechápu, proč mají lidi potřebu dělat 30 druhů cukroví, protože před Vánocema se to samozřejmě nesmí jíst, po Vánocích už to nikdo nechce a všechno to jídlo na tebe pak doma kouká. Takže mi přijde super udělat si nějakou míru – ke kafi si dát 2/3 kousky, k vínku taky, … a nemít to tam celý den, pokud nemám dostatečnou vůli na to, to pořád neujídat. A tenhle režim/řád pak dodržovat, když s tím mám problém.

Co už je pro tebe nezdravá forma fitness?

No je to bohužel dost častý a je to v momentě, kdy se člověk snaží dosáhnout nějakýho ideálu typicky z instagramu, kde jsou holky, který se tím ale živí, takže tomu obětují opravdu všechno. A my se toho snažíme dosáhnout s našíím normálním životem. Já třeba se svýma 10 hodinama v práci asi nikdy nezaručím, že budu úplně vysekaná a schopná cvičit, tak jak bych chtěla. Já třeba podle mě cvičím daleko míň, než si o mně lidi myslí, ale ten svůj reálný život prostě nemůžu připodobnit nějakému ideálu, což je právě ten problém dnešní doby. A za druhý lidi chtějí po tom, co se pustí do cvičení, vidět výsledky hned, takže to přepálí, naloží si víc, než dokáží zvládnout, po měsíci zjistí, že jsou psychicky úplně na dně, vzhledem nedostatečnému spánku a stravě třeba nevidí úplně ty tížené výsledky, protože takhle vystresované tělo začíná mnohdy i tloustnout, tak si řeknou, že na ně teda cvičení asi nefunguje a skončí, nebo ještě více zaberou, přestanou ještě víc jíst a po dvou měsících takového režimu jsou úplně oddělaní, takže už podle mě nikdy později ani nazačnou, protože se absolutně demotivují. A přesně tomu se my s naším projektem snažíme zabránit a ukázat lidem, že si musí nastavit takový režim, aby ho zvládli držet dlouhodobě.

A pokud by chtěl někdo po svátcích už ale opravdu začít cvičit, co bys mu tak na začátek poradila?

Něčím, co je mu přirozený a vychází z toho, co doteď dělal. Určitě někdo, kdo doteď dělal něco pomalejšího nebo má nadváhu nemůže začít s nějakým šíleným kardiem. Vždycky by to hlavně mělo vycházet z něčeho, co toho člověka baví. Máme tisíce sportů, takže někde se tam určitě každý najde něco, co ho třeba možná nebude úplně na 100% bavit, ale určitě ho to bude bavit alespoň víc, než něco jinýho.

A co se týká jídla, co bys doporučila na začátek?

Nehledat zkratky, jak nám mnohdy radí média. Mně nejvíc vadí, když třeba někdo řekne, že pečivo je zlý a ty lidi ho vysadí a myslí si, že tak je to super. Neexistuje prostě jednoduchá forma, jak zhubnout – např. vysazení pečiva, voda s citronem po ránu,… Kdyby byla, tak se jí všichni řídíme, že jo. Ty extrémní diety, jako jsou třeba detoxy, vám samozřejmě pomůžou zhubnout, ale na druhou stranu vaše tělo pak bude úplně vyřízený, budou mu chybět základní složky živin a vrátí nám to. Což je něco, co už se v těch detoxikačních plánech neukazuje a mnohdy to, co nám tam slibují a ukazují dost strašlivě napodvádí.

Co je podle tebe tím nejdůležitějším aspektem, aby zdravý životní styl vydržel lidem co nejdéle a ne jen třeba týden?

Asi jíst normálně tak, abys nad tím nemusela přemýšlet od rána do večera. Protože, když si dám salát, zhubnu po tom? Asi ne, žejo. A když si dám jeden burgr, ztloustnu po tom? Neztloustnu. Prostě jde o to, že není nezdravé jídlo, ale jen nezdravé množství. Takže je fajn se třeba večer ohlédnout za tím, co jsme jedla a říct si úplně všechno, včetně uzobávání a tak. Klidně si to i sepsat na papír a říct si, co všechno z toho je blbě, co mám změnit, a co je dobrý. To uvidí každý, nepotřebujeme na to nějaké odborníky. Ale lidi tohle nedělají a mají pocit, že když měli k obědu salát a k večeři maso s bramborama, tak je to fajn, nicméně už se nepodívají na ten zbytek v průběhu dne, množství a výdej.

No a na závěr zase něco z tvého osobního života. Plánuješ o Vánocích cvičit?

Jo asi jo, pojedu za svojí malou ségrou a ta mě vždycky prosí, jestli spolu budeme cvičit, takže asi jo. A s mamkou máme tradici, že každý Štědrý den chodíme ráno běhat.

Na jakou tradiční pochoutku se těšíš nejvíc?

Na šampaňské! A jídlo od maminky mám ráda všechno, takže na všechno – bude klasika bramborový salát s nějakou rybou, cukroví,…

A budeš tradiční recepty nějak upravovat?

Myslím, že mi akorát nedáváme tolik majonézy do salátu a nahrazujeme to částečně bílým jogurtem. Ale jinak ne.

A jaký fitness dárek by ti udělal největší radost?

ty bláho to ani nevím… Ale za nějaký fitness pobyt bych se určitě nezlobila.

Tak doufejme, že se ti třeba i toto přání splní a že si celé Vánoce užiješ naplno a s co nejméně nabranými kily. Já ti moc děkuju za krásné povídání, přeju ti pohodové svátky a držím palce, ať se ti s programem i nadále daří.


Doufám, že Andy inspirovala i vás, dodala vám zase trochu toho selského rozumu do vašich fitness životů a pokud ji chcete sledovat, najdete ji na instagramu (@andy.fitfab & @fitfabstrong.cz) nebo třeba v právě dnes spuštěném novém programu FITFAB Strongest, který bude podle slibů prý fakt makačka. Tak se pojďte ještě před tím vánočním obžerstvím trochu vypotit a už zítra se můžete těšit na nový článek!

Vánoční nálada letos nestíhá mé tempo život

Článek ve spolupráci s Tiskařík.cz

Krásný den!

Zatím byl náš adventní kalendář podle mě docela inspirativní, ať už se jednalo o rozhovory či různé rukodělné návody od Marti. Dnešní okýnko bych ale ráda věnovala svému pohledu na letošní advent, dárky a tak, protože mám chuť se k tomu všemu nějak vyjádřit. Takže pokud vás tahle témata zajímají, určitě čtěte dál a budu ráda, když mi pak dáte vědět, co si o nich myslíte vy. No a pokud vás nezajímají sjeďte alespoň úplně dolů, kde pro vás mám jeden tip na dárek, aby se neřeklo, že je to úplně bezpointní článek 😀

Plecháček od @eagles #spoluprace

Abych začala tak nějak chronologicky... Už zhruba od půlky listopadu na mě na instagramu začaly vybíhat různé příspěvky nejen firem, ale i influencerů s vánoční tématikou, že už si vyzdobují byt, nakupují dárky, pouštějí písničky,… Všechny jsem je přeskakovala a říkala, že na to je ještě dost času, protože mám strach, že kdybych se naladila takhle brzo, budu už té vší atmosféry mít dost třeba ještě než přijde ten nejdůležitější Štědrý den. Takže pro mě advent doopravdy začal až 1. prosince a předtím jsem jen připravila náš adventní věnec, protože to je potřeba dělat s předstihem. Ale právě už od listopadu jsem se těšila, jak se s příchodem prosince naladím na ty nadcházející Vánoce, klid, nakupování dárků,… Jenže!

Vymyslela jsem si letos složitější koncept do adventního kalendáře, který nemůžu dělat měsíc dopředu, ale třeba jen týden, za který to fakt nejde stihnout všechno, takže abych se přiznala článek na zítra a video k němu prostě zatím nemám ani trochu připravený. K tomu letos maturuju, takže zpracovávání otázek je prostě nutné, protože všichni učitelé toho před Vánocemi potřebují stihnout ještě co nejvíc. No a mimo to mám ještě spoustu akcí okolo, na které vždycky kývnu, těším se jako malá, užívám si je, ale berou mi zase další čas a energii. Takže já jsem už od začátku prosince naprosto v jednom kole, volných chvílí mám opravdu pomálu a občas pociťuju opravdu nedostatek energie i času a na vánoční náladu zatím vůbec nemám čas a to jsem se tak těšila.

Nicméně, nechci si tu stěžovat, ale spíš říct, že pokud jste na tom někdo stejně jako já, nezoufejte, sami jsme si to vybrali, bude to čím dál tím lepší, uvidíme za sebou spoustu odvedené práce a o Vánocích přijde ten čas na odpočinek. Prostě přijde. Tečka. 24.-26. se totiž přece zapomíná na všechny starosti a úkoly, ať je jich sebevíc! Tak na to myslete a těšte se a zatím si alespoň užívejte třeba poslechem pár vánočních písniček, nebo posezeními s kamarády, na které si udělejte čas i za cenu, že všechno třeba nedáte. Já sama nevím, jestli tenhle článek stihnu vydat zítra ráno (i když vy už to víte 😉 ), protože dneska je prostě pátek a já jdu s kamarády ven. Tečka. Vykřičník!

Na to navazující téma jsou dárky. Mám jich nakoupených asi 5 a zbytek ani ne všechen vymyšlený. Nevím, kdy je půjdu kupovat (snad v neděli 😀 ) a rozhodně to nebude taková pohoda s kamarádkou jako roky před tím. Je to zase zkušenost, příští rok si to prostě musím vyplánovat líp a letos si to užít sama, alespoň trochu, doufám 😀 Nicméně neplánuju to nijak hrotit, kamarádům dám jen nějaké drobnosti a chtěla bych letos ty dárky víc zpraktičnit a ideálně nakoupit nějaké jedlé dárky, co se využijí. Pamatujte totiž na to, že okolí z nich bude mít radost tak jako tak, hlavně, když s nimi strávíte čas a jim po vaší návštěvě s dárkem jen nebude ležet doma zase nějaký kýč, nýbrž třeba něco z našich pondělních okének, co se za chvíli sní 😀

No a teď už k tomu slibovanému tipu na dárek! Aby to nebyl kýč, bylo to osobní a zároveň užitečné, navrhuju vám vytvořit kalendář z vašich fotek z roku 2019.

My ho děláme domů a prarodičům každoročně a vždycky všechny moc potěší a využije se po celý následující rok. Letos ho vytvářím na stránkách https://www.tiskarik.cz/fotokalendare , protože jsem dostala nabídku na spolupráci a mohu říct, že se tam pracuje opravdu skvěle. Sami si zvolíte styl, design i fotky a popisky k jednotlivým datům. Tady máte malou praktickou ukázku a já se těším, až si najdu čas na jeho dodělání a budu ho držet v ruce. Tak to zkuste taky a pošlete pak třeba fotku, jak se vám povedl 😀

A teď jsem zvědavá na vás…

Jak si letos užíváte advent? V klidu nebo presu? A co dárky?

Budu moc ráda, když se vyjádříte k čemukoliv, o čem jsem dneska psala a díky za přečtení, pro mě to byla vlastně taková malá terapie a třeba to i někomu z vás pomůže, pokud se cítíte podobně, že v tom nejste sami ♥

Krásný víkend

P.S. Většina fotek je z dalších článků adventního kalendáře, na které se přes ně snadno prokliknete, tak to zkuste 😀

Háčkovaný obal na hrneček

Ahoj, k Vánocům a zimě obecně patří neodmyslitelně horké nápoje. No a já jsem si pro vás připravila jednu vychytávku, abyste se o hrneček nespálili.

U tohoto návodu budete potřebovat umět háčkovat. Pokud to ale neumíte, tak to vůbec nevadí a můžete to buď uplést a nebo třeba vystřihnout ze starého svetru.

Budeme potřebovat: vlnu (počet barev dle libosti), háček, jehlu, nit, knoflíky a nůžky, no a pak hrneček, na který to chceme dělat

U háčkování začneme jako vždycky řetízkovým okem, z kterého pak uháčkujeme řetízek. Délka řetízku se odvíjí od obvodu hrnečku (měl by být trochu kratší než je obvod hrnečku, protože tam pak přijdou ještě knoflíky. IMG_7256

Dále už pokračujeme krátkými sloupky. Nezapomeňte na konci každé řady udělat řetízkové oko, aby jste to pak měli rovné. Počet řad se opět odvíjí od toho, jaký máte hrneček. Barva je samozřejmě zcela na vás, můžete to nechat jednobarevné, anebo střídat různé barvy. IMG_7266

Po dokončení základní části neustřihněte vlnu, ale ještě si na tu kratší stranu uháčkujte řetízkovými oky dvě smyčky, do kterých se budou dávat knoflíky. IMG_7268IMG_7271

Knoflíky našijeme na druhou stranu obdélníku tak, aby nám to pasovalo se smyčkami. IMG_7272

Nakonec už jen stačí nasadit na hrneček, nalít si tam nějaký ten nápoj a užívat si vánoční atmosféru. Šířku obalu si můžete samozřejmě upravit podle sebe a přišít tam třeba i více knoflíků, aby to na hrneček lépe sedělo. IMG_7273

Věřím, že se vám tato praktická vychytávka líbí a třeba ji i zkusíte. Pokud se chcete podělit o svůj názor, tak nám klidně napište do komentářů.

Tradiční Vánoce se měnily v průběhu staletí aneb rozhovor s Češkou z Česka

Jana je hrdá Češka, která si všimla, že lidi v jejím okolí obdivují mnohdy více zahraniční kulturu a tradice než ty české, i když ve světě je národní hrdost naprosto přirozenou součástí lidských životů i mimo sportovní akce, kdy se kolikrát i v Češích probouzí česká hrdost. Právě na tento popud tedy Janča založila blog Češka z Česka, na němž se nám snaží přiblížit mnohdy zapomenuté, ale krásné české tradice a jídla. No a kdy jindy je období víc sepjaté s tradicemi než o Vánocích. Takže dneska jsem si ji pozvala do svého rozhovoru právě proto, aby nám prozradila něco víc nejen o svátcích jako takových, ale i třeba něco ze svého vlastního života.


Jani, úplně na začátek ti položím otázku, s níž začínám snad všechny rozhovory v adventním kalendáři. Jak se letos těšíš na Vánoce?

Těším se stejně jako každý rok moc!

Máš už doma připravenou vánoční výzdobu?

Mám takovou tradici, že si vždycky začátkem adventu vánočně vyzdobím byt, dám si svařák, pustím si k tomu koledy, takže ano mám, protože se to snažím takhle dodržovat každý rok.

Co k ní tradičně v Čechách patřilo? 

Možná je dobrý říct hned na začátek, že k těm Vánocům se váže několik tradičních věcí, výzdob, které se proměňovaly v čase, ale zároveň měly nějakou symboliku, takže ať už je to adventní věnec, vánoční stromeček nebo cukroví, tak vždycky se to nějak odvíjelo už z pohanských dob. 

Jaké tradice tak obecně o adventu a Vánocích u vás doma dodržujete?

My slavíme Vánoce já, mamka, babička a brácha a nedodržujeme takové ty tradiční rituály, jako je rozkrajování jablka, lití olova, házení bačkorou, ale tradičně to funguje tak, že už den před Štědrým dnem s mamkou začínáme dělat chlebíčky, vánoční bramborový salát a Štědrý den je spíš takový v rámci příprav. Smažíme kapra, řízky, připravujeme dům, aby byl hezky vánočně uklizený, připravený, i když nějaký vánoční úklid probíhá už samozřejmě předem, ale aby to bylo přichystané na ten večer. Já pak jedu za babičkou do vedlejší vesnice, která jde na čtvrtou hodinu do kostela, protože u nich farář objíždí menší vesnice přes den a na půlnoční mši je až v té největší. Takže já pak babičku vyzvednu, pokud mám pak víc práce s mamku tak ji taky vyzvednu a přivezu je k nám, kde začne ta štědrovečerní hostina a díváme se společně na pohádky, rozbalujeme dárky a tak.

A když se přesuneme k těm tradičním tradicím, jsou nějaké, na které už se téměř zapomnělo, ale za tebe je to opravdu škoda?

Těžko říct, co každá rodina dodržuje a co se zapomnělo, já mám pocit, že jak už jsem říkala, tak ty úplně tradiční tradice se už tolik neprovádí, ale mám takový pocit, že v posledních třeba 30 letech je taková tradiční tradice shon a nakupování vánočních dárků, takže podle mě chybí trochu ten prvotní význam Vánoc. Sejít se, být chvíli zase spolu, vymyslet někomu dárky, proti tomu taky nic nemám, ale v nějakém omezeném množství a hlavně v klidu a hlavně teda ten prvotní význam Vánoc, zastavit se, být chvíli spolu…

Je naopak nějaká tradice, co dřív třeba neměla takový význam, ale dnes se dostává do popředí? Mě napadají třeba dárky nebo pak jak už jsi říkala asi ten shon, že jo?

Hm, asi jo.

Máš už všechny dárky nakoupené?

Nemám, skoro žádné, jako každý rok, ale jsem na sebe pyšná, protože je mám už skoro všechny vymyšlené a těším se až je všechny pořídím a jak se budou obdarovaným líbit. Což je u mě letos světlá výjimka, protože já jsem spíš takový ten rozjímající typ, takže to nakupování dárků nemám moc ráda, nevím většinou ani co těm lidem vymyslet, takže to odsouvám, ale letos je to teda jinak!

Na jaký dárek, co budeš někomu dávat, seš nejvíc pyšná?

Já bych to nerada prozrazovala, ale je to asi pro mamku a těším se až jí to dám, je to trošku spojené se mnou, ak doufám, že se jí to bude líbit.

Co se tak v minulosti nejvíc dávalo? 

To záleží asi na době, ale kdybych to tak shrnula, tak to co bylo. Ve středověku si lidi dávali třeba jablka, oříšky, po domácku vyrobené panenky a s tím, když přicházelo další zboží, tak se mohlo přidávat víc materiálních dárků.

A kdy podle tebe začaly Vánoce a dárky nabývat takové podoby, jakou mají dnes?

Nejsem historik, takže těžko říct, kdy to tak začalo, ale myslím si, že to bylo zase s tou dobou, s tím konzumním způsobem života. Kdy je všeho dostatek, a tak lidi chtějí víc to, co vidí.

Myslíš, že některé období v minulosti naší země přispělo k tomu, že lidé přestali dodržovat tradice v takové míře jako dřív (ačkoliv teda nejsi historik), protože dnes to určitě není obvyklé ve všech rodinách.

Myslím si, že je to taky práce té doby. Spousta tradic je spjata s pohanskými zvyky, křesťanskými zvyky a těmi rituály, které měly přivolat štěstí, hojnost, zdraví, úrodu,… A tak teď, když jsou lidi informovanější, tak už úplně nevěří tomu, že je nějak ochrání když upečou cukroví v určitém tvaru.

A kam je podle tebe nejlepší zajet či nahlédnout, aby člověk viděl Vánoce právě ve své původní české podobě? Je to nějaký tvůj oblíbený skanzen, knížka, film?

Teď mám knížku Tradinář, který opravdu doporučuju, protože tam jsou popsané starší tradice, ale i nějaké, co si můžeme sami vymyslet, takže to může určitě sloužit jako velká inspirace. Je to rozdělené dokonce do jednotlivých ročních období, takže víte, kdy se přesně na co připravit. A skanzen? Já jsem z východních Čech a na hlinsku je Veselý kopec, tak ten určitě a v létě jsem byla v Rožnově pod Radhoštěm ve skanzenu Valašská dědina, tak tam mají určitě taky nějaký krásný vánoční program.

Nesmíme taky zapomínat na jídlo, od kdy se u nás na Vánoce běžně servíruje kapr s bramborovým salátem?

Co jsem se dočetla, tak obdoba bramborového salátu se objevila v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, ale obsahovala brambory, hodně majonézy, kořenovou zeleninu a zbytky od různých druhů jídel. A v našem jídelníčku se tahle tradice ustálila po 2. světové válce.

Jíte doma kapra se salátem?

Máme kapra se salátem a brácha má kuřecí řízek.

Co dalšího patřilo tradičně k českým vánočním pokrmům a dělají se ještě vůbec?

Před smaženým kaprem se u nás dělal kapr načerno, čož je s omáčkou se švěstkama, ořechama a jablkama. Ale taky záleželo na tom, jestli byl kaprů dostatek, vím, že v jeden čas se tohle jedlo spíš jenom v rybářských oblastech a určitě se jedly různé luštěninové kaše. Luštěniny mají u nás vůbec velký základ, protože tady máme super podmínky na pěstování a uskladnění a taky obsahují spoustu látek i v průběhu chudoby. Na štědrovečerním stole pak měl velký význam taky houbový kuba, což je jídlo z hub a krup.

Hrozně zajímavým jídlem mi přijdou taky obědy, každý mívá něco jiného. U nás se třeba tradičně jí jen vánočka, jinde Kuba a někde zase čočka, která teda u nás vítězí až na Nový rok. Co je tím klasickým obědem z minulosti?

Zase záleží na období, ale myslím si, že dřív to nebylo zas tak bohatý, aby měli jak oběd, tak i večeři, ale to je spíš jen takový můj názor. Většinou se ale objevují zase ty luštěninové kaše, když už o tom někde čtu.

A vy míváte co?

Tradičně právě nic 😀 My možná s mamkou ujídáme cukroví a třeba chlebíček, který připravujeme, ale jinak pak večeříme zase brzo, okolo pátý šestý hodiny.

A ještě úplně na závěr, na jakou tradici (ačkoliv teda nedodržujete ty úplně klasické) se nejvíc těšíš a proč?

Já se těším na celý ten den. On je teda v takovým ruchu, že bych si ho představovala ještě trochu klidnější s koukáním na pohádky a tak, ale ani mi to moc nevadí, ono to pak alespoň rychle uteče do toho očekávaného večera. Já potom jak jedu za babičkou, resp. ji vezu do kostela a pak k nám, tak ona se vždycky zabalí, jak kdyby jela někam na týden, takže ten odjezd je vždycky tak na hodinu, než ona všechno dobalí a zkontroluje a v tý situaci si vždycky říkám, že už jsem mohla být v klidu doma, popíjet si ten svařáček, ale když se na to podívám takhle zpětně, tak mě to vlastně baví a je to moje oblíbená naše jedinečná tradice. Ona je u toho babička totiž strašně roztomilá, protože i ty dva kilometry jinde jsou pro ni velká událost.

Já ti moc děkuju za všechny odpovědi a přeju ti krásné tradiční Vánoce v klidu a s tvými nebližšími, protože to je na Vánocích asi to nejdůležitější ♥

 


 

A pokud se chcete o tradicích dozvědět ještě víc a to nejen o adventu a Vánocích, nezapomeňte Janu sledovat na jejím blogu (http://www.ceskazceska.cz/) a instagramu (@ceskazceska_blog) a pro víc té vánoční inspirace si můžete koupit knížku Krásné Vánoce, které je právě Janča taky součástí 😊

Jaké tradice se dodržují u vás doma?