Adventní trhy jako nejlepší zdroj vánoční nálady

Krásný den!

Právě začíná víkend a vy se možná těšíte na zasloužený odpočinek po prvním náročném adventním týdnu, ale zase prolenošit celý den v posteli? Občas je to opravdu potřeba a pokud to tak cítíte, udělejte to! No ale pokud si říkáte, že byste přeci jen měli alespoň něco podniknout, zkuste oslovit nějaké své přátele, kamarády či rodinné příslušníky a vydejte se spolu na nějaké krásné adventní trhy.

V tento okamžik se konají v kdejakém městě, takže věřím, že ani vaše cesta na ně nebude moc dlouhá a za nasátím vánoční atmosféry se s chutí vydáte. Pojďme se virtuálně na ně tak trochu přenést i teď a třeba právě po dočtení tohohle článku se na ně vypravíte i v reálu.

Když už jsem mluvila o těch městských trzích za sebe můžu doporučit v Praze ty na Náměstí Míru, které nejsou nijak obrovské, vždy mají krásnou atmosféru, nemačkáte se na nich s milionem lidí (ale jenom s 900 000 :D) a nejsou tak strašně komerční jako třeba ty na Staromáku. No představte si to sami, procházíte okolo jedno stánku za druhým, z několika stánků na vás doléhá vůně ať už vánočního cukroví nebo klobás, v jednom z nich si dokonce ke své radosti kupujete svařák a buďto se na chvíli zastavíte a s výhledem na krásný kostel sv. Ludmily si ho u společného pokecu s přáteli vypijete, nebo ho postupně usrkáváte při prohlížení různých maličkostí neodmyslitelně spojených právě s tímto vánočním časem.

Chápu však, že ne všichni se ale dostanete o adventu do Prahy a upřímně, mnohdy jsou lepší trhy v menších městech. Mojí srdcovkou jsou liberecké adventní trhy na náměstí před radnicí. Mají svoji určitou nezapomenutelnou atmosféru. Stánků tu není přehršel, ale zase v každém najdete něco jiného, což mi třeba trochu vadí na těch pražských, které jsou hodně komerční a u většiny trhovců seženete jen svíčky a jiné vánoční kýče. Na těch menší trzích na vás naopak narozdíl od toho čekají místní tvůrci, kteří vám s láskou předají něco ze své výroby.

Najdete tady vykrajovátka všech různých tvarů na perníčky, linecké a jiné cukroví, veselé vařečky, trička, náušnice a mnoho dalšího. Nechybí samozřejmě ani stánky s domácími sirupy, klobáskou, korbáčikem, trdlem či tradičním vánočním cukrovím. Na zahřátí si můžete koupit čaj či svařák a to vše si užít s výhledem na architektonicky krásnou radnici.

Jediné, co musím říct, že mi letos na libereckých trzích vadí (a to jsem na nich ještě nebyla, jen jsem to viděla u kamarádky na instagramu), že postavili na tohle docela malé náměstí ruské kolo, které dost zastiňuje strom a podle mě na sebe strhává až moc pozornosti, kterou si o vánočním čase nezaslouží. I přesto ale tyhle trhy doporučuju!

Třetím a dnes i posledním mým tipem jsou trhy s přidanou hodnotou a to ty, které se konají většinou jako doprovod k jiné události. Mám tím na mysli třeba různé slavnosti na nějakých statcích, zámcích či hradech, kde většinou vystupují různé soubory, probíhají nejrůznější tématické prohlídky a podobně a trhy jsou většinou obsazeny opět místními prodejci.

Na takovýhle jarmarcích nakoupíte určitě spoustu krásných ručně dělaných dárků pro své nejbližší a zabavíte tím i ty nejmladší členy své rodiny, pokud ten ostatní program vyberete správně 🙂 Na internetu jsem se schválně podívala a dávám vám sem pár odkazů na akce, které mi přijdou zajímavé, ale dopředu říkám, že jsem na nich nikdy nebyla, i když třeba ta místa jako taková můžu doporučit. Ale proč sedět doma, že jo? Tak mi pak schválně, jestli někdo někam z mých tipů zajedete,dejte vědět, jak se vám tam líbilo…

  • Zámek Loučeň – prohlídky „Příběh vánočního stromečku“ (26.11.-12.1.)
  • Hrad Rabí – „Vánoce na Rabí“ (7.12.)
  • Zámek Třeboň – mnoho akcí v rámci události „Zámecké Vánoce“ (30.11.-30.12.)
  • Zámek Míšek pod Brdy – Vánoční prohlídky pro děti (7., 8., 14., 15.12.) a Vánoční prohlídky pro dospělé (8., 15.12.)
  • Hrad Bítov – Vánoční prohlídky (7.-8.12.)
  • Hrad Šternberk – Vánoční prohlídky (7., 14.12.) + další akce až do Silvestra

Jaké trhy máte rádi vy? A je nějaká vánoční akce, na které nemůžete žádný rok chybět?

Krásný víkend a neseďte doma 😀

 

P.S. Pokud máte v plánu se vydat i někam za hranice a nechcete zůstat jenom u nás v Čechách, tady si můžete přečíst můj starší článek trzích doplněný fotkami a videem z Vídně…

Korkové podtácky

Krásný den, dnes vám přináším první článek z rubriky, kde vám budu ukazovat, jak si zpříjemnit adventní večeře. A dneska to bude tip na to, jak si vylepšit korkové podtácky, které jsou už tedy samy o sobě hezké, ale teď si je můžete vyzdobit podle svého vkusu.

Na první návod budeme potřebovat: korkový podtácek, tempery, černý fix, pravítko, úzké štětce, kelímek s vodou

Na tento návod jsem použila podtácek ve tvaru kytičky, ale vy můžete klidně použít i kulatý nebo čtvercový. U těch je ale jedinou nevýhodou složitější rýsování 😉. Důležité je ale použít podtácek z té strany, kde je jemnější struktura. IMG_7243

Nejprve musíme najít střed podtácku, protože budeme rýsovat přímky procházející středem. U toho mého je to jednoduché, tam jsem vždy jen spojila protilehlé body, kde končí okvětní lístky a ono vám to pak střed vytvoří samo. IMG_7246

Díky středu se pak dají jednoduše vytvořit „trojúhelníky“. Je dobré si dávat pozor, ať jsou všechny stejně široké, protože pak to vypadá nejlépe.

Pak už stačí jen jednotlivé části vybarvit, což je naprosto na vás, jaké barvy použijete. Ale budete potřebovat opravdu tenký štětec, protože u středu jsou ta místa k vybarvení velmi malá. IMG_7247

Na druhý typ budeme potřebovat: tempery, štětec, lepicí pásku, kelímek s vodou

Hlavní motiv nám tady bude tvořit lepicí páska (nejlépe papírová, ale já ji neměla). Tu nalepte tak, aby místa, která nebudou pod páskou, tvořila několik menších tvarů. IMG_7248

Poté si vyberte barvy a všechny nepřelepené části vybarvěte. Já osobně nedoporučuju obarvit dva sousední tvary stejnou barvou, ale je to jen na vás. IMG_7252

Nakonec stačí jen izolepu odlepit. Já ji odlepovala ještě před zaschnutím, ale to si musíte dávat pozor, abyste si barvy nerozmazali. IMG_7254

Nejlepší na této výrobě podtácků je, že si to můžete udělat přesně tak, jak se to líbí vám. Tak pokud to i vy zkusíte, tak budu moc ráda.

Největší kouzlo mají Vánoce s dětmi aneb rozhovor s Time for mommy

Simča je mladá maminka na mateřské dovolené už jen s jednou neposednou dcerkou. Ta druhá jí totiž už nastoupila do školky. Simča ke všem problémům i radostem přistupuje se selským rozumem a snaží se svoje holky vést životem, jak nejlíp to sama umí. Mimo svou mateřskou se ale velmi aktivně taky věnuje instagramu a svému Youtube kanálu, kde se svými sledovateli sdílí svůj život takový, jaký je bez zbytečných okolků a přetvářek, čehož si na ní spousta lidí určitě moc cení. No a v dnešním okýnku adventního kalendáře mám pro vás tu možnost nahlédnout trochu do jejího soukromí a hlavně pod pokličku tématu jaké jsou Vánoce s vlastními dětmi. Tak se pohodlně usaďte a přečtěte nebo poslechněte si rozhovor s touto super ženou, maminkou a hlavně neskutečně milým člověkem…


Simi, ty už máš za sebou Vánoce hned ze tří nebo možná čtyř pohledů. Nejdřív jako dítě, potom jako odrostlé dítě slavící Vánoce se svými rodiči, Vánoce jen ve dvou s tvým manželem Tomášem a teď s vlastními dětmi. Které z nich jsou podle tebe ty nejkouzelnější?

Podle mě mají každé Vánoce něco do sebe. On ten Štědrý den má kouzlo sám o sobě, takže nemůžu říct, že by to byly jedny konkrétní Vánoce, když jsem byla malá nebo když je teď prožívám jako rodič s dětma, ale jednoznačně pokud je tam nějakým způsobem ten dětský element tak to nabírá úplně jiný obrátky a má to svoje kouzlo, protože co si budem, Vánoce jsou hlavně pro děti, protože my víme, jak to všechno funguje a nemá to tak pro nás ten pravý šmrnc. Takže bych v tomhle smyslu porovnávala Vánoce, kdy já jsem byla dítě a teď, když se to snažím předávat svým dětem.

A máš nějaké jedny konkrétní, na které dodnes ráda vzpomínáš?

Jako dítě jsem měla krásný každý Štědrý den, ale pamatuju si jedny, kdy rodiče vzali televizi z obývacího pokoje, dali ji do jídelny, prosklenou stěnu mezi těmito pokoji zakryly a my jsme celý den trávili právě v té jídelně a čekali jsme, co se odehraje na tý druhý straně v tom obývacím pokoji. A doteď nevím, jak to rodiče vlastně udělali, přesně v šest večer se tam rozsvítil stromeček, zatímco my jsme byli společně v té jídelně a můžu říct, že v tu chvíli jsem měla tep asi 220, protože to pro mě bylo prostě hrozně kouzelný. No a potom s dětma jsou to samozřejmě první Vánoce jako rodič, to si troufnu říct, že jsem byla dojatá od rána do večera.

A když zůstaneme u těch Vánoc, které už jsi strávila s holkami, ať už jenom se Zorinkou nebo i s Lottkou, protože Vánoce s dětmi mají přece jen, jak už jsi říkala, nejvíc co do sebe, co je z nich pro tebe takový nejsilnější okamžik?

To těžko říct. Nejsilnější okamžik je určitě vždycky ten, kdy dítě vidí ten stromeček. Nám totiž Ježíšek nosí jak stromeček, tak i dárky, takže ten moment, kdy holky (nebo i jen Zorinka) vstanou a vidí, že tam byl ten Ježíšek, to jsou pak úplně rozklepaný a natěšený, co vlastně bude. No a pak nejsilnější druhý moment je, když se tam objeví nečekaně ty dárky. To jsou ty momenty, které se prolínají už od té doby, co jsem já byla to malé dítě až dodnes.

Asi jsou ale zase přípravy náročnější, ne?

To samozřejmě, jako dítě vlastně jenom čekáš, že něco bude. Ale neřekla bych, že je to úplně náročný, spíš cítím víc zodpovědnost třeba při nakupování dárků, aby to děti nezklamalo, ale bylo to i trochu vyvážený v tom, že nechci aby nedostaly úplně všechno. Náročný to ve výsledku vlastně ani není, já si to spíš užívám, já sama totiž Vánoce hodně prožívám.

Je pro tebe těžké vybrat dárky pro holky? 

Musím říct, že je to hrozně těžký i v tom, co už jsem nakousla, že člověk těm dětem chce dát všechno, ale zároveň nechce aby braly jako samozřejmost to, že dostanou všechno, co si přály, ona by pak radost byla sice 100%, ale my bychom jim dělali takovou opičí službu. A to není podle mě správně. Sama si pamatuju, že když jsem si něco přála a nedostala to, tak jsem si to přála o to víc a ta radost z toho pak byla ještě větší než kdybych to dostala napoprvé. V mojí době to byl třeba mobil, který mi mamka celý rok říkala, že určitě nedostanu kvůli penězům a tak, ale já ho tam nakonec našla a ten pocit si pamatuju dodnes. Takže je důležitý tam najít nějakou tu rovnováhu. A já mám ještě výhodu, že mám malý děti, který dobře znám a oni samy úplně nevědí, co chtějí, protože v hračkárně by samozřejmě chtěly úplně všechno, ale za půl hodiny už si na to ani nevzpomenou, tak se snažím jim dávat jak to, co oni chtějí, tak i to co využijeme a oni by na to samy nepřišly.

Jaké dárky jsou podle tebe nejvhodnější pro takovýhle malý děti?

Právě ta kombinace toho, co si přejou a jak je ten rodič zná. Já mám pro ně třeba letos nějaký Montessori hračky, protože Zorinka už je ve věku, kdy chce poznávat víc písmena a čísla, ale ona nedokáže říct, že chce nějakou takovouhle hru, protože ji třeba nikdy neviděla, nicméně já vím, že ji to bude bavit a využije to. Zároveň si ale myslím, že by měly holky dostat něco, co si přejou, i když pro mě je to třeba jen blbost, co bude zabírat místo v pokojíčku. Prostě zase najít nějakou tu rovnováhu. Čeho se já osobně ale vyvarovávám úplně jsou věci, co děti potřebujou, jako boty, oblečení a tak, protože to ty děti neocení a když jsou pak větší, tak vlastně ani neví, jak na ně reagovat, aby nezklamaly rodiče, to si dost dobře pamatuju ze svého dětství.

Když už jsme u těch dárků, nesmíme zapomenout ani na tvého manžela, s dárky pro muže to míváme jako dámy dost složité, nemáš pro nás nějaký tip?

No to mi povídej! My jsme v tomhle směru s Tomášem hrozně marný a to na obě strany, jak dárky pro mě, tak právě pro něj. Ovšem letos mám jeden tip, který je sice hrozně neosobní, ale každý, kdo řídí ho určitě využije a napadl mě koupit alkohol tester. On Tomáš totiž hodně pracovně řídí a většinou jako muzikant přespí na nějaké akci, kde si třeba pivo dají, tak mě to tak napadlo a teď to chci koupit i svému tatínkovi, protože ačkoliv nejsme rodina alkoholiků, tak mi to přijde jako užitečný a originální dárek.

Jseš zastáncem spíš víc menších dárků, nebo třeba jen pár hodnotnějších?

Záleží jak pro koho, pro ty děti je podle mě lepší, když mají víc těch dárků, zatímco mamce vždycky koupím radši něco hodnotnějšího, co jí vydrží, poslouží a udělá radost. I když to vybírání je dost náročný, protože si většinu koupí sama.

A když se přesuneme k atmosféře, která je určitě taky důležitá, ne-li víc než dárky, i když s dětmi… Myslíš, že je pro ně atmosféra důležitá?

Myslím, že určitě. Ta atmosféra je podle mě to nejdůležitější a pokud ji ty rodiče nedokáží vytvořit nebo je něčím pokažená, tak to ty děti strašně vnímají, protože je to přece jenom pořád „jeden obyčejný den“, ze kterého právě ta atmosféra dokáže vytvořit něco kouzelnýho.

Dodržujete doma nějaké tradice?

Takový ty český tradiční tradice asi ani ne, ale když jsme byli malí, tak jsme měli takovou tradici s tátou, že jsme vždycky chodili sami někam na procházku, mamka zůstávala doma (a mě až asi v 15 letech došlo proč 😀 ) a vždycky mi to bylo líto, že nejde s náma a úplně jsem to nechápala, ale ona se vymlouvala na vaření večeře a tak. Nicméně se mi to i přes absenci mamky hrozně líbilo, že jsme šli s taťkou, a protože jsme bydleli na horách tak byl každý rok sníh, takže to mělo vždycky krásnou atmosféru. No a teď s holkama se snažíme to zase vytvořit tak, aby nám to fungovalo, protože nemůžeme všechno dělat tak, jak jsem byla zvyklá z domu z vesnice a hlavně já nechci být ochuzená o žádnou chvíli s nima, jako to mívala právě moje mamka.

A stromeček vám teda nosí Ježíšek máte ho ale živý nebo umělý ? 

Když jsme byli s Tomášem sami nebo Zorka byla malá, tak jsme měli umělý, ale teď už se snažíme mít živý, protože přece jenom ta vůně, ta atmosféra a to, že jdeme vůbec ten stromeček koupit má něco do sebe. My to máme jako takový „obřad“, při kterým jsou holky úplně natěšený, jdeme se všichni společně podívat, řekneme si, který by to tak měl být a potom nám ho ten Ježíšek donese na ten balkon.

V kolika ty jsi vlastně přestala věřit na Ježíška?

Jak už jsem jednou zmínila, já jsem až v patnácti zjistila, proč s náma ta mamka nechodí ven, ale tak už dřív jsem samozřejmě tak od nějakých osmi let věděla, že dárky nenosí Ježíšek, ale já jsem tomu nechtěla přestat věřit. A i přesto, že už jsme pak i se ségrou nakupovaly dárky, tak jsme do určitý míry hráli doma to divadlo s Ježíškem vlastně až do tý doby, kdy jsme byly dospělý. A já jsem za to ráda, mně by to bylo líto, kdyby mě rodiče ochudili o takovouhle krásnou představu už někdy, když jsem byla malá a rozhodně jsem nebyla zklamaná, když jsem zjistila, jak to doopravdy je, což je určitě i tím skvělým přístupem rodičů.

A co večeříte ke štedrovečerní večeři? Klasicky kapra?

Úplnou klasiku! Já miluju kapra a bramborový salát, nikdy jindy si ho nedělám, pro mě je to prostě na ty Vánoce a vždycky se na něj ještě o to víc těším.

A na závěr ještě něco k těm letošním Vánocům… těšíš se na ně?

Hrozně! Myslím, že je to na mě už i dost vidět

A na co nejvíc?

Těším se už i na to, že Lotka je o něco větší, jsou jí dva roky, takže ta už to chápe úplně jinak a myslím, že teď to začne mít teprve tu správnou atmosféru toho, že tomu holky začnou rozumět, jsou dvě a těším se na to, že my jako rodiče budeme předávat dál tu atmosféru. Já jsem na to hodně zatížená. Miluju ji už od dětství.

A holky? A manžel?

Jo, holky moc. Manžel taky, ale ten to nedává zase tak moc najevo, nechává to víc na mně, protože přece jenom u nich ty Vánoce takhle moc neprobíhaly, oni to měli třeba tak, že si rozdali všechny dárky najednou a pak si je každý rozbalil sám. To je třeba něco, co úplně nechápu, protože u nás to bylo vždycky na několik hodin, kdy se všichni společně rozplývali nad každou rozbalenou maličkostí. Takže já ho vlastně trochu učím ten náš styl.

Máš už všechno doma připravené?

Teď jsme dělali výzdobu, ale nemám ještě zabalené dárky, nemám všechny ještě ani nakoupený, ale chci je zabalit co nejdřív. Dělám to totiž vždycky na poslední chvíli a nemám to ráda, protože první dárek je vždycky nejhezčí a poslední je nejvíc zabalený v izolepě, takže toho se chci letos vyvarovat.

A úklid třeba nějak hrotíš před Vánocema?

Neřekla bych úplně hrotím, protože nejsem nějaký uklízecí maniak, ale musím říct, že mám ráda hezky uklizeno na Vánoce, takže třeba 20. večer je u nás docela dusno 🙂

Tak já ti moc děkuju za dnešní rozhovor, přeju, aby pro tebe byly Vánoce co nejmíň stresové, aby sis je co nejvíc užila ty i tvoje rodina!


Krásné Vánoce a celý advent v poklidu a s vaší rodinou přeju určitě i vám všem, našim čtenářům, pokud vás Simča zaujala a chtěly byste ji vidět „v akci“, nezapomeňte sledovat její Vlogmasy, takový YouTube adventní kalendář plný vlogů, nebo její Instagram taktéž plný vánoční atmosféry a reálného života ♥

A na co z dětských Vánoc vzpomínáte nejradši vy?

Vysouvací přáníčko

Krásný den, dneska vám přináším první článek s návodem na přáníčko. Ukážu vám, jak si vyrobit přáníčko s vysouvacími částmi.

Budeme potřebovat: bílou čtvrtku, barevnou čtvrtku, nůžky, lepidlo, černý fix, barevný fix a trochu trpělivosti

Čtvrtku (formát dle libosti, já jsem použila jen půlku) si přeložíme napůl. Rovnou si můžete z barevné čtvrtky vystřihnout tvar, kterým pak přání ozdobíte, ale to klidně můžete udělat až nakonec. IMG_7222.JPG

V místě přeložení si vyřízeneme otvory, kterými se pak bude vysouvat papír s nápisem. Průřezy by neměly být moc široké, ale ani moc úzké, aby jimi šel pohodlně protahovat papír, ale aby se zároveň moc nehýbal do stran.

Dále si ze zbytku čtvrtky vystřihneme části které budeme vytahovat průřezy. Šířka papíru by se měla přibližně rovnat šířce průřezu. Délka je libovolná, část papíru bude vyčnívat ven a větší část bude schovaná uvnitř. Na konci by měl být papír širší, aby se při vytahování zasekl a nevyklouzl celý. IMG_7224.JPG

Vím, že tento popis je celkem komplikovaný, ale věřím, že to pochopíte, protože víte, jak má přání fungovat.

Poté už stačí vložit proužky do přáníčka a to opatrně slepit. Ale pozor, nesmíte ho zalepit moc, aby fungoval mechanismus vytahování. IMG_7226.JPG

No a nakonec už stačí jen přáníčko ozdobit a někoho podarovat. Možná tento postup zní složitě, ale věřte, že to zas tak hrozné není. IMG_7228.JPG

Pokud toto přáníčko také zkusíte vyrobit, tak se nám pak nezapomeňte pochlubit, jak se povedlo a komu udělalo radost.

Vánoční atmosféra doplněná příběhem z knížky aneb rozhovor s Maya and books

Mája je vášnivá knihomolka, která, jak sama říká, přečte všechno, co ji přijde pod ruku. Není to pro ni
ovšem jen hltání jednoho příběhu za druhým bez ladu a skladu, z každé totiž napíše na svůj knižní
blog krásnou a přehlednou recenzi, díky které si určitě nejeden její čtenář vybere právě nějakou
knížku k přečtení. A protože k vánočnímu lenošení knihy určitě pro mnoho z vás patří, dneska vám s
Májou doporučíme pár knih, probereme knižní dárky a ještě určitě mnoho dalšího z tohoto světa
písmen, tak se pohodlně usaďte a místo knihy si v následujících pár řádcích přečtěte další milý
rozhovor právě s touto mladou slečnou…


Májo, na úvod se tě nemůžu nezeptat, jak se těšíš na Vánoce?
Míšo, těším se moc. Ačkoli nemám ráda zimu a jsem výhradně letní člověk, protože nemám ráda ten
mráz a mokro, tak na Vánoce samotné se těším jako malá. Miluji tu atmosféru 🙂 .

Jé, tak to s tebou naprosto soucítím! A co konkrétně na nich máš nejradši je to ta atmosféra nebo třeba jídlo a dárky anebo konečně pohoda a čas na přečtení několika knížek?
Všechno dohromady! Jak již jsem zmínila výše, tak atmosféra pro mě hraje velkou roli, jídlo a dárky už
ji jen dotvářejí. No a čas na čtení? Ten si nacházím celoročně 😀 .

Já si to myslela, kdo chce čas na čtení si prostě vždycky najde 🙂 A máš nějakou knížku, která ti automaticky navodí vánoční atmosféru nebo kterou čteš prostě každé Vánoce?
Jednoznačně „Jak Grinch ukradl Vánoce“ a „Veselé Vánoce“ z edice Disney. Grinche jsem nikdy moc
nemusela, ale minulý rok mi přítel daroval nově vydanou roztomilou (dětskou 😀 ) knížečku, které se
teď ale nemůžu nabažit. No a ta druhá, to je rodinný klenot. Ta knížka byla vydána v roce 1991 a čtu
si jí na Vánoce prakticky už od dětství. Ty staré Disneyovky ve vánočním kabátku, to je nádhera.

A na jaké knížky se chystáš letos předpokládám, že právě na tyto klasiky a dál?
Ano, samozřejmě na ty dvě výše jmenované, na recenzáky, které se mi nebezpečně kupí, a hlavně na Šelmu! Tu jsem
dostala k minulým Vánocům a je to prostě ostuda, že jsem se k ní ještě nedostala!

A jaké si přeješ pod stromeček letos? Máš vůbec nějaké takové, nebo si radši všechny knížky vybíráš sama,
aby byly opravdu to, co ráda čteš?
Abych pravdu řekla, tak si knihy vybírám spíše sama. Nicméně, letos jsem příteli decentně naznačila,
že bych si ráda konečně přečetla Harryho Pottera (ano, ještě jsem ho nečetla) a že se mi líbí ta
ilustrovaná vydání, tak se nechám překvapit 🙂 . Jinak s jistotou vím, že od mamky dostanu něco
lepšího – obří knihovnu!

Wow! Tak to je krásný dárek pro takového milovníka knížek, konečně je budeš mít kam dávat,co?
No právě!

A jaká knížka byla v minulosti tvým nejkrásnějším dárkem?
To asi nejde jen tak říci, každá knížka, kterou jsem kdy dostala, pro mě má nevýslovnou hodnotu 🙂 .

To je krásný přístup a obecně dárek, na který nikdy nezapomeneš?
Když jsem od přítele jsem dostala lístky na Imagine Dragons, to jsem brečela štěstím. Jinak, jak jsem
řekla, ať už knihy, nebo cokoli jiného, vážím si všeho.

A když se na to podíváme z druhé strany, dáváš ostatním knížky pod stromeček ty?
Dávám, ale z mého okolí není bohužel nikdo nijak velký čtenář 🙂 .

To je teda docela paradox, ale jaké knížky bys doporučila dát někomu, jehož oblíbený žánr vůbec neznáme? Existují vůbec takové univerzální knížky?
Tohle je ta nejhorší otázka na světě 😀 ! (Omlouvám se 🙂 )Pracovala jsem v knihkupectví a když se na mě obrátil člověk
s tímto dotazem, byla jsem úplně vyděšená. Ale myslím si, že se všechno dá zvládnout. Univerzální
knihy existují, ale i neexistují. Může se jednat o nějakou ilustrovanou knihu, nebo o nějakou vtipnou,
nebo naučnou literaturu, ale vždy víme aspoň něco o člověku, kterého chceme obdarovat a knih je
přehršel, takže vybrat něco, čím se trefíme do vkusu, není problém.

View this post on Instagram

Tak jo, protože jsem se kvůli praktičnosti rozhodla recenzi hodit sem a ne na blog, tak tu dnes máme nové fotky! Hravá anatomie je knihou, která vás ve stručnosti a zábavně provede lidským tělem. K dispozici máte tři čočky – červenou, zelenou a modrou. Pomocí každé čočky můžete na jednom obrázku vidět kosti, svaly a orgány. Kniha obsahuje tři “kapitoly” ke každé části těla. Úvod, rentgenovou místnost a detailní popisy. Díky tomu se hravě dozvíte více o lidském těle! . . Kniha určitě není určena pro mediky apod., je spíše pro širokou veřejnost, která má zájem se takto zabavit a něco více se dozvědět. Mně se to moc líbilo, zpracování je krásné a originální a myslím, že je to ozdoba každé knihovny ❤️. 5*/5* Děkuji @knihydobrovsky za výtisk ❤️. . . . {#recenze #kniznirecenze #knihy #kniha #book #books #ilovebooks #bloger #bookstagram #spoluprace }

A post shared by Maya and Books (@maya_and_books) on

No vidíš, ale jaké super tipy jsi vymyslela, přece jenom je v tomhle ohledu ale určitě jednodušší nakupování knížek pro malé děti, jaká byla tvá nejoblíbenější, když jsi byla malá?
Jako malá jsem milovala takové ty dětské detektivky, nebo (jak jinak) takové ty příběhy o koních :).

Milovala jsi vůbec knížky už od mala nebo jsi k tomu dospěla až později?
Ke knížkám jsem byla vedena už od malička. Maminka mi četla před spaním, s babičkou jsem zase
každý pátek chodila do knihovny a celá moje léta ve školce a na základce byla prokládána katalogy
z Klubu mladého čtenáře 🙂 .

Jé, ty jsme dostávali taky! A máš nějaký tip i pro úplné opaky knihomolů, jako jsem já, jak si takové čtení zamilovat? Přece jen teď o Vánocích bude asi nejvíc času na to začít a ta atmosféra k tomu taky trochu přispívá, že jo?
Jde o to, že si musíš vybrat něco, na co máš chuť. Do čtení se nemůžeš nutit a nemůžeš číst něco, co
tě prostě nebude bavit. Vyber si třeba něco vánočního, nebo napínavého, romantiku, pokud máš
ráda zamilované příběhy… Je toho spousta. A nebo se můžeš účastnit různých výzev, to je taky
sranda, ale já u toho nedokážu vydržet 😀 .

Máš ty osobně nějaké čtecí rituály, že si k tomu třeba doma zapálíš takhle o Vánocích svíčku, uvaříš si
čaj nebo něco podobného?
Je to docela vtipné, ale já doma skoro vůbec nečtu. Bydlím na vesnici, a tak když jedu do školy, nebo
do práce, čtu v dopravních prostředcích. Doma maximálně před spaním, a to se jen zabalím do deky a
když už, tak si udělám i ten čaj, ale nijak to neřeším 🙂 .

A ještě úplně na závěr, jakou knížku bys jako svou nejoblíbenější doporučila všem našim čtenářům?
Na tuhle otázku nedokážu skoro nikdy odpovědět. Nemám žádnou nejoblíbenější knihu, to
rozhodování je pro mě neskutečně těžké. Každá kniha ve mně zanechala aspoň něco a každá pro mě
znamená něco jiného.

A co vánoční filmy, koukáš nebo jen radši čteš?
Samozřejmě koukám i na vánoční filmy!

Jaké jsou případně tvé největší srdcovky?
Takovou srdcovkou je pro mě Polární expres a klasikou jsou i vánoční pohádky, které běží v televizi – Tři oříšky pro Popelku, Dvanáct měsíčků… to bych pokračovala do nekonečna 🙂 .

Možná až do příštích Vánoc, co? 😀 Tak já děkuju moc za všechny tvoje odpovědi, přeju co nejpohodovější advent i nadcházející Vánoce, spoustu přečtených knih a hlavně hodně času na ně ♥
Také moc děkuji za možnost se zúčastnit Tvého rozhovoru. Přeji Tobě, ségře a všem čtenářům, ať si
Vánoce a Nový rok užijí, jak nejlépe to jde 🙂 .

Zdroj: https://www.maya-and-books.cz/wp-content/uploads/2019/09/FullSizeRender-200×200.jpeg

A pokud vás Mája přesvědčila ke čtení či jste podobní knihomolové jako ona nezapomeňte ji sledovat
na jejím blogu (maya-and-books.cz) a instagramu (@maya_and_books), kde se s vámi postupně podělí určitě i o všechny své knižní dárky a objevy na konci tohoto i v celém příštím roce 🙂

A co vy? Čtete? A jaký knižní dárek by vás letos nejvíc potěšil?

Krásné úterý ♥

Recept na utopence

Krásný den, myslím, že se mnou budete všichni souhlasit, když řeknu, že nejtěžší je vymyslet dárek pro muže, u mě konkrétně pro tátu. A protože většina mužů má ráda maso, tak si myslím, že utopenci jsou určitě vděčným dárkem.

Budeme potřebovat: špekáčky (počet podle toho kolik sklenic chcete naplnit), cibule, ocet, vodu, nové koření, celý pepř a zavařovací sklenice IMG_6580.JPG

Nejprve si musíme svařit vodu s octem, kterou pak budeme špekáčky zalévat. Smícháme si vodu a ocet v poměru 3:2 (my dáváme 3dl vody a 2dl octa, tomu odpovídá 7 špekáčků). Přisypeme nové koření a pepř a necháme projít varem. IMG_6583.JPG

Mezitím si nakrájíme špekáčky a cibuli. Je jedno na jak velké kousky špekáčky nakrájíte, my je doma krájíme podélně napůl, ale vy můžete třeba na kolečka. Cibuli je nejlepší rozřezat právě na kolečka. IMG_6581

Vodu s octem necháme trochu vychladnout, abychom se nespálili, a poté už můžeme vrstvit do sklenic.

Vždy pokládáme pár špekáčků, pak cibuli a tak pořád dokola. Pokud chcete, můžete z octu vyndat koření a přidávat ho mezi špekáčky postupně, aby vám nezbylo jen nahoře. IMG_6582.JPG

Po naplnění celé sklenice zalijeme vodou s octem a pořádně utáhneme víčko.

A teď už stačí jen zabalit a někomu darovat pod stromeček. Nezapomeňte připsat, kdy by se měly konzumovat, protože je dobré je nechat alespoň dva týdny uležet. IMG_6584

Věřím, že se vám tento nápad líbí a třeba někomu pomůže při vymýšlení dárků.

Prosinec jako jedna velká párty aneb rozhovor s Brunch by PJ

Péťa je mladá blogerka věnující se módě, a to nejen pasivně nošením trendy kousků, hledáním nových módních návrhářů a značek, ale také aktivně tím, že vytváří svou vlastní recyklovanou módu. Nyní se snaží svůj blog přesměrovat trochu jiným směrem a vytváří z něj internetový fashion magazín doplněný svými příspěvky ze života vždy s trochou nadsázky, ironie a sarkasmu. No a jiná nebude určitě ani Péťa sama v dnešním rozhovoru, který spolu povedeme na téma vánočních a novoročních párty, protože věřte nebo ne, tahle vínomilka si jako první téma, když se řekne prosinec, představí právě tohle, no však si to sami přečtěte či poslechněte…

 


Péťo, na začátek bych se tě chtěla zeptat, kdy jsi vlastně byla úplně poprvé na nějaké párty?

To záleží na tom, od kdy se to počítá, že je to párty a kdy to ještě není párty. Jestli je to ta příležitost, kdy vás kamarád ve čtrnácti pozve k sobě domů a tam vypijete ledničku jeho rodičům, tak to bylo právě ve čtrnácti. No ale pokud se to takhle nebere, tak nevím, to se mi pak už nějak slejvá všechno do sebe. Ale asi to bylo s mým úplně prvním opravdovým klukem asi v patnácti, který mě vzal někam do klubů, kde nalejvali náctiletým, ale ty asi radši nebudu jmenovat 😀 

A hned si tomuhle „stylu života“ propadla, nebo to chtělo ještě pár příležitostí?

Kdybych se vrátila k té sešlosti u toho kamaráda, tak určitě ne, protože když jsem přišla domů, tak to na mě rodiče samozřejmě poznali a nechali mě si svoji první kocovinu zažít se vším všudy, schovali mi dokonce všechny paraleny, ibalginy a tak. Pak v tom prvním klubu asi taky ne, řekla bych, že to přišlo až v době, kdy jsem našla kluby a bary, co jsou mi nějakým způsobem podobný a vím, že když tam promluvím, na někoho úplně cizího, tak si stejně budeme rozumět. A to trvalo nějaký ten čas, takže tak od šesnácti možná sedmnácti.

A je nějaká párty, o který bys řekla, že je pro tebe tou nejlepší na který si byla? Ať už za to můžou prostory, téma, atmosféra nebo cokoliv jinýho?

Asi ne, ono jich bylo víc a nechci říkat, že jedna byla nějaká víc speciální než ty ostatní. Jak se říká, nejlepší jsou ty neplánovaný akce, takže super bylo, když jsme si s kamarádkou třeba v pondělí po škole řekly, že někam jdeme, najednou jsme potkali úplně zvláštní lidi. Nebo třeba středy ty byly taky zajímavý a teď jsem byla ve čtvrtek a bylo to skoro lepší než v pátek, těch lidí bylo míň a mělo to takovou jinou atmosféru. Takže za mě asi takovýhle párty jsou ty nejlepší, protože já hodně ujíždím na atmosféře, která tady byla prostě jiná. A já jak už mám svoje oblíbený bary, tak tam ať si kdykoliv sedneme, tak ať už potkáme někoho známého či cizího, tak to vždycky za to stojí. A pak jsou samozřejmě i specifický večery, kdy kamarádka háže šutrem po Přížský, nebo se snaží okrást černocha, ale to už jsou takový historky, co se spíš líp vyprávěj.

A když už jsi mluvila o té atmosféře, mají pro tebe vánoční a novoroční párty nějakou speciální atmosféru, nebo je to prostě párty jako každá jiná?

Já teda nesnáším takový ty rádoby firemní večírky, tak a teď budeme pít, protože jsou Vánoce, ty jsem vždycky sabotovala a vydržela na nich tak 15 minut. Ale něco úplně jinýho je pro mě Silvestr, který miluju snad víc než Vánoce a tu noc fakt prožívám asi i víc než svoje narozeniny. Jak se spustí o půlnoci hymna, tak já brečim, prostě miluju tu atmosféru. Takže ty mají určitě nějaký to svoje kouzlo, do půlnoci se společně čeká, pak odpočítáváte i s cizíma lidma a o půlnoci se vám začčnou ozývat i lidi, o kterých už dávno nevíte. Prostě na Nový rok máte nejvíc lidí, který teda už zase 2. hned zmizí, ale je to fajn. Já mám ty silvestrovský párty fakt hrozně ráda. 

A je něco,co by podle tebe nemělo na žádné takovéhle párty chybět?

Lidi! Já si myslím, že by se to všechno dalo zvládnout i o perlivý Mattonce, ale lidi jsou prostě hrozně důležitý, a pak samozřejmě ta atmosféra. Můžete tam mít super atrakce i lokaci, ale jakmile tam nebude ta správná chemie mezi lidmi, bude to propadák tak či tak.

Kolik jich tak za prosinec běžně stihneš?

Určitě každý týden jednu, jestli jich bude víc, to se ještě uvidí. Já mám pak ještě v prosinci taky narozeniny, 25. máme zase s kamarády tradici, že chodíme do baru, když všichni jezdí za rodinou tak my máme tuhle svoji rodinu z baru, pak máš Silvestr, čerty a Mikuláše, takže ono se to nasčítá. Ještě k tomu musíš připočíst víkend, kdy máme ale zase víc přátel a jeden nemůže v sobotu a druhý může naopak jenom v sobotu, takže já „chudák“ musím v pátek i sobotu.

Pořádala jsi i ty někdy nějakou vánoční/silvestrovskou párty?

Když jsem se odstěhovala po maturitě do svýho, tak mi domovník donesl víno a najednou se to nějak zvrhlo a bylo tam spoustu lidí. Druhý den ráno mě pak sousedka tahala z bytu, že mě vystěhuje, takže od tý doby už ne. Ale chtěla bych někdy takovou tu intelektuální párty ve velkým bytě s mramorovýma parketama, balkonem a tak a k tomu pozvat ty přátele, co nebudou dělat blbosti, ale jen tam postávat se sklenkama a já se do tý doby už třeba naučím i vařit a připravím něco dobrýho. Ale do toho musíme všichni ještě dospět. Nicméně bych to chtěla spíš, jak to vidíme ve francouzských než amerických filmech, protože tam se to většinou zvrhává a já nemám ráda úplně vožralý lidi.

Ono, když nějakou párty takhle pořádáš, tak si ji pak zase tak moc neužiješ, nemyslíš?

Taky asi. Já ale obecně nemusím moc priváty, všichni jsou z toho nadšený, ale já ještě nezažila něco, kde by mě to fakt bavilo. A to jsem byla už na docela hodně, dokonce i u jednoho kamaráda, co má vilu dost podobnou mýmu vysněnýmu bytu, akorát asi o tři patra větší, ale ani tam mě to nechytlo. Já to mám prostě radši v těch barech.

A ještě úplně na závěr něco k letošku… Na kolik párty se letos chystáš, zase tak 4 nebo 5?

Vzhledem k tomu, že jsem teď něco jako novinář, tak obrážím různý press akce (pozn. akce různých firem určených právě pro novináře s cílem propagace a představení svých produků), tak mám v týdnu tak 2 párty, takže popravdě přesný počet nevím, ono se to stejně většinou naskytne tak týden předem, ale 4 určitě budou. Ale spíš jich teda bude asi víc, já totiž začnu takhle na konci roku hrozně ožívat, jak se začne brzo stmívat, tak já mám tendenci chodit ven. Třeba na jaře a v létě mě to tolik neláká, ale když přijde podzim a pak zima…

A Silvestr plánuješ strávit zase někde v baru?

Silvestr je docela velký téma teď, protože naposledy jsem slíbila si 3 lidem v tom mým oblíbeným baru, že už jsem tam dlouho nebyla, takže tam strávím Silvestra, ale ještě jsem to neproplánovala s lidma, co se mnou chtějí strávit toho Silvestra, tak uvidím, ale ráda bych. Nicméně ještě hrozí, že mě někdo vyveze mimo Prahu, což bych ale úplně ráda teda nebyla, uvidíme, uvidíme.

Super! Tak já ti moc děkuju za rozhovor, doufám, že se úspěšně propaříš jak k vánočnímu stromečku, tak i do nového roku a v něm ti přeju hodně štěstí, zdraví a lásky a samozřejmě oslav ♥

 


 

No a pokud Pétin párty styl zaujal i vás, určitě ji nezapomeňte sledovat na jejím instagramu (@brunchbypj), blogu (stylebrunch.cz) a poslechnout si ji můžete i ve vám již určitě dobře známém podcastu (Ještě jednu, prosím!) Díky kterému jsme se my dvě seznámily.

A co vy? Obrážíte v prosinci taky nějaké párty nebo si radši advent užíváte v klidu doma?

Ať už tak či tak, přeju vám všem krásný prosinec a už zítra v políčku číslo 2 se můžete těšit na první letošní vánoční recept ♥