Tipy na letní čtení

Myslím, že spousta lidí má prázdniny spojené s volným časem třeba právě na čtení. A já vám dneska představím pár knih, které jsem za poslední dobu přečetla.

 

Náhradní kluk – Kasie West IMG_6590

Tahle knížka se řadí mezi dívčí romány, ale příběh není úplně klasický. Knížka je o holce jménem Gia, se kterou se její přítel rozejde na parkovišti před začátkem jejího maturitního plesu a ona potřebuje rychle něco vymyslet, protože právě na maturitním plese měla svým kamarádkám dokázat, že její přítel opravdu existuje. Rozhodne se tedy oslovit náhodného kluka, jestli by dvě hodiny nepředstíral, že je její přítel. Jenže po plese už se nesnaží vrátit se ke svému bývalému příteli, ale myslí jen na jejího náhradního kluka, o kterém ale nic neví… ani jméno.

Tahle knížka se mi moc líbila a vždycky jsem se těšila až si budu zase číst. Takže moc doporučuju. 🙂

 

Chlad – Arnaldur Indridason IMG_6587

Tohle je první severská detektivka, kterou jsem četla. Arnaldur Indridason je islandský spisovatel, takže i děj se odehrává na Islandu. Příběh pojednává o komisaři Erlendurovi, který se rozhodl z vlastního zájmu rozřešit několik desítek let starý případ mladé ženy, jejíž poslední kroky vedly do hor a pak už ji nikdo neviděl. Zastihla ji totiž byla běsnící bouře, zvláštní ale je, že její tělo se nikdy nenašlo. Žije jen pár posledních svědků, a tak je nejvyšší čas záhadu rozluštit. Jenže ti, kteří si událost ještě pamatují, se ve vzpomínkách nechtějí vracet…

Knížka se mi celkem líbila, ale tím, že to byla moje první severská detektivka, tak to bylo jiné než detektivky, které jsem četla předtím. Ale co cením je, že je tam zachovaná ta informace, že se to odehrává na Islandu a například si tam všichni tykají.

Na západní frontě klid – Erich Maria Remarque IMG_6588

A jako poslední tu mám knížku ze seznamu maturitní četby. Knížka Na západní frontě klid pojednává a popisuje život vojáků. Od výcviku, který je tvrdý a krutý, až po samotné boje na frontě, které jsou také drsné. Tuhle knížku si myslím, že stojí za to si přečíst a jako bonus pro nás, co jsme nedokončili střední je, že si ji můžeme napsat k maturitě.

 

Tak co, četli jste tyto knihy? Pokud ano, tak mi napište, jak se líbily vám a pokud ne, tak si je určitě přečtěte.

marta

Meruňky na slano alá India

Čauky všem!

Včera v instastories jsem se vás ptala (takže, jestli nás tam ještě nesledujete, tak byste měli, pokud chcete být víc v obraze a sem tam i rozhodovat, co si přečtete… @unasvcechach), jestli chcete radši sezónní recept, nebo tip na výlet, a upřímně řečeno jste mě docela překvapili a vybrali si recept. No a protože vás přece teda nenechám o hladu, tak jdeme na něj.

A aby to byl opravdu sezónní recept, jak jsem slíbila, zakomponovala jsem do něj meruňky, těch totiž teď je a řekla bych, že i ještě chvíli bude, spousta. A když jsem včera hledala nějaký recept s nimi na slano, nacházelo mi to samé chutney nebo masité recepty, a tak jsem si řekla, že to teda zkusím nějak zkombinovat sama. Inspiraci jsem si vzala z kari rýže a jak jsem to nakonec celé dokompletovala se dozvíte už za chvíli.

Ale ještě něco málo k těm meruňkám, mají vysoký podíl karotenu a to konkrétně prekurzoru vitamínu A, který ovlivňuje imunitu, obsahují také vitamín C, niacin, který slouží nervům a proti napětí, kyselinu listovou, která zase přispívá ke správné krvetvorbě a ještě díky vysokému obsahu mědi jsou tak meruňky výborné i pro chudokrevné lidi a ještě na závěr doplním obsah vitamínu B5, jež podporuje vitalitu, odbourávání tuků a zdraví vlasů.* Ale to už asi k tomuto zázračnému ovoci stačí a jdeme na slibovaný recept.

Budete potřebovat (na 3 porce):

  • Asi 7 meruněk
  • Kousek cukety
  • Kousek pórku
  • Asi 4 malé mrkve
  • 2 hrsti pražených a solených buráků
  • 2 pytlíky rýže
  • Kari koření
  • Sůl
  • Podle chuti 1/2 bujón, Chilli koření

Jak na to?

Nejprve si dejte vařit rýži, kterou ale vařte o pár minut míň, než je psáno na obalu. Budeme ji pak totiž ještě dodělávat na pánvi s ostatními surovinami.

Na pánev si nakrájíme nadrobno mrkev, cuketu i pórek a nebojte se ani té tmavší části, ta je taky moc chutná. Meruňky nakrájejte na osminy a vše udělejte na troše oleje, meruňky o trochu kratší dobu než zeleninu a jakmile se vám bude zdát, že se vám to připaluje, podlijte to troškou vody a na závěr přisypte i oříšky.

A nyní přijde čas na ochucováníosolíme, zasypeme kari, pokud se vám to bude zdát málo výrazné chuťově, přidejte bujón či trochu vývaru, ale ten doporučuju přidat rovnou místo vody o pár řádků výše, a pokud chcete více pikantní směs, přisypte i chilli, pokud se vám to však bude zdát málo výrazné pouze barevně, počkejte, až přidáte rýži, ta totiž teprve chytne tu správnou barvu.

Jak už jsem tedy naznačila, na závěr smícháme karisměs s rýží a můžeme podávat. Pokud se vám to bude zdát málo meruňkové, klidně na závěr přikrájejte ještě pár čerstvých.

A mně už nezbývá než vám jen popřát dobrou chuť a meruňkám zdar!

Oslovil vás recept? Vyzkoušíte meruňky na slano, nebo radši zůstanete u těch sladkých variant?

Krásný, nejen meruňkový, týden ♥

 

*Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/merunky.htm#ixzz5vepOYaMn

Jak žít okamžikem a přesto plánovat na měsíce dopředu

Čauky všem!

Víte kolik je právě hodin? Co je za den? Jaké je datum? A kde budete přesně za měsíc? Ať už jste na předchozí otázky odpověděli jakkoliv, doufám, že právě teď, v tomto okamžiku, si uděláte pár minut času a přečtete si tento článek, ve kterém bych vám ráda představila svoji tak trochu rozpolcenou osobnost. Chtěla bych vám totiž ukázat kouzlo přítomného okamžiku a jak to zkombinovat, pokud rádi plánujete na týdny/měsíce dopředu.

Těmi otázkami jsem začala samozřejmě záměrně, protože zatímco na první tři bych třeba minulý týden odpověděla, že nemám tušení, u té poslední bych měla téměř jasno. Během týdne na Ohři jsem totiž přičichla k žití okamžikem a naprosto jsem se do toho zamilovala, ačkoliv o mně asi víte, že taky miluju plánování. A jak to tedy skloubit dohromady?

Nejlepší je vždycky kompromis. A ten se tady, ačkoliv je to neuvěřitelné, hledá celkem lehce. Za mě je nejlepší řešení si naplánovat aktivity, které pak prožijete teď a tady a nebude myslet na nic jiného. Tedy se například sbalíte a odjedete na týden pod stan, ano budete to vědět už třeba měsíc dopředu, ale tam už pak budete jen chodit na výlety, zakládat táboráky, povídat si s kamarády a tak dále a tak dále. Co je podle mě taky hodně hodně hodně důležitý, je odpojení od online světa, věřte nebo ne, on instagram nespadne, když na něm týden neolajkujete a ani nepřidáte jedinou fotku. Ty facebookoví „kamarádi“ se taky nikam nevytratí a dokonce ani nebude tragédie, když neuvidíte, co právě dělá váš oblíbený influencer. Zase budete vědět, jak se má Petr, co plánuje Martin a tak a pokud vás bude někdo někde opravdu potřebovat, vždycky vám přece může poslat SMS zprávu, kterou vy si večer přečtete.

Tohle je sice aktivita dlouhodobá, ale rozhodně to jde aplikovat i na akce kratší. Pojďme si vzít třeba takový koncert, během něj vám přece už vůbec nic neuteče, nepřemýšlejte, kdy to auto odvezete do myčky a ani nemyslete na to, co si zítra uvaříte k večeři. Na to je přece spousta jiných chvil, než koncert, na který se těšíte už půl roku.

Je mi jasné, že přítomným okamžikem se nedá žít 24/7, ale je super si některé události opravdu vychutnávat, protože nejen, že zážitek tak bude intenzivnější, ale taky nepochybně dlouhodobější a třeba vám takovéhle chvilkové „jen žití“ zase otevře oči a dodá spoustu nových impulzů do vašeho dalšího života.

Tak si teď zkuste sednout ke svému diáři, naplánovat si pár hodin nebo klidně a možná ještě lépe dní a začněte žít, když se budete totiž utápět jen ve svých plánech a vzpomínkách, nic si nemůžete vychutnat na 100% a pak toho budete litovat. Věřte mi, mluvím z vlastní zkušenosti a přítomný okamžik s přicházejícím létem vždycky miluju a hlavně zažívám víc a víc.

Tak co podniknete? A co to bylo naposledy?

Pro mě neskutečně skvělý třídní výlet na Ohři, kde jsem zase o něco líp poznala s kým mám tu čest chodit už sedm let do třídy a jsem za ně vážně moc ráda ♥

Tak krásný (snad) naplno užitý zbytek víkendu, následující týden i tuto vteřinu…

 

Jak jsem jela za naším nároďákem na Slovensko…

Čauky všem!

Ano, je to už téměř měsíc od zážitku, co vám dnes chci tímto článkem zprostředkovat, ale je to asi docela jedno, vzpomínky přeci nikdy neumírají a já se tak alespoň společně s vámi mohu vrátit do toho krásného, atmosférou a nezapomenutelnými momenty nabitého dne…

Byl pátek 17.5.2019, obyčejný den pro nejednoho Čecha (i když hokej se prožívá jako žádný jiný sport), pro hrstku z nich to ale přeci jen byl den, na který se nazapomíná. Společné jejich poznávací znamení je – sraz na nádraží ještě před osmou hodinou ranní, dresy, šály a česká hrdost. Ano, všichni společně jsme vyráželi na mistrovství světa v ledním hokeji, které přesně před týdnem začalo v Bratislavě, téměř za rohem, tak to by byla přece strašná škoda si ho nechat ujít naživo.

Vlak sice přijel asi se čtvrthodinovým zpožděním, ale není divu, vždyť to nebyl obyčejný vlak, nýbrž fanvlak, který jel přímo do Bratislavy (přes Pardubice a Brno), měl v sobě malý český fanshop a uprostřed výčepní vagon Plzeňského prazdroje. Z cesty jsem měla strach, že bude moc dlouhá, fanoušci se brzo opijí a jízda v kupé i uličce se proto rychle stane nepříjemnou, až nebezpečnou. Nic z toho se mi však nevyplnilo, díky bohu, v kupé s námi jeli skvělí tiší spolucestující, veselí bylo slyšet jen z vedlejšího kupé a komu by to přes den vadilo, takže, cesta utekla jako lusknutím prstu a my stáli v Bratislavě.

Vzhledem k tomu, že jsme dorazili něco málo po poledni a první zápas, na který jsme měli vstupenky, začínal až v 16:15 a nám po cestě docela vyhládlo, jsme se vydali ještě před návštěvou stadionu na nějaký ten dobrý oběd. Nakonec jsme skončili v nějaké kavárničko-restauraci s denním menu, to nějakým způsobem přelouskali ze slovenštiny do češtiny a nakonec vybrané jídlo i zdlábli. Skvěle jsme si pochutnali a pak jsme vyrazili ještě na krátkou procházku městem.

Já měla celou dobu hrdě na zádech českou vlajku a okolo krku šálu Bílých tygrů z Liberce, někomu vadilo, že není česká, já však stále stojím za názorem, že tým je z Čech a zaslouží si podporu i na mezinárodním turnaji, ačkoliv jediný tygr na MS hrál za Slovensko 😉

Když se ale vrátíme k té procházce, tak nebyla dlouhá, moc jsme toho neviděli, ale i to málo se nám moc líbilo a to konkrétně prezidentský palác, Dunaj, Bratislavský hrad z dálky a pak běžné ulice, naprosto totožné s těmi českými, akorát se slovenskými reklamami 😀

To by už ale mohlo k nehokejovým zážitkům stačit. Od Dunaje jsme se totiž už přesunuli přímo k zimnímu štadionu Ondreja Nepely, kde se celý náš odpoledno-večerní program posléze odehrál.

První vstupenky jsme měli na zápas Norsko-Rakousko, tak jsme se museli rozhodnout, koho podpoříme. Já nakonec vybrala Norsko, protože ačkoliv obě země pro mě mají něco do sebe a hrozně ráda bych je někdy blíže poznala, nakonec jsem se rozhodla fandit Norsku, asi z části i proto, že tu měli podstatně menší fanouškovskou základnu. Ve stánku Škoda auto jsme si proto vyzvedli norské vlaječky a papírové hokejové helmy, namalovali si na tváře ale už české vlajky, dali batoh do úschovny a vydali se fandit.

I když teda ještě k těm vlajkám na obličeji… když jsem je malovala tátovi, začínala jsem nejtěžším modrým klínem a okolo šli rakušané (skupinka asi 4 pánů) a tak po nás pokukovali, tak jsem vytáhla i červenou a bílou, kterou jsem pak pokračovala a oni mě poprosili, jestli jim namaluju taky jejich vlajky. Ty naštěstí nejsou vůbec složité, a tak jsem jim je tam z fleku nakreslila a dokonce mi za to dali drobnou provizi ♥ No jediné, co mě na tom mrzelo bylo to, že ačkoliv se německy učím, tak v ten moment jsem se s nimi domluvila spíš rukama nohama, protože ze mě nevypadlo ani slovo, ach jo :/

No nic, vyrážíme rovnou na zápas, po kontrole a propínutí lístků jsme byli přímo v centru dění! Dorazili jsme sice asi dvě minuty po začátku, ale bylo to skvělý: atmosféra, hokej a tak všechno dohromady zapříčinilo to, že než bys řekl švec, už bylo po zápase a my se mohli radovat z prvního vítězství. Norsko porazilo Rakousko 3:5 😀

Pak následovala delší přestávka ve které jsme se stihli navečeřet u místních fast food stánků, domalovat vlajky, vyzvednout na mávání ty české místo norských a mohlo začít to druhé NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UTKÁNÍ DNE! Na led nastoupilo Česko proti Itálii a my (tentokrát samozřejmě už dostatečně včas) čekali na spoustu gólů. Přece jen, Itálie byla o dost slabším týmem.

První třetina byla sice dost nejistá skončila pro Česko „jen“ 1:0, ve druhé a třetí se však už rozjeli a celý zápas skončil českou hymnou, když na kostce svítilo skóre 8:0 ♥ Tenhle zážitek asi ani nejde popsat slovy, atmosféra v Bratislavě byla neuvěřitelná, hokej utekl rychlostí blesku a už jenom fakt, že jsem na MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI byl neskutečný a já si tento sport (a holky, samozřejmě i jeho hráče ♥) zamilovala ještě víc než do té doby, tedy jestli to ještě víc vůbec šlo 🙂

Cestou domů už pak bylo ve vlaku krásně ticho, takže šlo zážitky vstřebávat v klidu a třeba i na chvíli usnout. No co vám budu povídat, den to byl náročný, ale nazapomenutelný a já doufám, že se zase brzo na nějaké mistrovství dostanu. Toto vyprávění bych tedy zakončila naším příjezdem opět na Hlavní nádraží v Praze, tentokrát ale v čase, kdy tu téměř nikdo není a to ve 4:15 ráno 😀

A mě by teď od vás moc zajímalo, jestli hokej taky sledujete, jestli jste byli někdy na takovémhle mezinárodním utkání a co je váš největší fanouškovský zážitek. Protože takových krásných příběhů není nikdy dost ♥

Vím, že jsme si z mistrovství sice nakonec žádnou placku neodvezli, samozřejmě mě to moc mrzelo, ale upřímně všichni hoši z ledu si zaslouží i tak obrovský obdiv a veliké díky za ty neskutečné výkony, co na ledě našich bratrů předvedli a věřím, že pro každého správného fanouška se stali mistry, kteří dokázali neuvěřitelné a určitě jim to v příštích pár letech cinkne. Já jim věřím ♥

Tak a vám už jen na závěr přeju krásný (i když v hokejové pauze – teda kromě finále NHL 😉 ) červen!

Jak využít efektivně své volno

Čauky všem!

Máme volno, ať už mám na mysli víkend či státní svátek, je to jedno, prostě nastal den, kdy se nemusí do práce a my nemáme vůbec žádný program. V tomto okamžiku se lidé podle mě dělí na dvě skupiny. Ta první celý den klidně proleží v posteli u filmu a večer usne s pocitem, jak krásně si neodpočinula. Tady není co řešit, tihle lidé to mají v tuto chvíli o dost jednodušší a článek dál už ani číst nemusí (Ale budu ráda, když ho dočtete 😀 ). Pak je tu ale druhá skupina lidí, pro které tu dnes sedím a sepisuju následující řádky. My (ano, sama se sem řadím) totiž celý den u filmu považujeme za zcela zbytečně zabitý čas a večer jen tak neusneme, protože nás prostě bude tížit ta myšlenka, že jsme den neprožili naplno a že šel využít určitě daleko produktivněji. A přesně proto bych vám ráda představila následujících pár aktivit, u kterých nemusíte moc myslet a mozku tak můžete dát to zasloužené volno, ale sami budete mít (teda alespoň doufám) pocit dobře využitého a prožitého dne. Tak to by už na úvod snad stačilo a jdeme na ty slibované tipy…

Jdi se proběhnout!

Tak tohle jsem tuto středu o státním svátku vyzkoušela na vlastní kůži a můžu říct, že to stojí za to. Nejen, že si krásně vyčistíte hlavu, ale také se příjemně unavíte, protože ten pocit po doběhnutí je k nezaplacení, uvidíte zase část krajiny či města a stihnete si poslechnout několik písniček a nebo třeba epizodu svého oblíbeného podcastu, na který jste zatím neměli čas (A to mě tak napadá, už jste slyšeli naši nejnovější epizodu? Pokud ne, tak tady odkaz na Spotify a tady odkaz pro jablíčkáře na iTunes 🙂 ). Takže běh je vlastně takové kombo pozitiv a hned máte několik důvodů, proč ten den stál za to. Důležité je ale určitě zmínit, že je jen a jen na vás, kolik km uběhnete, zda to budou 2 nebo 15 a zda většinu poběžíte či jen půjdete. Všechno se počítá a pokud běh není nic pro vás, určitě stačí nějaká pěkná procházka. Věřím, že při obojím kolikrát překvapíte sami sebe, kolik km budete mít v nohách a jaká malebná místa třeba potkáte ♥

Udělej si čas jen pro sebe

Tohle je asi jedna z rad, co už jste někdy slyšeli, ale tady prostě nemohla nezaznít, protože ačkoliv máme dost času jen tak nás nenapadne si udělat masku, zalézt si na hodinku do vany plné pěny nebo si třeba jednou za čas konečně udělat pořádnou manikúru v klidu a ne si nalakovat nehty za deset minut a doufat, že si je neobtiskneme do čehokoliv v blízkosti jenom proto, že prostě nemáme čas a musíme si nehty dělat v procesu něčeho jiného. Takže teď, když je čas, nehty mohou dostat svůj zasloužený tvar, barvu a mít i hladkou strukturu. No schválně, kdo z vás to normálně odbývá tzv. za pochodu? Zkuste si proto na tento bod v průběhu svého odpočinkového dne vzpomenout a výsledek uvidíte ještě několik dní 😀

Zavolej babičce

A jsme u těch podle mě netradičnějších tipů. Prvním z nich je zavolat babičce, dědovi, mamince či ztracené kamarádce, není totiž lepšího využití času než ho věnovat někomu, na kom vám záleží. Nejlepší je samozřejmě se s lidmi potkávat osobně, popovídat si u oběda, kafíčka či na procházce. Občas to ale nejde, tak zkuste zvednout svůj telefon a alespoň takhle na dálku si popovídat. Určitě toho stihnete probrat mnohem více, než kdybyste si psali, vyjádříte své emoce a nečekaným telefonátem dotyčného můžete taky moc mile překvapit. Třeba babičky jsou na toto ideální cíle, schválně je někdy zkuste překvapit telefonátem a i jen přes zvuk uslyšíte, jak jste jim vykouzlili úsměv na tváři 🙂

Sepiš si seznam přání (snů/cílů)

Určitě to sami znáte, zeptáte se někoho, co by si přál a on odpoví: „Já nevím, nic mi nekupuj, já nic nepotřebuju.“ Jenže vy mu určitě něco dát chcete, když už se ho takhle ptáte, že jo! Tak abyste byli oblíbenější obdarovávaný, zkuste si v takovém volném dni sednout, sepsat pár svých přání na papír, ten si někam vyvěste a postupně na něj dopisujte věci, co vás napadnou, že by se vám vlastně hodily. A až se vás někdo zeptá, co byste si přáli, budete hned vědět co odpovědět (nebo vám váš chytrý seznam určitě rád poradí 🙂 )

Sepište si seznam snů/cílů

Tady jde o podobné využití času jako v předchozím odstavci, jenže na tenhle papír si budete psát body jen a jen pro sebe, tedy konkrétně pro své budoucí já. Vemte si totiž papír, tužku a fixy (a další kancelářské potřeby, pokud si to chcete udělat opravdu pěkné) a začněte sepisovat svá přání, své sny či své cíle. Je úplně jedno, že není 1.1., takovéhle seznamy se můžou psát po celý rok a věřte, že je super se na ně pak po čase koukat a vidět, jak se posouváte. Kolikrát vám i napsání pomůže se posunout dál, držet se jednoho cíle a namotivujete tak sami sebe a výsledek vám zase vydrží ještě dlouho po tomto volném dni 🙂

Když jsem se teď podívala na ten počet slov, tak tady asi ten článek ukončím, tipů by se ještě určitě několik našlo, ale já věřím, že alespoň ty uvedené vám pomůžou z vašeho odpočinkového dne udělat den produktivní, ale budete se po něm cítit zase plní energie a svým způsobem odpočati. Většinou je totiž potřeba si odpočinout hlavně psychicky, pokud si ale vaše tělo říká o opravdový odpočinek (ano, sama se tím začínám řídit, až když jde do tuhého, tak buďte, prosím, alespoň vy uvědomělí 🙂 ), klidně jeden den vypusťte a zvolte třeba jen ten telefonát ♥

A jaký je váš tip na zproduktivnění odpočinkového dne tak, aby jeho smysl ale zůstal stále naplněn?

Mějte se krásně, odpočívejte, běhejte, telefonujte či sněte a já se na vás těším zase příští týden, tak krásný upršený víkend ♥

Jdou vajíčka nabarvit přírodně?

Ahoj, dneska jsem se rozhodla, že za vás vyzkouším nabarvit vajíčka přírodně a zjistit, jestli to jde. Pro větší intenzitu barvy se má přidat ocet. Ten já jsem ale nepoužila a zkoušela jsem to zcela přírodně. Jediné, kdy jsem použila ocet, bylo při odmašťování vajec. Vajíčka jsem koupila bílá, aby barvy více vynikly.

Jako první jsem vyzkoušela kari koření. Správně se má používat čistá kurkuma, ale já měla jen kari, tak jsem to zkusila s tím. Stačí do hrnce s vodou nasypat dvě až tři čajové lžičky koření a přivést k varu. Vajíčka buď můžete vařit rovnou ve vodě s kořením, nebo je již uvařená vložit do vody s kořením, která prošla varem. IMG_6278

Já osobně jsem vařila vajíčka rovnou ve vodě s kořením a nechala je tam po uvaření ještě kolem půl hodiny stát. Myslím, že jsem tím docílila sytější barvy a tak můžu říct, že toto funguje.

Další jsem zkoušela kafe. To stačí uvařit, čím silnější, tím lepší, a vajíčko do něj na cca 20 minut ponořit. Po dvaceti minutách jsem vajíčko vyndala a zkoumala jeho barvu. Kafe sice na vajíčku zanechalo barevnou stopu, ale byla tak slabá, že to působilo stejně jako kdybych vzala normální hnědé a nijak ho nebarvila. Takže káva sice barví, ale je to trošku k ničemu. IMG_6275

Dále jsem zkusila červenou řepu, které jsem hodně věřila, že vajíčka opravdu obarví. Řepu jsem oloupala, nastrouhala, nasypala do hrnce s vodou a přivedla k varu. Vajíčka jsem opět vařila rovnou s řepou a poté je tam nechala ještě chvíli koupat. Bohužel mě řepa zklamala a vajíčka vůbec nebarvila, ta jen trochu zešedla. Bylo to možná tím, že řepa nebyla zrovna čerstvá a nebo již zmiňovaným octem. Mně to každopádně nevyšlo, ale vy to můžete také zkusit. IMG_6279

No a s posledním jsem trochu experimentovala. Zkusila jsem použít medvědí česnek a zase ho uvařit ve vodě rovnou s vajíčkem. Výsledek se ale stejně jako u řepy nepovedl a vajíčko se vůbec neobarvilo.

Naší osvědčenou klasikou je cibule. Tou barvíme každý rok a je i více způsobů, kterými můžete pomocí cibule vajíčka obarvit.

Co vy, zkoušeli jste někdy barvit vajíčka přírodně? A povedlo se vám to? Nezapomeňte se s námi podělit v komentářích. IMG_1456

marta

Český projekt, který vás zvedne ze židle

Čauky všem!

Dneska bych vám moc ráda představila jeden ryze český projekt, za nímž stojí velmi akční a šikovná slečna – Andy Pavelcová – se svým týmem. Společně tvoří pod názvem FIT FAB videa plná cvičení a to od úplného začátku – rozehřátí – přes posilování či cardio až k závěru – protažení. Ty krajní dva body určitě spousta z nás, co cvičíme doma někdy vynechá a to rozhodně není správně, holky z tohoto projektu se proto do toho obuly a vytvořily už 3 cvičební programy videí v délkách 15 – 20 min či v délkách 30-40 min. Všechna videa jsou k dispozici zdarma na internetu, a tak je může cvičit opravdu kdokoliv! Jednotlivé programy se nazývají STRONG, LIGHT a STRONGER. No a všechny dohromady byly zkombinované v únorové výzvě „Nebuď ledňák“, do níž jsem se zapojila i já a přes ni bych vám projekt ráda blíž představila 😉

Zdroj: http://fitfabstrong.cz

Celá výzva byla založena na plánu cvičení pro (skoro) každý den, který měl sloužit jako inspirace, neboť samozřejmě je vždy potřeba si cvičení časově skloubit se svým programem. Pokud člověk necvičí nic jiného, plánek není těžké dodržet, já mám ale mnoho dalších aktivit, a tak jsem občas měnila odpočinkové dny se dny cvičení podle videí tak, abych jeden den nemusela být v pohybu např. přes tři hodiny. To znamená, že aktivní odpočinek jsem využívala během svých vlastních sportovních aktivit 😉

Zdroj: http://fitfabstrong.cz

Hnedka na začátku se ale taky musím přiznat, že tři dny cvičení jsem vynechala úplně, protože jsem byla doma třeba jen hodinku, měla jsem moc jiného cvičení a taky se moje tělo hlásilo o odpočinek. Jinak jsem ale celou výzvu dojela od začátku až do konce a mám ze sebe opravdu skvělý pocit 😀

A jaká videa, že jsem vyzkoušela na vlastní tělo?

Začnu těmi nejjednoduššími a hlavně nejkratšími, kterých ve výzvě v porovnání s těmi delšími a náročnějšími zase ale tolik nebylo. Konkrétně to byla videa z programu LIGHT, který je koncipován spíše na posilování a byl natočen před létem do těch parných dní. Úplně nejpohodovějším videem je za mě Coffee yoga a Pilates a naopak nejintenzivnějšími z tohoto programu Booty a Abs. Taky se mi moc líbí, že lekcemi provádí střídavě jak Andy, zakladatelka celého Fit fab, tak i Barunka Cathrine, věčně usměvavá a pohybově neskutečně nadaná nejlepší kamarádka Andy, a Andrejka, výživová poradkyně s neskutečně uklidňujícím hlasem.

Zdroj: http://fitfabstrong.cz

Dalším programem je STRONG, na něm je trochu znát, že je tím pilotním a má své určité mouchy, ale rozhodně ho nechci nijak shazovat! Vždyť, když se mělo vybírat nejoblíbenější video v úplném závěru výzvy, já si vybrala právě z tohoto programu lekci Abs Legs, kvůli své namožené achillovce, která můj vysoce aktivní únor úplně nezvládla a teď týden ji do cvičení nesmím zapojovat, jsem sice musela některé cviky trochu „odlehčit“, ale i tak to stálo za to! Jediným cvičením z tohoto programu, které jsem ještě nevyzkoušela je Core, jinak ale můžu říct, že tahle víc na cardio než na posilování zaměřená cvičení, která zaberou do 40 minut, jsou určitě vhodná pro všechny s už trochu cvičebními zkušenostmi, pokud začínáte, doporučuju začít s Light nebo Stronger verzí, kde na vás čekají i jednodušší varianty cviků. Pokud bych měla ale z tohoto programu vybrat pro mě nejvíce překvapující video, byla by to Yoga, kterou jsem si sama přejmenovala na „Plank video“, zkuste a uvidíte proč, neboť klidné a něžné jógové protažení se konat nebude 😉 No a cvičením, jež mi třeba vůbec nešlo bylo Dance, zkoordinovat ty pohyby, hudbu a pokyny Andy? Jako dalo mi to dost zabrat, ale zase musím uznat, že když jsem ho cvičila poprvé, šlo mi ještě míň 😉

Zdroj: http://fitfabstrong.cz

No a jako poslední jsem si nechala nejnovější sérii STRONGER, v té je nakombinováno jak cardio, tak i posilování a za mě je rozhodně vidět velký pokrok oproti předchozím programům. Nemohu zatím hodnotit lekci Expolde, neboť ji ještě nemám vyzkoušenou, ale jak jsem tak cvičila Interval Strong (za mě nejtěžší video), myslím, že se je taky na co těšit. Jinak ale jako nejpovedenější video mohu za sebe ohodnotit Be stronger a k Party lekci mám asi tolik jako k Dance lekci ze Strongu 😉

Zdroj: http://fitfabstrong.cz

 

A co napsat závěrem? Pokud se potřebujete dokopat k nějakému cvičení či vám jen chybí pravidelná motivace, jděte do toho! Pokud máte dost sportovních aktivit, nepřehánějte to (ať nedopadnete jako já). No a pokud jsem vás navnadila, tady je víc informací k samotné výzvě, kterou můžete jet kdykoliv nebo se zapojte do březnové výzvy, která je zase pro změnu hlavně o běhu. Jinak spoustu motivace najdete jak na jejich instagramu, tak ve skupině Fit fab Strong Parta na facebooku 🙂

 

Já rozhodně ničeho z výzvy nelituju (teda ráda bych měla zdravou nohu 😉 ) a ráda se zase do cvičení podle těchto videí pustím, i když asi v půlce výzvy jsem měla chuť holkám ty jejich úsměvy zkazit, za to jak nás každý den pérujou, ale v závěru už jsem je zase vzala na milost (všechno myšleno samozřejmě v dobrém 😉 ) a cvičení si moc užila 🙂 Jo a vůbec bych neřekla, že 40 minut si najdu na cvičení skoro v každém dni, takže čas není žádná výmluva, nejen, že to uteče, ale taky si uvědomte kolik minut doma jen tak prolelkujete 🙂

 

 

A jestli na sobě cítím změny rozhodně ano, i když na centimetry ani kila nevím, cítím se víc zpevněná a hlavně, já do toho nešla pro hubnutí, ale pro zlepšení postavy a dobrý pocit ze cvičení a to se mi povedlo, myslím téměř na 100%. Důležité je ale hlavně nepřestávat!

Tak které video si dáte dneska? A znáte Fit fab už dýl?

Budu se těšit na jakoukoliv zpětnou vazbu od vás a třeba na doporučení podobně skvělých českých projektů. Tak cvičení ZDAR!