U nás v Čechách

Článek ve spolupráci se stránkou Tiskařík.cz

Čauky všem,

poslední týdny jsou pro mě opravdu náročné, mám pocit, že mi vším okolo mě docházejí síly a přerůstá mi to už docela přes hlavu. Takže rozhodně nemůžu říct, že bych aktuálně prožívala nejlepší období svého života nebo byla šťastná jako už dlouho ne. Bohužel. A jak asi všichni známe, když se něco nedaří, začne se jako naschvál hroutit i vše okolo a my nevíme, jak to všechno zastavit. Já doufám, že to nejhorší už mám za sebou, ale člověk nikdy neví, a protože si hrozně nerada stěžuju a nechci na vás přenášet negativitu, rozhodla jsem se vám o nich tady nepsat víc do podrobna, ale ukázat způsob, jak si svoje chmury alespoň trochu zlepšit, i když sama vím, že občas to potřebuje prostě jen čas.

Skvělou pomocí je ale také s někým se o svoje trápení podělit. Ačkoli se budete cítit sami proti celému světu, zkuste si někomu ze svých blízkých říct o pomoc. Určitě tu je někdo, kdo vás vyslechne a i když třeba neporadí, věřte, že vám pomůže jen to, že to bude vědět, začne na vás koukat zase trochu jinak (a tím nemyslím skrz prsty, takovým lidem se radši nesvěřujte) a třeba časem pomůže ačkoli to nebudete čekat. Takže nezapomínejte sdílená starost, poloviční starost (samozřejmě ne úplně doslova, ale chápeme se, že jo? 🙂 )

Pokud vás trápí nějaká aktuální situace, která za chvíli přejde, může být skvělým způsobem i vzpomínání na chvíle, kdy vám bylo hezky a připomínání si, že zase přijdou. Malování si pěkné budoucnosti, která na vás čeká nebo obojí dohromady. Bohužel tyto nástroje nejsou všemocné a dokáží zabrat vždy jen určitou dobu, ale pokud si vzpomínky dokreslíte třeba fotkami, může to tu dobu prodloužit. Fotky si každý uchovává jinak, za mě třeba fotky jen v telefonu nemají takovou hodnotu, protože tam jich má člověk stovky možná spíš tisíce a aby koukal na všechny? To se mu asi moc často chtít nebude. Proto miluju fotky fyzicky vytištěné. Když jsem byla malá, nechávali jsme si je vždy vyvolat a vkládali je pak do fotoalb, teď poslední dobou jsem se naučila si z nich dělat fotoknihy a naprosto to miluju. Mám vždy jednu na dané roční období a v ní zachované ty nejdůležitější a nejkrásnější zážitky. Ačkoli se mi totiž občas zdá, že se toho vlastně moc zajímavého nestalo, když pak vezmu do ruky fotoknihu, zjistím, že jsem na spoustu věcí zapomněla a je to veliká škoda!

Já fotoknihy tvořím vždy u Tiskařík.cz, s nimiž spolupracuji už delší dobu. U nich najdu vždy mnoho návrhů, které si ještě sama můžu upravovat k obrazu svému, takže výsledný produkt je podle mých představ. Pokud nejste na prohlížení knih, můžete si u nich z vlastních fotek udělat např. kalendář, který vám každý den bude na zdi či stole svými fotkami ty krásné chvíle připomínat, nebo hrneček s vlastním potiskem, abyste si u ranní kávy či čaje mohli na nějakou tu pěknou chvíli vzpomenout nebo třeba obraz z těch úplně nejkrásnějších fotek, které dozdobí váš byt či dům. Vzpomínky a vize jsou důležité, tak na to nezapomínejte ♥

Často se nám také chmury pojí s určitým místem, kde na nás vyskakují na každém rohu, zkuste proto, třeba i jen na víkend, změnit prostředí. Je úplně jedno, jestli pojedete navštívit známé, zařídíte si chaloupku v horách či pojedete do luxusního welness, tohle má každý jinak, ať už finančně, ale i tím, co zrovna cítí, že potřebuje. Tak to vyzkoušejte a třeba vám bude hned alespoň o fousek líp. Tohle je třeba jeden z bodů, který mě moc a moc pomohl, ale to tady vlastně asi všechny, jinak bych se s vámi o ně nedělila, že jo 😀

No a jako poslední bod vám doporučím, abyste byli chvíli sobečtí, když nám není psychicky dobře, musíme myslet hlavně na sebe, takže nejen, že si dopřejte na co máte ten den chuť (i když když je opravdu špatně není chuť na nic moc ), ale myslete i víc do budoucnosti a zkuste si třeba najít nějakou aktivitu, která bude jen vaše a nebudete se ohlížet na nikoho jiného, že mu tím seberete čas, co byste tu pro něj mohli být, co mi na to asi řekne, … Prostě si vyberte sami něco, co vás bude bavit a dávat vám smysl. Já mám třeba takhle po 2 letech za sebou první hodinu němčiny a už se moc těším na další, myslím, že to je něco, co mě opravdu bude bavit. Pak bych chtěla taky zase začít chodit do bazénu či na nějakou jinou pohybovou aktivitu, ale to nejdřív musím dát do kupy své zdraví, protože ve zdravém těle zdravý duch a když není dobře hlavě, většinou to odnese i tělo a naopak, tak dokud to jde, snažte se obojí chránit, ať to pak nemusíte zachraňovat.

Věřím, že se najde někdo, kdo si tohle právě teď potřeboval přečíst a pokud to pomůže alepoň jednomu z vás, udělá mi to obrovskou radost ♥

Jaký další tip byste připsali vy?

Tak snad zase brzy a opatrujte se, zdraví máme jen jedno ♥