U nás v Čechách

Čauky všem,

léto už je sice za námi, ale podle předpovědi počasí nás čeká moc hezký podzimní víkend. Já sice teď pajdám, ale pro vás mám na tuto příležitost jeden tip. A tím je nový tip na trasu po Krkonoších…

Začneme na parkovišti u dolní stanice lanovky a podržte se, snad poprvé si tady teď přečtete, že se nahoru vyvezeme lanovkou. Ti, kteří by si kopec přece jen sami chtěli vyšlápnout, určitě můžou. Z horní stanice se totiž přes Ručičky vydáme na Dvoračky a tam vede odspodu hned několik cest, stačí se kouknout na mapu 😊 On bude výlet ale i tak dost dlouhý, takže se nestyďte a do lanovky klidně nastupte…

Jak už jsem zmínila dále budeme pokračovat po modré TZ na Ručičky a odtud po zelené na Dvoračky. Tady my se zastavili až po cestě zpátky, ale jestli už se nyní potřebujete občerstvit, je to na delší dobu poslední možnost. Další bude až v Horních Mísečkách. Do těch se dostaneme Krakonošovou cestou neboli dále po zelené TZ. Tady se nacházíme v pro nás asi nejhezčí části krkonošské přírody. My této části říkáme Tatry, protože ten reliéf a celkový vzhled nám je tu prostě strašně připomíná. Jen v poslední části projdeme lesem, kousíček dolů po silnici a jsme v Mísečkách.

Tady na rozcestí u autobusové zastávky se nachází náš tradiční obědový stůl, tak ho taky klidně využijte, fakt tam oběd po dopolední části výletu bodne. Odtud nás totiž čeká pořádné, a hlavně táhlé stoupání po žluté TZ až nad Kotelní jámy. My tu potkaly davy lidí, co se hrnuly se shora dolů, neboť tam se vyvezly autobusem, takže o to lepší jsme měli pocit, že my jdeme nahoru.

Odměnou nám pak byly také výhledy na onu krásnou přírodu z dopoledne, tentokrát akorát se shora a ještě s výhledem do okolí 😀

Nahoře to pak vezmeme ještě přes Harrachovy kameny aneb extrémně fotogenické místo. Nám tu teda nehorázně foukalo, ale musím říct, že i tak odtud máme překrásné fotečky, které nechybí ani ve fotoknize z léta, o které se dozvíte hned v dalším článku 😀

Z Harrachových kamenů potom vede cesta přes Růženčinu zahrádku po červené TZ z docela příkrého kopce opět zpět na Dvoračky, jak jsem již slibovala druhou možnost občerstvení na tomto místě, kterou jsme využili i my, ale teda musím říct, že personál je tu fakt šílený… nepříjemný, neochotný, hranolky nám vůbec nedonesli, no kdyby to nebylo na tak krásném místě ani sem nepáchneme, ani pivo nám tu bohužel nechutnalo 😦

My jsme pak na cestu dolů zpátky k dolní stanici lanovky zvolili adrenalinový zážitek v podobě sjezdu na koloběžkách. Musím říct, že brzdy skřípaly jako o život, srdce mi tlouklo jako blázen, ale nakonec to byl super zážitek. Pokud byste ale o něco takového nestáli či jen prostě chcete ušetřit peníze, můžete zase dolů zvolit jakoukoli z tras, do Rokytnice jich vede opravdu nespočet a délku můžete zvolit podle aktuálních sil po již ušlých kilometrech 😊

Tak doufám, že cesta třeba někoho z vás inspiruje a pokud se do těchto míst vydáte, nezapomeňte mi dát vědět ať už tady pod článkem v komentářích nebo třeba alespoň označením na instagramu @unasvcechach až se budete chlubit nějakým překrásným výhledem či fotkou z Harrachových kamenů.

Kde jste naposledy nejhezčí výhledy nebo přírodu viděli vy?

Krásný (snad) slunečný víkend