U nás v Čechách

Ahoj, vítám vás u dnešního speciálního článku. Připravila jsem si pro vás rozhovor s Eliškou Hudcovou, kterou můžete znát z instagramu jako @timetofit. Já sama Elišku moc ráda sleduju a myslím si, že její pohled na Vánoce je velmi zajímavý, tak se rovnou vrhneme do otázek.

Na začátek bych se tě chtěla zeptat, jak obecně vnímáš Vánoce, jestli jsou to pro tebe svátky, které máš a ráda, nebo ti přijde, že už je to spíš komerční svátek.

– Vánoce jsme vždycky jako rodina slavili, ale v jednu chvíli jsem si uvědomila, jak komerční svátek to je a jak se z něj vytratilo to původní – být s rodinou a užívat si společný čas. Celé je to o shánění těch nejlepších a nedražších dárků a hysterie okolo pečení a jídla. A tak jsem pár měsíců přemlouvala mamku, abychom na Vánoce vyrazily na výlet. Nakonec se mi to povedlo, takže poslední čtyři roky jsme trávily Vánoce spolu, ale ne doma 🙂

Důvodem, proč jsem se rozhodla tě oslovit, bylo to, že trávíš Vánoce mimo domov. Přijde mi to jako zajímavý způsob, jak tyto svátky trávit a užít si je i jinak. Já si to třeba neumím představit nebýt na Vánoce doma, tak mě zajímá, jak a kdy přišel ten moment, že ses rozhodla na Vánoce vycestovat.

– Ta vánoční hysterie mě přestala bavit, takže prvním momentem byla asi ta představa, že bychom mohly mít Vánoce v klidu. Od té doby si je slavíme po svém. A věř mi, je to lepší, protože neřešíš vůbec nic. 

Která všechna místa jsi v tomto období navštívila? A kde se ti líbilo nejvíc?

– První rok jsme vyrazily do Dubaje. Emiráty jsou muslimská země, takže tam po Vánocích nebylo ani stopy. To byl trochu extrém, takže jsme je prostě přeskočily. Druhý rok jsme to vzaly víc dobrodružně a vyrazily do Tanzánie. Na Štědrý Den jsme úspěšně vylezly nejvyšší horu Afriky – Kilimanjaro a na Nový Rok jsme oslavily na Zanzibaru, s mojitem v ruce. Třetí rok jsme našly levné letenky do Vietnamu, takže jsme na motorkách projely celý severní Vietnam a Štědrý den strávily v horách. A čtvrtý rok jsme byly na vysněné Havaji. Tam jsme se Vánocům moc nevyhnuly, Američani jsou ještě prdlejší, než Češi, ale bylo to kouzelné, protože jsme na Havaj chtěly opravdu dlouho. A nejvíc se mi líbilo právě na Havaji, je to neuvěřitleně zajímavá země – jak z kulturního hlediska, tak z toho přírodního. 

Jsou nějaké místní tradice, které jsi na svých cestách zaregistrovala a nějakým způsobem tě zaujaly?

– Ve Vietnamu jsme na Štědrý den bydlely v takovém rodinném hotelu v horách. Večer rodina svolala všechny hosty na hostinu. Hrála nějaká typická vietnamská hudba, na kterou dodnes nezapomenu, a pil se nějaký místní likér, který byl strašně silný a hnusný. Tančilo se snad do pěti do rána a byla to děsná sranda. 

Vím, že loni jsi jela na Havaj s mamkou a měly jste to jako dámskou jízdu. Jela jsi pokaždé s mamkou, nebo jsi byla někdy i sama nebo s někým jiným?

– Vždycky s mamkou. To je vlastně moje jediná rodina, takže vždycky máme dámskou jízdu a jsme jen spolu. Je to skvělá parťačka na cesty, takže spolu cestujeme i mimo Vánoce. Jediné jiné Vánoce, které jsem trávila mimo domov a bez svojí rodiny a známých bylo, když jsem studovala rok v USA, v Texasu. Vánoce jsem trávila se svojí hostitelskou rodinou, u které jsem celý rok bydlela. 

A teď otázka, která mě zajímá asi nejvíc a tou je, jestli někam plánuješ jet i letos, nebo zůstaneš kvůli současné situaci doma? A taky s kým budeš letos slavit Vánoce?

– To je otázka. Původně jsme na letošní Vánoce měly naplánovanou Patagonii. Tu už jsme zavrhly, ale pořád doufám, že se nám podaří vycestovat aspoň po Evropě. Většinou jsme destinaci rozhodly až začátkem prosince, podle ceny letenek. Takže ještě trocha času zbývá a já se modlím, aby se situace do začátku prosince trochu uklidnila. Pokud to neklapne, tak budeme muset prostě zůstat doma, což nás asi taky nezabije – my si to vynahradíme příští rok, toho se nebojím 🙂

Update: Eliška bude trávit Vánoce na Madeiře a poletí i s pejsky 🙂

Ovlivňovalo tvoje rozhodnutí, zda i letos do exotiky vycestovat, to, že sis pořídila pejska?

– Určitě. Do Patagonie bych ho asi vzala s sebou, protože to by byl výlet na měsíc a půl. Pokud pojedeme po Evropě, tak pravděpodobně pojedeme právě kvůli pejskovi autem. Do psího hotelu bych ho asi nedala, takže se seznam míst dost zužuje. 

Ještě mě zajímá, co jste měli na štědrovečerní večeři, když jste byli někde daleko od domova? Máš ráda naši klasiku kapra se salátem nebo si dáš radši něco jiného?

– Kapr se salátem se v Tanzánii shání těžko 😀 Vůbec na tom nelpím, koneckonců si ho můžeme dát kdykoliv jindy. Jsme milovnice ochutnávání lokálních jídel, takže vždycky se stravujeme tím, co v dané zemi je. Třeba na Havaji jsme měly obrovský seafood talíř. Ve Vietnamu to byla právě ta hostina od místní rodiny. 

Teď na tebe mám pár otázek z jiného soudku, takových klasických vánočních. Baví tě vymýšlení a nakupování vánočních dárků, nebo to máš spíš tak, že „musíš“?

– NESNÁŠÍM TO! Je to asi spojené s tím tlakem, že na Vánoce MUSÍŠ něco dát. A tak kreativita klesá. Ráda dávám dárky jen tak, jak mi prostě přijou pod ruku, protože jsou zároveň ty nejlepší. S mamkou už jsme to vyřešily celkem jednoduše – obě nás baví cestování, tak si navzájem dáváme letenku do dané země, kam spolu cestujeme (nedává to moc smysl, ale závěr je takový, že si nedáváme nic hmotného, jde tam prostě o ten zážitek s tou druhou). Přítele mám rok, takže ten na to ještě není zvyklý a budu mu muset něco vymyslet. Nicméně doufám, že ho do příštího roku zpracuju stejně, jako mamku, haha :))) 

Jaké je tvoje nejoblíbenější cukroví? A máte nějaké rodinné, které je pro vaši rodinu typické?

Mamka umí skvěle péct! Její rohlíčky byly vždycky jako první pryč:) Rodinné nemáme, ale každý má tak trochu tajný recept na každý druh. Takže třeba rohlíčky od někoho jiného mi nechutnají. To stejné s bramborovým salátem. 

Kupujete domů stromeček (přeci jen je to takový symbol Vánoc), i když Štědrý den netrávíte doma?

– Vůbec. Bydlím už 10 let sama, takže mamka občas nějakou malou výzdobu má, ale v mém bytě není ani stopa po Vánocích. A ráda bych to tak nechala. Jsem trochu radikální případ, ale nevidím v tom nic jiného, než že se na to bude prášit a bude to dělat nepořádek. Prostě v tom nevidím žádné potěšení, jen práci navíc. 

V první řadě bych chtěla Elišce moc poděkovat, že přijala naši nabídku a tenhle rozhovor s námi uskutečnila. Jsem moc ráda, že jsem mohla poznat úplně jiný pohled na Vánoce a musím uznat, že je to fakt zajímavé. Taky bych chtěla Elišce poděkovat za to, že odpovědi byly obsáhlé a bylo krásně vysvětlené, proč má na Vánoce zrovna takový pohled. Doufám, že vám se tento rozhovor taky líbil a třeba začnete Elišku sledovat na instagramu a blogu, protože to opravdu stojí za to.