Čauky všem!
Podzim už se nám rozjel na plné obrátky a počasí je poslední dobou dost bláznivé, co? Ráno vycházím z bytu v podstatě za tmy a za šílené mlhy, která se některé dny ani pořádně nezvedne a jiné se zase zvedne a teploty šplhají do výšin, kde bychom je v této době už ani nečekali. No a v dnešním článku bych s vámi ráda rozebrala právě taky jedno podzimní téma, a to, jak jsem měla letos problém podzimu přijít na chuť a jaké pocity ve mně vyvolává. Budu proto moc ráda, když se pak se mnou v komentářích podělíte i vy o své pocity a zážitky z podzimu.
Asi bych bych měla úplně na začátek začít tím, že v letošním roce se mi život otočil úplně o 180° a já pořád čekám, co ještě přijde, už teď toho bylo tolik a já se nemůžu dočkat, až se o to (skoro) všechno s vámi podělím, ale to až na konci roku, teď zpátky k tomu podzimu. I když nejprve se budeme muset přesunout ještě trochu dál, a to až do léta. V létě jsem byla po 10 letech u moře, a tak nějak i díky tomu chytla tu pořádnou letní vlnu plnou pohody, sluníčka a tepla. První ránou reality pak pro mě byl začátek školního roku, no a hned následující příchod podzimu. Vůbec jsem na něj letos nebyla připravená. Začaly mi chybět ty teplé dny plné sluníčka, opalování, nošení jen jedné vrstvy oblečení a tak nějak obecně jsem vůbec nebyla připravena ten podzim přivítat.
Ale vždyť je to tak hezké období! A ono ukázalo i svou solidaritu, teploty drží stále pěkně vysoko, že stačí i jen mikina a sice se začíná čím dál tím víc halit do mlhy, ale jak to tak přicházelo postupně, tak mi to vlastně už ani tolik nevadí. Pořád jsem se sice ještě nedostala na takovou vlnu, na které jsem byla třeba loni, ale už jsem ho tak nějak přijala a snažím se si ho užívat co nejvíc.
Co mi letos ale hodně chybí, jsou procházky a výlety tou nádhernou podzimní přírodou, na které mi nějak nezbývá čas, to se bude muset do příštího roku změnit, protože co je na podzimu hezčí, než právě barevné listí na stromech, ve vzduchu i na zemi, mlha nad rybníky a ne nad silnicí, houby schované pod mechem či ta vůně ochlazujícího se počasí.
Pokud tedy ani vy nemůžete pořád najet na tu správnou vlnu podzimu, zkuste nějakou tu procházku, mně ta moje i když jen asi hodinová alespoň trochu pomohla.
Ale ještě jsem vám slíbila na závěr nějaké ty pocity, takže samozřejmě na mě občas trochu padá melancholie či únava, ale při deštích mám takovou trochu přemýšlivou náladu a co mi přijde nejzvláštnější, podzimní nálada města ve mně tak nějak evokuje období lásky, mnohem víc než třeba jaro, o kterém se to tak nějak obecně ví. Vlastně ani nevím, čím přesně je to dáno, ale moc by mě zajímalo, jestli tu mám někoho,kdo má z tohoto období podobný pocit a to, že na vás najednou město dýchá takovou zamilovanou atmosférou, ve které prostě nechcete být sami.
Moc se těším na vaše postřehy a nezapomeňte mi dát vědět, co podzim vyvolává ve vás ♥
Tak krásný podzimní víkend
P.S. Je to zase článek ze série 26, takže články ostatních na téma podzim máte tady:
- Lucka – http://luckastefani.cz/podzim-zari-vsemi-barvami/
- Lucie – http://sbatohemnacestach.cz/ceska-republika/poznejte-krasy-vysokohorske-pastevecke-visky-grun/
- Dana – http://www.dfashion.cz/trendy/vlasove-doplnky-trendy-podzimu-fall-2019-trends_5528/
- Anna – https://malykouseknas.blogspot.com/2019/10/podzim-najednotema.html
U nás v Čechách 