Zdravá příroda, pohodlí, zábava aneb jak to na cestách vyvážit – #najednotema

Čauky všem,

jak jsem ve čtvrtek slibovala, dneska to bude opět článek #najednotema, tentokrát i včas a na téma auto/auta. Tohle téma jsem vybrala záměrně, protože celý tento týden probíhá „Evropský týden mobility“, který se zabývá právě dopravou a ačkoliv pro letošní rok byla jako hlavní střed zájmu vybrána pěší chůze, my jsme se rozhodli naše články věnovat právě autům, která jsou podle mě celkem kontroverzním tématem.

Zatímco před rokem bych vám na otázku, jestli mám ráda auta, odpověděla, že rozhodně ne a nechápu, proč lidi nejezdí radši hromadnou dopravou, která je taky pohodlná, v ČR a hlavně ve městech dost dobře časově dostupná a ještě ke všemu ekologická, letos už je má odpověď o dost složitější.

A jaké, že to pro mě najednou má benefity? Neskutečně si tím vyčistím hlavu, tady asi jeden příklad za všechny… Byla jsem na finále extraligy, pokud mě sledujete na instagramu, asi víte, že fandím Bílým tygrům z Liberce, a tak pokud jsem se na zápas chtěla dostavit osobně (a že sehnat lístky taky není žádná fraška, ale to je jiný příběh), nejjednodušším a v podstatě z časového hlediska i jediným způsobem bylo sednout do auta a jet. Liberec ale tohle finálové utkání bohužel nezvládl, prohrál a ztratil tak první zápas z boje o zlato. No a jakého fanouška by tohle nenaštvalo, celá smutná jsem tedy nasedla do auta a jela domů. Vzhledem k tomu, že jsem řidičák neměla zas tak dlouho, obvykle jsem jezdila znatelně pod nejvyšší povolenou rychlostí, tentokrát jsem na to ale šlápla (táta říkal, že ho to dost překvapilo, jak jsem to s námi rozjela), pořád v rámci předpisů a s ubíhajícími kilometry, kdy jsem se proháněla s naším automobilem po dálnici, mi ubylo i na špatné náladě a po příjezdu domů jsem poprvé pochopila, jak na mě krásně funguje terapie řízením, jak bych to teď asi nejlíp nazvala.

Další, co je důležité zmínit je to, že mě od té doby, co mám řidičák, jízdy autem prostě baví, mám vládu nad tím, kudy a jakou rychlostí pojedeme a cítím se díky tomu bezpečně, což se mi ne vždy v autě s jinými řidiči stává. Ať to zní sebehůř, prostě to tak mám :/

No doteď to možná vyznělo, že od února už tedy nejezdím ničím jiným než autem. To ale rozhodně není pravda. Ba naopak vzhledem k tomu, že ve mě stále hlodá moje ekologická duše, vybírám si často autobus či úplně nejraději pro svoje cestování vlak. Myslím si totiž, že ačkoliv mi řízení může přinášet sebevětší radost, nikdy to nebude hodnotnější než příroda na naší planetě, kterou můžeme zachránit právě i třeba tím, že omezíme svoje jízdy autem a nahradíme je nějakou hromadnou dopravou a to obzvlášť, když jezdíte sami.

Největší známkou snobství (i když několik takových lidí znám a jinak je mám moc ráda) je pro mě jezdit na denní bázi sám autem do školy či práce, i když alternativy jako autobus jsou asi méně pohodlné a to i časově, pořád určitě vyjdou líp nejen ekologicky, ale i finančně a já myslím, že tyhle peníze jdou použít určitě daleko ale daleko užitečněji. Nemyslíte? A když už né peníze, tak myslete alespoň na to životní prostředí kolem nás.

Závěrem bych tedy ráda zmínila, že auta jako taková určitě už nezavrhuju, ale je potřeba jezdit s rozmyslem, ve více lidech, aby se to už alespoň trochu vyplatilo, bezpečně a uvědomte si, že třeba takový vlak je někdy taky dobrou alternativou, v něm se zase můžete pohybovat, jak se vám zlíbí a při výletech se nemusíte vracet vždy na to stejné nádraží, jako na parkoviště, když jedete autem 🙂

Jak často jezdíte autem vy? Baví vás to? Jaká pro/proti vidíte právě v autodopravě vy?

Těším se na vaše postřehy a užijte si posledních pár alespoň trošku teplých dní nejlépe ne za volanty vašich čtyřkolových miláčků, ale radši někde v přírodě, které tím moc pomůžete ♥

 

Články holek:


2 komentáře: „Zdravá příroda, pohodlí, zábava aneb jak to na cestách vyvážit – #najednotema

  1. Když se nad tím zamyslím, tak častěji jezdím autobusem nebo pěškobusem. Auto využíváme spíše na delší vzdálenosti, nebo když pro něco jedeme. Řízení jako takové nemám úplně v lásce, ale když je třeba, tak za volant sednu 🙂 U nás v Budějcích je doprava celkově pod bodem mrazu. Třeba nechápu úplně, proč některé rodiny mají na každého (i nedospělého) člena jedno auto nebo jich mají ještě víc 🙂 Ale to je na každém, jen to nechápu 🙂
    Lucka Stefani

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s