Krásný den, dnes vám povím několik věcí, které spojují Vánoce a vlašský ořech.
To, že se ořechy přidávají do cukroví, napadne asi každého. Jsou totiž dobré i na zdobení cukroví, třeba na hnětýnky, které jsem vám představila předevčírem. Také se jimi dá ochutit třeba horká čokoláda či kakao.
Pokud se jednalo o povahu člověka, tak to znamenalo povahu tvrdou, plnou rozporů. Šlo o nepřizpůsobivého samotáře.
A teď už se přesuneme k tradicím, ke kterým je zapotřebí vlašský ořech. První, která asi všechny napadne je pouštění lodiček. Věští se při něm a v našich zemích je hodně proslulý. Tento zvyk my doma provozujeme každý rok a návod, jak si takovéto plovoucí svíčky vytvořit je už od minulého adventu tady na blogu.
Vlašských ořechů také využívali mlynáři, kteří o Štědrém večeru házeli ořechy do mlýnských náhonů. Mělo to napomoci tomu, aby bylo při mletí mouky hodně vody. Také se dávaly ořechy studánce, aby měla sladkou vodu.
Na Balkáně vyráběly z ořechového dřeva amulety proti uhranutí. Ve Velké Británii se ořechové dřevo o Štědrém večeru pálilo a jeho popel byl pak používán proti impotenci.
Také se větvička ořešáku kladla pod polštář, aby měl člověk na něm spící věštecké sny. Pokud měl člověk, ale sny ale právě o ořešáku znamenalo to hádky a rozepře. Plody znamenaly radost, přátelství a výhru nad nepříteli. Pokud se ale někomu v Irsku zdálo na sv. Štěpána, že kácí strom, předpovídalo to blížící se smrt. Šlápnutí na ořech o Vánocích se také moc nevyplácelo, protože to naznačovalo, že v nadcházejícím roce jmění a upadne do bídy.
Tak to bylo mé povídání o ořechu, sice má víc záporných pověr, ale i tak doufám, že se vám tento článek líbil.
Informace mám z knihy Malá encyklopedie Vánoc od Valburgy Vavřinové.
U nás v Čechách 