U nás v Čechách

Čauky všem!

Na instagramu jste si odhlasovali, že vás baví zážitky z mých dní, a tak tu máte jedno krásné páteční odpoledne provoněné deštěm, kavárnou a hlavně pohodou.

 

Abych ale začala úplně od začátku. Na začátku roku jsem byla na skvělém workshopu od holek z A cup of style, dostala jsem se tím do skupiny na facebooku právě pro účastníky těchto akcí a díky novým kontaktům jsem se už na začátku března sešla s Terkou z blogu Fresh Sass, nejprve jsme vyrazily do Gröbovky, kde mi ona nafotila pár fotek (studuje fotografii, a tak si potřebovala nacvičit portrét a já z toho mám zase krásné fotky) a pak jsme se vydaly do kavárny. Tady jsem si dala poprvé chai latté a musím říct, že pro ty, co nepijí kávu, dobrá alternativa 🙂 Celkově naše setkání trvalo necelé 2 hodinky. Byl to rozhodně zajímavý zážitek, ale jsme s Terkou každá úplně jiná, a tak se asi potkávat nějak pravidelně nebudeme, nechci ji tím ale rozhodně nijak shazovat, bylo to super, ona je velmi milá, jen toho nemáme tolik společného 🙂

 

 

Proč tady o tom ale píšu? Byl to můj první zážitek s takovýmhle setkáním, který mě inspiroval k tomu napsat Káje. Ta byla na stejném workshopu jako já a píše moc moc hezký blog. Už ze psaní mi přišla sympatická a musím říct, že ačkoliv domluva s ní nebyla úplně jednoduchá (viď Kájo 😉 ), potvrdilo se mi to i v reálu.

Přes dvě hodiny jsme seděly nad šálky výborné pomerančové horké čokolády a fialkového latté, povídaly jsme si, jako bychom se znaly už hrozně dlouho a zatímco venku bubnovaly kapky na zem jako o život, my se měly skvěle a už se moc těším, až se zase potkáme.

Jenom doufám, že budu mít trochu větší štěstí na počasí, než tento pátek. Celé dopoledne bylo totiž venku moc příjemně a já už se těšila, že se do oné zmiňované kavárny vypravím pěšky a udělám tak i něco prospěšného pro své tělo. Nebylo mi však přáno a začal neuvěřitelný slejvák, vzala jsem teda deštník a vydala se na zastávku autobusu, to bylo ještě v pohodě, jenže když jsem z něj pak vystoupila nešel mi deštník otevřít. Šla jsem proto chvíli bez něj, mokla jsem a mokla, až jsem ho těsně před kavárnou rozevřela, ale říkala jsem si, co si o mě Kája bude myslet 😀

 

Doufám, že můj první dojem nakonec nebyl tak příšerný, no rozhodně jsem nebyla Karolínou hned zavrhnuta a to považuju v takovémhle odpoledni za úspěch, ale pak už všechno probíhalo naprosto ukázkově a hlavně nenuceně. Pořád byla témata, o čem mluvit a z kavárny nás vyhnal jen čas, Kája potřebovala totiž ještě něco stihnout, jinak bychom tam seděly asi ještě teď 😀

A proč to tady píšu? Zaprvé, protože vás moje zážitky prý baví, ale zadruhé taky určitě proto, abych vám dodala odvahu napsat někomu či ho oslovit, pokud máte pocit, že byste si mohli rozumět, nic horšího, než že to bude naposledy, kdy se uvidíte se totiž stát nemůže, jenom pozor na to, zda je to opravdu ten, za koho se vydává, ale to u blogerek a instagramerek většinou poznáte 😉

 

Poznali jste se taky s někým takhle přes internet či nějakou jinou (klidně i offline) platformu?

Krásný týden plný zajímavých lidí ♥