U nás v Čechách

Čauky všem!

Víkend už je skoro tady, a tak by to chtělo zase nějaký ten výlet. Výmluvy bydlím v Praze, tady stejně není kam jít, neberu, já vám totiž ukážu jedno krásné místo, které už někteří jistě znát a na kterém si budete připadat nejen jako město, ale dost možná i jako mimo naší republiku, až tak překvapivý konec cesty na nás dneska v Prokopském údolí čeká 🙂

Začneme na sídlišti Barrandov, je jedno, jestli si vyberete příjezd tramvají na zastávku právě Sídliště Barrandov či možná ještě lépe Poliklinika Barrandov, nebo jestli přijedete autobusem do zastávky Štěpařská. Ulice, po níž se totiž do Prokopáku dostaneme leží mezi oběma tramvajovými zastávkami a je pokračováním ulice Štěpařská. Poznáte ji nejen podle názvu „Do Klukovic“, ale také vede z pěkného kopce. Vpravo jsou jak nově vystavěné bytové domy, tak níže i vily a vilky starší i novější. Při připojení na žlutou turistickou značku se můžete také zastavit v místní restauraci, vypadá velmi pěkně, ale nemohu doporučit, nikdy jsem ji nevyzkoušela 🙂

Žlutá nás ale už pomalu přivází do přírody, nejprve potkáme potok a po průchodu pod viaduktkem už se nám naskýtá výhled i na krásné skály tvořící celé zdejší údolí.

Hned na začátku čeká potěšení ty nejmenší účastníky našeho výletu, nádherné velké hřiště je jim zde k dispozici a my ostatní si zatím můžeme na rozcestníku přečíst, že se vydáme doprava a budou nás čekat zhruba 4 km 🙂

Potok, který s námi teď nějakou tu chvilku poteče se tady dá taky krásně po malých kůlech přejít, ale kdo nechce, samozřejmě nemusí, je to jen zábavná aktivita, ale cesta povede dál po normální cestě.

Když znovu podejdeme koleje, tak po pravé ruce můžeme vidět projíždět vlaky a po pravé očima vytahovat ze země krásné jarní kytičky. I my na konci března zde nějaké potkaly a i kopřivy do nádivky tu nasbírali 🙂

 

Žlutá sice odbočuje doleva, my se však tentokrát upneme na naučnou stezku, na níž na nás čeká i moc pěkná venkovní posilovna, jen je potřeba zapojit fantazii, panáček, který je nakreslený u jednotlivých prvků totiž vypadá pořád stejně, a tak nám moc neporadí, co kde cvičit 😀

A protože podcházení kolejí není díky mostům žádný problém, opět tak učiníme a tím se dostaneme ještě blíž zdejším nádherným skalám. Dokonce je tu i jedna průchozí jeskyně, což my bohužel nevěděly a bály se, kam bychom se s ní dostaly, takže i přesto, že baterku jsme s sebou měly, jsme se do ní nevydali, vy ovšem určitě můžete 🙂

Komu se chtít i tak nebude, v klidu ji obejděte a pokochejte se jí zvenku, je krásně vrstvená a vyrůstající trsy trávy z ní dělají i jarně laděnou součást přírody ♥

Pomalu ale jistě se dostáváme okolo dalšího dětského hřiště do části naší cesty, kde už se nám po pravé ruce nacházejí domy a mohlo by se zdát, že výlet končí, ale ejhle, tady se mýlíte, opravdu se do cíle blížíme, ale teď teprve přijde ten správný skvost. Pokud vás skály zatím moc nenadchly, nyní se zatají dech snad všem. Naše poslední odbočka doleva totiž pro mě představuje vstup do úplně jiného světa, země či oblasti? Já nevím, je to prostě úplně dechberoucí zážitek, který z fotek, kvůli kterým jsem vylezla i nahoru vlevo a pak slezla okolo domů dolu (můžete taky, ale jen na vlastní nebezpečí, sílu a fyzičku 😀 ), sice vynikne, ale ne v celé své kráse. Tady je prostě potřeba osobní návštěva…

Kdo popadl dech, může se vrátit na naši původní cestu a vlevo na vás možná po chvilce zabečí pár oveček, které ale už bydlí u jednoho z domů. Ocitáme se totiž už opět v civilizaci a na zastávce Nádraží Hlubočepy, na niž se dostanete podchodem velkého viaduktu, náš výlet končí.

Tak co, výmluvy byly zbytečné, že jo? A jak nám bylo na výlet krásně, co?

Které místo vás takhle jako mě tohle překvapilo a uchvátilo? A byli už jste někdy v Prokopském údolí?

Krásný víkend plný výletů