Radši to snězte! #1 – fakta – U nás v Čechách

Čauky všem!

Už jsem na instagramu avizovala, že pro vás chystám tady na blogu úplnou novinku. A je to tu! Už nějaký čas se totiž zajímám o problematiku velkého množství odpadu a životní styl zerowaste, u kterého jde o snižování vyhozených věcí na úplné minimum. A jedním z problémů je i vyhazování potravin. Tím se u nás zabývá třeba organizace Zachraň jídlo a inspirována nimi jsem se rozhodla pro vás jednou měsíčně (každé poslední úterý v měsíci) přeložit z angličtiny nějaký článek týkající se této problematiky. Doufám, že to pro vás bude jednodušší na čtení, když to budete mít ve své mateřštině a uvědomíte si, jak velký to je problém a jak ho řešit.

Dneska to bude úvodní článek s uvedením do problematiky celého vyhazování jídla, zkusím fakta pojmout čtivě, i když data jsou to otřesná a hned v dalších článcích v příštích měsících vám představím, jak proti tomu bojovat, tak úplně netruchlete, všechno se dá změnit, jen je potřeba chtít 🙂

Celkem se vyhodí 1,3 miliardy tun potravin ročně. Nejhůře jsou na tom vyspělé státy, kde se v průměru vyhodí cca 222 milionů tun, což je skoro stejně jako ve státech subsaharské Afriky celá produkce potravin, která činí cca 230 milionů tun. Zde také trpí spousta lidí podvýživou celkem na světě v současnosti umírá zhruba 36 milionů lidí kvůli nedostatku jídla a dalších přes 800 milionů lidí trpí právě podvýživou. Pokud si tyto údaje dáme dohromady, vyjde nám, že veškerý potravinový odpad Evropy by dokázal nakrmit 200 milionů hladovějících lidí, tzn. čtvrtinu všech a to je jen jeden kontinent! Když se to sečte všechno dohromady, stačila by pouze 1/4 vyhozených potravin k nakrmení 795 milionů lidí.

Možná, že si nyní říkáte, že to je sice moc hezké, že by je to nakrmilo, ale když je to zkažené, tak to už asi moc užitku neudělá. Jenže tady vás vyvedu z omylu, ne všechno vyhozené jídlo je totiž nepoživatelné, například 20% vyprodukované zeleniny a ovoce je vyhozeno kvůli nesplňování standardů velikosti a tvarů, takže například malá jablka, křivé mrkve, ty krásné brambory do tvaru srdíček, … Tento problém už si ale i supermarkety začínají uvědomovat, a tudíž se to zlepšuje. Do roku 2020 dokonce Barilla Center for Food and Nutrition doufá o zmenšení vyhazovaného objemu veškerých potravin až o 50%!

To, že se vyhazují potraviny není však chybou jen supermarketů, ačkoliv během převozu, chlazení a skladování dochází ke značným ztrátám, například u ovoce a zeleniny je to ve vyspělých státech 2-20% a v rozvojových dokonce až 24-40%, když to tedy sečteme i s těmi „neestetickými“, do obchodů se dostává pouze 60-78% veškerého vypěstovaného objemu. Tím dochází ke zvyšování ceny a tudíž snížené spotřebě, jenže ani tak si, jak jsem na začátku odstavce avizovala, plodů nevážíme a dokonce až 30% vyhodíme doma, protože se nám zkazí a další 1/3 vyhodíme při zpracovávání. Tím myslím, že je loupeme, okrajujeme, …

Se všemi těmito odpady se dá ale skvěle zatočit, slyšeli už jste někdy třeba o špenátu z natě červené řepy? Nebo o pestu z mrkvové natě? K tomu se vrátíme třeba někdy příště, dneska je jenom potřeba si uvědomit, že průměrný Evropan a Severoameričan vážící zhruba 70 kilogramů vyhodí ročně 100 kilogramů potravin, to znamená více, než sám váží a asi 15x více než průměrný Afričan! Docela síla co? Pak se nemůžeme divit, že až 1/3 potravin se stává odpadem.

Ve vyspělých státech se ročně vyhazuje:

30% obilovin a výrobků z nich
20% mléčných výrobků
35% ryb a mořských plodů
45% ovoce a zeleniny (to už jsme si jednou počítali)
20% masa (tady by se měli ochránci zvířat bouřit, kdyby se neplýtvalo, mohlo by se zabíjet až o 1/5 míň zvířat!)
20% olejových semen
45% kořenů a hlíz (a třeba mrkev je přece tak výborná)

Snažme se tedy kvůli výše uvedeným hrůzostrašným faktům s potravinami lépe nakládat, kupovat si i křivé, ty co už máme doma sníst, zkrmit, zvířata jsou v tomto skvělí pomocníci nebo třeba zkompostovat. Jo a taky pozor na obaly, ve kterých jídlo nakupujete, to je taky spousta odpadu.