U nás v Čechách

Čauky všem!

Víkend je už skoro tady a pokud na něj ještě nemáte plán, dneska jděte spát brzy, zítra vstaňte plni energie, posnídejte, ale ne moc dlouho, abyste mohli vyrazit na Slapy! Tam vás totiž v tomto článku provedu až do Středu českého království!

První otázka bude asi znít: „Kde mám zaparkovat auto?“ Ano dneska to bohužel bude pouze autovýlet, sami asi víte, že i já bych byla radši třeba za vlak, ale nedá se nic dělat, nebudeme to dramatizovat, kdo by opravdu chtěl, dá se tam zajet i autobusem, akorát nevím, jaké má intervaly, abyste se dostali i zpátky a já vám tedy odpovídám, začneme u kostela sv. Petra a Pavla, kde je i parkoviště.

Kostel má u sebe i krásný hřbitov, který taky doporučuju za zhlédnutí, ale my se vydáme po červené TZ. Nejprve nás po cestě budou čekat ovce v zahradě napravo od cesty a poté projdeme okolo několika domů. Tím ale civilizace končí, nebojte 🙂

Následuje totiž nádherná cesta okolo zídky posledního domu a ocitáme se na louce. Tu je potřeba přejít celou rovně a až se dostaneme na cestu, začne to správné dobrodružství, opustíme značenou cestu a budeme pokračovat na vlastní pěst, tak čtěte pozorně…

Je nutné jít po cestě doprava, kousek dolů, ale hned zase odbočit, tentokrát doleva. Vypadá to tu sice spíš jako nájezd a příjezdové cesty k chatám, okolo kterých se ale protáhneme po malé cestě, sejdeme k potoku a vlevo už jsou kříže označující střed Českého království. Možná, že přemýšlíte, jak se střed může nacházet právě tady? No, to je taková malá záhada, kříže tu stojí už velmi dlouho a jsou opředeny mnoha pověstmi, ty dvě nejpravděpodobnější si můžete přečíst na místě, ale jediné, co vám mohu říct určitě, je, že se jedná o hodně tajemné místo, které je tu zaznamenáno už několik století a během nich si také kříže prošly mnoha vandalskými zásahy, následně také obnovami a prostřední už dnes ani není kříž, protože vršek s křížem mu byl odlomen. Ale rozhodně stojí za návštěvu 🙂

Kdo se pokochal, může pokračovat směrem k vodě, tady určitě narazíte na malou lesní cestičku, po které se vydáme doleva, po schodech nahoru, bahnitou cestou dál a dostaneme se opět na červenou TZ. Ta nás směrem doprava dovede na další tajemné místo a to na cestu s přírodním tunelem z keřů a stromů okolo, která končí jen kousíček před sklesáním vlevo ke studánce.

Studánka značí opět přítomnost vody, a tak vám mohu prozradit, že už jsme zase u vodní nádrže Slapy, podél jejího břehu vystoupáme nahoru na rozcestí, odkud už nás čeká jen krátká cesta dál po břehu vody až ke kapličce Na Rovínku. Kaplička tu stojí od roku 1841, to ale stála 50 metrů nad hladinou Vltavy, o pár let později to bylo také velmi oblíbené putovní místo i díky tomu, že se nedaleko nacházeli Svatojánské prameny, ke kterým vedl přívoz patřící hotelu, který stával ještě nad kapličkou. No prostě to tu žilo, my jsme tu nikoho nepotkali, ale pokud se sem vydáte v létě, asi tu úplně sami nebudete a klidně si s sebou vemte i plavky, v zimě si tu ale taky užijete, můžete si tu udělat krásné fotky a pokochat se klidem a krásou zdejší krajiny. Toho klidu si v létě v této oblasti moc neužijete 🙂

Náš návrat bude lícovat červenou TZ, takže bližší popis asi není třeba, vždyť cestu už skoro celou znáte a věřím, že barvy poznáte 😀

Doufám, že se vám na dnešním výletě líbilo a schválně mi dejte v komentářích vědět, jestli jste u Slapské přehrady někdy byli a jestli v sezoně nebo mimo ni, je to tu totiž úplně odlišný kraj v těchto dvou obdobích 🙂

A rozloučím se s vámi dnes velmi symbolicky touto písní, kterou mi místo neskutečně evokuje :