Krásný den!
Ačkoliv jsou už zítra Vánoce, možná máte chuť vyrazit někam ven na pořádný výšlap, tak to rozhodně čtěte dál, dnešní výlet totiž bude v horách. Určitě to tam bude vypadat úplně jinak, než na fotkách, jsou totiž z léta a to tam sníh opravdu neleží, ale podle mého si s sebou můžete vzít třeba sáňky a sjet na nich celou naučnou stezku, což bude náš hlavní cíl výletu 🙂
Vyrážíme tedy z Rokytnice nad Jizerou na Dřevosochařskou naučnou stezku, začneme z náměstí po docela strmé, ale asfaltové, cestě se žlutou značkou, po té bychom došli až k začátku NS, jenže to by teď v zimě, myslím, bylo docela neschůdné, takže až narazíme na modrou TZ, dojdeme po ní směrem vlevo na další asfaltovkové rozcestí, na kterém si pro změnu vybereme cestu doprava, po té vede jiná naučná stezka, o té už jsem vám psala, tak kdybyste si chtěli počíst: tady. Nahoře je větší rozcestník, u nějž začíná i ona Dřevosochařská, no a teď i tak trochu sáňkařská, stezka…
Cílem trasy je představit nám díla z místního festivalu dřevosochání. Sochy jsou různorodé, ale vždy u sebe mají název díla i jméno autora, takže se nemusíte bát, že byste nějakou vůbec neidentifikovali.
Úplně první je třeba socha Neboží muka, což byste asi úplně nepoznali, stejně tak hůře poznatelná by byla třeba Dynastie, ale pak se tu objevují i sochy s názvy třeba Obličej nebo Pták, které i úplné výtvarné analfabety napadnou.
Jiné jsou třeba trochu složitější, ale z názvu už rozpoznatelné, mezi ty bych zařadila například Knihovnici či Strážkyni.
Po cestě je možné taky narazit na velkou lavičku a krásný výhled do okolní krajiny.
Poslední výtvory se nachází před Starým kravínem (docela tematicky i betlém), odkud už půjdeme doprava po asfaltce, pak zase doprava a budeme na původním rozcestí s Nebožími muky, takže okruh si můžete dát, kolikrát chcete 😀
A zpátky do Rokytnice můžete jet na sáňkách po žlutý, protože ta vede po louce, kde to bude na sáňky ideální, a nebo se zase pěšky vrátit po stejné trase, jako jsme přišli 🙂
Která soch vás zaujala nejvíc? A zajímala by vás stezka i naživo?
Doufám, že se vám líbilo nejen na dnešním výletě, tímto článkem se totiž s vámi u letošního adventního kalendáře loučím, uteklo mi to neskutečně rychle a moc si vážím vaší přízně, zítra na vás čeká úplně poslední okénko, ve kterém vám ale bude psát Marťa, takže ode mě ŠŤASNÉ A VESELÉ už teď!
Těším se na vás zase po Vánocích ♥
2 komentáře: „23. DEN: Samé dřevo…“