U nás v Čechách

Čauky všem!

Jste připraveni tento víkend zase vyrazit na výlet? Pokud ano, třeba si vyberete právě tento, tak se připravte a zvu vás na to nejkouzelnější přírodní místo, kde jsem asi dosud byla.

Vítejte na Jizerce, nejhezčí to tady je s něžnou mlhou a kdy jindy než teď na podzim můžete mít větší šanci na ni narazit. Zaparkujeme tady u některého z pensionů, my jsme se tu dokonce v květnu ubytovali a bylo to opravdu kouzelné, ta rána, ty večery a vlastně celé ty dny tady.

A můžeme vyrazit, vydáme se po červené TZ směrem na Hnojový dům (dům původně sloužil pro uskladnění hnoje, ale po koupi pány Hansem a Gustavem Ginzelovými ho z něj nechali vyplavit pomocí potoka, on následně vyhořel, ale byl postaven nový, který je ale nyní bohužel po smrti Gustava uzavřen), ale nedojdeme až k němu, jenom přejdeme přes most, ze kterého je můj úplně nejoblíbenější výhled, se kterým už jste se mohli setkat i u nás na instagramu a vpravo na nás čeká rozcestí.

Odbočíme tedy vpravo a vydáme se po cestě se závorou, tu zdoláme a budeme pokračovat do mírného kopečka. Ještě jsem vám vlastně ani nesdělila, kam vás vedu, naším cílem jsou Pytlácké kameny, nádherná vyhlídka na skále, takže s kopcem musíme celou dobu počítat, protože z údolí by nic vidět nebylo 🙂 Mám pro vás ale dobrou zprávu, čeká nás krátký mírný kopec tentokrát dolů a na jeho konci stoleček jako místo pro odpočinek a načerpání sil na cestu vzhůru.

Tato cesta se zdvihá vlevo od silnice, po které jsme přišli, u již zmíněného stolku a mě hrozně moc připomíná cestu na Sněžku, asi je to tím povrchem, tedy velkými kameny a malým potůčkem uprostřed, jestli poteče, určitě hodně záleží na tom, kdy tam půjdete, ale na jaře, když tál sníh, tam voda tekla 🙂

Nahoře nás čeká 1000 metrová hora Jelení stráž taky s vyhlídkou, takže klidně odbočte, my jsme taky neodolali, ale pro náš cíl musíme pokračovat ještě dál po cestičce, po níž jsme se sem dostali.

Za chvilku se před námi Pytlácké kameny už objeví, tak vidíte, na co se můžete těšit, že za chvilku vystoupáte.

Odbočka na kameny vede opět, dneska už podruhé, za závoru, potom okolo celé té skály a až potom nastává stoupání. Za mírného deštíku sice nic moc, trochu nebezpečné, ale přežili jsme a výhled s hrnoucí se mlhou nebyl sice moc daleký, ale za to opravdu pohádkově romantický

 

Pěkně se porozhlédněte a pak se zase vrátíme na červenou značku. Čeká nás přejít jedno rozcestí, odtud pokračovat rovně až do první odbočky vlevo, je sice neznačená, při mokru dost podmáčená, ale rozhodně nám výrazně zkrátí cestu. Ústí na cyklostezce, která nás, když se vydáme vlevo, dovede k již zmiňovanému Hnojovému domu a odtud už určitě uvidíte dobře známou cestu, po které jsme začínali 😀

Doufám, že moc nezmoknete, pokud se sem půjdete podívat, uvidíte daleko a dýchne to na vás svou okouzlující atmosférou, kvůli které se sem budu určitě ještě muset někdy vrátit (další fotky tady)

Jaké místo v přírodě je pro vás to nejkouzelnější, kde jste zatím byli?

Užívejte si víkendu

 

P.S. Pokud budete zůstávat v Praze, zveme vás již tradičně na dobročinný bazar do Thomayerovy nemocnice, víc na našem instagramu 🙂