U nás v Čechách

O čem to tady mluvím? O léčivých pramenech, na které si můžete zajet do Luhačovic 🙂 Tento článek už jsem měla vymyšlený před dvěma lety, kdy jsme měli jet do Františkových lázní, ale vzhledem k našim komplikacím s autem jsme tam nezajeli, takže tento typ článku čekal a čekal, až se vydáme někam, kde jsou léčivé prameny, no a letos se konečně dočkal. Navštívili jsme totiž moravské lázeňské město Luhačovice. A o čem celý dnešní příspěvek bude? Vzorně jsem pro vás ochutnala všechny (ne)dobré prameny a ráda bych vás na ně také nalákala, protože ačkoliv moje hodnocení chuti nemusí být úplně pozitivní, ze zdravotního hlediska jsou všechny výborné 😀

Nejznámějším pramenem, který si dokonce můžete koupit normálně v lékárně, je Vincentka. Podle mě patří k těm lepším v Luhačovicích. Jako jediný pramen poskytuje jak svoji teplou, tak studenou verzi. Není skoro železitý, ale má takovou zvláštní podchuť, takže ze všech pramenů ji řadím na 3. místo.

Dalším pramenem je pramen dr. Šťastného, který mamce chutnal asi nejvíc ze všech, ale já ho kvůli jeho železitosti řadím na poslední místo a myslím, že tomu odpovídá i můj výraz na následující fotce, kterou jsem si naprosto zamilovala 😀

Abych to brala nějak postupně, když se podíváte na mapu, od pramene dr. Šťastného je sice nejblíž pramen Ottovka, ale protože pramen Aloiska je mimo kolonádu, tak si k němu uděláme odbočku teď, bude totiž nejkratší možná. Pramen je to podle mě úplně nejlepší ze všech. Ačkoliv, když jsem ho ochutnala jako první ze všech, žádná sláva to nebyla, ale po zkušenostech s ostatními mi chuť této vody nepřišla nijak zvlášť výrazná a myslím, že bych si na ni i časem zvykla. Takže jednoznačný vítěz ♥

Ale zpátky se na kolonádu, další pramenem tady je Ottovka, která se ale při menším množství vody znečišťuje, takže není vždy k pití, no a při naší návštěvě taky nebyla. Ale altánek má opravdu moc hezký 😀

A ještě jedna odbočka z kolonády, tentokrát k modernímu kostelu sv. Rodiny, ale hlavně k pramenu Sv. Josefa, velmi železitému a za mě pramenu řazenému až na 4. místo, takže opravdu nic po mé chuti 🙂

No a poslední pramen, tentokrát už zase na kolonádě je Nový Jubilejní. Pramen sice nebyl nic výborného, ale přišlo mi, že jeho chuť nebyla zase tak extra výrazná, takže za mě určitě na 2. místě v celkovém žebříčku, ale měl hodně originální tryskání, které v chladnějším počasí asi nic moc, ale mě rozhodně pobavil 🙂

A co říct závěrem? K většině a možná i všem pramenům bych se asi časem dokázala propít a rozhodně je to strašně zajímavé vyzkoušet takhle různé typy minerálních pramenů. Jinak moje pořadí chutnosti vod je:

1. místo: Aloiska
2. místo: Nový Jubilejní
3. místo: Vincentka
4. místo: Sv. Františka
5. místo: Dr. Šťastného (i když poslední 2 místa jsou asi zhruba nastejno 🙂 )

Tak doufám, že článek se vám líbil, i když asi moc přínosný nebyl, ale hlavně by mě zajímalo, jestli jste v Luhačovicích byli, jak byste prameny ohodnotili vy a kde mají podle vás nejlepší prameny 🙂

Krásný víkend vám všem!