Čauky všem!
Pamatujete si ještě, že jsem byla ve Švédsku? Ať už ano či ne, přináším vám pokračování článků s tímto mým severským dobrodružstvím… (1.díl tady)
Minulý díl (tady) skončil naším rozbitým autobusem, takže plánovaný výlet do Stockholmu se logicky bez autobusu další den uskutečnit nedal 🙂 Přišel tedy na řadu program u pensionu, ten byl taky v plánu, tak se to jenom trochu zpřeházelo 🙂
Jelikož přímo u našeho ubytování se nacházelo jezero, mohli jsme se vydat buďto na kanoe, nebo na kola a projet se okolo či se tudy jen projít 🙂
Já jsem dopoledne zvolila kola, typická severská městská kola s brzdou v šlapce, když s ní šlápnete dozadu, řídítka tak, že sedíte úplně rovně, ale co bylo pro jízdu hlavní, byla nesmírně těžká! Takže kopce úplně nic moc, ale nakonec se to dalo a celá projížďka byla moc pěkná. Po pár kilometrech jsme navštívili kostel, kde zrovna skončila mše, takže nám po dohodnutí naší paní profesorkou pan farář dokonce něco málo o kostele velmi ochotně pověděl. Podařilo se nám ho totiž zastihnout díky tomu, že ve Švédsku se tradičně vždy po nedělní mši před kostelem jedí všemi přinesené pochutiny, všichni si povídají a celé to probíhá ve velmi přátelském duchu 🙂 Zbytek cesty vedl okolo farmy a pak hlavně krásnou přírodou sem tam s kopečkem 😀
Pro odpoledne jsem se rozhodla zvolit kanoe. Jely jsme s dvěma kamarádkami a ani jedna jsme neměly téměř žádné zkušenosti. Já jsem byla jednou se školou na raftech 🙂 Byly jsme sice ze všech posádek nejpomalejší, ale moc jsme si jízdu mezi rákosím, lekníny a kachňátky užily a kolik jsme tam měly legrace! Déšť nedéšť XD
V pondělí nám byl nakonec ohlášen ten výlet do Stockholmu, náš autobus sice neopravili, ale objednali nám ŠVÉDSKÝ autobus. A to byl zážitek, protože řidič autobusu je ve Švédsku vážená práce a všichni jezdí v košili a kravatě 🙂
Museli jsme sice vstávat už ve čtvrt na pět, protože ve 4:30 byla snídaně a v 5:30 se odjíždělo, ale cesta pak byla ještě dlouhá, takže jsme se mohli dospat a myslím, že to za to stálo, protože přece jen jsme byli v hlavním a hlavně královském městě!
Celou naši prohlídku jsme začali právě u královského sídla Drottningholm, které má nádherné, veřejnosti zdarma přístupné zahrady, ve kterých se dokonce nachází socha, kterou Švédové odvezli z Čech z Valdštejnského paláce a nikdy už nám ji nevrátili 😀 Vstup dovnitř je zpoplatněný, ale nahlédnout na schodiště můžete samozřejmě i bez placení 🙂
Dál jsme se přesunuli do radnice, kde na nás čekala objednaná prohlídka. Schválně, jestli víte čím je známá? Každoročně se zde koná předávání Nobelových cen v tzv. Modrém sále a také slavnostní večeře oceněných 🙂 A musím říct, že schody, po kterých zúčastnění chodí a to i dámy v dlouhých šatech a vysokých podpatcích, jsou docela vysoké, takže jim teda rozhodně nezávidím 😀
Další zajímavou místností byla také zlatá hala, na kterou bylo však spotřebováno úplné minimum zlata, ačkoliv je celý sál naprosto zlatý, jak je to asi možné? No zkrátka chytří architekti 🙂
V poledne nás čekalo střídání stráží na nádvoří královského paláce Kungliga Slottet, což je oficiální sídlo Švédského krále. Celou tuto akci doprovázela živá hudba a musím říct, že tu sice bylo opravdu hodně lidí, ale myslím, že to rozhodně stojí za to vidět. Nemusíte tu však čekat až do skončení, chvilka pode mě úplně stačí k vytvoření obrázku, jak to tu chodí, a k uchování vzpomínky 🙂
Určitě se nezapomeňte projít ulicemi, na což my jsme zase tak moc času neměli, ale nevadí 🙂 Zkuste však najít sošku, která nosí štěstí, my ji potkali, ale pan průvodce věděl, kde je 🙂
A posledním, co jsme ve Stockholmu viděli bylo Vasa museum. Je to vrak, ale velmi zachovalý a opravovaný, lodi, která se v 17. století postavila jako největší válečná loď, která se však při velké slávě po pár metrech plavby potopila. Někteří lidé se zachránili, ale spousta jich tam také zůstala. Úplně přesně se ještě ani dnes neví, co to potopení způsobilo, buďto byla loď moc velká, nebo nezvládla rozhoupání děly, které střílely dokonce ze dvou palub, na tu dobu něco naprosto nevídaného, a nebo to způsobilo něco třetího 🙂
Loď se však dochovala v takové podobě, jako je dnes (samozřejmě se stále upravuje), protože byla po 333 letech vytažena a dokonce nám díky konzervovaným lidem slanou vodou nabízí krásný náhled na to, jak asi lidé vypadali, jak se oblékali a dokonce i co jedli! Je to opravdu hezká expozice, takže neváhejte zamířit i sem!
Pro milovníky ABBY mám jednu dobrou zprávu, je tu muzeum ABBY, to my jsme už ale nestihli 🙂
No, Stockholm byl určitě moc hezký, ale víc města a míň interiérů by určitě neuškodilo, ale co, my už jsme si zvykli 😀
No a je tu poslední den! Den, kdy už nám konečně přijel autobus z České republiky, den kdy naše všechny zastávky nebyla jen muzea a den, kdy jsme se zase pomalu přepluly přes moře (i když možná to bylo až v den příjezdu, ale kdo o půlnoci řeší, jestli je ještě dnes, nebo už zítra 🙂 ) do pevninské Evropy.
Nejprve jsme se vydali na krátký okruh místní tundrou s rosnatkami, jezírky, pláněmi, lesem, lavičkami nebo třeba chodníčky. Koho by to zajímalo víc, byla to přírodní rezervace Dumme Mosse a pro nás to bylo skvělé ozvláštnění od všech těch interiérů XD
Potom jsme zajeli do universitního městečka Lund. Nachází se tu nádherná katedrála už ze 12. století a pro nás to bylo ještě o to hezčí, protože byl den vlajky, takže všude vlály švédské vlajky, které krásně dotvořily celou tu atmosféru ♥
Posledním naším zážitkem bylo město Malmö a překvapivě muzeum. Nejprve jsme si prohlédli originální starý autobus a potom jsme měli rozchod, muzeum bylo zdarma (myslím, že jenom pro studenty), a tak jsme si nejprve zašli nakoupit jídlo na cestu a pak jsme se s kamarádkou koukly do technické části muzea Malmöhus, kde si můžete projít i válečnou ponorku U3 🙂
Tak a náš výlet pomalu končí…
Přes stavbu století, Öresundský most, jsme se dostali do Dánska, odkud nás čekal trajekt do německého Rostocku a odtud už hurá domů. Jinak, co se týče mostu, rozhodně to nebyla jednoduchá stavba, ale je ohromně praktická a myslím, že pro architektonické nadšence to bude asi docela zážitek 🙂
A jsme doma! Ve Švédsku se mi moc líbilo a doufám, že se tam ještě někdy podívám asi nejlépe na vlastní pěst, protože i přesto, že, až na drama s autobusem, to měla cestovní kancelář, se kterou jsme jeli moc hezky připravené, tak bych uvítala více poznávání měst a přírody naživo, ne z muzeií. Jinak pokud byste se chtěli taky do Švédska podívat, chci vás ujistit, že tu jsou všichni hrozně moc milí a všichni mluví a všude jsou nápisy i ANGLICKY, což jak víte, třeba na Rujáně (český článek o ní tady, a anglický tady) rozhodně jisté není 😀
Tak, co vás zaujalo z mého severského zájezdu nejvíc? Chtěli byste tam taky jet? A byl už někdo z vás ve Skandinávii?
Budu se těšit na vaše ohlasy a mějte se krásně!!!!!
Míšo, ráda jsem si přečetla všechny články o vaší severské cestě. Moc hezky napsané, krásné fotky a já si zavzpomínala – na mnohých místech jsem před deseti lety byla. My jsme moc interiérů nenavštívili a hlavně za 3 týdny projeli Švédsko, Finsko a Norsko – dojeli jsme až na nejsevernější bod – byl to skutečně zážitek a pokud se Ti naskytne někdy příležitost, můžu jen doporučit 🙂 Přeji bezva zbytek prázdnin!
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuju moc, většina fotek sice není moje zásluha, ale zásluha mých kamarádů 🙂 Tvoje cesta musela být taky super, na severu je prostě krásně 😀
To se mi líbíTo se mi líbí