V sobotu a neděli se ve vesničce, kde máme chalupu konala pouť. Byly tam spousty atrakcí a stánků a já jsem si to moc užila.
My jsme tam přišli v sobotu asi v jedenáct dopoledne a jako první jsme se šli podívat na stánky a zjistit, co kde prodávají. Stánků tam bylo opravdu hodně a prodávali od keramiky přes textil až po náušnice a bižuterii. Při této první obhlídce jsme si nic nevybrali, ale zastavili jsme se u náušnic, jako každý rok.
Poté jsme se rozhodli, že vyzkoušíme nějaké atrakce. Nejprve jsme šli na řetízkáč. Já osobně ho miluju, ale Míša se zpočátku bála. Po rozjezdu se ale bát přestala a obě jsme si to moc užily. Po řetízkáči jsme se vydaly na oddychovou atrakci a tou byly labutě. Na ty jsme vždycky chodily s babičkou a dědou a ani letos tomu nebylo jinak. Já jsem jela s dědou a Míša s babičkou a všem se to moc líbilo. Přestože jsme tam jen seděli, tak ta výška byla celkem dobrá. Potom jsme se vydali na Lochnesku, kterou já osobně miluju a vždycky tam potřebuju jít. Nejlepší na této atrakci je totiž to, že když se trefíte do koše, tak máte automaticky jízdu zdarma.
Letos jsem si i poprvé zkusila vystřelit na pouťové střelnici. Už dříve jsem zkoušela střílet ze vzduchovky, ale ne na pouti. Celkem jsem měla čtyři rány a vystřelila jsem jednu růži a jsem na sebe fakt pyšná.
Po atrakcích jsme se šli naobědvat. Přímo na pouti prodávali klobásy, polévku, kuřecí prso nebo třeba pečené vepřové. Byla tam i restaurace, ale my jsme si dali právě u stánku.
Bylo tam na prodej i spoustu sladkostí, zmrzliny, cukrovou vatu atd. Já jsem měla dva pendreky a cukrovou vatu.
V neděli jsme si šli vybrat suvenýry. My s Míšou jsme si (jako vždy) vybrali náušnice. Já typově peckové myšky na sýru a Míša puzzle a dřevěné kulaté ornamenty. Naše mamka si vybrala nádherný keramický džbánek.
Taky jsme si v neděli koupily právě tu cukrovou vatu a svezly se ještě jednou na Lochnesce. Počkali jsme si i na divadýlko Uličník, které hraje pohádky pro děti, ale jsou i vtípky pro dospělé.
Celou pouť jsem si moc užila a odnesla jsem si z ní, jak suvenýry, tak vzpomínky.
2 komentáře: „Přijela k nám pouť!“