U nás v Čechách

Tak co, jste připraveni na další výlet? Tentokrát vás totiž zvu na krásnou cestu po skalách a skalkách, odkud budou nádherné výhledy a ten nejkrásnější bude z rozhledny ,kde si dáme i oběd 🙂

Začínáme na nádraží v Tanvaldu, kam se můžete dostat například vlakem z Liberce,a vydáváme se po hlavni ulici směrem k pekařství po zelené TZ 🙂 Tady si zájemci nakoupí výborné pečivo a náš výlet oficiálně začíná.

První kilometr sice nebude úplně nejhezčí cesta, neboť povede po hlavní silnic až na 2. kruháč. Kdo by se i přesto, že cesta jde opravdu po té největší silnici v okolí, bál, že se ztratí, stačí sledovat červenou TZ, protože ta nás provede většinou cesty. Tato nezáživná silnice nás převede přes řeku a dovede pod první kopec.

No tak hurá do toho a půl je hotovo. Stoupáme chvíli po loučce, ale pak už lesem, přejdeme silnici, menší silničku a „serpentinami“ se dostaneme na první vyhlídku. Terezínku. Z těch, na které se dneska dostaneme, je tahle asi nejkultivovanější, kamenný „balkonek“ s výhledem na Tanvald. Komu by se však zachtělo většího adrenalinu, může o kousek níž ještě odbočit na krásnou skálu, dá se na ni docela dobře vylézt, ale hlavně opatrně. Jinak zpátky k Terezínce i na nejmenší členy výprav tam čeká pěkný poklad, tak všechno v klidu vstřebejte a vyrážíme dál…

Přes louku, lesem, přes malé skalky až na největší z nich Muchovskou vyhlídku naše překrásná cesta pokračuje.My jsme při naší návštěvě sice neměli úplně nejlepší viditelnost, což byla na tento výlet opravdu škoda, protože rozhled byl postupně do všech stran, ale vy budete mít určitě daleko větší štěstí 😀

Jako další takový záchytný bod nám může posloužit tzv. Buchta. Skála palačinkového/plátkovitého typu je opravdu pěkným přírodním úkazem, kdo chce, může si na ni vylézt, vyfotit se u ní, no a pak pokračujeme dál.

Za necelé 2 kilometry nastane místo odpočinku, dostáváme se totiž na větší rozcestí, zvané Berany. Schválně, kolik lidí se až sem doveze autem a půjde jenom na rozhlednu, která na nás čeká asi za kilometr a půl, protože my jsme za celou doposavadní cestu potkali lidí opravdu málo a na Černé studnici se jich vyrojilo…

Jak už jsem avizovala, po dalším úseku dnešní trasy se před námi tyčí rozhledna ČERNÁ STUDNICE. Všem vyhládlým doporučuju místní hospůdku a pokud bude teplo, tak klidně s posezením venku, máme ozkoušeno a můžeme, myslím, jen doporučit. Stejně tak, komu se bude chtít rozhodně doporučuju vylézt si na rozhlednu nahoru, protože ačkoliv za naší návštěvy výhled nebyl nic moc, stejně to stálo za to a vidět i tak něco bylo. Kdo má všek strach z výšek, může si projít alespoň malé arboretum, to za nahlédnutí taky určitě stojí.

Zdržování a odpočinku už ale bylo dost, tak pojďme zdolat i těch pět zbývajících kilometrů, 7,5 už jsme dali po červené, takže změna je život a naší osudovou značkou pro další cestu se stává zelená!

Návrat je vždycky lepší a ani dnešek nebude výjimkou, půjdeme převážně z kopce lesní cestou sem tam s otevřením na nějakou tu loučku. Přejdeme dvě silničky a na rozcestí  Jablonec nad Nisou-Alešova opustíme TZ, neboť se vydáme doleva. Po silničce buďto můžeme dojít až na žlutou a potom se po ní zase kousek vrátit (viz mapa na konci), a nebo kdo trefí odočku vpravo, cestu si o kousek zkrátí, žlutou za chvíli ale potkáme všichni a poslední kilometr a kus po ní dojdeme až na nádraží Jablonec nad Nisou zastávka.

Doufám, že na tento 12,5 km dlouhý se vypraví co nejvíc z vás. Já vám na ni už jenom přeju pěkné počasí s dalekou viditelností. A vy mi můžete dát další tip na výlet, kde jsou daleké rozhledy ať už ze skal a skalek jako dneska po většinu cesty nebo klidně i z rozhledny.

Krásný víkend se spoustou výletových zážitků, mě čeká tentokrát ples, co vás? 🙂